Letošní výhony už dosáhly konečné výšky. Shrnutí (rozměry v cm):
Bashania fargesii: max. výška 610, max. průměr něco přes 3
Ph. alpina: max. výška 660, průměr 3
Ph. atrovaginata: asi 550, průměr 3
Ostatní druhy zatím neměřím.
Zimu nepřežil pouze Indocalamus (asi latifolius), ostatní skvěle regenerovaly. Nejlépe B. fargesii a F. rufa, které nemají poškozené ani jediné stéblo, ani větvičku. Příjemně překvapil taky loni nově zasazený maličký Pleioblastus pygmaeus. Poměrně dobře si vede i Sasa kurilensis.
Počet výhonků byl letos opět enormní u Ph. alpina. Pokud bych chtěl nějaký bambus na produkci stvolů co do množství, tak tohle by asi byl favorit.
Hned za alpinou je Bashania. Ta také dělá nejhustší, neprůhlednou stěnu už od země. Kdyby manželka povolila nahradit habrový živý plot bambusem, nejspíš bych tam nasadil Bashanii. Krásně snáší řez, vydrží dost dlouho sucho, kupodivu jí ani nevadí vedro (na které reaguje alpina, atrovaginata i parvifolia stáčením listů a při extrému i zasycháním) a taky výtečně přežívá mrazy (sice listy někdy proschnou, ale ty na rostlině drží do doby, než narostou nové). Možná je to tím, že pochází z kontinentální Číny a je adaptovaná na vysokou amplitudu teplot, sušší vzduch a nepravidelné srážky. Koření hluboko, tak si vodu obstará i tam, kde Phyllostachys uschne.
Začínám teď pozorovat podobné vlastnosti i u Fargesia rufa. Pro mne další kandidát na stříhaný živý plot.
Oba příbuzné druhy Ph. atrovaginata a parvifolia letos přibrzdily - málo výhonků a malé (hlavně u parvifolie).
Ph. rubromarginata živoří. Vymrzl až k zemi, i když zase částečně obrůstá. Asi ho jednou vyhodím. Po několika letech pořád nemá snad ani metr.
