U mě jsou výhonky zatím max. 1 metr vysoké. Až budou v té "lámací" fázi, ozvu se, případně vyfotím.

98

(119 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Ze Sušice, okres Klatovy, severní podhůří Šumavy, údolí Otavy, cca 500 m n. m. Trochu z ruky.
Za nabídku každopádně díky, když tak se ozvu.

Jak silné stonky ti dělá? Je srovnatelná s tou parvifolií?

Pro Wufenga:
Sazenici jsem koupil v tom inkrimovaném roce 2008 u Pavla Rezla. Co si vzpomínám, měla asi 3 až 4 slaboučká stébla do 1 m výšky, ale docela slušně vyvinutý kořenový systém s poměrně pěknými silnými oddenky. O meristémovém množení jsem se dočetl až dodatečně, do té doby jsem to nevěděl. Ptal jsem se ho (Rezla) na to asi před třemi roky písemně, jestli ta moje je vegetativně množená, nebo laboratorně, ale nedostal jsem odpověď. smile

100

(119 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Moje atrovaginata je od Pavla Rezla právě z roku 2008 (kdy už mohlo jít o meristém, ale u mě nevím). Je pořád dost nízká (4 m) a stébla nic moc. Ph. alpina už po těch letech měla tak o metr a půl víc. Ale ono je to asi i tím, že mám blbou, neúrodnou zem a je tady chladněji než u vás.

A buď rád, že tam dole máte teplo. Vodu můžeš většinou vždycky dodat, ale teplo ne. Ano, je pravda, že déšť je déšť a ideální by byla kombinace nočních dešťů a denního slunce, ale kdo z nás to tak má, že? Tady je třeba už od pondělí kosa, teploty mezi 11 a 15 stupni. Asi máš, Jiirko, i dobrou půdu, ne? Ale buď vděčný za to klima, co máte. Tady, i když je chladněji, taky bylo sucho a musel jsem zalévat skoro denně. Vidím to úplně stejně jako ty, že všude kolem leje, jenom nám se to vyhýbá :-)

Pořád ještě té atrovaginatě trochu věřím, ale jestli ještě tak dva tři roky bude stagnovat a do tří let neuvidím aspoň 4 cm stéblo, tak zauvažuju o změně druhu. I Bashanie, kterou jsem zasadil až v roce 2009, je vyšší. A hlavně se neláme, nikdy, ale opravdu nikdy.

Moje kytka je od p. Rezla z roku 2008. Jak byla množena, nevím.
Ale ten problém nemáme jen my: <http://www.bambooweb.info/bb/viewtopic. … amp;t=5802>

Jak vyplývá z diskuse našich amerických kolegů, může jít jednak o vliv počasí (ochlazení po teplé periodě), ale spíše o vlastnost atrovaginaty, totiž že vyzrávání internodií probíhá víceméně rovnoměrně po celé výšce stébla a tak jsou v určité fázi velmi zranitelné, mají těžký vršek a měkké stéblo  (na rozdíl třeba - jak uvádí přispěvatel "stevelau1911" - od Ph. dulcis, kde články v horní části bambusu už narůstají na zralejší spodek). Cituji: "I like the idea that they are simply vulnerable when they are around 3/4 done with their vertical growth. Some bamboos like dulcis tend to grow out their bottom nodes much quicker than their top nodes, but atrovaginata seems to elongate all of their nodes simultaneously which can make them top heavy, and vulnerable to breakage."

Člen fóra "dependable" přidává další myšlenku a tvrdí: (cituji) "I am not sure, but I believe these plants used hydraulic pressure to push up new shoots before they harden off. Ever notice water droplets at top of rapidly growing shoots? Water supply is critical during whole shooting process for maximum survival." Čiliže domnívá se, že rostliny během kritického období potřebují hodně vody, aby udržely hydraulický tlak.

Když se už zlomí, tak je někteří přivazují stejně jako my, a jiní doporučují zakrátit nad kolínkem.

Takže uvidíme letos, zkusím hlídat vodu (i když jsem to dělal i loni), ale jestli se mi pořád budou lámat ta nejtlustší stébla, pak uvažuji, jestli vůbec má cenu tento bambus pěstovat.

