Nastavení hledání (Stránka 83 z 242)

Mesoclemmys nasuta – Phrynops nasutus

   Druh poměrně velký, dospělci maximálně až 37,1cm, obvykle do 30cm. Zbarvení šedohnědé, karapax zploštělý, oválný. Plastron žlutavý s různě velkými, hnědými skvrnami. Hlava mohutná, široká s vystouplým nosem, pod bradou má dva vousky. Hlava z vrchu tmavá, spodní část světlá. Samci mají v dospělosti mohutnější a delší ocas než samice a prohnutý plastron. 
   Rozšíření: Převážně Francouzská Guyana, dále Surinam, severovýchod Brazílie. Obývá pomalu tekoucí či stojaté vody. Osidluje močály, zaplavované lesy, vodní příkopy s bahnitým dnem. Je vázán na specifické omezené lokality. Migrace není u tohoto druhu pozorována.

Mesoclemmys nasuta samec - samice, male - female

   V Evropě se chová poměrně zřídka, z velké většiny jde o importy, odchovů je zatím velmi málo. Chovám pár, importovaný před mnoha lety ze Surinamu. V počátcích byly problémy s aklimatizací. Želvy byly vystresované, odmítaly potravu. Jediné co v počátcích přijímaly, byly žížaly, později začaly brát i jinou potravu. I v dalších letech si zachovaly plachost, zůstávaly v úkrytu a krmení, pokud se vyděsily, odmítaly přijmout. Až po 7 letech jejich opatrnost polevila. Stále vyhledávají úkryt, ale při krmení jdou za nabízenou potravou a berou si vcelku bezproblémově. Nejde o agresivní druh. Dají se bez problémů chovat s podobně velkými želvami. Jen při krmení je potřeba trochu opatrnosti a krmení dávkovat do více míst. Mají opravdu mohutné čelisti, takže omylem ukousnutá hlava spoluobyvatele může být nepříjemným důsledkem společného chovu. Na druhou stranu ani po 10 letech společného chovu s několika dalšími druhy nikdy k žádné nepříjemnosti nedošlo. (Údajně podle zkušeností některých zahraničních chovatelů je u tohoto druhu značná vnitrodruhová agresivita. Toto nemohu posoudit, neboť chovám pouze jeden pár a mezi samicí a samcem k žádným útokům nedochází.)
   Po aklimatizování jde o velmi klidná, poměrně nenáročná zvířata. Nemyslím, že jsou extra dobří plavci. Spíše odpočívají v úkrytu a výška hladiny, kdy se můžou pohodlně nadechnout ze dna, se mi pro ně zdá ideální. Údajů o jejich životě v přírodě je velmi málo. Zřejmě půjde o zvířata se soumračnou aktivitou, žijící skrytě. I v domácích podmínkách ocení méně osvětlené prostory. Při silném svitu zalezou do nejtmavšího kouta, odkud nevylézají. I přes jejich poměrně velkou velikost se dají chovat i v bytových prostorách. Díky jejich menší aktivitě se spokojí i s menšími prostory k chovu. Podle měření na lokalitách, v čase odchytu, želvy žily vodě teplé 25°C. Sám je chovám v podobně teplé, někdy i v o něco studenější vodě a prosperují bez problémů. Želvy se nesluní, na souš lezou pouze samice za účelem snášky.         
   Potravu předkládám v takových kusech, aby se daly pohodlně spolknout. Při jejich velikosti hlavy, je samec schopen spolknout najednou plevelnou rybku 10 i více cm dlouhou. Samice adekvátně menší. Kromě zkrmování celých rybek, krmím hovězím srdcem, kuřecími srdíčky, občas paličkou rozmlácenými kuřecími krky, myšaty, šneky atd. Sépiová kost je k dispozici neustále. Rozbory trusu u volně žijících jedinců ukázaly, že v přírodě požírají kraby, brouky, ale i ovoce, rostliny a semena rostlin.

