Nejste přihlášen. Přihlaste se, nebo se zaregistrujte.
forum.bambusy.info » Příspěvky od wufeng
V současnosti kromě botanické zahrady v Batumi, kde bambusy rostou, se dají najít v parcích měst, vysazené podle cest. Někde se dají pozorovat již zplanělé, volně rostoucí v krajině.
Botanická zahrada v Batumi. Nachází se nedaleko města na břehu moře. Pěstuje se zde několik druhů bambusů.
http://algol78.livejournal.com/1886.html
Batumi - 2013
Pěstování bambusů v Gruzii má velmi dlouhou tradici. Díky příhodným klimatickým podmínkám se zde daří nejen bambusům, palmám, citrusům ale i dalším exotickým rostlinám. Pásmo od ruského Soči po gruzínské Batumi je subtropickou zónou s vysokou průměrnou roční teplotou a vydatnou vláhou. Optimální teplotní podmínky jsou zde zajištěny dvěma hlavními faktory. Vysoký Hlavní kavkazský hřeben chrání oblast před studenými severními větry. Černé moře zde nikdy nezamrzá. V zimě teplota vody málokdy klesá pod 10°C, v létě se drží kolem 23°C. Horské hřebeny vybíhají v blízkosti moře a brání oteplujícímu vlivu moře se rozptýlit dále do vnitrozemí. Příbřežní oblast se tak stává jakýmsi přírodním skleníkem. Není tedy divu, že se zde daří i bambusům. Zejména pěstování druhu Phyllostachys pubescens zde má již velmi dlouhou tradici.
Zajímavé jsou historické snímky oblasti z let 1905-1915 uložené v Knihovně Kongresu ve Washingtonu. Z jiných zdrojů se dá také vyčíst, že už v těchto letech místní podotýkají, že bambusy se zde pěstují už dlouho.
Phyllostachys pubescens, vesnice Čakva 10km severně od Batumi.
http://www.loc.gov/pictures/resource/ppmsc.03977/
http://www.loc.gov/pictures/resource/pr … 7/?co=prok
Čakva, čajové plantáže. V pozadí za čínským mistrem čaje rozsáhlé porosty bambusu.
Taky doufám, že se to letos pozitivně projeví. Nahnojím to pořádně. 
zaslal ophiophagus:
Ty fotky musí být někde umístěné na webu a sem se jen linkují. Stačí mi je poslat na wufeng@bambusy.info a já je sem přidám.
Ještě jsem pátral na webu a našel tenhle zajímavý příspěvek:
Vlnatka krvavá
Pri pouziti Mospilanu proti vlnatce a puklicim je nutne dodrzet nekolik zasad. 1. Koncentrace. Optimalni koncentrace acetamipridu pro hubeni vlnatky a stitenek resp. puklic je minimalne 80, lepe 100 ppm, zodp. (4 -) 5 g Mospilan 20 SP/10 L vody. Nizsi koncentrace nekdy nezahubi vsechny jedince a muzou vest k selekci rezistentnich kmenu. Maximalni hektarovou davku 300 g Mospilan dosahnete pri aplikaci 600 - 750 L jichy o konc. 0.04 - 0.05%. 2. Smacedlo. Mospilan je formulace, ktera se vyznacuje absenci olejove resp. nepolarni faze a malym podilem tenzidu, co ma za nasledek, ze u hmyzu chraneneho stitky (puklice, stitenky, cervci) nebo hustymi povlaky (vlnatka) ma snizenou kontaktni ucinnost. Pridavek Jaru nebo jineho saponatu je lepsi, nez pouziti ciste vody, odporoucel by jsem vsak investici, koupit radne agrochemicke smacedlo (optimalne Silwet, nebo alespon Biool) a zamichat do postrikove jichy toto (Silwet 5 - 10 mL/10 L jichy, Biool 20 - 30 mL/10 L jichy). Jako alternativa se ponouka pouziti nikotinylu ve formulaci se smacedlem, kupr. pripravek Biscaya 240 OD (zodpovida Calypso 480 SC dispergovane 50/50 v oleji s tenzidy). 3. Pokud slyha Mospilan resp. jiny nikotinyl, je vhodne/nutne pouzit insekticid s jinym mechanismem ucinku. Nabizeji se organofosfaty Bi 58 nove nebo Perfekthion (ten samy pripravek, davka 10 mL/10 L vody, hektarova aplikace podle vzrostu stromku 600 - 1,000 L jichy/ha), nebo nesystemovy Reldan 40 EC, koncentrace 15 mL/10 L vody, hektarova aplikace 600 - 1,000 L jichy/ha). Na zvyseni ucinnosti mozno uvedene pripravky kombinovat s pyrethroidy v tank-mixu, kupr. Karate Zeon v davce 2 mL/10 L jichy. Pri aplikaci organofosfatu a kombinaci s pyrethroidem je nutno dat pozor na vysokou toxicitu techto insekticidu pro vcely; jejich aplikace je proto mozna jenom po odkveteni jabloni a v pripade, ze v okruhu 4 km nejsou vcelstva. Ochranne lhuty dodrzte podle aktualnich predpisu dodavatele. Dalsi moznosti je spirotetramat, pripravek Movento, ale ten jeste nema v CR registraci, myslim. Koncem zimy vykonejte predjarni postrik stromku pripravkem na bazi parafinoveho, repkoveho oleje, metylesteru rep. oleje resp. jejich kombinaci s vhodnym insekticidem (opet, jiny mechanismus ucinku, nez letni postriky. Pokud jste v lete pouzili nikotinoid, jako Mospilan, Calypso nebo Biscaya, pouzite po zime kupr. olej + Reldan, Dursban, Metanion atd., pokud pouzijete v lete Reldan, predjarni postrik vykonejte olej + Calypso. I olej bez pridavku insekticidu je lepsi, nez zadny postrik, obzvlaste, byla-li zima mirna, zadne mrazy pod -20°C pocas nekolika tydnu).