Ahoj. U mě se stébla teprv začínají vyvíjet, zatím vylézají ze země. (500 m nad mořem) Ale úplně stejné problémy: ohnou (nebo i úplně zlomí) se většinou ty nejnadějnější klacky. Proč ne ty tenké, kurňa? Nevím, jestli hnojím/zalévám moc, nebo naopak málo... Ostatní bambusy jsou bez problémů. A tak to zatím řeším jako ty - když to ještě jde, narovnám je, dám dlahu a přivážu. Ale to přece není řešení do budoucna. Buď se atrovaginata přestane lámat, nebo ji asi postupně nahradím jiným druhem. Nerad bych. Mám k ní citový vztah :-)
Ozvu se, až stvoly povyrostou.

103

(119 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Pro Jirku:
Nádhera, nádhera, nádhera. Závidím.
Jak dlouho už máš tu parvifolii? Jaký je to klon - a od koho?
Jak si vede ve srovnání s atrovaginatou?
Co Bashanie fargesii, jaká je její výška? Jak dlouho je na stanovišti?
Můžeš něco říct o tom, jaká je půda, jak hnojíš a jak často a jak hodně zaléváš?
Díky
Orangutan

104

(119 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Phyllostachys alpina (zasazena 2005):
Asi 150 nových výhonků na ploše pouhých asi 2 m2. Polovina letěla pryč. Co zůstalo, má v průměru kolem 25 mm. Nejtlustší stonek 32 mm. Zatím rostou do výšky, uvidíme, kam. Loňských 6,5 metru by se mohlo přinejmenším dohnat.

PunBB bbcode test


PunBB bbcode test

Bashania fargesii (2009):
Dnes jsem naměřil 4,70 u nejvyšších nových tyčí. Tloušťka do 22 mm.


PunBB bbcode test


PunBB bbcode test

Phyllostachys atrovaginata (2008):
Teprve vyráží, dám vědět časem.


PunBB bbcode test

Všechny tři bambusy přezimovaly bez sebemenšího poškození.
Fotky posílám přes Wufenga.

Ahoj. Mám problém. Každoročně se mi během růstu zlomí asi 20 % nových stébel. A to včetně těch nejsilnějších. Dokonce spíše právě ta silnější jsou na to náchylnější. Jakmile se rozjedou a dosáhnou zhruba 2/3 očekávané výšky, výhonky se asi ve třetině od země zlomí. Buď úplně, že se už nenarovnají, nebo částečně, takže se ještě opět ohnou nahoru a rostou dál (jako genikulace, ale ve výšce 1,5 až 2 metry).

Mám tři druhy, kromě atrovaginaty i Phyl. alpinu a Bashanii fargesii. Pouze u alpiny lze u slabších stébel někdy pozorovat typickou genikulaci (u země). Tlustších prutů se to netýká. Bashania vůbec nezná, co to je zlomený stvol, je jako z ocele. Takhle zlobí jenom atrovaginata. Podmínky, co se větru týče, mají tak stejné.

Připadá mi, že proti zbývajícím dvěma druhům má atrovaginata poněkud křehké výhonky a že neudrží samy svou hmotnost. Zvláště když se při větru do nich opřou již stará vzrostlá stébla. Přitom letos v době vývinu stébel zatím skoro nefoukalo.

Je možné, že bambusu něco chybí? Nebo přebývá? Nějaký minerál?

Zalévám, snažím se o dostatečnou zálivku. Přelity nejsou, voda vsakuje. Hnojím, ale půda je chudá, tak si nemyslím, že by měly moc dusíku.

Neví někdo, co s tím? Nemáte podobnou zkušenost?

Díky

106

(57 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Moje tři bambusy:

1) Phyllostachys alpina: sazenička od roku 2005, letos největší stébla kolem 3 cm v průměru a něco přes 6 m do výšky. Nejdelší články mají až 29 cm. Kvete, a to už poněkolikáté, ale jen asi polovina stébel. Krásný bambus, dělá mi radost.

Ph. alpina - květ

PunBB bbcode test


Ph. alpina - nejdelší článek má 29 cm

PunBB bbcode test

Ph. alpina - krásné zbarvení nových stébel


PunBB bbcode test

Ph. alpina - nové výhonky

PunBB bbcode test

Ph. alpina - barva nových stébel


PunBB bbcode test

Ph. alpina - dva roky staré stéblo vystavené slunci

PunBB bbcode test

Ph. alpina - vývoj větví

PunBB bbcode test

Ph. alpina - vrcholy nových výhonků

PunBB bbcode test

Ph. alpina ve výšce 4 m

PunBB bbcode test

Ph. alpina - průměr stébla ve výšce 150 cm

PunBB bbcode test

Ph. alpina - nové výhonky dosahují 6m výšky

PunBB bbcode test


2) Phyllostachys atrovaginata: od r. 2008. Vkládal jsem do něho velké naděje, zatím však na jejich naplnění stále čekám (letos mají bambusy asi 14 dní zpoždění). Nejtlustší tyčky mají letos kolem 2 cm. Výšku nevím, stále rostou. Ale ta loňská měla pod 4 metry. Jedna nepříjemnost: nové výhonky se často lámou. Většinou v době, kdy dosahují asi poloviny své možné konečné výšky. Zlomí se i ta nejtlustší stébla.

