97

Re: Nové výhonky 2019

ovar napsal:

Proto jsem psal, že to preferuji spíše, než pohození hnoje na jaře. Pohozený hnůj rychle oschne a vyplavované složky velmi rychle ztrácí "grády", kvašené kravince nic neztratí, ve vodě se tak maximálně odbourá amonný dusík, který stejně rychle vyprchá v půdě dřív, než ho stihne rostlina přijmout.

Dával jsem letos asi 15cm souvisle hnůj pod porosty a letos tahle vrstva zatím drží vlhkost. Dával jsem to zjara, kdy byla půda ještě po zimě nasáklá vodou a i pak ještě sprchlo, takže dneska je krusta jen na povrchu a pod tím je to takové bahýnko. Když se na to stoupne, tak se člověk boří do měkkého, takže věřím, že to také pěkně přidává živiny do půdy.

ovar napsal:

S tím hnojením mám dobré zkušenosti, aktivně hnojím vždy jen do konce června, dneska jsem hnojil naposled. Už nějaký rok s tím experimentuju, u bambusů tedy ne, ale u jiných rostlin a popravdě se mi nepovedlo ještě dospělou rostlinu přehnojit. Zkoušel jsem třeba přehnojit 60 let starý pomerančovník, s korunou 2,5 x 2 m. Ani 120 g kristalonu TÝDNĚ s ním nehlo, místo toho se obalil tisícemi novými tmavě zelenými velkými listy a návštěvy měli podezření, je že z plastu big_smile . U organických hnojiv to samé, ještě jsem nepřišel na koncentraci a dávku, která by rostlině ublížila, vždy to bylo jen ku prospěchu.

Souhlasím, s organickým hnojením je to bezpečné. Tedy pokud vezmeme produkty lezoucí z análního otvoru. smile Pokud jde o moč, tak tam už riziko vidím, důkazem jsou "uchcané" kytky od psů, pokud na zahradě značkují na stejném místě. Ale aby pes "uchcal" bambus, to by musel bejt pořádně velkej. smile

Kristalonem, Cereritem a trávníkovými hnojivy, které mají vyšší podíl dusíku se mi u tyčovinových druhů, také nikdy nepodařilo přehnojit. Jediné, kdy jsem opravdu přehnojil, byly opakované silné dávky močoviny. Tam se to projevilo spíše zmenšením průměru stébel, jejich větším počtem, ale hlavně nevyzrálostí stébel a i listí je méně odolné vůči zimě. Vrcholky někdy zakrněly, nevyvinuly se do normálního tvaru. Rostlina ztratila vitalitu. Takže přehnojit se dusíkem dá, a trvá pak více let, než se rostlina dá znovu do kupy a roste standartně.

Na základě i tohohle pokusu jsem začal trochu přemýšlet jinak. Všude doporučované vyšší dávky dusíku (arumentem je, že je to tráva a ta má dusík ráda) nemusí podle mně platit. Skoro si začínám myslet, že naopak další složky v hnojivu a zejména humusovité složky, jsou pro dobrý vývoj důležitější. Pro tloušťku stébel se mi zatím osvědčilo právě to přidání koňského hnoje pod bambusy. Když vezmu, že dusík má v hnoji v poměru NPK poměrně malý podíl, tak musí být další složky, které si bambusy vezmou a zužitkují je. Řekl bych, že výsledek byl lepší až 2 či 3 rokem po aplikaci, kdy se hnůj rozložil a spojil se s půdní složkou. Také jsem nezaznamenal rozdíl v hnojení Cereritem a trávníkovým hnojivem s větším podílem dusíku. Takže teď začínám pochybovat, zda je nutné hnojit bambusy hnojivy s větším podílem dusíku, zdá se mi, že se jeho vliv přeceňuje.

98

Re: Nové výhonky 2019

Tak pod to se mohu podepsat, močovina je jediné hnojivo, kterým jsem něco přehnojit dokázal a mimochodem to byl trávník, tu tedy do bambusů necpu. Tedy tu kristalickou, ta má grády. Loni jsem dělal pokus a zkvasil jsem tekutou močovinu, její původ nebudu z etického hlediska popisovat smile , ale opět jsem zkoušel její účinky na různé rostliny. Je pravda, že jsem jí párkrát do bambusů vylil, to může tak být spouštěč letošního zbláznění bambusů..
Zkoušel jsem její účinky i na palmy v zemi a výsledek byl ohromující, přírůstky byly rekordní, letošní násada květů byla rekordní a neobvyklá byla i zvýšená odolnost na mrazy. Ovšem ta práce se shromažďováním a odporný puch při aplikaci mě znechutil s ní dál pracovat, zlaté zkvašené kravince smile .

