Nastavení hledání (Stránka 59 z 242)

Jestli máš k dispozici takhle velký zdroj hnoje, tak bych půdu kolem bambusů nejen pohazoval, ale dal bych si práci a navezl tam pořádnou vrstvu a zaryl jí do země. Klidně i dál od nich. Za pár let z toho bude super materiál a až k tomu bambusy dorostou odmění se většími stébly. U čertvě sázených je určitě nutné být opatrný, zvlášť první rok je lepší to nepřehánět a nechat je kořenit.

Z vnitřnostmi zkušenost nemám, ale výborné výsledky mám se zakopáváním leklých ryb a odpadů z nich. Po tom to jede jak blázen.

Pokud máš k dispozici slepičince, tak klidně stačí starší uleželý hnůj. Pro nás, co takovýhle výborný zdroj dusíku nemají, zbývá vytěžit maximum z toho co je.

To bych si tak nebyl úplně jistý. Pokud bude chodit na malou rostlinu, případně pořád k jednomu stéblu, tak možná, ale pokud bude navštěvovat vzrostlý porost, tak věřím, že to bambusu nic neudělá. Opravdu toho absorbují dost.

Když se čerstvý hnůj nahází pod bambusy, neznamená to, že rostou jen v něm. Zaléváním a deštěm se vyplavují živiny, které bambusy dobře využijí. Nikoho nenutím ho používat, ale není třeba se toho bát, nikdy jsem nepozoroval, že by to starší porosty bambusů nějak poškodilo. Několikrát se mi i stalo, že rhizom spodem prorostl do hromady složeného hnoje, který ležel vedle a bez problému z něj vyrostlo nové stéblo, které se muselo prokousat i metr vysokou vrstvou hnoje.

Podobnou službu časem udělají i opadané listy a stébelné pochvy, takže přicházet o zdroj dusíku je škoda, protože bambusy jsou opravdu jeho velkými žrouty.

Nejsem chemik, ale pokud jsem si nastudoval, tak hobliny, štěpka a další dřevní hmota obsahují ve velké většině uhlík. Bakterie pak k jeho rozkladu potřebují také dusík, který si musí někde opatřit. Pokud je ho málo, rozklad je pomalý. Při zakládání kompostů se doporučuje dřevní hmotu prohazovat zelenými částmi roslin, které jsou naopak na dusík bohaté, dostane se pak kvalitní výživný kompost.

Měl jsem možnost zkoušet koňský hnůj s podestýlkou ze slámy a s hoblinami. Mnohem lepší výsledky i kvalitnější humus byl z toho ze slámou. Ta sice při rozkladu také nějaký dusík vezme. ale výsledný produkt byl mnohem lepší a i se mi zdálo, že bambusy po něm bujely více.

Nějaké živiny se při aplikování čehokoli pod bambusy do půdy dostanou, ale pokud chceme, aby přírůstky byly velké a bambusy měly hodně živin, je dobré využít zdroje maximálně.

Zdrojů o kompostování a hnojení je spousta, třeba můžu doporučit tuhle knihu, je to tam dobře shrnuto.

https://www.grada.cz/kompostovani-a-pece-o-pudu-3330

U Phyllostachys parvifolia jsem to viděl vícekrát. Rostlina je světlá, skoro bílá. Přitom na stejné lokalitě další sazenice roste normálně. Může jít o nedostatek železa, nebo mě to spíš přijde jako když rostlina utrpěla šok a v důsledku toho ztratila schopnost přijímat část prvků z půdy. Snad se to časem zlepší, někdy takhle rostlina klempíruje i více let.

To, že ty další jsou světlejší může být způsobeno tím, že jsou na plném slunci na sušší lokalitě. Mám podobnou zkušenost z jedné zahrady, která je na plném slunci a je suchá. Zatímco v jedné zahradě, kde je vlhko a ne tolik slunce je bambus zelený, stejný druh v té druhé, suché a plně na slunci je velmi světlý, skoro do žluta. Řešení je, buď tam zasadit stromy, aby to zastínily a zalévat hojně, nebo se smířit s tím, že bambusy tam budou menší a velmi světlé, spíš do žluta.

zaslal Jirka:

Výkop u Phyllostachys aureosulcata spectabilis

Již zakopaná zábrana u Phyllostachys aureosulcata spectabilis

Výkop u Phyllostachys concava

Využití stébel bambusů