Atrovaginata: málo výhonků (asi 20-30 % toho, co jindy), z toho jen asi tři v tloušťce kolem 4 cm. Po loňsku jsem čekal víc. Sice na chvíli srdíčko zaplesalo, když jsem objevil asi 6-7 cm tlustý výhonek, ale brzy se z toho vyklubal dvoják (dva sourozenci v jednom obalu). Teď jsou z toho dvě tenčí stébla.
Parvifolia: pouhé 3 výhonky. Tenké.
Fargesia rufa: vysadil jsem ji pokusně v přírodě, a ani tam, ani u mě nic moc neudělala. Letos bída.
Ostatním druhům, jak jsem psal, se letos daří líp. Největší stonek Bashanie f., co měří přes 4 cm v průměru, nakonec dorostl jen něco přes 6 metrů. Byla zima, a jak mám vypozorováno, v chladu bambusy dělají krátké články. Za tropických hiců (snad předloni, či kdy) mi narostly i kolem 50 cm u bashanie a přes 30 u atrovaginaty či alpiny. Když je kosa, tak podobně tlusté tyčky měřené ve stejné výšce u bashanie jen cca 40, u atrovaginaty či alpiny kllidně pod 20.
Ještě má Sasu k. - ta jede jak vzteklá. Je nízká (nevím, jestli je to ta nízká forma, nebo je jenom mladá), ale rozrůstá se do okolí.
A Pleioblastus pygmaeus - ten roste podle očekávání. Přiměřeně se rozrůstá do plochy. Úplné posekání zjara mu, zdá se, vůbec neškodí. Naopak. Zhoustne.