Nejste přihlášen. Přihlaste se, nebo se zaregistrujte.
forum.bambusy.info » Bambusy - Pěstování » Poměr tloušťky a výšky stébla
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.
Já letos přemýšlím, že nechám prorůst P.a.spectabilis s nigrou (P.a.spec.mám i na dalším místě, oba veg.množeny ze dvou zdrojů). Zatím jsou 4m od sebe, dostaly by tak 15m2 prostoru. U mě je to ale běh na dlouhu trať...
Tak jsem provedl konečně měření u nejtlustějšího stébla Phyll. parvifolie.
Výška 7,5 m a 4,8cm. Měřeno v cca 1m a mezi kolínky.
Stéblo již starší. Tento rok pro mě velké zklamání, protože parvifole měla minimální růst a stébla vesměs slabá.
Jirko, mně se to taky tak chová. Třeba Bashanie loni byla o kousek vyšší a silnější než letos. Dělá to na střídačku alpina i atrovaginata (ta si zase odpočinkový rok si u mne vybrala loni). Vypadá to, jako by se v ten rok, kdy má velké přírůstky, vysílila a další rok sbírá energii. Jinak nevidím letos důvod, proč by měly bambusy stagnovat. Zima celkem ušla, jaro rekordně teplé, takže pokud člověk dostatečně zalévá, nevím...
Třeba ti zase příští rok o něco přiroste. Ale - mezi námi - jsou to impozantní rozměry a nejspíš se už pomalu blížíš limitu pro ČR. Nic většího než parvifolii u Tebe v Břeclavi jsem v Čechách nebo na Moravě neviděl. Závidím ;-)
A k tématu toho poměru mezi výškou a tloušťkou - opravdu na tom tedy nejsou všechny druhy stejně, Wufeng má pravdu. Parvifolia je zjevně mezi těmi, které mají na svou výšku stébla silnější. Někdy. V Holandsku jsem viděl asi 6 cm stonek, ale určitě byla výška přes 10 m.
Mně se ještě zdá, že když na jaře vyrazí výhonek s již danou tloušťkou, tak jeho výška závisí na teplotě. Stébla vyrostlá v horkém období (letos, například) mají dlouhé články. Když je chladno, jsou krátká. U atrovaginaty letos 30 cm (ve výšce 2 m nad zemí), kdežto ve studeném roce třeba jen 25 a méně - při tloušťce lehce přes 3 cm.
Zajímavé je, že nejvyšší stébla nemusí být ta nejtlustší. Často nejsou. Alpina i Bashania dělají to, že jeden rok vyleze rekordně tlustý (oproti předchozím rokům) stvol, ale příští rok ho na výšku přerostou další, třebaže ne tlustší (spíš i slabší). Ten první je jako průzkumník, omrkne situaci a příští rok se za ním vyženou kámoši. :-)
Kdy jsi tam byl? Nemáš nějaké fotky? Zajímalo by mě, jak to tam po letech vypadá. Těch prorostlých druhů do sebe tam asi bude mít víc. Nějak to nestíhá a už tenkrát se mu to vymykalo z rukou.
Wufengu, sorry, opožděně jsem si všiml, že jsem (neúmyslně) neodpověděl na dotaz.
U Prinse jsem byl v červenci 2016, ale úplně jsem tam zapomněl fotit (!), což mi došlo až potom. Mám jen pár fotek větrných mlýnů, mostu přes moře v Amsterdamu, ze ZOO v Apeldoornu a tak. Ale u Prinse jsem byl v transu a nefotil.
Místy to tam má trochu džungli, ale mě se to tak líbilo. Doma taky bambusy pěstuju bez fólie, a když lezou, kde být nemůžou, tak je vytrhnu nebo ucvaknu.
Hodil jsem s ním řeč, takže jsem dostal pár rad (neříkám, jestli jsou to rady dobré/správné, předávám, jak jsem dostal):
- nepoužívat chemická hnojiva, nýbrž výhradně organická
- hojně mulčovat
- přidávat lávový prach pro mineralizaci (to hodně zdůrazňoval)
- zalévat odraženou/odstátou vodou (ne studenou ze studně či vodovodu)
Nejsilnější stébla měl aktuálně u té parvifolie a u vivaxu, kde snad míval přes 7 cm (nevzpomínám, který kultivar), ale to mu zmrzlo.