Ph. atrovaginata - zlomený výhon

PunBB bbcode test

Ph. atrovaginata - výhonky rostou v řadě vedle sebe


PunBB bbcode test

Ph. atrovaginata - výhonky

PunBB bbcode test

Ph. atrovaginata - výhonky mezi loňskými stébly

PunBB bbcode test

Ph. atrovaginata - stébla ve vývinu

PunBB bbcode test


3) Bashania fargesii: od r. 2009. Letošní výhonky výjimečně na jaře nezmrzly a narostly přes 4 m. Tloušťka necelých 2 cm. Články až 35 cm. Listy veliké, délka až skoro 20 cm.


Bash. fargesii - tloušťka nejsilnějších stébel

PunBB bbcode test

Bash. fargesii - poměrně dlouhé články

PunBB bbcode test

Bashania fargesii dosahuje asi 4 m

PunBB bbcode test

PunBB bbcode test

Bash. fargesii - začínají růst větve

Mrazuvzdornost: nejlepší Ph. atrovaginata (absolutně bez poškození v jakékoli zimě). Ph. alpina v zimě (tuším) 2010-11 ztratil listy asi na čtyřech stvolech, jinak OK. Bashania bohužel velmi časně vyráží, takže jsou výhonky ohroženy jarními mrazíky; když se to ale nějak ohlídá, pak bez problémů.

Podmínky: alpina i b. fargesii jsou na plném slunci, atrovaginata dopoledne ve stínu. Plocha v metrech čtverečních: alpina jen asi 2 m, bashania bohužel ještě míň, necelé 2 m, atrovaginata má ve srovnání s nimi luxus - asi 12 m. Vodu a hnůj dodávám, nešetřím.
500 metrů nad mořem, podhůří Šumavy. Nic moc teplo. Půda nekvalitní, částečně navážka. Ale - jak píšu - hnojím a zalévám.

Přes nejlepší prostorové podmínky zatím atrovaginata zůstává za očekáváním. Dám jí ale ještě čas.

Bashania je nadějná, chtěla by jen víc místa.

Jedničkou je zatím alpina. Zdaleka největší, spolehlivě každoročně zvětšuje stébla (i přesto, že průběžně kvete), má hodně, ale opravdu hodně výhonků (mezi 50 a 70 - většinu sním). Kde se zastaví, nevím. Sedm či osm metrů v příštích letech je reálných. A je nádherná. Mladá stébla s modravým ojíněním, stará na slunci sytě žlutá, drobné lístky na slunci (třeba jen 3-5 cm), o dost větší ve stínu (naměřil jsem až 18 cm)... Jen kdyby ještě voněla jako Ph. atrovaginata.

107

(5 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Ahoj,

chtěl bych se podělit o zkušenosti s pěstováním méně známého a rozšířeného druhu. Mám od něho jen jeden exemplář, tak je také potřeba uvedené údaje tak brát - tedy nikoli jako univerzálně platné.

Phyllostachys alpina - sazenice koupená u p. Rezla v červenci 2005, víceméně náhodou. Chtěl jsem parvifolii, ale tu neměl. Doporučil mi tuto, že je odolná (mrazuvzdornost byl můj hlavní požadavek). Léto živořila v květináči, do hlíny šla v září téhož roku. Téměř zcela určitě byla množena vegetativně (asi odkopek? - 3 stébla, z toho jeden 1,5 m vysoký, 2 asi půlmetrové), in-vitro se to, pokud je mi známo, neprodávalo.

Stanoviště: podhůří Šumavy, údolí Otavy, nadmořská výška 500 m, od jihu, východu a západu chráněná stěnami do výšky 2,5 m - nejde o obytné stavby, takže nevyzařují antropogenní teplo. Je bohatě zalévána .(vede tam vývod okapu), slušně hnojena většinou zkvašeným granulovaným hnojem v zálivce (ale mj. také pohřbeným psem). Mulčováno kůrou, pilinami, dřevěným popelem a v poslední době spadaným vlastním listím.

