313

(47 odpovědí, posláno do Juky, palmy, banány, agáve, a další exoti)

Určitě nechci být negativní jako Martin, takový přístup nemá žádnou cenu. Myslím, ale, že některé závěry, které píšeš jsou nepodložené.

První rozpor:

ovar napsal:

Nesouhlasím s nádobovým pěstováním, je vidět, že jsi palmu v zemi nepěstoval. V nádobě nikdy nedocílíš nádherné palmy, s tlustým kmenem a suknicí listů.


ovar napsal:

viděl jsem i poměrně hezké kusy třeba 40 letých palem u lidí na zahradě v nádobě,


Myslím, že druhé tvzení oslabuje první, protože sám tvrdíš, že jsi viděl i poměrně hezké kusy v nádobě.

K tomu bych dodal, že pokud jsou dostatečně velké prostředky a prostory na zimování, tak si myslím, že se dají pěstovat v nádobách a vypadají pěkně. Viz třeba zámecké zahrady, centra některých měst, lázeňské promenády. Tam se mnohdy dají najít pěkné exempláře a nejsou do žádné čerstvé dovozy, ale desítky let pěstované nádobové rostliny. V Praze v Botanické zahradě Na Slupi mají snad 10 metrové, možná víc Trachycarpy a vypadají dobře. Na léto je stěhují ven, v zimě jsou ve skleníku. Zatím jsem srovnatelně velké v zemi u nás pěstované ještě neviděl. Ano, může tu být námitka, že to ještě potrvá, protože se začalo později s pěstováním v zemi, ale otázka je, jestli tak vysoká palma u nás přežije horší zimu, protože zateplovat 10 -12 metrovou palmu si moc nedokážu představit.

S pěstováním v nádobě jsem to myslel ale hlavně tak, že já sám osobně se spokojím klidně s menší palmou v nádobě, než pořád hlídat venku počasí, nebo na několik měsíců stavět venku kolem ní zateplení. Měl jsem víc druhů, teď už hlavně jen srdcovky, které mají osobní příběh. Tak mám ve studeném skleníku 20 let datlovku, ze semene, které jsem si dovezl z Íránu. Roste v koutě, nehnojím jí, sválně, protože skleníček je malý a i když je v něm ohnutá, drží pěkně a nemám s ní vůbec žádnou starost. Pak mám něco přes metr Trachycarp ze semen z Číny, Chamaerops a pár dalších ze semen z cest. Venku jsem taky zkoušel Trachycarpus, Phoenix, Chamaerops všechno šlo časem do háje, nebo to nebylo hezké.

Pěstování v nádobě má výhodu, že se nestaráš o počasí. Na jaře to vytáhneš ven a na zimu strčíš dovnitř. Udržba minimální a i v malých velikostech ty palmy vypadají dobře.



ovar napsal:

My se zajímáme o počasí a dokážeme slušně předem odhadnout, kdy přijde ta zákeřná zima, při které se už palma musí zazimovat.

ovar napsal:

Ale vyjasnilo se, tohle je situace, která se nedá předpovědět 7-5 dní dokonce ani 24 hod do předu a je dost zrádná.

Tahle metoda je hrozně nespolehlivá a to potvrzuje druhá citace, kdy sám píšeš že něco se předpovědět nedá. Předpověď počasí je poměrně spolehlivá na 1-2 dny dopředu, pak už to klesá k 50%. Na týdny dopředu už to umí jen jeden člověk na planetě zemi a to Dagmar Honsová z Meteopresu. smile Když si člověk poslechne další lidi, co se počasím zabývají, tak opravdoví odborníci, teď bez ironie, sami říkají, že výhled na týden a víc je jen hrubý odhad vycházející z nějakých dlouhodobých podkladů. Nedá se na to spolehnout. Další věcí je, že ikdyž Aladin posílil výpočetní kapacitu a je schopen přesněji předpovědět počasí pro menší lokality, pořád je síť meteostanic málo hustá a nedá se přesně říci, jak kde bude. Takže to může haprovat v řádu mnoha stupňů. Koupil jsem si deštoměr a i srážky na mé zahradě se výrazně liší od předpovědi z Aladina, takže fungovat podle předpovědí mi přijde dost hazard. 