Atrovaginatu jsem tam okamžitě poznal podle vůně. Měl ji určitě přes 10 m vysokou, parvifolii taky. Porosty se vzájemně prolínaly a poznal jsem je jenom podle vůně. Tvrdil, že ta parvifolie u něj zprvu živořila a skoro chcípla. Po dvaceti letech z ní má giganta. To mě trochu povzbuzuje, neboť moje parvifolie taky živoří a letos hodila jen asi čtyři tenoulinké (0,5 cm) výhonečky, jinak nic.
--------------
Moje atrovaginata má letos zatím našlápnuto na více než 7 metrů (doufám), protože teď je na šesti metrech a jede dál. Nejdelší články měří až 35 cm. (Proti bashanii s jejím 50 cm ještě nic, ale na druh, který by měl mít spíše kratší články a být podsaditější, je to docela nečekané).
....
Místy to tam má trochu džungli, ale mě se to tak líbilo. Doma taky bambusy pěstuju bez fólie, a když lezou, kde být nemůžou, tak je vytrhnu nebo ucvaknu.Hodil jsem s ním řeč, takže jsem dostal pár rad (neříkám, jestli jsou to rady dobré/správné, předávám, jak jsem dostal):
- nepoužívat chemická hnojiva, nýbrž výhradně organická
- hojně mulčovat
- přidávat lávový prach pro mineralizaci (to hodně zdůrazňoval)
- zalévat odraženou/odstátou vodou (ne studenou ze studně či vodovodu)
.....
O přidávání lávového prachu nebo kamenného prachu už jsem několikrát slyšel i četl (knihy o permakultuře),ale nějak mě nenapadá kde by se u nás dal sehnat. Ptal jsem se i v místním kamenictví, ale bylo mi řečeno, že je v něm obsaženo brusivo, tak nevím zda je to vhodné?
O přidávání lávového prachu nebo kamenného prachu už jsem několikrát slyšel i četl (knihy o permakultuře),ale nějak mě nenapadá kde by se u nás dal sehnat. Ptal jsem se i v místním kamenictví, ale bylo mi řečeno, že je v něm obsaženo brusivo, tak nevím zda je to vhodné?
Taky jsem pátral a u nás našel jen lávové lousky, což je k ničemu. Nejen, že mi to přišlo drahý, ale i ta další práce s drcením mě odradila. V Nizozemí se koupit dá, ale vozit se s tím mi taky nepřijde smysluplné. Pokud by se tu lávový prach dal koupit za rozumnou cenu, šel bych do toho.
Ty kamenné moučky z permakultury mi na druhou stranu přijdou divné. Zaprvé, jde o to z jakého kamene je. To nikde nespecifikují, takže obecné doporučení - kamenná moučka, mi přijde dost nejasné. Nehledě na to, že mi pak není rozdíl mezi dodáním prvků v podobě drceného kamene a hnojením průmyslově vyráběným hnojivem jasný. Obojí je anorganické, tak v čem je problém? Netuším.
Hodil jsem s ním řeč, takže jsem dostal pár rad (neříkám, jestli jsou to rady dobré/správné, předávám, jak jsem dostal):
- nepoužívat chemická hnojiva, nýbrž výhradně organická
- hojně mulčovat
- přidávat lávový prach pro mineralizaci (to hodně zdůrazňoval)
- zalévat odraženou/odstátou vodou (ne studenou ze studně či vodovodu)
.....
V podstatě s tím souhlasím, jen nemám takové podmínky, abych to mohl dodržovat. Také nejsem extremista, takže když se občas organické hnojivo doplní chemickým v rozumné míře, nemyslím, že je to špatně. Ještě než odstátou, mi přijde lepší zalévat "živou vodou", tím myslím, vodou z rybníčka či jezírka, kde žijí ryby. Ale zase, když je sucho, lepší voda ze studny, než žádná voda. Letošní červen stejně ukázal, že příroda zalévá nejlépe. Takhle bujně zelenou zahradu co teď mám, bych ani při sebevětším zalévání jakoukoli vodou nikdy nedocílil.
