25

(29 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Jirkova parvifolie je impozantní (byl jsem tam před pár lety) - srovnatelná s obdivovanými kousky v Holandsku či Německu. Já mám jedno docela velké stéblo, ale u Jirky je to celý háj. Myslím, že podnebí v Břeclavi skýtá potenciál dosažení 10 m / 6 cm. Tak jen tak dál ;-)

26

(29 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Tak dej pak vědět. Všude píšou, že atrovaginata může delší dobu prosperovat i v zamokřené lokalitě, takže by mohlo pomoct, kdyby si brala vodu podle potřeby. Letošní mokřejší rok asi bude jednou z příčin, proč mně ta moje dorostla do 8 metrů. A i tak jsem ještě zaléval. Dávám si teď pozor, aby ve vegetačním období neproschla. Když pořádně neprší, tak jí zhruba od dubna do srpna dopřávám aspoň 50 mm srážek týdně svépomocí.

27

(66 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

S kůrou jehličnanů mám docela pozitivní zkušenost. Kdysi jsem navezl na nově založené záhonky na společném pozemku u bytovky (protože tam byla jenom hlušina bez ornice) hromadu drcené, částečně rozložené smrkové kůry (měl jsem zdroj). Byla jí nakonec asi půlmetrová vrstva - té kůry. Takové mrkve a rajčata jsem od té doby neměl a neviděl. Sice jsme mrkev několikrát dosívali, nechtěla se chytnout, a spotřeba vody byla značná (kůra je propustná), ale mrkev měla průměrně 30-40 cm a tloušťku klidně i 4-5 cm! Nikdo nechtěl věřit vlastním očím, ani já. Tyčková rajčata (Tornádo a Domino) jsem musel ve 2,5 metrech zaštípnout, na každém uzrálo 8-9 hroznů nádherných zdravých rajčat. Obě plodiny jsou kyselomilné, pokud vím, tak jim to svědčilo. Rajčata jsem i přihnojoval, to je pravda. Třeba takovým košťálovinám se tam ale vůbec nedařilo (pochopitelně).

Pod bambusy bych se toho nebál, zvlášť v případě, že reakce půdy je zásaditá. Ale určitě dusík k tomu. Osobně pod bambusy házím všechno: větvičky ze stromů a keřů (nadrcené, nasekané i vcelku), listí, trávu, hobliny a piliny... Zdá se mi, že lepší, než to drtit na jemné kousky, je nechat celé větve (z bambusu) a větší kusy dřeva. Vytvoří to vzdušnou propustnou vrstvu, ve které to žije - když tam hrábnu, hýbe se to miliony živočichů - všelijaké breberky beznohé, šesti-, osmi- i desetinohé - a je tam furt vlhko, a přitom vzduch.

28

(29 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Zpět k tématu vlákna. Bambusy už dokončily růstovou fázi, takže výsledek:

B. fargesii, Ph. alpina a Ph. atrovaginata mají zhruba stejný poměr tloušťky k výšce, že lze z průměru stébla predikovat přibližnou výšku asi takto:
2 cm = 4 m
3 cm = 6 m
4 cm = 8 m

Nejvyšší a nejtlustší stonky mám letos u atrovaginaty (ten rekordní má 4,5 cm / 8 m, avšak 7,5 metru dorostly i některé, co mají mezi 3,5 a 4 cm). Opticky se ta atrovaginata opravdu jeví jako poměrně silná na svou výšku, ale měření ukazuje, že jde o klam. Aspoň u mých bambusů. Možná je to kratšími články ve spodní části, nevím.

U jiných druhů tomu bude třeba jinak (viz třeba relativně štíhlá Ph. propinqua Lanuginosa, Ph. bisettii nebo Pleioblastus amarus Hangzhouensis pana Szomolányiho), ale ty já nemám.

Na závěr se chci aspoň na dálku omluvit Pavlu Rezlovi, od kterého tyto bambusy mám, za to, že jsem tady na fóru jednou zapochyboval, zda je atrovaginata od něho opravdu vegetativně množená. Při těchto rozměrech je zřejmé, že o meristém nepůjde.

29

(64 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

U mě atrovaginata letos taky dobře. Výška zatím 7,5 m (ještě to sice roste, ale už se to asi moc nevytáhne), tloušťka 3-4 cm, jedno nejsilnější odskočilo na 4,5 cm (to je výšce očí; u země má 4,7 - schválně jsem si na to vzal šupleru ;-)) Letos se asi zadařilo všem. Dnešní poryvy větru výhony přežily, uf. Zajímavé je, že dva nejtlustší stonky vyrostly prakticky v místě původní výsadby (2008).

Bashania f. 6 m, 2-3 cm.

Alpina regeneruje po téměř úplném vymýcení (předloni), ale jeden stonek už má zase 5 m / 2,8 cm. (Předtím měla zhruba 6,5 m / 3+ cm).

Parvifolia letos skoro nic. Mám ji na blbém místě v konkurenci atrovaginaty, která je dost agresivní.

Tak ať se vám všem daří a je příští rok co hodnotit!

30

(29 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Stejně si laicky myslím, že na to, jak mně bambusy vyrostou, má největší vliv především výběr samotného druhu, dále makroklima (Střední Evropa není ani Provence, ani Bodensee) a pak mikroklima (závětří, teplejší poloha, kde se akumuluje teplo, vlhkost vzduchu... všichni víme). No a pak moje péče (voda, živiny, řez...)

