73 Odpověď zaslal Orangutan

(29 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Zejména ten německý odkaz, kdy má mít atrovaginata 5 cm při 6 m výšky, podle mě tvrdí nesmysly. Všechny 5cm bambusy, které jsem viděl, byly nejméně 9-10 m vysoké, včetně atrovaginaty. Moje má 3,3 a 6 m plus. Až bude mít 4 cm, čekám přes 7 m. Kdyby někdy měla mít 5 cm, bude výška 9 a více metrů. Ne šest, to má teď.

Jenom jsem chtěl upozornit na to, že atrovaginata nejspíš NENÍ malým bambusem s tlustým stonkem (jak to z citovaných zdrojů vyznívá), ale vysokým bambusem s tlustým stonkem.

Je jedno, jak má kdo velký bambus, ale zdálo se mi zvláštní, že jsem tolikrát narazil na takovýto údaj, který nejspíš vůbec neodpovídá realitě. Myslím, že jeden od druhého někteří autoři opisují. Jsem rád, že jsou i zdroje, kde tomu tak není (tady na bambusechzavináčinfo, například, a za to díky :-))

A jinak jsem rád, že vám všem - i mně - to tak pěkně roste!

Přejít na fórum: Bambusy - Pěstování

74 Odpověď zaslal Orangutan

(29 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Wufeng: "...Toho jsem si nevšiml, ale je možné, že se to někde píše. Já to tak v popisu nemám..."

Ty ne. Ale pár jiných lidí to píše, a zdá se mi, že se pořád cituje jeden zdroj:

...vytváří v poměru k výšce silná stébla
Pavel Rezl: Bambusy a jejich pěstování u nás, str. 66


The reference is probably to the culm‘s large diameter relative to its height.
Daphne Lewis, Carol A. Miles: Farming Bamboo, str. 115


...relatively large diameter canes in relation to height…
http://www.bamboogarden.com/Phyllostach … ginata.htm


The culms taper quickly at the top of the stock, making the diameter of the culms disproportionate to height, as compared to other Phyllostachys varieties.
http://www.completebamboo.com/species_b … inata.html


It has very thick culms for its height, allowing an imposing “big bamboo” appearance without as much site domination as a vivax or bambusoides.
http://victoriabamboo.com/new%20page/pa5.html


This is an upright bamboo with very thick culms for its size.
http://www.apexbamboo.com/tall-screening-bamboo.html


Its culms grow large in diameter relative to height.
http://eol.org/pages/2896872/details


Previously named ‘Congesta’, this bamboo is prized in landscaping for its rapid growth andits large stem diameter relative to its height giving it  large bamboo ‘looks’ without the huge plant size.
https://www.boxhillfarm.com/running-bamboo


...the culms grow very upright, and are very thick relative to their height, with diameters up to 7 cm.
https://www.paramountplants.co.uk/plant … inata.html


This bamboo can grow quite large culms without growing too tall.
http://www.scottishbamboo.com/Phyllosta … RAA066.htm


It has unusually thick culms for it’s height
http://www.bambooworld.com/bamboo/bambo … rovaginata


Der schwarze Knospenbambus bildet extrem kräftige und dicke Halme, die straff aufwärts wachen. Im Verhältnis zu der Höhe von bis 6m sind die Halme mit 5cm Durchmesser recht kräftig ausgebildet und ergeben einen vitalen und wüchsigen Eindruck.
https://www.lubera.com/de/shop/schwarze … 78169.html

Přejít na fórum: Bambusy - Pěstování

75 Téma vytvořil Orangutan

(29 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Čau. Všude se dočítám (v knihách, na webových stránkách českých i cizích), jak speciálně atrovaginata má v poměru k malé výše poměrně tlustá stébla. Moje zkušenost je ale jiná.

Letošní stébla přesáhla 6 m při tloušťce stonku (měřeno uprostřed mezi kolénky) 3,3 cm. To je skoro stejně jako u alpiny (loni 6,4 m při stejné tloušťce) a bashanie f. (lehce přes 6 m při 3,2 cm).

Zhruba to odpovídá poměru 1 cm / 2 m.