Lávový prach prý prodává Kocourek v Praze (Rosteto) - nejspíš to bere od Prinse.
Myslím ale, že plnohodnotnou náhradou bude jakýkoli kamenný prach (odpad z kamenolomu třeba) - samozřejmě ne z vápence, ale takový čedič, žula, rula apod. budou OK.
O smyslu tohoto počínání lze pochybovat, ale někde s tím mají praktické zkušenosti. Určitě jde nerostné látky dodat i jinak (cíleně skrze umělá hnojiva), ale pro "bio" zemědělce to bude možná přijatelnější takto. Vlastně se tím pomáhá vytvářet jakási spraš (což bývají ty nejúrodnější půdy v nížinách a závětří, kde se po desítky tisíc let v dobách ledových usazuje navátý prach).
Wufengu, ano, on tam Prins má rybník (na tom konci zahrady, kde je i atrovaginata). Něco v něm plavalo a skákaly tam žáby. Zalévá to z něj.
A taky neodmítám syntetická hnojiva. Střídám to a hnojím vším, co je po ruce.
Stejně si laicky myslím, že na to, jak mně bambusy vyrostou, má největší vliv především výběr samotného druhu, dále makroklima (Střední Evropa není ani Provence, ani Bodensee) a pak mikroklima (závětří, teplejší poloha, kde se akumuluje teplo, vlhkost vzduchu... všichni víme). No a pak moje péče (voda, živiny, řez...)
Řetěz je tak silný, jako jeho nejslabší článek. Ty články jsou hlavně světlo, teplo, CO2, voda, NPK a další nutrienty. Jakmile něco z toho schází, nejde to nahradit přebytkem ostatních. Žijeme v době, kdy si užíváme výhody vyššího obsahu CO2 v atmosféře, takže by to mohlo pomoci. Vyšší hladinu CO2 ale údajně rostliny využijí jen tehdy, mají-li dostatek dusíku. Avšak co je platný dusík, když bude třeba zima? Nebo sucho? Nebo nebude svítit slunce, takže se zpomalí fotosyntéza? Chtělo by to průběžně vědět, co je aktuálně na konkrétním stanovišti tou slabinou a tu posilovat. Ale kdo to bude dělat...
Souhlas, dívám se na to stejně. Příští týden přidám pár postřehů. Jsem do neděle vytížen, hrabu se v hlíně a na psaní už nezbývá sil.
Zpět k tématu vlákna. Bambusy už dokončily růstovou fázi, takže výsledek:
B. fargesii, Ph. alpina a Ph. atrovaginata mají zhruba stejný poměr tloušťky k výšce, že lze z průměru stébla predikovat přibližnou výšku asi takto:
2 cm = 4 m
3 cm = 6 m
4 cm = 8 m
Nejvyšší a nejtlustší stonky mám letos u atrovaginaty (ten rekordní má 4,5 cm / 8 m, avšak 7,5 metru dorostly i některé, co mají mezi 3,5 a 4 cm). Opticky se ta atrovaginata opravdu jeví jako poměrně silná na svou výšku, ale měření ukazuje, že jde o klam. Aspoň u mých bambusů. Možná je to kratšími články ve spodní části, nevím.
U jiných druhů tomu bude třeba jinak (viz třeba relativně štíhlá Ph. propinqua Lanuginosa, Ph. bisettii nebo Pleioblastus amarus Hangzhouensis pana Szomolányiho), ale ty já nemám.
Na závěr se chci aspoň na dálku omluvit Pavlu Rezlovi, od kterého tyto bambusy mám, za to, že jsem tady na fóru jednou zapochyboval, zda je atrovaginata od něho opravdu vegetativně množená. Při těchto rozměrech je zřejmé, že o meristém nepůjde.
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.
forum.bambusy.info » Bambusy - Pěstování » Poměr tloušťky a výšky stébla