Josef Knap napsal:Ta zima 2011/2012 byla velmi zvláštní a podobala se zimě 1985-1986, kdy listopad až konec ledna bylo naprosto bez mrazů teplo vlhko a pak celý únor každé ráno skoro minus 20°C a do toho pak celý den slunečno.
Já si totiž myslím, že děláme jednu chybu tím, že bambusy zaléváme i v zimě a tím je udržujeme vlastně ve vegetaci. Já v Čelákovivích měl největší mráz minus 18°C, ale jinak skoro 16 dní mrzlo po celý den a do toho skoro každý den svítilo sluníčko. Jelikož letos od lstopadu prakticky do konce ledna nemrzlo, tak jsem neměl uklizenou hadici a uzavřený venkovní rozvod vody a tak jsem zaléval i přes tu zimu. Můj názor po té zkušenosti této poslední zimy, kdy mám listí zmrzlé skoro na 100% i u těch nejodolnějších bambusů jako jsou Phyllostachys bisseti , P. nuda, Sasa oshidensis s výjimkou Phyllostachys humilis, který jednak roste na místě, kde na něj přes zimu vůbec nezasvitne slunce a který jsem naposled zalil někdy začátkem října. Já si myslím, že děláme chybu, že využívám v zimě a to hlavně v té její první polovině každého hezkého počasí a bambusy zaléváme. Vždyť ony rostou v monzunovém klimatu, kde je v zimě v Číně sucho a kde je to možná právě to zimní sucho, které bambusy vedle poklesu teplot uvede do stavu zimní dormance. Já si myslím, že je dobré bambusy prostě naposled zalít pořádně v půlce září a pak až teprve za velké předjarní oblevy v druhé půlce února. Já si myslím, že tou zimní umělou vláhou a teplem až do konce ledna ty bambusy neupadly do dormance a pak když přišel první velký mráz koncem ledna a to dost zprudka, tak přebytečná voda svým prudkým zamrznutím v listech bambusů způsobila zkázu listů. Já učiním jeden experiment. Bambusy přestanu zalévat tento rok v půlce září a pak je zaleju až za té únorové oblevy, která u mne přichází vždy v období půlka února - počátek března. Já jsem zvyklý zimu měřit podle toho, jak po ní vypadá můj nominátní cedr himalájský, kterému naposledy zrezavěly po zimě jehlice v zimě 1996/1997, letos má jehličí v perfektním stavu, takže ta zima u mne nebyla až zas tak tvrdá. Šlo asi o ten její průběh a o to, že jsem v období listopad -půlka ledna několikrát bambusy zalil, kdy to pro ně asi nebylo vhodné.
Já si nemyslím, že je chyba v zalévání. Jiné zimy se dá pozorovat naopak jeho pozitivní vliv. Připsal bych to letos spíš tomu, že bylo abnormálně teplo a pak najednou rychle přišly mrazy, které klesly hodně pod nulu a vydržely v kuse. Kdyby teplota klesala pomalu, rostliny by vytáhly vodu z listů a věřím že poškození listů by bylo malé. I trs, který jsem nezaléval a ještě než zasněžilo, byl vystaven mrazům bez zalévání v půdě, kterou když jsem vzal do ruky se suchem a mrazem drobila, je na tom stejně.
Myslím, že letošní zima byla s abnormálním průběhem. Pokud ten pokus uděláte napřesrok, nebude to mít žádnou vypovídající hodnotu, protože ta zima může být velmi odlišná. Pokus by se musel udělat tak, že by jste zasadil několik trsů, nejlépe vždy dvě sazenice ze stejné rostliny od několika druhů, na jednom pozemku se stejnými podmínkami, a vždy jednu sazenici zaléval a druhou ne. Byl by to pokus ale na víc let aby se dalo z toho něco vydedukovat. Pokud by jste se toho takhle ujal, tak by to bylo velmi prospěšné věci a něco by jsme se dozvěděli. Pokud ale budete zalévat jen pár trsů a pár jiných druhů ne, moc to nenapoví.
Srovnávat naše zimy s Čínou se moc nedá. Hodně druhů, které pěstujeme pochází z teplejších oblastí, než je u nás a i průběhy zim jsou tam jiné. Nevím, kde jste přišel na to, že v Číně jsou zimy suché. Naopak, zejména u vysokohorských druhů, jsou zimy vlhké, a ne tak silně mrazivé. Přirovnal bych to k zimám třeba v Chorvatsku. Je tam syhravo, vlhko, občas jde teplota pod bod mrazu ale ne na dlouho. K tomu nutno připočíst, že hodně druhů roste jako podrost v lesích, případně v souvislých porostech. Naše, v zahradách rostlé bambusy jsou spíše solitéry, které jsou mnohem více vystaveny výkyvům počasí.
Možná bambusy fungují v nějakých nám zatím neznámých víceletých cyklech. U některého trsu jsem třeba měl pěkný přírůstek, hnojil jsem ho, zima byla teplá a příští rok měl jen pár tenčích stébel. Jiný jindy zas, nerostl nic moc, zima byla krutá, a na jaře z něj vyrostlo tlusté stéblo, až jsem se divil. Možná nějak hromadí v rhizomech energii a v důsledku nám zatím neznámých podnětů regulují svůj růst. Jen tak spekuluji, ale prostě každým rokem mě překvapí něčím novým, co někdy popírá předem získané zkušenosti.
Zatím se mi zdá zimování bambusů naprosto neuchopitelné. Některý rok záhadně přežíjí méně odolné druhy a třeba odolnější jsou poškozené, další zimu je to jinak a tak podobně. Každý rok mě něco překvapí. Někdy je víc poškozen ten, u kterého bych to nečekal, někdy vydrží zas jiný, nad kterým jsem lámal hůl.
Spekulovat se dá i u přikrývání. Když jsem dříve zkusmo přikryl v Liberci několik trsů, pár jich bylo úplně v pořádku, pár jich naopak dopadlo hůř (poškození listů), než ty ponechané bez přikrytí. Byl použit stejný materiál, měly podobné stanoviště a podobnou odolnost. Přesto si myslím, že pokud to jde, přikrýt se vyplatí. Většinou bych řekl, že to pomůže.
Vliv může mít i druh půdy, odlišné stanoviště atd. atd.. Okolností, které zimování ( a nejen je) mohou ovlivnit je mnoho.
Třeba to jednou všechno pochopíme a budeme mít nějaký univerzální návod. Určitě bych to zalévání kriticky pozoroval, po jedné zimě, která nevyšla, bych ho ale zatím nezatracoval.
