13

(74 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Tak teprve tento týden začaly konečně vylézat i atrovaginata a parvifolia. Letos asi nejpozději, co pamatuju.

14

(74 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

A jinak je to zatím jediné takhle tlusté stéblo. Z loňska a předloňska jich je několik zhruba třícentimetrových, ale jinak vše tak do 2,5 cm. Nevím, proč.

15

(74 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Ano, měrka na dřevo z dob, kdy jsem dělal v lese. Měří se tím průměr kmene, aby se mohly spočítat a vykázat kubíky. Šikovná věcička, ale stále dost peněz tehdy před dvaceti lety (však tam pořád jde přečist cenu).

16

(74 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Malé bambusy (Sasa, Fargesia, Pleioblastus) jsou venku všechny.
Z velkých teprve Bashania fargesii a první pionýři od Ph. alpiny. Atrovaginata a parvifolia ještě chrápou.
Bashania asi 300 výhonků na 6 m2, ale všechny - až na jednu výjimku - poměrně tenké (2 - 2,5 cm max.), tak jsem jich nechal jen asi 30. Ten, co se vymyká, má 4 cm v průměru. Ale protože je furt zima, tak asi moc do výšky nenaroste.

17

(66 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Díky, přečetl jsem si to. Možná to s těmi "klony" opravdu bude jen jeho kreativita.

18

(66 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Dotaz - u parvifolie se všude píše o dvou "klonech". Jeden má být "lepší". V čem? Jak se vlastně od sebe liší? A jak je poznat? Vy, kdo je pěstujete, víte, který máte?

Jednou z diskutovaných odlišností jsou vzduchové kanálky u jednoho z nich. který má tím pádem být odolný vůči přemokření. Ptám se na to z důvodu, že jsem nejspíš přelil tu svoji parvifolii (ale ještě jsem nezkoumal oddenky, zda kanálky mají).

19

(29 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Jirkova parvifolie je impozantní (byl jsem tam před pár lety) - srovnatelná s obdivovanými kousky v Holandsku či Německu. Já mám jedno docela velké stéblo, ale u Jirky je to celý háj. Myslím, že podnebí v Břeclavi skýtá potenciál dosažení 10 m / 6 cm. Tak jen tak dál ;-)

20

(29 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Tak dej pak vědět. Všude píšou, že atrovaginata může delší dobu prosperovat i v zamokřené lokalitě, takže by mohlo pomoct, kdyby si brala vodu podle potřeby. Letošní mokřejší rok asi bude jednou z příčin, proč mně ta moje dorostla do 8 metrů. A i tak jsem ještě zaléval. Dávám si teď pozor, aby ve vegetačním období neproschla. Když pořádně neprší, tak jí zhruba od dubna do srpna dopřávám aspoň 50 mm srážek týdně svépomocí.

21

(66 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

S kůrou jehličnanů mám docela pozitivní zkušenost. Kdysi jsem navezl na nově založené záhonky na společném pozemku u bytovky (protože tam byla jenom hlušina bez ornice) hromadu drcené, částečně rozložené smrkové kůry (měl jsem zdroj). Byla jí nakonec asi půlmetrová vrstva - té kůry. Takové mrkve a rajčata jsem od té doby neměl a neviděl. Sice jsme mrkev několikrát dosívali, nechtěla se chytnout, a spotřeba vody byla značná (kůra je propustná), ale mrkev měla průměrně 30-40 cm a tloušťku klidně i 4-5 cm! Nikdo nechtěl věřit vlastním očím, ani já. Tyčková rajčata (Tornádo a Domino) jsem musel ve 2,5 metrech zaštípnout, na každém uzrálo 8-9 hroznů nádherných zdravých rajčat. Obě plodiny jsou kyselomilné, pokud vím, tak jim to svědčilo. Rajčata jsem i přihnojoval, to je pravda. Třeba takovým košťálovinám se tam ale vůbec nedařilo (pochopitelně).