Mesoclemmys nasuta - samec - male

Mesoclemmys nasuta - samice - female

   Páření začalo u mého páru až po 7 letech od importu, kdy samec, zejména na podzim začal samici pronásledovat a pářil se s ní. Od té doby podzimem začíná období několika měsíců, kdy se pár páří. Samice v prvních dvou letech po začátcích páření nesnesla žádná vejce. (Možná páření bylo v počátcích neúspěšné.)  Pak začala klást ve dvou snůškách od 3 do 5 vajec. Samice je před samotným snášením neklidná. Aktivně asi 14 dní pobíhá po nádrži, než dojde k samotnému vykladení.
Pokud jde o pohlavní dimorfismus, tak jde mnohdy o velmi různé postřehy. Na mnoha internetových stránkách se uvádí, že samice dorůstají větších rozměrů než samci. Nevím, odkud tyto informace pocházejí. Můj samec je výrazně větší než samice. Je tomu tak od importu, samice nějak výrazně neroste a ani zdaleka se mu velikostí nevyrovnává. Rozdíl mezi nimi zůstává velmi znatelný. Měl jsem možnost vidět i jiné importované dospělé páry a vždy byl samec výrazně větší než samice. S. Böhm ve své diplomové práci uvádí, že pohlavní dimorfismus u tohoto druhu není rozeznatelný, protože průměrná velikost samců (264 ± 54 mm) a samic (253 ± 43 mm) se od sebe příliš neliší. Jsou to zajímavé rozdíly v pozorování. Já zatím vždy viděl samce větší, takže bych se přikláněl k tomu, že samci jsou u tohoto druhu větší než samice. Můj samec měří 28cm, samice 24,5cm.

Mesoclemmys nasuta - samec - male

Mesoclemmys nasuta - samice - female

   Vejce inkubuji ve vermikulitu při kolísavé teplotě cca. 28-32°C. Zpočátku jsem neměl moc úspěchů. Vejce byla buď neoplodněná, nebo se mláďata nedostala ze skořápky ven. Po vyslechnutí zajímavé teorie Dr. Salvatore Capassa, který tvrdí, že v přírodě jsou vejce před líhnutím zaplavená a to vyprovokuje teprve želvy k líhnutí, jsem přistoupil k násilnému otevření vajec. Zalití vodou nestačilo, tak jsem vejce po 5 měsících otevřel. Z vyvinutých dvou želv (obě měly ještě poměrně velký žloutkový vak), jedna uhynula během prvních 2 dnů, druhou se mi podařilo odchovat. Bohužel je velmi těžké odhadnout přesně dobu, kdy k otevření vajec přistoupit. Při kolísavé teplotě mohou být rozdíly ve vývinu zárodku otázkou několika týdnů a otevření příliš brzy či naopak pozdě má fatální následky. I jiné zdroje tvrdí, že vzrůstající vlhkost při inkubaci vyprovokuje klubání želv, takže při dalších inkubacích se budu snažit vlhkost postupně zvyšovat. Vyklubané mládě se velmi pomalu rozkrmovalo. Začalo přijímat nejprve živé patentky, později akceptovalo i mražené a další potravu.

Mesoclemmys nasuta - mládě prosinec 2015 - hatchling december 2015

   Pokud jde o název druhu, tak v posledních letech neustále cestuje mezi rody, je poměrně složité se v tom orientovat. Mesoclemmys nasuta je snad poslední platný název pro tento druh. V názvu uvádím i jeho druhý nejrozšířenější název Phrynops nasutus, pod kterým jsem je získal.

Anglický název: Guyanan Toad-headed Turtle

Chovám i podobný druh, takového „menšího bratra“, který má zhruba poloviční velikost, jinak je mu však velmi podobný. Ten byl dříve popisován jako jeho poddruh Phrynops nasutus wermuthi Mertens 1969 později byl vyčleněn do samostatného druhu Mesoclemys raniceps.

Porovnání mladých Mesoclemmys nasuta a Mesoclemmys raniceps

Výborné informace o Mesoclemmys nasuta jsou v diplomové práci S. Böhma od strany 24.
Ecology of the chelid turtles Platemys platycephala, Mesoclemmys gibba and Mesoclemmys
nasuta in French Guyana. With notes on short term migrations and dietary spectrum of Platemys platycephala in the Nouragues Field Reserve, French Guyana.

http://othes.univie.ac.at/13016/1/2011- … 400219.pdf

Odchov v zajetí video: https://www.youtube.com/watch?v=Ptks5DxIMpY

Systematika: Turtle Taxonomy Working Group [van Dijk, P. P., J. Iverson, A. Rhodin, H. Shaffer, and R. Bour]. 2014. Turtles of the World, 7th Edition: Annotated Checklist of Taxonomy, Synonymy, Distribution with maps, and Conservation Status. Chelonian Research Monographs, no. 5, v. 7. 329-479