Nastavení hledání (Stránka 7 z 9)

Čau. Tady zima OK, teprve jaro s bambusy zacvičilo. Do přelomu února a března všechno jako brčál. Pak přišel mráz (až kolem -17), vítr, slunce - vražedná kombinace. Zatím to vypadá takto (od nejlepšího po nejhorší):

1. Fargesia rufa a Sasa kurilensis - obě absolutně bez poškození, jako by zima nebyla. Obě malé rostliny zasazené na konci října! Nestačím zírat. Pravda je, že jsou dost kryté před větrem a částečně před sluncem.

2. Ph. atrovaginata, Ph. parvifolia - pár listů pryč, jinak OK. Jsou na větrném místě, stín zčásti.

3. Ph. alpina - odešlo několik stébel, ale nevím, jestli jenom listy, nebo i samotné stonky. Je na celodenním slunci a větru. Tam, kde je kytka v závětří/stínu, naprosto OK.

4. Bashania fargesii - uschly všechny vnější listy. Rostlina je celá nekrytá, fouká na ni a svítí. Druhá malá rostlinka ve stínu v pohodě.

5. Pleioblastus pygmaeus - vypadá kaput. Tak jsem to sestřihl, uvidíme. Je na slunci, nekrytý.

Celkově spokojenost. Teď ale čekám, že začne růst rufa, která loni touto dobou už měla nová stébla. Zřejmě letos bude zpoždění.

S tou celulózou a spotřebou dusíku má pochopitelně Wufeng pravdu. Podobné je to u jakéhokoli suchého bioodpadu - zjednodušeně: zelená hmota = pozitivní dusíková bilance; suchá hmota = negativní bilance.

Ale ty piliny/hobliny mají jiná pozitiva: mírně okyselují (zejména z jehličnanů, může se hodit na vápenatých půdách) a chrání hnůj pod sebou před vysycháním i promrzáním.

Samozřejmě není problém to prolévat močovinou, močí nebo NPK s vysokým podílem N apod. Dodat dusík není zas takový problém. Chemie bych se nebál, bambusu je to jedno. Jen nepřehnat. Rostliny by byly náchylnější k nemocem a mrazu.

Kdysi dávno jsem četl výsledky studie, kde se zkoumal růst a zdravotní stav nějakých zemědělských plodin v závislosti na hnojení. Nejlepší výsledky byly tam, kde se hnojilo téměř na hraně únosnosti rostlin. Obě krajnosti byly nic moc. Nehnojené byly malé, dávaly nízké výnosy, ale v zásadě byly zdravější než ty, které byly přehnojovány. Podle mých nevelkých zkušeností ale bambusy snesou dost.

Jinak nám, pěstitelům, v této době hraje do karet vyšší obsah CO2 v atmosféře, kterého je teď zhruba 400 ppm, neboli 0,04 % (ještě v 18. století to bylo asi 275 ppm). Díky tomu rostliny víc rostou a potřebují i méně vody. Jen tak dál... :-)

A pokud se dávají megadávky hnoje (a jiného biologického materiálu), není na škodu přidat trochu skeletu do budoucí půdy. Kamenný prach, písek a štěrk. Hans Prins propaguje lávový prach, ale zřejmě podobnou službu poskytne i jemně mletý kámen (a o několik řádů levněji).

Letošní výhony už dosáhly konečné výšky. Shrnutí (rozměry v cm):

Bashania fargesii: max. výška 610, max. průměr něco přes 3
Ph. alpina: max. výška 660, průměr 3
Ph. atrovaginata: asi 550, průměr 3

Ostatní druhy zatím neměřím.

Zimu nepřežil pouze Indocalamus (asi latifolius), ostatní skvěle regenerovaly. Nejlépe B. fargesii a F. rufa, které nemají poškozené ani jediné stéblo, ani větvičku. Příjemně překvapil taky loni nově zasazený maličký Pleioblastus pygmaeus. Poměrně dobře si vede i Sasa kurilensis.

Počet výhonků byl letos opět enormní u Ph. alpina. Pokud bych chtěl nějaký bambus na produkci stvolů co do množství, tak tohle by asi byl favorit.

Hned za alpinou je Bashania. Ta také dělá nejhustší, neprůhlednou stěnu už od země. Kdyby manželka povolila nahradit habrový živý plot bambusem, nejspíš bych tam nasadil Bashanii. Krásně snáší řez, vydrží dost dlouho sucho, kupodivu jí ani nevadí vedro (na které reaguje alpina, atrovaginata i parvifolia stáčením listů a při extrému i zasycháním) a taky výtečně přežívá mrazy (sice listy někdy proschnou, ale ty na rostlině drží do doby, než narostou nové). Možná je to tím, že pochází z kontinentální Číny a je adaptovaná na vysokou amplitudu teplot, sušší vzduch a nepravidelné srážky. Koření hluboko, tak si vodu obstará i tam, kde Phyllostachys uschne.

Začínám teď pozorovat podobné vlastnosti i u Fargesia rufa. Pro mne další kandidát na stříhaný živý plot.

Oba příbuzné druhy Ph. atrovaginata a parvifolia letos přibrzdily - málo výhonků a malé (hlavně u parvifolie).

Ph. rubromarginata živoří. Vymrzl až k zemi, i když zase částečně obrůstá. Asi ho jednou vyhodím. Po několika letech pořád nemá snad ani metr.

Bagr by pomohl.
Tyče: jako Jirka - hlavně coby tyčky na zahradu. Ale i jako materiál na různé flétny, kazoo, hmyzí domečky, hračky a zbraně pro děti (dalekohled, luky, šípy, nože, meče, a tyče na bojová umění), materiál na okus pro papouška, suché tyčky na třísky do kamen, násada na motyku, dekorace do květinových vazeb... A ty nevyzrálé nasekat jako mulč pod bambusy.

Bashania fargesii už má 6 m, ještě se nezastavila.
Ph. alpina zhruba v polovině - zatím 2-4 m.
Začíná pomalu vylézat: Ph. parvifolia, atrovaginata, rubromarginata

Jediná rubromarginata má komplet zmrzlá/uschlá stébla. Ukazuje se jako neperspektivní.
Ostatní druhy bez poškození stébel (jen proschlé listy).