Určitě nechci být negativní jako Martin, takový přístup nemá žádnou cenu. Myslím, ale, že některé závěry, které píšeš jsou nepodložené.
První rozpor:
Nesouhlasím s nádobovým pěstováním, je vidět, že jsi palmu v zemi nepěstoval. V nádobě nikdy nedocílíš nádherné palmy, s tlustým kmenem a suknicí listů.
viděl jsem i poměrně hezké kusy třeba 40 letých palem u lidí na zahradě v nádobě,
Myslím, že druhé tvzení oslabuje první, protože sám tvrdíš, že jsi viděl i poměrně hezké kusy v nádobě.
K tomu bych dodal, že pokud jsou dostatečně velké prostředky a prostory na zimování, tak si myslím, že se dají pěstovat v nádobách a vypadají pěkně. Viz třeba zámecké zahrady, centra některých měst, lázeňské promenády. Tam se mnohdy dají najít pěkné exempláře a nejsou do žádné čerstvé dovozy, ale desítky let pěstované nádobové rostliny. V Praze v Botanické zahradě Na Slupi mají snad 10 metrové, možná víc Trachycarpy a vypadají dobře. Na léto je stěhují ven, v zimě jsou ve skleníku. Zatím jsem srovnatelně velké v zemi u nás pěstované ještě neviděl. Ano, může tu být námitka, že to ještě potrvá, protože se začalo později s pěstováním v zemi, ale otázka je, jestli tak vysoká palma u nás přežije horší zimu, protože zateplovat 10 -12 metrovou palmu si moc nedokážu představit.
S pěstováním v nádobě jsem to myslel ale hlavně tak, že já sám osobně se spokojím klidně s menší palmou v nádobě, než pořád hlídat venku počasí, nebo na několik měsíců stavět venku kolem ní zateplení. Měl jsem víc druhů, teď už hlavně jen srdcovky, které mají osobní příběh. Tak mám ve studeném skleníku 20 let datlovku, ze semene, které jsem si dovezl z Íránu. Roste v koutě, nehnojím jí, sválně, protože skleníček je malý a i když je v něm ohnutá, drží pěkně a nemám s ní vůbec žádnou starost. Pak mám něco přes metr Trachycarp ze semen z Číny, Chamaerops a pár dalších ze semen z cest. Venku jsem taky zkoušel Trachycarpus, Phoenix, Chamaerops všechno šlo časem do háje, nebo to nebylo hezké.
Pěstování v nádobě má výhodu, že se nestaráš o počasí. Na jaře to vytáhneš ven a na zimu strčíš dovnitř. Udržba minimální a i v malých velikostech ty palmy vypadají dobře.
My se zajímáme o počasí a dokážeme slušně předem odhadnout, kdy přijde ta zákeřná zima, při které se už palma musí zazimovat.
Ale vyjasnilo se, tohle je situace, která se nedá předpovědět 7-5 dní dokonce ani 24 hod do předu a je dost zrádná.
Tahle metoda je hrozně nespolehlivá a to potvrzuje druhá citace, kdy sám píšeš že něco se předpovědět nedá. Předpověď počasí je poměrně spolehlivá na 1-2 dny dopředu, pak už to klesá k 50%. Na týdny dopředu už to umí jen jeden člověk na planetě zemi a to Dagmar Honsová z Meteopresu. Když si člověk poslechne další lidi, co se počasím zabývají, tak opravdoví odborníci, teď bez ironie, sami říkají, že výhled na týden a víc je jen hrubý odhad vycházející z nějakých dlouhodobých podkladů. Nedá se na to spolehnout. Další věcí je, že ikdyž Aladin posílil výpočetní kapacitu a je schopen přesněji předpovědět počasí pro menší lokality, pořád je síť meteostanic málo hustá a nedá se přesně říci, jak kde bude. Takže to může haprovat v řádu mnoha stupňů. Koupil jsem si deštoměr a i srážky na mé zahradě se výrazně liší od předpovědi z Aladina, takže fungovat podle předpovědí mi přijde dost hazard.
Nicméně se shodujeme, že palma dlouhodobě bez ochrany se u nás nedá pěstovat. Jestli už tam postavím kryt z makrolonu, nebo to budu balit do něčeho jiného už mi přijde jedno, sám bych se přikláněl spíš k větranému pevnějšímu krytu, kdy nehrozí náhlý příchod mrazů a přijde mi to bezpečnější.