Odpovídají tomu i moje pozorování z Holandska a Německa. Viděl jsem:

Bashanii f. 4 cm/8 m, 5 cm/10+ m
Atrovaginatu 5 cm/10+ m
Parvifolii 6 cm/ 10+ m (hned vedle zmíněné atrovaginaty - stejně vysoké, ale parvi tlustší)
Viridiglaucescens 5 cm/ 10 m

Nebo údaje jiných pěstitelů (např. Alpina 2,8 cm/ 5,5 m)

Pokud je některý z "našich" bambusů opravdu neúměrně tlustý, pak spíše parvifolia (Kimmei 8-10 cm/ 10 m), nikoli atrovaginata.
Kde se bere ten věčný mýtus o relativně tlustém stonku atro? Mluvil jsem s Hansem Prinsem, ten tvrdí, že v Belgii je atrovaginata vysoká 16 m, ale neříkal nic o tom, že by měla v průměru 15 cm či tak, jak by se dalo očekávat, kdyby měla mít 6 cm při 6-7 metrech. Myslím tedy, že je ten poměr u většiny bambusů podobný, snad ty tlustostěnné (bashania) mohou mít menší průměr, protože jsou pevnější.

Mimochodem, letos má moje atrovaginata poměrně dlouhé články - měřil jsem je - až 30 cm. Asi to je tím, že období růstu stvolů se trefilo do letních teplot. Z minulých let jsem vypozoroval, že to má opravdu vliv.

Přejít na fórum: Bambusy - Pěstování

76 Odpověď zaslal Orangutan

(63 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Souhrn zimních škod u mne. Jako ve škole:

1 Fargesia rufa, Sasa kurilensis - absolutně žádné, jako by zima nebyla. Na jaře obě přinejmenším zdvojnásobily nadzemní hmotu. A to jsem obě na podzim přesazoval. Klobouk dolů a kleknout.

1- Bashania fargesii, Pleioblastus pygmaeus. Uschlo listí (Bashania 50 %, Pleioblastus 100 %), ale stoprocentní regenerace, vůbec žádné škody na stoncích, nové výhony OK. Zachovaly se jako třeba buk - uschlé listí drželo, ale pak ho vystřídalo zelené. Jsou teď krásné a jedou. Před nimi taky smekám. Z velkých bambusů je u mě Bashania nejodolnější (jen nesmí přijít jarní mráz, když lezou výhonky - už jsem takto kdysi o všechny přišel).

2 Phyllostachys alpina. Uschla část listí (asi 30 %), ale plně regenerovalo. Zůstalo ale pár vršků suchých, jenže se zdá, že to bylo už z léta tím suchem. Tak nevím. Stejně nemůžu moc porovnávat, protože jsem ji radikálně zřezal (na přání manželky, už to moc stínilo na zahradu).

3 Phyllostachys atrovaginata a parvifolia. Proschlo asi 50 % listí a uschlo pár větviček na vršku a dokonce pár ojedinělých stébel. Neoživly. Regenerace listů není tak stoprocentní jako u jiných druhů. Ale vcelku OK, jsou nové výhony a atrovaginata se zpožděním dohnala alpinu a bashanii. Bude mít přes 6 metrů (doufám), nejsilnější stonky mají ke 3,5 cm.

5 Phyllostachys rubromarginata - už loni chcípla. Nedala ani zimy, ani suchá léta. Už ji nemám.

Jiné druhy nepěstuju, a asi ani nebudu, nemám kde, leda bych koupil pozemek.

Přejít na fórum: Bambusy - Pěstování

77 Odpověď zaslal Orangutan

(75 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

U mě se zlomilo či ohnulo pár stébel po silné bouřce s pořádnými poryvy větru. Bambusy se při nich položily prakticky vodorovně. Zřejmě tedy hlavní příčinou je vítr. A někdy ptáci. Letos jsem si dával bacha, aby měly bambusy ve fázi růstu stébel hodně, ale fakt hodně vody. Škody jsou minimální.

Pro zajímavost: zlomila se stébla jen atrovaginaty a parvifolie. Alpina ne, stejně tak bashania nic. (U bashanie jsem nezažil, že by ji něco zlomilo, kromě dvounohých vandalů).

Možná, že tyto druhy mají výhonky křehčí, nebo jde čistě o shodu okolností, že vítr přišel zrovna v té době (ostatní druhy už měly stonky o něco vyzrálejší).

Přejít na fórum: Bambusy - Pěstování

78 Odpověď zaslal Orangutan

(24 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Tady je taky jeden příklad (neplánovaného) smíšeného porostu Ph. violascens a B. fargesii.
<http://www.bambus-lexikon.de/bashania-fargesii.html>
Autor píše(cit):
"1995 pflanzte ich an der Ostsee nähe der Insel Fehmarn Decora, Violascens und die Bashania in einem Abstand von 10 Meter. 2012 wächst an der Ostseite der Decora, in der Mitte die Bashania  und auf der Westseite Violascens. Nur im Bestand von VIOLASCENS sind ein paar Halme der Bashania gewachsen. Allerdings unterwanderten die Rhizome den Violascensbestand in Richtung Westen und dort breitet sich nun die Bashnia mächtig aus.  Alle drei haben eine Höhe von 6 bis 8 Meter Höhe erreicht. In den kalten Wintermonaten 2009-2012 zeigte nur die Bashania absolut keine Winterschäden."

