Pro Jirku:
Nádhera, nádhera, nádhera. Závidím.
Jak dlouho už máš tu parvifolii? Jaký je to klon - a od koho?
Jak si vede ve srovnání s atrovaginatou?
Co Bashanie fargesii, jaká je její výška? Jak dlouho je na stanovišti?
Můžeš něco říct o tom, jaká je půda, jak hnojíš a jak často a jak hodně zaléváš?
Díky
Orangutan
109 09.06.2015 15:03:17
Re: Jaro 2015 - nové výhonky (119 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)
110 07.06.2015 20:14:36
Re: Jaro 2015 - nové výhonky (119 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)
Phyllostachys alpina (zasazena 2005):
Asi 150 nových výhonků na ploše pouhých asi 2 m2. Polovina letěla pryč. Co zůstalo, má v průměru kolem 25 mm. Nejtlustší stonek 32 mm. Zatím rostou do výšky, uvidíme, kam. Loňských 6,5 metru by se mohlo přinejmenším dohnat.
Bashania fargesii (2009):
Dnes jsem naměřil 4,70 u nejvyšších nových tyčí. Tloušťka do 22 mm.
Phyllostachys atrovaginata (2008):
Teprve vyráží, dám vědět časem.
Všechny tři bambusy přezimovaly bez sebemenšího poškození.
Fotky posílám přes Wufenga.
111 06.07.2014 12:36:47
Téma: Phyl. atrovaginata - lámání stébel - poraďte, prosím (75 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)
Ahoj. Mám problém. Každoročně se mi během růstu zlomí asi 20 % nových stébel. A to včetně těch nejsilnějších. Dokonce spíše právě ta silnější jsou na to náchylnější. Jakmile se rozjedou a dosáhnou zhruba 2/3 očekávané výšky, výhonky se asi ve třetině od země zlomí. Buď úplně, že se už nenarovnají, nebo částečně, takže se ještě opět ohnou nahoru a rostou dál (jako genikulace, ale ve výšce 1,5 až 2 metry).
Mám tři druhy, kromě atrovaginaty i Phyl. alpinu a Bashanii fargesii. Pouze u alpiny lze u slabších stébel někdy pozorovat typickou genikulaci (u země). Tlustších prutů se to netýká. Bashania vůbec nezná, co to je zlomený stvol, je jako z ocele. Takhle zlobí jenom atrovaginata. Podmínky, co se větru týče, mají tak stejné.
Připadá mi, že proti zbývajícím dvěma druhům má atrovaginata poněkud křehké výhonky a že neudrží samy svou hmotnost. Zvláště když se při větru do nich opřou již stará vzrostlá stébla. Přitom letos v době vývinu stébel zatím skoro nefoukalo.
Je možné, že bambusu něco chybí? Nebo přebývá? Nějaký minerál?
Zalévám, snažím se o dostatečnou zálivku. Přelity nejsou, voda vsakuje. Hnojím, ale půda je chudá, tak si nemyslím, že by měly moc dusíku.
Neví někdo, co s tím? Nemáte podobnou zkušenost?
Díky
112 02.07.2014 19:20:08
Re: Výhonky 2014 (57 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)
Moje tři bambusy:
1) Phyllostachys alpina: sazenička od roku 2005, letos největší stébla kolem 3 cm v průměru a něco přes 6 m do výšky. Nejdelší články mají až 29 cm. Kvete, a to už poněkolikáté, ale jen asi polovina stébel. Krásný bambus, dělá mi radost.
Ph. alpina - květ
Ph. alpina - nejdelší článek má 29 cm
Ph. alpina - krásné zbarvení nových stébel
Ph. alpina - nové výhonky
Ph. alpina - barva nových stébel
Ph. alpina - dva roky staré stéblo vystavené slunci
Ph. alpina - vývoj větví
Ph. alpina - vrcholy nových výhonků
Ph. alpina ve výšce 4 m
Ph. alpina - průměr stébla ve výšce 150 cm
Ph. alpina - nové výhonky dosahují 6m výšky
2) Phyllostachys atrovaginata: od r. 2008. Vkládal jsem do něho velké naděje, zatím však na jejich naplnění stále čekám (letos mají bambusy asi 14 dní zpoždění). Nejtlustší tyčky mají letos kolem 2 cm. Výšku nevím, stále rostou. Ale ta loňská měla pod 4 metry. Jedna nepříjemnost: nové výhonky se často lámou. Většinou v době, kdy dosahují asi poloviny své možné konečné výšky. Zlomí se i ta nejtlustší stébla.
