97

(75 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Pro Karlose:

Jak byla velká/stará ta parvifolia, kdyžs ji před třemi lety sadil? (Vypadá úžasně.)

98

(75 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Zdravím.
Letos - stejně jako u Wufenga - slabší sezóna u výběžkatých druhů (jiné zatím nepěstuju).

Ph. alpina (500 m n. m., plné slunce): stébel dost, ale většinou slaboučkých. Předpokládám, že je to součtem nepříznivých faktorů: loňským extrémním suchem, vedrem, dost tvrdými mrazy se sluncem v zimě a ještě jsem asi polovinu tyčí vyřezal (už potřebovala umravnit, hrozně se to rozrostlo). Už po létě byly suché vršky na zhruba polovině nových klacků, zima to dodělala a ty moje razantní zásahy taky nepřispěly. Nicméně to přežilo, jedeme dál, letos si bambus vezme dovolenou a načerpá síly.

B. fargesii (500 m n. m., plné slunce): slabé tyčky a málo. Opět: sucho, mráz a výkopové práce (část kořenů i celé rostliny šlo pryč). Ale má komplet nové listy, nové větve (jak to bashanie dělá) a celá kytka vypadá zdravě. Vytváří na slunném stanovišti neskutečně hustý plot, pokud se neprořezává.

Ph. atrovaginata (500 m n. m., od východu zastíněno domem) zatím celkem v pohodě. Nových výhonků je míň, nejsou sice tlustší než ty loňské, ale ujde to. Uvidíme, jestli se nezlomí, zatím mají největší kolem jednoho metru. V každém případě dám vědět, zda se lámou, či nikoli.

Ph. parvifolia: na jiném stanovišti (700 m n. m., zimní polovinu roku úplný stín) naprosto v pořádku. Nových výhonů má hodně a některé o dost silnější než loňské. Zatím jsou nízké (do 30 cm). Prakticky vůbec neuschla ani nezmrzla, ale je to zřejmě tím, že je ve vlhku a stínu. Palec nahoru.

Ph. rubromarginata (700 m n. m., stín od jihu, v zimě úplný): bída. Část stonků zmrzla nebo uschla. A i když nasadila dost nových nadějných výhonků, všechny se postupně zlomily. Nebude to větrem, vypadá to spíš, že to něco přehryzalo, snad slimáci.

Kdybych mohl, sázel bych všechno po letošní zkušenosti do stínu, ale nemám možnost. Zdá se mi, že vedro ty bambusy vůbec k životu nepotřebují, ani moc přímého slunce. Nerostou v Číně spíš jako podrost v lese? Bashania myslím ano.

Fotky pošlu, pokud bude co fotit.

99

(10 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

U nás v Sušici, 500 m n. m., byly jen asi 4 dny, kdy byla minimální teplota pod -17 (možná kolem -19). Žádná Antarktida, ale do toho přes den slunce.
Zatím to odhadem vypadá na takovéto škody:
Bashania fargesii: 60% listí uschlo. Nejexponovanější, úplně nekryté stanoviště.
Phyl. atrovaginata: 50 % listí. Má nejkrytější stanoviště - u ZSZ strany domu.
Phyl. alpina: 40 % listí. Ze všech tří druhů poškozena nejméně. Krytá jen do 2m výšky.
Jak dopadly stonky, uvidíme v dubnu/květnu.

Na jiném místě v nadmořské výšce 700 m mám Phyl. parvifolii a Ph. rubromarginatu.
Rubromarginata na pohled kaput.
Parvifolia v pohodě, zmrzlo asi 15 až 20 % listů.
Obě kytky jsou kryté před sluncem. Mrazy tady byly o pár stupňů mírnější než dole v údolí.

Za 10 let, od r. 2005 včetně, co bambusy pěstuju, jednoznačně NEJHORŠÍ zima. Přitom mrzlo jenom tejden.

Tak letos se to zatím obešlo beze ztrát. Po dost silných poryvech větru z úterka na středu se zlomilo jen jedno slabší stéblo a jeden tlustší stonek v místě, kde byl předtím téměř přehryzán plži, takže to se nepočítá. Hurá. Finální výška těch nejvyšších je letos 5 m a síla 3 cm.

101

(5 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Aktualizace údajů - Phyllostachys alpina po 10 letech od výsadby:
Max. výška 6,4 m (jen u několika stébel, takže přesně na loňské výšce, škoda, tajně jsem doufal v pokoření sedmimetrové mety); naprostá většina tyčí je mezi 5 a 6 metry.
Max. průměř 3,2 cm; většina v rozpětí 2,5 až 2,8 cm.
Počet stébel je enormní - letos bylo asi 150 výhonků, nechal jsem dorůst míň než polovinu.
Bambus má k dispozici jen asi 2 m čtvereční, dál nemůže (zeď, chodník...) nebo ho nepustím (trávník). Kdybych nechal růst všechny stvoly, vypadal by skoro jako trsovitá mega fargesie. Ale jedním směrem se mi vydal poprvé po deseti letech na pochod - asi metr od stanoviště v místě, kde jsem ho nemohl nechat, začal vyhánět asi deset 2.5 cm tlustých stébel. Škoda, kdyby měl prostor...
Zatím to je ze všech bambusů, které pěstuji (mám pět druhů), ten největší, ale i nejhezčí. Mladé stonky jsou křídově zbarvené s přechodem od zelenkavé do namodralé, listy na rubu mají taktéž takový matný nádech do modra. Stará stébla na místech vystavených slunci naopak úplně zežloutnou. Listí má husté, drobnější na slunci, větší ve stínu, větve velmi elegantně převislé, no prostě krása.
Kdyby měl ideální podmínky - nějaké kryté teplé místo u kamenné zdi, kvalitní zem a hodně vláhy - myslím, že by ještě pokračoval v růstu. Tak uvidíme zase za pár let. Deset roků ještě není tak moc v našem klimatu.