S tím rozhozením hnoje je to trochu rozporuplné, my jsme tu měli značně suché jaro a nyní začíná být opět sucho přímo extrémní, hnůj tak neměl šanci se zasytit vlhkostí a spojit se s půdou. Ale jinak máš pravdu, když se včas aplikuje a je po rozhozu delší dobu vlhko, není to úplně tak marné, jak to nyní vidím já, respektive je to i bezvadné, jako mulč i jako dlouhodobé hnojivo. Příští rok na jaře to zkusím znovu a lépe smile .

99 Naposledy upravil: Orangutan (28.06.2019 08:16:43)

Re: Nové výhonky 2019

Hmmm… Wufengovo pozorování můžu taky potvrdit – po vydatném hnojení jsou kvanta výhonků, ale spíš slabších. Nemám to tedy nijak vědecky experimentálně ověřeno, ale už to tak asi třetím čtvrtým rokem na těch několika exemplářích sleduju.

Tou magickou formulí je asi rovnováha. Harmonie. Když je dusíku málo, je to špatně, ale když je ho moc (absolutně, ale i relativně k draslíku nebo fosforu), rostou hlavně listy a maximalizuje se fotosyntetizující povrch, a to na úkor reprodukčních orgánů (to nás naštěstí u bambusů moc nezajímá) nebo kořenové soustavy, která pak nestíhá vyživovat, je stresovaná a rostlina může snáze i onemocnět. A dokonce špatně kotví, takže se stromy/bambusy apod. mohou vyvracet. Přebytek dusíku se docela pozná na tom, že jsou extrémně velké (a tmavé) listy.  Ty ovšem mohou na okrajích zežloutnout nebo zhnědnout a zaschnout. Dusík rostlinu zbavuje vody, ale minerální soli zůstávají. Pomocí může být pořádné zalití měkkou vodou (snad proto bývá dešťová voda nejlepší – má jen minimálně solí, na rozdíl třeba od studniční vody). A extrémní přebytek dusíku může zdecimovat půdní organismy, ale tady bych se moc nebál, ony se určitě rychle znovu z okolí rozšíří, jakmile koncentrace poklesne.

I u rostlin platí, že rostou jen tak rychle/dobře, jak dovolí nejslabší článek. Potřebují v zásadě teplo, světlo, živiny a CO2. I když dodám hojně živin (N-P-K), jsou tu další limitující faktory. Myslím, že u mě v 500 m. n. m. je to teplo. A CO2, byť se mnozí ekologičtí alarmisti osypou, ale je to tak. Obsah oxidu uhličitého ve vzduchu by mohl být klidně trojnásobný oproti dnešku, a to by to teprve jelo (indooroví pěstitelé marjánky dobře vědí…. ;-)). Možná proto mnohé kytky prosperují ve třídách, kancelářích nebo halách, kde je hodně lidí a hodně se tam dýchá. Lidi často věří, že jim jejich kytičky rostou proto, že na ně mluví, že s i s nimi povídají, a že rostlina vnímá lásku/vibrace/energii/dosaď si, co chceš... Ale tím mluvením na ně ve skutečnosti vydechují CO2...

Hnojím taky. Postupem doby ale reviduju svoje nadšení pro megadávky dusíku. Třeba Hans Prins nehnojí chemicky prakticky vůbec. Používá hlavně hnůj, rostlinné zbytky (mulč) a lávový prach. Mluvil jsem s ním, zrazoval mě od syntetiky.

Uvažuju, že zkusím pod bambus vysadit nějaké bobovité rostliny, které pomocí symbiotických bakterií vážou vzdušný dusík. Třeba takový hrách, pokud by se uchytil, by mohl přes léto dodávat něco málo dusíku a po sezóně posloužit jako mulč. Minimálně na okrajích porostu a v prosvětlených místech by růst mohl.

