Nové výhonky 2019 (Stránka 9 z 10)

Tak pod to se mohu podepsat, močovina je jediné hnojivo, kterým jsem něco přehnojit dokázal a mimochodem to byl trávník, tu tedy do bambusů necpu. Tedy tu kristalickou, ta má grády. Loni jsem dělal pokus a zkvasil jsem tekutou močovinu, její původ nebudu z etického hlediska popisovat , ale opět jsem zkoušel její účinky na různé rostliny. Je pravda, že jsem jí párkrát do bambusů vylil, to může tak být spouštěč letošního zbláznění bambusů..
Zkoušel jsem její účinky i na palmy v zemi a výsledek byl ohromující, přírůstky byly rekordní, letošní násada květů byla rekordní a neobvyklá byla i zvýšená odolnost na mrazy. Ovšem ta práce se shromažďováním a odporný puch při aplikaci mě znechutil s ní dál pracovat, zlaté zkvašené kravince .

S tím rozhozením hnoje je to trochu rozporuplné, my jsme tu měli značně suché jaro a nyní začíná být opět sucho přímo extrémní, hnůj tak neměl šanci se zasytit vlhkostí a spojit se s půdou. Ale jinak máš pravdu, když se včas aplikuje a je po rozhozu delší dobu vlhko, není to úplně tak marné, jak to nyní vidím já, respektive je to i bezvadné, jako mulč i jako dlouhodobé hnojivo. Příští rok na jaře to zkusím znovu a lépe .

Koukám, že máme podobné myšlenkové pochody. Letos jsem kolem několika bambusů vysadil hrách. Docela se mu daří, jen pár postřehů. Někde se pne po stéblech, někde polehl a mezi ním vyrostl plevel. Když to chci vyplít, dost často to vytrhnu i s křehkým hrachem. Takže to nechávám být a výsledek není moc hezký na pohled. Také manipulace kolem bambusů je stížená. Lusky už jsem sklidil a další budou, jen nevím zda to za to stojí. Když vidím pod 6 metrovými stébly ten mrňavý hrách, dumám, zda to ve výsledku bude mít alespoň nějaký efekt. Zkoušel jsem ještě lupinu (vlčí bob). Ta by měla být lepší v tom, že koření snad až dva metry hluboko a tím by se půda provzdušnila a oživila více. Bohužel jsem měl nějaká mizerná semena, nebo potřebuje víc péče a nevzešla mi.

Ideání by byla asi nějaká trvalka. Větší, která by prokořenila do bambusu a tím by se navzájem podporovali. Mám pocit, že právě některé šlechtěné barevné lupiny dělají větší trsy, tak ty možná ještě zkusím.

Atrovaginata - nejsilnější stéblo má letos 3,8 cm (v pochvě vypadá tlustší; jak píše Wufeng: "klame tělem"). Už to začíná vypadat hezky. Mám ji 11. rokem. (Loni měly nejtlustší stonky 3,3). Všechno pod 3 cm už odteď vylamuju a nenechám vyrůst.

S rakytníkem a hlošinou - zajímavé. Zvláště ta hlošina by se mi líbila. Potřebují asi ale hodně slunce. Jak se jim daří u tebe, paule87?

Hrách jsem vysel do podélné rýhy na kraji bambusu a zalil. Toť vše a pak jsem ho nechal osudu. Měl by mít víc sluníčka, na zastíněném místě roste málo a skoro neplodí. Fakt ale nevím, jestli to bude mít efekt. Nějaký určitě, když se tam pak nechá zetlít, ale estetika je také důležitá, tak nevím, zda to stojí za to. Možná jako předplodina na místě, kam chce člověk napřesrok něco vysadit to smysl má. Na zimu to zarýt a další rok to bude makat dobře.

Ta trvalka by měla být právě okrasný, barevný vlčí bob (lupina). Hodně to používají i permakulturisti (sakra to je slovo ). Ikdyž ti spíše ten jedlý, jednoletý.

Linky třeba zde:

https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/n … stuje-sama

https://www.zahrada-centrum.cz/clanky/n … vni-kraska

https://www.ceskestavby.cz/rostliny/vlc … upina.html

V permakulturách to ale točí na jednom místě. Vysejí bobovité, pak to zaryjí, pak dají jinou plodinu, která z toho těží. Nevím, když bude na jednom místě bambus a k tomu něco dalšího trvale na jednom místě, zda to pomůže.

Rakytník mám přes 20 let. Od té doby co dělám bambusy jsem pod ním a vedle něj pěstoval mnoho různých druhů bambusů, různých rodů. Když se pak přesadily jinam, kde nebyl, nepozoroval jsem nějaký posun v růstu ani nahoru, ani dolů. Řekl bych, že vliv jsem nepozoroval žádný. Rakytník mám rád, ale užitnost bobulí se u mně každým rokem snižovala. Je tak strašně pichlavej, že jsem si v poslední době z něj radši něco koupil už hotovýho, než abych to trhal sám. Taky prostřih samce, kterej roste jak blázen, už mě stál dost krve. Také přemýšlím, jestli ten prospěch z rostlin vázajících dusík, není právě až po jejich smrti. Letnička když umře, uvolní dusík do půdy, ale trvalka ho možná váže napořád, takže prospěch pro další rostliny je nevýznamný.

Akát bych si do zahrady nepouštěl. Kousek od nás je přehrada, kde jsou akátem porostlé svahy. Jako zpevňující prvek to maká parádně, jen pod ním opravdu skoro nic neroste. Před pár lety zas nějaký chytráci v rámci boje za původní druhy pár svahů vykáceli. Je to teď holé, z pařezů akáty znovu obráží a nic moc dalšího tam zatím nebují. Takže z toho vyvozuji, že ta půda bude potřebovat spoustu let, než se zas vrátí k normálu. Nevím, moc nechápu, proč to kácí. Není to žádný původní kus krajiny. Přehrada je nová, to samé je nový, kolem vysázený lesopark z cizokrajných dřevin, ale najednou akát vadí, ikdyž tam desítky let spokojeně rostl a ničemu neškodil.