Co zkusit netvařec křovitý a po x letech ho tzv kopicovat, ufiknout a nechat opět obrůst. Všichni tu víme, že kytky udržují poměr "nahoře/dole" tzn po seříznutí kmene chcípne pár kořenů. A hlízek s bakteriemi na nich. A s dusičnany a dusitany v nich. Kopicování snesou hlošiny, olše, akáty, netvařec, atd. Blbě snáší řez rakytník.  Mám s dusíkáčema dobré zkušenosti u stromů. U bambusu teprve uvidím. Vyšší určitě pomůžou i s "průvanem".

Já ještě zohledňuji kvetení. Jako alergik jsem rád když rostliny na zahradě neprodukují moc pylu. Ten netvařec neznám, ale vypadá na silného výrobce pylu, takže z toho bych měl strach. Rakytník řežu pravidelně samce, ten obrůstá jak šílený, samice roste pomalu, asi se hodně vysiluje produkcí bobulí. Jinak všem experimentům fandím. Když je místo, tak proč ne.

Ideání by byla asi nějaká trvalka. Větší, která by prokořenila do bambusu a tím by se navzájem podporovali. Mám pocit, že právě některé šlechtěné barevné lupiny dělají větší trsy, tak ty možná ještě zkusím.

Co zkusit netvařec křovitý a po x letech ho tzv kopicovat, ufiknout a nechat opět obrůst. Všichni tu víme, že kytky udržují poměr "nahoře/dole" tzn po seříznutí kmene chcípne pár kořenů. A hlízek s bakteriemi na nich. A s dusičnany a dusitany v nich. Kopicování snesou hlošiny, olše, akáty, netvařec, atd. Blbě snáší řez rakytník.  Mám s dusíkáčema dobré zkušenosti u stromů. U bambusu teprve uvidím. Vyšší určitě pomůžou i s "průvanem".

Ten vlčí bob mám vysazen nebo teda spis se sám vysemenuje každý rok všude po zahrade, ale pod bambusy moc neroste je tam asi moc sucho ale je pravda že vedle rostoucí vivax roste krásně tak možná na tom něco bude

Potíž bych viděl ve světle.

Plus bych řekl, že s přehnojením dusíkem teď bojuju u bisetiho. Tisíc nanicovatých výhonků.

Tak to je škoda, že rakytník nefunguje. Já tedy zatím zkouším v blízkosti tu hlosinu ktera je výborná na jídlo.

Třeba to něco dělá, jen já nic moc neregistruji. Když se ještě vezme, že pokud se nechá rakytník narůst, tak může část bambusů skončit v dešťovém stínu pod jeho větvemi a kořeny, kterých má spoustu u povrchu, můžou brát zase živiny z půdy, tak nevím, jestli konečný výsledek by byl v plusu oproti pěstování bez rakytníku.

A ještě abych odpověděl, hlosine se u mě daří na plném slunci výborně roste hodně rychle jako rakytník myslím si že má velky potenciál

Wufengu, takže ten hrách ti normálně vzešel a plodil? To je pro mě nadějné...

Trvalka by byla dobrá, ale která? Dusík váže i akát, ale nejsem si jist, že bych ho tam chtěl ;-) Určitě bych ho řezem udržel v potřebné výšce, ale obávám se těch fenolkarboxylových kyselin, které uvolňuje...

Mně atrovaginata roste těsně obklopená nízkým plotem z buku, habru a dubu. A výhonky hojně vyháhí pod keřem a i těsně vedle kmínku, často jsou to pěkně silné klacky, které bohužel vylamuju, protože je tam nechci. Možná, že i mezi nimi je určitá symbióza.

Hrách jsem vysel do podélné rýhy na kraji bambusu a zalil. Toť vše a pak jsem ho nechal osudu. Měl by mít víc sluníčka, na zastíněném místě roste málo a skoro neplodí. Fakt ale nevím, jestli to bude mít efekt. Nějaký určitě, když se tam pak nechá zetlít, ale estetika je také důležitá, tak nevím, zda to stojí za to. Možná jako předplodina na místě, kam chce člověk napřesrok něco vysadit to smysl má. Na zimu to zarýt a další rok to bude makat dobře.

Ta trvalka by měla být právě okrasný, barevný vlčí bob (lupina). Hodně to používají i permakulturisti (sakra to je slovo ). Ikdyž ti spíše ten jedlý, jednoletý.

Linky třeba zde:

https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/n … stuje-sama

https://www.zahrada-centrum.cz/clanky/n … vni-kraska

https://www.ceskestavby.cz/rostliny/vlc … upina.html

V permakulturách to ale točí na jednom místě. Vysejí bobovité, pak to zaryjí, pak dají jinou plodinu, která z toho těží. Nevím, když bude na jednom místě bambus a k tomu něco dalšího trvale na jednom místě, zda to pomůže.

Rakytník mám přes 20 let. Od té doby co dělám bambusy jsem pod ním a vedle něj pěstoval mnoho různých druhů bambusů, různých rodů. Když se pak přesadily jinam, kde nebyl, nepozoroval jsem nějaký posun v růstu ani nahoru, ani dolů. Řekl bych, že vliv jsem nepozoroval žádný. Rakytník mám rád, ale užitnost bobulí se u mně každým rokem snižovala. Je tak strašně pichlavej, že jsem si v poslední době z něj radši něco koupil už hotovýho, než abych to trhal sám. Taky prostřih samce, kterej roste jak blázen, už mě stál dost krve. Také přemýšlím, jestli ten prospěch z rostlin vázajících dusík, není právě až po jejich smrti. Letnička když umře, uvolní dusík do půdy, ale trvalka ho možná váže napořád, takže prospěch pro další rostliny je nevýznamný.

Akát bych si do zahrady nepouštěl. Kousek od nás je přehrada, kde jsou akátem porostlé svahy. Jako zpevňující prvek to maká parádně, jen pod ním opravdu skoro nic neroste. Před pár lety zas nějaký chytráci v rámci boje za původní druhy pár svahů vykáceli. Je to teď holé, z pařezů akáty znovu obráží a nic moc dalšího tam zatím nebují. Takže z toho vyvozuji, že ta půda bude potřebovat spoustu let, než se zas vrátí k normálu. Nevím, moc nechápu, proč to kácí. Není to žádný původní kus krajiny. Přehrada je nová, to samé je nový, kolem vysázený lesopark z cizokrajných dřevin, ale najednou akát vadí, ikdyž tam desítky let spokojeně rostl a ničemu neškodil.

Trvalka by byla dobrá, ale která? Dusík váže i akát, ale nejsem si jist, že bych ho tam chtěl ;-) Určitě bych ho řezem udržel v potřebné výšce, ale obávám se těch fenolkarboxylových kyselin, které uvolňuje...

Mně atrovaginata roste těsně obklopená nízkým plotem z buku, habru a dubu. A výhonky hojně vyháhí pod keřem a i těsně vedle kmínku, často jsou to pěkně silné klacky, které bohužel vylamuju, protože je tam nechci. Možná, že i mezi nimi je určitá symbióza.

Atrovaginata - nejsilnější stéblo má letos 3,8 cm (v pochvě vypadá tlustší; jak píše Wufeng: "klame tělem"). Už to začíná vypadat hezky. Mám ji 11. rokem. (Loni měly nejtlustší stonky 3,3). Všechno pod 3 cm už odteď vylamuju a nenechám vyrůst.