Řetěz je tak silný, jako jeho nejslabší článek. Ty články jsou hlavně světlo, teplo, CO2, voda, NPK a další nutrienty. Jakmile něco z toho schází, nejde to nahradit přebytkem ostatních. Žijeme v době, kdy si užíváme výhody vyššího obsahu CO2 v atmosféře, takže by to mohlo pomoci. Vyšší hladinu CO2 ale údajně rostliny využijí jen tehdy, mají-li dostatek dusíku. Avšak co je platný dusík, když bude třeba zima? Nebo sucho? Nebo nebude svítit slunce, takže se zpomalí fotosyntéza? Chtělo by to průběžně vědět, co je aktuálně na konkrétním stanovišti tou slabinou a tu posilovat. Ale kdo to bude dělat...

31

(29 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Wufengu, ano, on tam Prins má rybník (na tom konci zahrady, kde je i atrovaginata). Něco v něm plavalo a skákaly tam žáby. Zalévá to z něj.

A taky neodmítám syntetická hnojiva. Střídám to a hnojím vším, co je po ruce.

32

(29 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Lávový prach prý prodává Kocourek v Praze (Rosteto) - nejspíš to bere od Prinse.
Myslím ale, že plnohodnotnou náhradou bude jakýkoli kamenný prach (odpad z kamenolomu třeba) - samozřejmě ne z vápence, ale takový čedič, žula, rula apod. budou OK.

O smyslu tohoto počínání lze pochybovat, ale někde s tím mají praktické zkušenosti. Určitě jde nerostné látky dodat i jinak (cíleně skrze umělá hnojiva), ale pro "bio" zemědělce to bude možná přijatelnější takto. Vlastně se tím pomáhá vytvářet jakási spraš (což bývají ty nejúrodnější půdy v nížinách a závětří, kde se po desítky tisíc let v dobách ledových usazuje navátý prach).

33

(29 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

wufeng napsal:

Kdy jsi tam byl? Nemáš nějaké fotky? Zajímalo by mě, jak to tam po letech vypadá. Těch prorostlých druhů do sebe tam asi bude mít víc. Nějak to nestíhá a už tenkrát se mu to vymykalo z rukou.

Wufengu, sorry, opožděně jsem si všiml, že jsem (neúmyslně) neodpověděl na dotaz.
U Prinse jsem byl v červenci 2016, ale úplně jsem tam zapomněl fotit (!), což mi došlo až potom. Mám jen pár fotek větrných mlýnů, mostu přes moře v Amsterdamu, ze ZOO v Apeldoornu a tak. Ale u Prinse jsem byl v transu a nefotil.

Místy to tam má trochu džungli, ale mě se to tak líbilo. Doma taky bambusy pěstuju bez fólie, a když lezou, kde být nemůžou, tak je vytrhnu nebo ucvaknu.

Hodil jsem s ním řeč, takže jsem dostal pár rad (neříkám, jestli jsou to rady dobré/správné, předávám, jak jsem dostal):
- nepoužívat chemická hnojiva, nýbrž výhradně organická
- hojně mulčovat
- přidávat lávový prach pro mineralizaci (to hodně zdůrazňoval)
- zalévat odraženou/odstátou vodou (ne studenou ze studně či vodovodu)

Nejsilnější stébla měl aktuálně u té parvifolie a u vivaxu, kde snad míval přes 7 cm (nevzpomínám, který kultivar), ale to mu zmrzlo.

Atrovaginatu jsem tam okamžitě poznal podle vůně. Měl ji určitě přes 10 m vysokou, parvifolii taky. Porosty se vzájemně prolínaly a poznal jsem je jenom podle vůně. Tvrdil, že ta parvifolie u něj zprvu živořila a skoro chcípla. Po dvaceti letech z ní má giganta. To mě trochu povzbuzuje, neboť moje parvifolie taky živoří a letos hodila jen asi čtyři tenoulinké (0,5 cm) výhonečky, jinak nic.

--------------
Moje atrovaginata má letos zatím našlápnuto na více než 7 metrů (doufám), protože teď je na šesti metrech a jede dál. Nejdelší články měří až 35 cm. (Proti bashanii s jejím 50 cm ještě nic, ale na druh, který by měl mít spíše kratší články a být podsaditější, je to docela nečekané).

34

(26 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Nádhera - jako vždy.
Mimochodem - mně se výhonky letos taky nějak zpozdily. Dokonce parvifolia ještě nevylezla vůbec. Mám ji chvilku, pár let, ale že by na konci června nevykukoval ani jeden výhonek, to si nepamatuju. Doufám, že něco vyleze, rostlina normálně žije, dělají se jí nové listy.

35

(64 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Letos to vypadá u atrovaginaty na dobrý rok. Nejméně 2-3 stébla dosáhnou loňského rekordu v tloušťce nebo ho dokonce překonají (nějakých 3,6 - 3,7 cm), a jeden stonek se urval a má asi 4,5 cm. To by mohl narůst nejméně do 7 metrů...

Od jara hodně zalévám, nešetřím vodou - a teď k tomu ty deště - že by to byl recept?

36

(66 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

V jiném příspěvku zmiňovaný Pavel Rezl z Velkých Němčic. A jinak možná někdo z tohoto fóra. Jižní Morava a Praha jsou taková centra pěstování bambusů u nás.