Ovare, tou močovinou „neetického“ původu ;-) jsem taky zaléval, ale je s tím práce a nakonec mi to manželka zatrhla. Tentýž problém: nevonělo to. Ale určitě to funguje, protože tahle žlutá kapalina obsahuje látky, které jsou podobné rostlinným růstovým hormonům a taky tak fungují…

100

Re: Nové výhonky 2019

Orangutan napsal:

Uvažuju, že zkusím pod bambus vysadit nějaké bobovité rostliny, které pomocí symbiotických bakterií vážou vzdušný dusík. Třeba takový hrách, pokud by se uchytil, by mohl přes léto dodávat něco málo dusíku a po sezóně posloužit jako mulč. Minimálně na okrajích porostu a v prosvětlených místech by růst mohl.

Koukám, že máme podobné myšlenkové pochody. Letos jsem kolem několika bambusů vysadil hrách. Docela se mu daří, jen pár postřehů. Někde se pne po stéblech, někde polehl a mezi ním vyrostl plevel. Když to chci vyplít, dost často to vytrhnu i s křehkým hrachem. Takže to nechávám být a výsledek není moc hezký na pohled. Také manipulace kolem bambusů je stížená. Lusky už jsem sklidil a další budou, jen nevím zda to za to stojí. Když vidím pod 6 metrovými stébly ten mrňavý hrách, dumám, zda to ve výsledku bude mít alespoň nějaký efekt. Zkoušel jsem ještě lupinu (vlčí bob). Ta by měla být lepší v tom, že koření snad až dva metry hluboko a tím by se půda provzdušnila a oživila více. Bohužel jsem měl nějaká mizerná semena, nebo potřebuje víc péče a nevzešla mi.

Ideání by byla asi nějaká trvalka. Větší, která by prokořenila do bambusu a tím by se navzájem podporovali. Mám pocit, že právě některé šlechtěné barevné lupiny dělají větší trsy, tak ty možná ještě zkusím.

101

Re: Nové výhonky 2019

Koukám že všichni máme podobné myšlenky, já mám od loňska před bambusy vysazenou hlosinu okolicnatou a rakytník, mají stejnou vlastnost jako hrách a ještě k tomu hlosina výborné plody na jídlo.

102

Re: Nové výhonky 2019

https://i.postimg.cc/SsHjt46Q/Atrovaginata-2019.jpg

Atrovaginata - nejsilnější stéblo má letos 3,8 cm (v pochvě vypadá tlustší; jak píše Wufeng: "klame tělem"). Už to začíná vypadat hezky. Mám ji 11. rokem. (Loni měly nejtlustší stonky 3,3). Všechno pod 3 cm už odteď vylamuju a nenechám vyrůst.

103

Re: Nové výhonky 2019

Bashania - letošní list (schovaná v porostu atrovaginaty) - 29 cm. Brzy do toho budu moct balit jídlo ;-)

https://i.postimg.cc/RFg2MCs9/Bashania-list.jpg

104

Re: Nové výhonky 2019

S rakytníkem a hlošinou - zajímavé. Zvláště ta hlošina by se mi líbila. Potřebují asi ale hodně slunce. Jak se jim daří u tebe, paule87?

105

Re: Nové výhonky 2019

Wufengu, takže ten hrách ti normálně vzešel a plodil? To je pro mě nadějné...

Trvalka by byla dobrá, ale která? Dusík váže i akát, ale nejsem si jist, že bych ho tam chtěl ;-) Určitě bych ho řezem udržel v potřebné výšce, ale obávám se těch fenolkarboxylových kyselin, které uvolňuje...

Mně atrovaginata roste těsně obklopená nízkým plotem z buku, habru a dubu. A výhonky hojně vyháhí pod keřem a i těsně vedle kmínku, často jsou to pěkně silné klacky, které bohužel vylamuju, protože je tam nechci. Možná, že i mezi nimi je určitá symbióza.

106

Re: Nové výhonky 2019

Orangutan napsal:

Wufengu, takže ten hrách ti normálně vzešel a plodil? To je pro mě nadějné...

Trvalka by byla dobrá, ale která? Dusík váže i akát, ale nejsem si jist, že bych ho tam chtěl ;-) Určitě bych ho řezem udržel v potřebné výšce, ale obávám se těch fenolkarboxylových kyselin, které uvolňuje...

Mně atrovaginata roste těsně obklopená nízkým plotem z buku, habru a dubu. A výhonky hojně vyháhí pod keřem a i těsně vedle kmínku, často jsou to pěkně silné klacky, které bohužel vylamuju, protože je tam nechci. Možná, že i mezi nimi je určitá symbióza.