První zimu 2005/6 (mimochodem dost drsnou) čerstvě přesazená kytka přežila, rok 2006 kořenila a nevyhnala než asi dva metrové tenoučké proutky. Od roku 2007 se chová, jak se na Phyllostachyi sluší. Již v r. 2009 měřil nejvyšší klacek 5 metrů. Nejvíce výhonů vyrazilo loni (2010), a to asi 70 (nebyly ale vyšší než ten rok předtím). Nenechávám pochopitelně všechny, slabé nebo těsně vedle sebe rostoucí většinou uvařím a sním. Kromě toho jsem předloni začal vyřezávat starší a slabá stébla. A odvětvuji - postupně zvyšuji výšku - u posledních stébel asi na 2 m, ale ta tlustší vespod už ani nevětví.

Výška nejvyšších letošních stébel (2011) je 5,3 m (měřeno s tolerancí 10 cm). Nejsilnější tyč má 2,5 cm v průměru ve výšce hrudníku. Nejdelší články měří 30 cm.

Nová stébla jsou nádherně modře ojíněna v horní třetině internodia (nejintenzivnější u kolénka). Věkem se barva mění na zelenou, na slunci do krásně sytě žluta. Na kolénkách zůstává bělavý kroužek. Listy jsou na slunci malé (délka od 3 do 7 cm), světle zelené. V stínu jsou výrazně tmavší a větší (naměřil jsem až 18 či 20 cm). Olistění bohaté, větve dost dlouhé. Zajímavá je genikulace, kterou pozoruji zatím i u některých tlustších stébel.

Alpina asi nebude patřit mezi obry jako parvifolia, rubromarginata, neřku-li vivax, ale již teď po šesti zimách dosahuje výšky, kterou většina udává jako očekávané maximum. U Franze Sommera (http://sommerling.bplaced.net/1Bestands … alpina.htm) je to patrně jeden z nejvyšších kousků, co na zahradě má - v roce 2008 naměřil 6,4 m a 2,9 cm. Škoda, že od té doby nepřibyla další měření.

O Ph. alpina se moc nepíše, neb se pořádně neví, není-li to vlastně Phyllostachys elegans (pravda je, že mi alpina v roce 2007 nebo 2008 kvetla. Elegans taky teď průběžně dokvétá). A někde píšou, že elegans je synonymní s viridiglaucescens (např. http://www.pfaf.org/user/Plant.aspx?Lat … laucescens či http://www.aussiegardening.com.au/findp … laucescens a jinde). Pak by vůbec nebylo divu, kdyby ještě o pár metrů povyrostla. Podobnost s oběma druhy jistá je, ale v některých znacích vidím rozdíly. Třeba viridiglaucescens má mít o dost větší listy, a i zbarvení stébel či výhonků není úplně stejné; elegans má být zase jeden z prvních bambusů, co se dere na jaře ven, kdežto moje alpinka vykukuje na přelomu dubna a května. Tak, kdo ví.

Avšak je to holka hezká, vděčná a odolná - zimy snáší velmi dobře, Pavel Rezl mluvil pravdu. Daří se jí u mne zatím výrazně lépe než jejím dvěma sestrám, které také "chovám", Bash. fargesii a Ph. atrovaginata. Stébla vydrží úplně bez úhony, listí trochu sechne, ale až většinou na jaře, kdy už je nahradí nové. 

Osobně můžu pro naše končiny tuto phyllostachyi doporučit. A zajímalo by mě, kdo ji ještě má a jak mu prosperuje.

A jestli přijdu na to, jak sem nahrát fotky, budete se moct pokochat očima.

Orangutan

Phyllostachys alpina 2011_celkovy pohled na rostouci stebla

PunBB bbcode test

Phyllostachys alpina 2011_stare steblo zlute_nove zelene_ve vysce 3 m

PunBB bbcode test

Phyllostachys alpina 2011_listy na slunci

PunBB bbcode test

Phyllostachys alpina 2011_stebla

PunBB bbcode test

Phyllostachys alpina 2011_zatim asi nesilnejsi klacek

PunBB bbcode test

Phyllostachys alpina_pohled od jihu

PunBB bbcode test

Phyllostachys alpina_z zabi perspektivy

PunBB bbcode test

Phyllostachys alpina_ zbarveni noveho stebla

PunBB bbcode test