Ph. atrovaginata - zlomený výhon
Ph. atrovaginata - výhonky rostou v řadě vedle sebe
Ph. atrovaginata - výhonky
Ph. atrovaginata - výhonky mezi loňskými stébly
Ph. atrovaginata - stébla ve vývinu
3) Bashania fargesii: od r. 2009. Letošní výhonky výjimečně na jaře nezmrzly a narostly přes 4 m. Tloušťka necelých 2 cm. Články až 35 cm. Listy veliké, délka až skoro 20 cm.
Bash. fargesii - tloušťka nejsilnějších stébel
Bash. fargesii - poměrně dlouhé články
Bashania fargesii dosahuje asi 4 m
Bash. fargesii - začínají růst větve
Mrazuvzdornost: nejlepší Ph. atrovaginata (absolutně bez poškození v jakékoli zimě). Ph. alpina v zimě (tuším) 2010-11 ztratil listy asi na čtyřech stvolech, jinak OK. Bashania bohužel velmi časně vyráží, takže jsou výhonky ohroženy jarními mrazíky; když se to ale nějak ohlídá, pak bez problémů.
Podmínky: alpina i b. fargesii jsou na plném slunci, atrovaginata dopoledne ve stínu. Plocha v metrech čtverečních: alpina jen asi 2 m, bashania bohužel ještě míň, necelé 2 m, atrovaginata má ve srovnání s nimi luxus - asi 12 m. Vodu a hnůj dodávám, nešetřím.
500 metrů nad mořem, podhůří Šumavy. Nic moc teplo. Půda nekvalitní, částečně navážka. Ale - jak píšu - hnojím a zalévám.
Přes nejlepší prostorové podmínky zatím atrovaginata zůstává za očekáváním. Dám jí ale ještě čas.
Bashania je nadějná, chtěla by jen víc místa.
Jedničkou je zatím alpina. Zdaleka největší, spolehlivě každoročně zvětšuje stébla (i přesto, že průběžně kvete), má hodně, ale opravdu hodně výhonků (mezi 50 a 70 - většinu sním). Kde se zastaví, nevím. Sedm či osm metrů v příštích letech je reálných. A je nádherná. Mladá stébla s modravým ojíněním, stará na slunci sytě žlutá, drobné lístky na slunci (třeba jen 3-5 cm), o dost větší ve stínu (naměřil jsem až 18 cm)... Jen kdyby ještě voněla jako Ph. atrovaginata.
113 17.07.2011 13:39:27
Téma: Phyllostachys alpina (5 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)
Ahoj,
chtěl bych se podělit o zkušenosti s pěstováním méně známého a rozšířeného druhu. Mám od něho jen jeden exemplář, tak je také potřeba uvedené údaje tak brát - tedy nikoli jako univerzálně platné.
Phyllostachys alpina - sazenice koupená u p. Rezla v červenci 2005, víceméně náhodou. Chtěl jsem parvifolii, ale tu neměl. Doporučil mi tuto, že je odolná (mrazuvzdornost byl můj hlavní požadavek). Léto živořila v květináči, do hlíny šla v září téhož roku. Téměř zcela určitě byla množena vegetativně (asi odkopek? - 3 stébla, z toho jeden 1,5 m vysoký, 2 asi půlmetrové), in-vitro se to, pokud je mi známo, neprodávalo.
Stanoviště: podhůří Šumavy, údolí Otavy, nadmořská výška 500 m, od jihu, východu a západu chráněná stěnami do výšky 2,5 m - nejde o obytné stavby, takže nevyzařují antropogenní teplo. Je bohatě zalévána .(vede tam vývod okapu), slušně hnojena většinou zkvašeným granulovaným hnojem v zálivce (ale mj. také pohřbeným psem). Mulčováno kůrou, pilinami, dřevěným popelem a v poslední době spadaným vlastním listím.