Nicméně se shodujeme, že palma dlouhodobě bez ochrany se u nás nedá pěstovat. Jestli už tam postavím kryt z makrolonu, nebo to budu balit do něčeho jiného už mi přijde jedno, sám bych se přikláněl spíš k větranému pevnějšímu krytu, kdy nehrozí náhlý příchod mrazů a přijde mi to bezpečnější.


ovar napsal:

Pěstování bez přehnané péče jde, my jsme se vydali poslední roky právě touhle cestou, letos máme palmy trochu pocuchané od té české zimy, ze 7 palem jsme letos odstranili 120 ks listů, které byly většinou poznamenané mrazem ale více byly vylámané od sněhu. Tedy pak ty palmy podle toho vypadají, já s tím problém nemám, vím kdy je palma zdravá a kdy ne.



Tohle je asi v čem mám trochu jiné nároky. Abych upřesnil, mě zajímá palma, která vypadá dobře, ne poškozená, ale zdravá, jak píšeš ty. Radši budu mít pěknou malou v nádobě, než čekat další dva tři roky, než se velká omrzlá palma vzpamatuje a bude zas pěkná.



Další věc vlhkost v srdci palmy.

ovar napsal:

Za ty roky jsme v zimování trochu pokročili a je velký, zdůrazňuji, VELKÝ, milník, že palmy rodu Trachycarpus nesnesou v srdíčku přes zimu vlhkost a že se proto musí stavět nějaké stříšky. Je to obří nafouklá bublina a není na ní zrnko pravdy.


Já nevím, třeba to špatně chápu, ale mně přijde, že další citace potvrzuje, že vlhkost v srdíčku škodí. Když se to zapaří, vlhkost se sráží, stéká do srdíčka a to vyhnije.

ovar napsal:

Vlhkost v srdíčku je pro mě nechutně mediálně přehnané téma. A 90% pěstitelů, které známe a přišly o velkou nebo malou palmu, tak to nebylo díky silným mrazům, ale díky tomu, že palmu něčím zaházeli, nebo obalili a palma se jim zapařila. Mimochodem i ty naše bedny, které jsme stavěli, byly nebezpečné, při delších mrazech se obsah bedny prostě zapaří. A teprve sražená vlhkost bez pohybu vzduchu, to je zabiják. Nejhorší je, že dokáže palmě listy oslabit a palma se po odzimování tváří nejdříve zdravě, ale během měsíce jí zhnědnou listy a v dubnu palma vyhnije. Plno lidí ani zpětně nezjistí proč a mylně to svádí na silnou zimu a "že oni přece kvalitně zazimovali". Jojo, velmi kvalitně.
I my jsme za ty roky přišli o více palem z důvodu zapaření, nebo od spálení kabelama, než aby palma umrzla!


ovar napsal:

Jako nejpříznivější se ukázala výsadba bezprostředně ke zdi domu, s malým dodatkem a tím je přesah střechy. Nejničivější jsou totiž padavé mrazy,

Nevím co je padavý mráz, ale tím, že palmu šoupneš k domu pod přesah střechy jí zároveň ochráníš před vlhkostí padající z hora.

ovar napsal:

Také nejspíš někdo zjistil, že když palmu zahalí do obří konstrukce pod igelit, že zimu přežije lépe. Jenže to není díky absenci vlhkosti, ale díky tomu, že deštníkovitý tvar krytu lépe zadrží zemské teplo při silných mrazech a výrazně se tím sníží škody.

Tohle mi zas potvrzuje, že igelit poslouží dobře, aby se vlhkost nedostala do srdíčka rostliny. Tvrzení, že igelit zadrží zemské teplo, tak tomu opravdu nevěřím. Nejen, že igelit není absolutně žádný tepelný izolant, ale když mrkneš na fotky, tak ze stran tam může nomálně foukat a představa, že se pod igelitem nahoře bude hromadit teplo mi přijde nereálná.

PunBB bbcode test

PunBB bbcode test

Další rozpor:

ovar napsal:

Máme na stránkách plno článků z našeho pozorování o zimuvzdornosti palem, o zimování, o původu palem. Nechápu lidi, kteří i po přečtení našich faktů (žádných přepisů z jiných webů) mají pořád pocit, že palma za 1. nemá ráda vodu, za 2. nemá ráda mrazy.


ovar napsal:

Mimochodem holandské kabely které na zimování používáme, zapínáme na termostat při teplotě -8/-10°C a kabely jsou jen vlažné, není to tedy vytápění palem, ale spíše jen ochrana před zmrznutím.

Byl bych opatrnější při některých formulacích. Kdyby palma měla ráda mrazy, tak by se nemusela na zimu vůbec chránit, natož jí přitápět kabelem. S tím, že i v zimě potřebuje pít, jako další stálezelené rostliny, souhlasím, ale pořád jsi mě nepřesvědčil, že voda v srdíčku jí nevadí. Pokud se bude voda v paždí listů na jaře držet a dojde v té době k jejímu opakovanému zmrznutí, naruší to pletiva a to už je vstupní brána pro různé infekce, plísně atd. To samé kosí yuccy, zimovzdorné agave atd. Ty stačí strčit pod střechu do sucha a ani je nechránit před mrazy a výsledky jsou nich jasně průkazné.