Pěstování bez přehnané péče jde, my jsme se vydali poslední roky právě touhle cestou, letos máme palmy trochu pocuchané od té české zimy, ze 7 palem jsme letos odstranili 120 ks listů, které byly většinou poznamenané mrazem ale více byly vylámané od sněhu. Tedy pak ty palmy podle toho vypadají, já s tím problém nemám, vím kdy je palma zdravá a kdy ne.
Tohle je asi v čem mám trochu jiné nároky. Abych upřesnil, mě zajímá palma, která vypadá dobře, ne poškozená, ale zdravá, jak píšeš ty. Radši budu mít pěknou malou v nádobě, než čekat další dva tři roky, než se velká omrzlá palma vzpamatuje a bude zas pěkná.
Další věc vlhkost v srdci palmy.
Za ty roky jsme v zimování trochu pokročili a je velký, zdůrazňuji, VELKÝ, milník, že palmy rodu Trachycarpus nesnesou v srdíčku přes zimu vlhkost a že se proto musí stavět nějaké stříšky. Je to obří nafouklá bublina a není na ní zrnko pravdy.
Já nevím, třeba to špatně chápu, ale mně přijde, že další citace potvrzuje, že vlhkost v srdíčku škodí. Když se to zapaří, vlhkost se sráží, stéká do srdíčka a to vyhnije.
Vlhkost v srdíčku je pro mě nechutně mediálně přehnané téma. A 90% pěstitelů, které známe a přišly o velkou nebo malou palmu, tak to nebylo díky silným mrazům, ale díky tomu, že palmu něčím zaházeli, nebo obalili a palma se jim zapařila. Mimochodem i ty naše bedny, které jsme stavěli, byly nebezpečné, při delších mrazech se obsah bedny prostě zapaří. A teprve sražená vlhkost bez pohybu vzduchu, to je zabiják. Nejhorší je, že dokáže palmě listy oslabit a palma se po odzimování tváří nejdříve zdravě, ale během měsíce jí zhnědnou listy a v dubnu palma vyhnije. Plno lidí ani zpětně nezjistí proč a mylně to svádí na silnou zimu a "že oni přece kvalitně zazimovali". Jojo, velmi kvalitně.
I my jsme za ty roky přišli o více palem z důvodu zapaření, nebo od spálení kabelama, než aby palma umrzla!
Jako nejpříznivější se ukázala výsadba bezprostředně ke zdi domu, s malým dodatkem a tím je přesah střechy. Nejničivější jsou totiž padavé mrazy,
Nevím co je padavý mráz, ale tím, že palmu šoupneš k domu pod přesah střechy jí zároveň ochráníš před vlhkostí padající z hora.
Také nejspíš někdo zjistil, že když palmu zahalí do obří konstrukce pod igelit, že zimu přežije lépe. Jenže to není díky absenci vlhkosti, ale díky tomu, že deštníkovitý tvar krytu lépe zadrží zemské teplo při silných mrazech a výrazně se tím sníží škody.
Tohle mi zas potvrzuje, že igelit poslouží dobře, aby se vlhkost nedostala do srdíčka rostliny. Tvrzení, že igelit zadrží zemské teplo, tak tomu opravdu nevěřím. Nejen, že igelit není absolutně žádný tepelný izolant, ale když mrkneš na fotky, tak ze stran tam může nomálně foukat a představa, že se pod igelitem nahoře bude hromadit teplo mi přijde nereálná.
Další rozpor:
Máme na stránkách plno článků z našeho pozorování o zimuvzdornosti palem, o zimování, o původu palem. Nechápu lidi, kteří i po přečtení našich faktů (žádných přepisů z jiných webů) mají pořád pocit, že palma za 1. nemá ráda vodu, za 2. nemá ráda mrazy.
Mimochodem holandské kabely které na zimování používáme, zapínáme na termostat při teplotě -8/-10°C a kabely jsou jen vlažné, není to tedy vytápění palem, ale spíše jen ochrana před zmrznutím.
Byl bych opatrnější při některých formulacích. Kdyby palma měla ráda mrazy, tak by se nemusela na zimu vůbec chránit, natož jí přitápět kabelem. S tím, že i v zimě potřebuje pít, jako další stálezelené rostliny, souhlasím, ale pořád jsi mě nepřesvědčil, že voda v srdíčku jí nevadí. Pokud se bude voda v paždí listů na jaře držet a dojde v té době k jejímu opakovanému zmrznutí, naruší to pletiva a to už je vstupní brána pro různé infekce, plísně atd. To samé kosí yuccy, zimovzdorné agave atd. Ty stačí strčit pod střechu do sucha a ani je nechránit před mrazy a výsledky jsou nich jasně průkazné.