První zimu 2005/6 (mimochodem dost drsnou) čerstvě přesazená kytka přežila, rok 2006 kořenila a nevyhnala než asi dva metrové tenoučké proutky. Od roku 2007 se chová, jak se na Phyllostachyi sluší. Již v r. 2009 měřil nejvyšší klacek 5 metrů. Nejvíce výhonů vyrazilo loni (2010), a to asi 70 (nebyly ale vyšší než ten rok předtím). Nenechávám pochopitelně všechny, slabé nebo těsně vedle sebe rostoucí většinou uvařím a sním. Kromě toho jsem předloni začal vyřezávat starší a slabá stébla. A odvětvuji - postupně zvyšuji výšku - u posledních stébel asi na 2 m, ale ta tlustší vespod už ani nevětví.
Výška nejvyšších letošních stébel (2011) je 5,3 m (měřeno s tolerancí 10 cm). Nejsilnější tyč má 2,5 cm v průměru ve výšce hrudníku. Nejdelší články měří 30 cm.
Nová stébla jsou nádherně modře ojíněna v horní třetině internodia (nejintenzivnější u kolénka). Věkem se barva mění na zelenou, na slunci do krásně sytě žluta. Na kolénkách zůstává bělavý kroužek. Listy jsou na slunci malé (délka od 3 do 7 cm), světle zelené. V stínu jsou výrazně tmavší a větší (naměřil jsem až 18 či 20 cm). Olistění bohaté, větve dost dlouhé. Zajímavá je genikulace, kterou pozoruji zatím i u některých tlustších stébel.
Alpina asi nebude patřit mezi obry jako parvifolia, rubromarginata, neřku-li vivax, ale již teď po šesti zimách dosahuje výšky, kterou většina udává jako očekávané maximum. U Franze Sommera (http://sommerling.bplaced.net/1Bestands … alpina.htm) je to patrně jeden z nejvyšších kousků, co na zahradě má - v roce 2008 naměřil 6,4 m a 2,9 cm. Škoda, že od té doby nepřibyla další měření.
O Ph. alpina se moc nepíše, neb se pořádně neví, není-li to vlastně Phyllostachys elegans (pravda je, že mi alpina v roce 2007 nebo 2008 kvetla. Elegans taky teď průběžně dokvétá). A někde píšou, že elegans je synonymní s viridiglaucescens (např. http://www.pfaf.org/user/Plant.aspx?Lat … laucescens či http://www.aussiegardening.com.au/findp … laucescens a jinde). Pak by vůbec nebylo divu, kdyby ještě o pár metrů povyrostla. Podobnost s oběma druhy jistá je, ale v některých znacích vidím rozdíly. Třeba viridiglaucescens má mít o dost větší listy, a i zbarvení stébel či výhonků není úplně stejné; elegans má být zase jeden z prvních bambusů, co se dere na jaře ven, kdežto moje alpinka vykukuje na přelomu dubna a května. Tak, kdo ví.
Avšak je to holka hezká, vděčná a odolná - zimy snáší velmi dobře, Pavel Rezl mluvil pravdu. Daří se jí u mne zatím výrazně lépe než jejím dvěma sestrám, které také "chovám", Bash. fargesii a Ph. atrovaginata. Stébla vydrží úplně bez úhony, listí trochu sechne, ale až většinou na jaře, kdy už je nahradí nové.
Osobně můžu pro naše končiny tuto phyllostachyi doporučit. A zajímalo by mě, kdo ji ještě má a jak mu prosperuje.
A jestli přijdu na to, jak sem nahrát fotky, budete se moct pokochat očima.
Orangutan
Phyllostachys alpina 2011_celkovy pohled na rostouci stebla
Phyllostachys alpina 2011_stare steblo zlute_nove zelene_ve vysce 3 m
Phyllostachys alpina 2011_listy na slunci
Phyllostachys alpina 2011_stebla
Phyllostachys alpina 2011_zatim asi nesilnejsi klacek
Phyllostachys alpina_pohled od jihu
Phyllostachys alpina_z zabi perspektivy
Phyllostachys alpina_ zbarveni noveho stebla