102

(3 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Taky si myslím, jak píše "zdenek", že by mohlo jít o Arundo donax. Pošli fotku.

U mě jsou výhonky zatím max. 1 metr vysoké. Až budou v té "lámací" fázi, ozvu se, případně vyfotím.

104

(119 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Ze Sušice, okres Klatovy, severní podhůří Šumavy, údolí Otavy, cca 500 m n. m. Trochu z ruky.
Za nabídku každopádně díky, když tak se ozvu.

Jak silné stonky ti dělá? Je srovnatelná s tou parvifolií?

Pro Wufenga:
Sazenici jsem koupil v tom inkrimovaném roce 2008 u Pavla Rezla. Co si vzpomínám, měla asi 3 až 4 slaboučká stébla do 1 m výšky, ale docela slušně vyvinutý kořenový systém s poměrně pěknými silnými oddenky. O meristémovém množení jsem se dočetl až dodatečně, do té doby jsem to nevěděl. Ptal jsem se ho (Rezla) na to asi před třemi roky písemně, jestli ta moje je vegetativně množená, nebo laboratorně, ale nedostal jsem odpověď. smile

106

(119 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Moje atrovaginata je od Pavla Rezla právě z roku 2008 (kdy už mohlo jít o meristém, ale u mě nevím). Je pořád dost nízká (4 m) a stébla nic moc. Ph. alpina už po těch letech měla tak o metr a půl víc. Ale ono je to asi i tím, že mám blbou, neúrodnou zem a je tady chladněji než u vás.

A buď rád, že tam dole máte teplo. Vodu můžeš většinou vždycky dodat, ale teplo ne. Ano, je pravda, že déšť je déšť a ideální by byla kombinace nočních dešťů a denního slunce, ale kdo z nás to tak má, že? Tady je třeba už od pondělí kosa, teploty mezi 11 a 15 stupni. Asi máš, Jiirko, i dobrou půdu, ne? Ale buď vděčný za to klima, co máte. Tady, i když je chladněji, taky bylo sucho a musel jsem zalévat skoro denně. Vidím to úplně stejně jako ty, že všude kolem leje, jenom nám se to vyhýbá :-)

Pořád ještě té atrovaginatě trochu věřím, ale jestli ještě tak dva tři roky bude stagnovat a do tří let neuvidím aspoň 4 cm stéblo, tak zauvažuju o změně druhu. I Bashanie, kterou jsem zasadil až v roce 2009, je vyšší. A hlavně se neláme, nikdy, ale opravdu nikdy.

Moje kytka je od p. Rezla z roku 2008. Jak byla množena, nevím.
Ale ten problém nemáme jen my: <http://www.bambooweb.info/bb/viewtopic. … amp;t=5802>

Jak vyplývá z diskuse našich amerických kolegů, může jít jednak o vliv počasí (ochlazení po teplé periodě), ale spíše o vlastnost atrovaginaty, totiž že vyzrávání internodií probíhá víceméně rovnoměrně po celé výšce stébla a tak jsou v určité fázi velmi zranitelné, mají těžký vršek a měkké stéblo  (na rozdíl třeba - jak uvádí přispěvatel "stevelau1911" - od Ph. dulcis, kde články v horní části bambusu už narůstají na zralejší spodek). Cituji: "I like the idea that they are simply vulnerable when they are around 3/4 done with their vertical growth. Some bamboos like dulcis tend to grow out their bottom nodes much quicker than their top nodes, but atrovaginata seems to elongate all of their nodes simultaneously which can make them top heavy, and vulnerable to breakage."

Člen fóra "dependable" přidává další myšlenku a tvrdí: (cituji) "I am not sure, but I believe these plants used hydraulic pressure to push up new shoots before they harden off. Ever notice water droplets at top of rapidly growing shoots? Water supply is critical during whole shooting process for maximum survival." Čiliže domnívá se, že rostliny během kritického období potřebují hodně vody, aby udržely hydraulický tlak.

Když se už zlomí, tak je někteří přivazují stejně jako my, a jiní doporučují zakrátit nad kolínkem.

Takže uvidíme letos, zkusím hlídat vodu (i když jsem to dělal i loni), ale jestli se mi pořád budou lámat ta nejtlustší stébla, pak uvažuji, jestli vůbec má cenu tento bambus pěstovat.

Ahoj. U mě se stébla teprv začínají vyvíjet, zatím vylézají ze země. (500 m nad mořem) Ale úplně stejné problémy: ohnou (nebo i úplně zlomí) se většinou ty nejnadějnější klacky. Proč ne ty tenké, kurňa? Nevím, jestli hnojím/zalévám moc, nebo naopak málo... Ostatní bambusy jsou bez problémů. A tak to zatím řeším jako ty - když to ještě jde, narovnám je, dám dlahu a přivážu. Ale to přece není řešení do budoucna. Buď se atrovaginata přestane lámat, nebo ji asi postupně nahradím jiným druhem. Nerad bych. Mám k ní citový vztah :-)
Ozvu se, až stvoly povyrostou.