314

(115 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

zaslal svobiiik:

Zdravím,

tak už se ta radost s výhonkama dostala i ke mně. A to mám většinu bambusů zasazenou od letošního března.
První výhonek u Phyllostachys aureosulcata Spectabilis

Pět výhonků u Phyllostachys parvifolia

Na alpinu, atrovaginatu (sázená loni v září), vivax Shanghai a aureosulcata Lama Tempel ještě čekám, asi budou mít vzhedem k podmínkám výsadby atd. zpoždění.

PunBB bbcode test

PunBB bbcode test

PunBB bbcode test

PunBB bbcode test

315

(47 odpovědí, posláno do Juky, palmy, banány, agáve, a další exoti)

Dnes nestíhám, ale zítra se ozvu. To co jsi napsal mi přijde, že si navzájem protiřečí.

Přidávám fotky pro porovnání.

Phyllostachys bissetii

PunBB bbcode test

Phyllostachys nuda má tmavší stébla a ten proužek je opravdu výrazný. Stébelné pochvy jsou tmavší.

PunBB bbcode test

ovar napsal:

snad i ta atrovaginata a bashania big_smile . Mimochodem tyhle 2 mam taky vedle sebe a prostě je nerozeznám od sebe. Ale letos už začínají dělat 2 cm stébla, tak se snad konečně dozvím co je co.

Tyhle dva se liší tak, že je nemožné je nerozeznat.


Phyllostachys atrovaginata má úplně jíné výhonky než další zástupci rodu, ta se dá poznat snadno.

PunBB bbcode test

Bashanie mají nejen naprosto jiný habitus, ale první co by mělo být jako odlišný znak od Phyllostachysů jsou velké listy. To se prostě nedá zaměnit.

317

(13 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

ovar napsal:

S tou Nigra henonis jsi mě potěšil, osobně jsem nevěděl že není moc odolná, máme jí tu třetím rokem, nikdy s ní problém nebyl. Snad je to správný druh, přijde mi, že má o proti Tvým fotkám mnohem tmavší stébla. A má pro mě zatím nejhezčí habitus ze všech bambusů co máme, má extra husté olistění. Každopádně jako jediný bambus ještě neraší, není to nějaké poznávací znamení?

https://postimg.cc/B83ZPcjQ


Podle té fotky to nedokážu přesně určit, ale klidně to může být ona.


ovar napsal:

A za tebou se v tom červenci také chystáme, chtěli jsme tu černou nigru, právě ten vivax shanghai (který v rostetu nemají, aspoň podle ceníku).
Upřímně toho huangwenzhu jsem rezervoval jen podle toho, že ho v Rostetu měli v ceníku (chtěl jsem největší nabízené) a žluté vivaxi mi pan Kocourek vymlouval, že nejsou moc odolné. Poradit si nechám, i když ta žlutá barva je prostě lákavá smile .

Phyllostachys nigra tu mám 3 sazenice, jednu pěkně velkou a 2 menší. Phyllostachys vivax Shanghai mi bohužel zbyly jen poslední malé kousky, velká sazenice už je pryč. V červenci jsem ale prvních 20 dní mimo.

Phyllostachys vivax Huanwenzhu vím, že v Rostetu jde parádně. Ono záleží asi i na původu, já měl z jiného zdroje a ten mi přišel slabší. Pokud mají namnožený ten jejich, tak to stojí za vyzkoušení.

318

(115 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

pavelmicek napsal:

Harbin-inversa vylezla ven podstatně dříve. To že se ji nechce rozrůstat přisuzuji i tomu, že má četné rhizomy, které jakoby nakouknou ven a pak se po 10cm hned vrátí a pokračují. Již mnoho jich takto nepřežilo zimu (obnažený rhizom asi nemá odolnost vůči mrazům) a stále narážím na nové uhnile "výskoky" rhizomů. Takže je možné, že rostlina se chce rozrůst, ale tento jev ji zrazuje.

To také u té své jedné pozoruji, že pouští častěji boční rhizomy.

pavelmicek napsal:

Mám P.a. Harbin-inversa a P. Alpina 4 roky. Jsou to moje první bambusy. Výškou jsou na tom podobně, loňské výhonky mají okolo 3,5m. Nicméně tloušťka stébel je u Harbin-inversa letos cca 10mm oproti Alpina až 19mm. Rozrůstavost taky u Harbin-inversa pokulhává. Alpina je tak 1,5 až 2m na každou stranu, Harbin-inversa tak 0,5m. Oba bambusy se již spojili a je jasné že Alpina ji časem více a více pohltí.