Zdá se tedy, že už to má tak léta, a asi žádný velký problém. I mu to pěkně roste.

Tak mě napadá, že zrovna Bashanie, tím, jak hluboko koření, není tak úplně přímým konkurentem mělko kořenících Phyllostachyí. Asi jako když roste bambus mezi stromy nebo jinými dřevinami. Aspoň spolu pořádně využijou celý půdní profil :-)

No, já už to tam stejně mám, tak budou moje rostlinky pokusní králíci.

Přejít na fórum: Bambusy - Pěstování

79 Odpověď zaslal Orangutan

(24 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Wufengovy (nádherné, mimochodem) fotky mě inspirovaly k otázce, zda někdo další máte zkušenosti se smíšenými porosty.
Obecně se všude doporučuje monokultura, a to právě nejčastěji z estetických důvodů. Co když se to ale někomu líbí? (Například tyto dva kultivary spolu jsou moc pěkné). Pomineme-li vkus, důvodem proti dvěma a více druhům na jednom stanovišti může být konkurenční boj o živiny a prostor. Ale co když souboj o světlo povede naopak k vyššímu vzrůstu? Mám uprostřed porostu Ph. atrovaginaty malinkatou rostlinku B. fargesii. Letos vyhnala jeden výhonek, tenoučký, asi 0.5 cm tloušťka, ale táhne se snad 4 m výšky! Asi je to jako stromy - v lese jsou vyšší než solitéra na louce. Četl jsem někde, že rostlina nejen vnímá stín (to víme), ale že nějak pozná, je-li ten stín od budovy, skály nebo jiných neživých věcí, a toho si moc nevšímá, anebo pochází od jiné rostliny, a v tom případě se snaží ji přerůst.

Vaše zkušenosti a názory? Kromě estetiky?

Přejít na fórum: Bambusy - Pěstování

80 Odpověď zaslal Orangutan

(24 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Fargesia rufa - nové výhonky už asi 30 cm dlouhé.
Bashania fargesii - začínají vylézat ze země.

Přejít na fórum: Bambusy - Pěstování

81 Odpověď zaslal Orangutan

(63 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Čau. Tady zima OK, teprve jaro s bambusy zacvičilo. Do přelomu února a března všechno jako brčál. Pak přišel mráz (až kolem -17), vítr, slunce - vražedná kombinace. Zatím to vypadá takto (od nejlepšího po nejhorší):

1. Fargesia rufa a Sasa kurilensis - obě absolutně bez poškození, jako by zima nebyla. Obě malé rostliny zasazené na konci října! Nestačím zírat. Pravda je, že jsou dost kryté před větrem a částečně před sluncem.

2. Ph. atrovaginata, Ph. parvifolia - pár listů pryč, jinak OK. Jsou na větrném místě, stín zčásti.

3. Ph. alpina - odešlo několik stébel, ale nevím, jestli jenom listy, nebo i samotné stonky. Je na celodenním slunci a větru. Tam, kde je kytka v závětří/stínu, naprosto OK.

4. Bashania fargesii - uschly všechny vnější listy. Rostlina je celá nekrytá, fouká na ni a svítí. Druhá malá rostlinka ve stínu v pohodě.

5. Pleioblastus pygmaeus - vypadá kaput. Tak jsem to sestřihl, uvidíme. Je na slunci, nekrytý.

Celkově spokojenost. Teď ale čekám, že začne růst rufa, která loni touto dobou už měla nová stébla. Zřejmě letos bude zpoždění.

Přejít na fórum: Bambusy - Pěstování

82 Odpověď zaslal Orangutan

(40 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

wufeng napsal:

To by mě zajímalo, kde je ta hrana pro bambusy. Kolik dusíku na m2 je maximum. Při pokusu by se asi muselo zalévat čím dál větší koncentrací, než by začaly listy žloutnout. Možná ale je ta hrana tam, kde to ještě nežloutne, ale pletiva jsou řídká, nevyzrálá, to ale nevím, jak bych v domácích podmínkách zjišťoval. Trošku jsem s tím experimentoval, rozpustil naddimenzovanou dávku močoviny ve vodě a kus s tím zalil a zatím dobrý. Bambus roste vesele dál. Musel bych to na něj snad nasypat rovnou z pytle, abych ho odrovnal. smile

Hmm, přesný údaj jsem nikde nenašel. Ani já jsem ještě hnojením nezpůsobil žádnou újmu, myslím. Vím, jaké příznaky by měla rostlina vykazovat při přebytku dusíku, to jsem ale nikdy nepozoroval. I když nevylučuji, že letošní zimní škody na listech nemusely být jen vinou mrazů - možná jsem bambusy zčásti oslabil hnojením.