Pod bambusy bych se toho nebál, zvlášť v případě, že reakce půdy je zásaditá. Ale určitě dusík k tomu. Osobně pod bambusy házím všechno: větvičky ze stromů a keřů (nadrcené, nasekané i vcelku), listí, trávu, hobliny a piliny... Zdá se mi, že lepší, než to drtit na jemné kousky, je nechat celé větve (z bambusu) a větší kusy dřeva. Vytvoří to vzdušnou propustnou vrstvu, ve které to žije - když tam hrábnu, hýbe se to miliony živočichů - všelijaké breberky beznohé, šesti-, osmi- i desetinohé - a je tam furt vlhko, a přitom vzduch.

22

(29 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Zpět k tématu vlákna. Bambusy už dokončily růstovou fázi, takže výsledek:

B. fargesii, Ph. alpina a Ph. atrovaginata mají zhruba stejný poměr tloušťky k výšce, že lze z průměru stébla predikovat přibližnou výšku asi takto:
2 cm = 4 m
3 cm = 6 m
4 cm = 8 m

Nejvyšší a nejtlustší stonky mám letos u atrovaginaty (ten rekordní má 4,5 cm / 8 m, avšak 7,5 metru dorostly i některé, co mají mezi 3,5 a 4 cm). Opticky se ta atrovaginata opravdu jeví jako poměrně silná na svou výšku, ale měření ukazuje, že jde o klam. Aspoň u mých bambusů. Možná je to kratšími články ve spodní části, nevím.

U jiných druhů tomu bude třeba jinak (viz třeba relativně štíhlá Ph. propinqua Lanuginosa, Ph. bisettii nebo Pleioblastus amarus Hangzhouensis pana Szomolányiho), ale ty já nemám.

Na závěr se chci aspoň na dálku omluvit Pavlu Rezlovi, od kterého tyto bambusy mám, za to, že jsem tady na fóru jednou zapochyboval, zda je atrovaginata od něho opravdu vegetativně množená. Při těchto rozměrech je zřejmé, že o meristém nepůjde.

23

(64 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

U mě atrovaginata letos taky dobře. Výška zatím 7,5 m (ještě to sice roste, ale už se to asi moc nevytáhne), tloušťka 3-4 cm, jedno nejsilnější odskočilo na 4,5 cm (to je výšce očí; u země má 4,7 - schválně jsem si na to vzal šupleru ;-)) Letos se asi zadařilo všem. Dnešní poryvy větru výhony přežily, uf. Zajímavé je, že dva nejtlustší stonky vyrostly prakticky v místě původní výsadby (2008).

Bashania f. 6 m, 2-3 cm.

Alpina regeneruje po téměř úplném vymýcení (předloni), ale jeden stonek už má zase 5 m / 2,8 cm. (Předtím měla zhruba 6,5 m / 3+ cm).

Parvifolia letos skoro nic. Mám ji na blbém místě v konkurenci atrovaginaty, která je dost agresivní.

Tak ať se vám všem daří a je příští rok co hodnotit!

24

(29 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Stejně si laicky myslím, že na to, jak mně bambusy vyrostou, má největší vliv především výběr samotného druhu, dále makroklima (Střední Evropa není ani Provence, ani Bodensee) a pak mikroklima (závětří, teplejší poloha, kde se akumuluje teplo, vlhkost vzduchu... všichni víme). No a pak moje péče (voda, živiny, řez...)

Řetěz je tak silný, jako jeho nejslabší článek. Ty články jsou hlavně světlo, teplo, CO2, voda, NPK a další nutrienty. Jakmile něco z toho schází, nejde to nahradit přebytkem ostatních. Žijeme v době, kdy si užíváme výhody vyššího obsahu CO2 v atmosféře, takže by to mohlo pomoci. Vyšší hladinu CO2 ale údajně rostliny využijí jen tehdy, mají-li dostatek dusíku. Avšak co je platný dusík, když bude třeba zima? Nebo sucho? Nebo nebude svítit slunce, takže se zpomalí fotosyntéza? Chtělo by to průběžně vědět, co je aktuálně na konkrétním stanovišti tou slabinou a tu posilovat. Ale kdo to bude dělat...