Zdroj je zde:
Taky je mám letos na dvou nitidách a na Yushania maculata. Zajímavé je, že nejsou na víc rostlinách, ale poměrně hojně jen na dvou vybraných, přičemž další, které jsou blízko vedle nich nejeví vůbec žádné známky napadení. Zatím jsem to neřešil. Jsou usídlené v nových, polorozvinutých výhonech, na starých větvičkách je nevidím. Možná až se na jaře nové výhony rozbalí, zmizí vlnatky na jiné rostliny.
Díky za tip na ten postřik. Zvlášť jestli to je vyzkoušené. Doporučoval mi ho už dříve německý pěstitel, tenkrát se to prodávalo jako Perfekthion, ale mělo by to být to samé. Asi to bude ale pěknej jedík do zahrady, když se tam pak 7 dní nesmí vlízt. Zkusím je odstranit mechanicky, nebo něčím míň jedovatým a vyčkám, jestli nezmizí a nenajdou si lepší krmivo jinde.
ale ještě citlivější je u mě F.denudata Lancaster 1. Ta je ale úplně na druhým konci zahrady, kde je takový tmavý a studený kout a každoročně má listy srolovaný první a nejdéle.
To je zajímavé, já jí mám ve stínu a také studenějším místě a nekroutí se vůbec. (Alespoň letos jsem jí ještě neviděl.)
Dneska u nás napadl sníh, tak jsem se byl podívat jestli se něco kroutí a byl jsem překvapen. Všechny rostliny jsou rozbalené. Je těsně nad nulou, sníh taje a přišlo mi, že jim to dělá moc dobře. Přišlo mi, že přes rozbalené listy sají vodu.
Letos s obavami sleduji co se venku děje. Zatím je to nádhera a pro bambusy ideální stav, ale radši bych, aby už přišlo nějaké ochlazení. Jestli přijdou jako před lety zas náhlé mrazy a během týdne to klesne k -20°C, budou škody velké.
Výhonky nepozoruji, ale vidím jen to, co mám na zahradě v Praze. Myslím, že je šance, že takhle malé přežijí. Chce je to ale pořádně zamulčovat, nebo něčím přikrýt. Pokud napadne sníh, tak zaházet.
Taky by mě zajímalo, co je tím hlavním spouštěčem rolování. Nejde zřejmě jen o přímou reakci na pokles teplot, nebo sucho. Zejména Jiuzhaigou 1 mi často neočekávaně sroluje listy i v létě, kdy mám pocit, že zalitá je dost. To samé v zimě. Roluje ikdyž se mi nezdá, že je moc zima. Možná preventivně při nějaké kombinaci faktorů zmenšuje plochu listí.
Další Jiuzhaigou co mám v zemi ale nerolují zatím moc. Je obrovský rozdíl mezi jednotlivými klony. To samé u nitid. Tam pozoruji také velké rozdíly. Zejména nové semenáče Nymphenburg rolují brzy a často. Těm to ale sluší. Naopak to podtrhne jejich štíhlost. Trochu mě to štve u Vikinga (kříženec z Holandska). Roste sice bombasticky, ale roluje poměrně snadno.
Zřejmě je spouštěč rolování u některých rostlin nastaven citlivěji než u jiných a vyhodnotí dannou situaci jako vážnou a spustí proces ochrany dřív než je potřeba. Možná by to mohly být i biologické hodiny. To by se asi dalo vypozorovat několikaletým zaznamenáváním, kdy rostlina roluje, zda pravidelně v podobný časový úsek a v jakých povětrnostních podmínkách. To je ale úkol pro pečlivého statistika a to já vůbec nejsem. Radši koukám do zeleně, než abych o tom vedl statistiky. Nechceš se do toho pustit? 
Krásně ti to Jirko roste. Když to člověk porovná se staršíma fotkama třeba tady: http://forum.bambusy.info/topic/300/jaro-2009/page/6/ tak ten progres je opravdu obrovskej.
Chtěl jsem taky přispět, ale nějak nejsem schopnej to změřit. Vždycky se na to chystám, ale než se k tomu dostanu, je buď tma, jsem unavenej, nebo nemám metr. :-) Aureosulcáty mám asi tak o metr až o metr a půl nižší než Jirka. Ale jsou v Liberci kde je zima, tak dostávají dost zabrat, narůstají pomaleji. Přesto sílí a přidávají každý rok. Věřím, že za vhodných povětrnostních podmínek ještě přidají a budou vyšší.
Začal jsem se zbavovat některých méně odolných druhů a nahradil je aureosulcátami i na jiných lokalitách, tak se časem uvidí co provedou. Rozhodla předloňská zima, kdy mi toho spousta zmrzla k zemi. Tak jsem se rozhodl sbírku zredukovat.
Věnuji se teď spíše menším druhům. Zajímá mě hlavně zimovzdornost a separuji jen ty nejodolnější. Obrovské přírůstky, při výborné zimovzdornosti, mají kříženci nitidaxmurieliae z Holandska. Po dvou letech už jeden má kolem 2,5 metru z cca. 1 metrové sazenice. Na můj vkus jsou až moc bujné. Pro studené lokality to budou zajímavé bambusy. Věřím, že výsledná výška bude mezi 3-4 metry.
zaslal Jirka:
Na fotce z leva Phyllostachys aureosulcata spectabilis, uprostřed Phyllostachys parvifolia a vpravo Bashania fargesii.
Plná velikost: http://bambusy.info/img/uploaded/jirka- … 3-full.jpg
forum.bambusy.info » Příspěvky od wufeng