Hrách jsem vysel do podélné rýhy na kraji bambusu a zalil. Toť vše a pak jsem ho nechal osudu. Měl by mít víc sluníčka, na zastíněném místě roste málo a skoro neplodí. Fakt ale nevím, jestli to bude mít efekt. Nějaký určitě, když se tam pak nechá zetlít, ale estetika je také důležitá, tak nevím, zda to stojí za to. Možná jako předplodina na místě, kam chce člověk napřesrok něco vysadit to smysl má. Na zimu to zarýt a další rok to bude makat dobře.

Ta trvalka by měla být právě okrasný, barevný vlčí bob (lupina). Hodně to používají i permakulturisti (sakra to je slovo smile ). Ikdyž ti spíše ten jedlý, jednoletý.

Linky třeba zde:

https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/n … stuje-sama

https://www.zahrada-centrum.cz/clanky/n … vni-kraska

https://www.ceskestavby.cz/rostliny/vlc … upina.html

V permakulturách to ale točí na jednom místě. Vysejí bobovité, pak to zaryjí, pak dají jinou plodinu, která z toho těží. Nevím, když bude na jednom místě bambus a k tomu něco dalšího trvale na jednom místě, zda to pomůže.

Rakytník mám přes 20 let. Od té doby co dělám bambusy jsem pod ním a vedle něj pěstoval mnoho různých druhů bambusů, různých rodů. Když se pak přesadily jinam, kde nebyl, nepozoroval jsem nějaký posun v růstu ani nahoru, ani dolů. Řekl bych, že vliv jsem nepozoroval žádný. Rakytník mám rád, ale užitnost bobulí se u mně každým rokem snižovala. Je tak strašně pichlavej, že jsem si v poslední době z něj radši něco koupil už hotovýho, než abych to trhal sám. Taky prostřih samce, kterej roste jak blázen, už mě stál dost krve. Také přemýšlím, jestli ten prospěch z rostlin vázajících dusík, není právě až po jejich smrti. Letnička když umře, uvolní dusík do půdy, ale trvalka ho možná váže napořád, takže prospěch pro další rostliny je nevýznamný.

Akát bych si do zahrady nepouštěl. Kousek od nás je přehrada, kde jsou akátem porostlé svahy. Jako zpevňující prvek to maká parádně, jen pod ním opravdu skoro nic neroste. Před pár lety zas nějaký chytráci v rámci boje za původní druhy pár svahů vykáceli. Je to teď holé, z pařezů akáty znovu obráží a nic moc dalšího tam zatím nebují. Takže z toho vyvozuji, že ta půda bude potřebovat spoustu let, než se zas vrátí k normálu. Nevím, moc nechápu, proč to kácí. Není to žádný původní kus krajiny. Přehrada je nová, to samé je nový, kolem vysázený lesopark z cizokrajných dřevin, ale najednou akát vadí, ikdyž tam desítky let spokojeně rostl a ničemu neškodil.

107 Naposledy upravil: paul87 (02.07.2019 11:30:38)

Re: Nové výhonky 2019

Tak to je škoda, že rakytník nefunguje. Já tedy zatím zkouším v blízkosti tu hlosinu ktera je výborná na jídlo.
Jinak jsem se inspiroval tímto článkem dám jen část :
Hlošina má význam pro ekozahrady i svou produkcí dusíku. V kombinaci s hlízkovitými bakteriemi na kořenech může tato rostlina i některé další keře a stromy (rakytník, čimišník čilimník, žanovec, netvařec, janovec, jerlín, olše...) pomoci hnojit okolní vegetaci. Bakterie vážou vzdušný dusík a dávají ho k dispozici keři, ale i do okolní půdy. Můžeme této vlastnosti keřů „dusíkáčů“ využít tak, že je vysadíme k mladým ovocným stromkům.

A ještě abych odpověděl, hlosine se u mě daří na plném slunci výborně roste hodně rychle jako rakytník myslím si že má velky potenciál

108

Re: Nové výhonky 2019

Ten vlčí bob mám vysazen nebo teda spis se sám vysemenuje každý rok všude po zahrade, ale pod bambusy moc neroste je tam asi moc sucho ale je pravda že vedle rostoucí vivax roste krásně tak možná na tom něco bude