Zkušenost z dětství: když se nám nechtělo domů na záchod, čůrali jsme na dvoře na jedno místo. Po letech tam byl vypálený flek, ale v jeho okolí byla nejbujnější, nejzelenější tráva. Dařilo se jí tedy v místě, kde byl oproti širšímu okolí značný přebytek dusíku, ale ne takový, aby ji spálil.

Mimochodem, moč (i lidská) je teď docela hitem mezi organickými hnojivy. Obsahuje totiž kromě živin (hlavně dusíku) také auxiny, konkrétně kyselinu indolyl-3-octovou, která se chová podobně jako růstový hormon (v rostlinách, takže fytohormon). Tudíž netřeba za drahé peníze kupovat chemii s regulátory růstu, stačí se (když to nikdo nevidí) pod bambus vych... (Elegantní řešení je někde v ústraní do nádoby s vodou a ihned za čerstva zalít :-) Ovšem naředit nejmíň 1:8 - nebo i víc.

Mít velkou zahradu, udělám taky jednoduchý několikaletý experiment. Identické rostliny na stejném stanovišti: 1 kontrolní bez hnojení a pak několik, které bych hnojil postupně se zvětšujícími dávkami. Vést si přesnou dokumentaci o dávkách a stavu rostlin vč. fotek. Nemůžu, nemám kde. Nechce se toho někdo ujmout?

Přejít na fórum: Bambusy - Pěstování

83 Odpověď zaslal Orangutan

(40 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

S tou celulózou a spotřebou dusíku má pochopitelně Wufeng pravdu. Podobné je to u jakéhokoli suchého bioodpadu - zjednodušeně: zelená hmota = pozitivní dusíková bilance; suchá hmota = negativní bilance.

Ale ty piliny/hobliny mají jiná pozitiva: mírně okyselují (zejména z jehličnanů, může se hodit na vápenatých půdách) a chrání hnůj pod sebou před vysycháním i promrzáním.

Samozřejmě není problém to prolévat močovinou, močí nebo NPK s vysokým podílem N apod. Dodat dusík není zas takový problém. Chemie bych se nebál, bambusu je to jedno. Jen nepřehnat. Rostliny by byly náchylnější k nemocem a mrazu.

Kdysi dávno jsem četl výsledky studie, kde se zkoumal růst a zdravotní stav nějakých zemědělských plodin v závislosti na hnojení. Nejlepší výsledky byly tam, kde se hnojilo téměř na hraně únosnosti rostlin. Obě krajnosti byly nic moc. Nehnojené byly malé, dávaly nízké výnosy, ale v zásadě byly zdravější než ty, které byly přehnojovány. Podle mých nevelkých zkušeností ale bambusy snesou dost.

Jinak nám, pěstitelům, v této době hraje do karet vyšší obsah CO2 v atmosféře, kterého je teď zhruba 400 ppm, neboli 0,04 % (ještě v 18. století to bylo asi 275 ppm). Díky tomu rostliny víc rostou a potřebují i méně vody. Jen tak dál... :-)

A pokud se dávají megadávky hnoje (a jiného biologického materiálu), není na škodu přidat trochu skeletu do budoucí půdy. Kamenný prach, písek a štěrk. Hans Prins propaguje lávový prach, ale zřejmě podobnou službu poskytne i jemně mletý kámen (a o několik řádů levněji).

Přejít na fórum: Bambusy - Pěstování

84 Odpověď zaslal Orangutan

(40 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Hnůj je ideální hnojivo. Čerstvý ve větším množství by opravdu mohl mladé rostlinky i spálit, ale u starších, zakořeněných bambusů bych se nebál.
Nezarývej, rozhoď bobky kolem bambusu. Pokud máš listí, slámu, trávu, hobliny, piliny, větvičky, jakýkoli bio odpad, navrstvi to na hnůj. A nenech to úplně vyschnout, občas zalij, když dlouho neprší.
"Neomezený přísun koňských koblížků" je něco, co ti určitě mnozí z nás (včetně mne) můžou jen závidět. Bambusy si budou jen chrochtat a určitě se ti během let odvděčí.

Přejít na fórum: Bambusy - Pěstování