Ta Phyllostachys alpina na fotkách už vypadá parádně, nějak mě čím dál víc baví.

319

(11 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

pavelmicek napsal:

Ano, origoš mateční sazenice mi to nikdy neudělala a ani to nedělá teď.
Tento odkopek vypustil loni skromně pár výhonků. Letos vystartoval podstatně dříve než mateční, výhonky jsou docela silné než bych očekával u takto mladé rostlinky. Viz ostatní, ale kontejnerované rostlinky, které dle očekávání, mají pozvolnější nárust tloušťky.

To je výborný poznatek. Spekuloval jsem dříve, zda to není způsobeno původem sazenic, ale tady je jasné, že problém je jinde. Pořád dumám, proč to u svých druhů nepozoruji. Možná jsem tento problém nezaznamenal, protože velmi tenká stébla buď stříhám, nechávám ohlá k zemi, nebo stříhám na poloviční výšku a tím zůstanou vzpřímená.



PunBB bbcode test

Osobně bych takovéhle výhony nevyvazoval. Situaci na fotce bych řešil zkrácením výhonů. Přijde mi lepší výhony odlehčit, myslím že se rostlině i uleví když nemusí vyživovat tolik listové plochy.

320

(11 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

pavelmicek napsal:

Mně něco podobného dělá odkopek Phyllostachys Alpina, který má své druhé jaro. Prakticky všechny letošní výhonky zgumovatí a stéblo lehne, řeším to že ho nemilosrdně narovnám až k hranici ulomení a přivážu.

Chápu to dobře, že u původní rostliny, z které odkopek je se nic takového neděje? Ale děje se to jen u těch slaboučkých na odkopku?

P.S. Můžu přehodit ty tvoje fotky na svůj hosting? U těch cizích to brzy mažou a tady to bude navěky.

321

(13 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

To zní dobře. Půda, lokalita, vlhkost, umístění vypadají dobře. Pokud chceš nějaké kritické připomínky, tak bych jen váhal s tou jezírkovou fólií. Když pominu barvu, tak bych viděl problém v tom, že je měkká. Sám s tím zkušenost nemám, ale na zahraničních fórech varují, že jezírkovou fólii bambus propíchne. Používá se tvrzená HDPE fólie, kterou ostré a tvrdé špičky bambusů nepropíchnou. Více třeba tady:  http://forum.bambusy.info/post/6617/#p6617, je tam ve vlákně i spojení konců fólie pomocí lišty a šroubů.

Nepochopil jsem, zda vybrané bambusy budou v jednom prostoru či každý zvlášť, ale myslím, že by mohly růst i dohromady. Zvlášť mi přijde lepší. 

Vybrané druhy proč nezkusit, zkušenosti s nimi mám tady: http://bambusy.info/?clanky:velke-bambusy

Já už výše uvedené nemám. Jeden mi vymrzl (Phyllostachys Shanghai 3), druhý se mi zdál méně odolný než zelený Phyllostachys vivax.

Pokud jde o druh Phyllostachys vivax, tak v mé zahradě v Praze seřazené podle odolnosti šli takto:


    Phyllostachys vivax Shanghai
    Phyllostachys vivax Mcclure
    Phyllostachys vivax aureocaulis
    Phyllostachys vivax Huanwenzhu
    Phyllostachys vivax Huanwenzhu-inversa

Nemám tak teplou lokalitu, jako Rosteto, tam je to v podstatě vinařská oblast s teplým písčitým podložím, takže mi v průběhu let omrzaly. Teď už mám jen Phyllostachys vivax Shanghai, který mi přišel nejodolnější. I od dalšího pěstitele kousek od Prahy mám zkušenost, ža tenhle mu narostl nejvíc, další stagnovaly, protože v zimě víc omrzaly. V Rostetu ho mají ode mne, takže by tam možná také byl k mání.

Oba jsou ale zelené, takže pokud by šlo o jinak barevná stébla, já bych spíš zkusil Phyllostachys vivax aureocaulis, to je krasavec.

Slabina všech výše uvedených bambusů je přecijen zimovzdornost. Když přijde blbá zima a pošle je to k zemi, trvá několik let, než znovu naberou sílu a začnou tvořit silná stébla. Myslím, že jsou vhodné jen do opravdu teplých lokalit (což podle popisu může být i tvoje), tak jestli máš chuť je zkoušet, budu rád, když dáš vědět, jak ti rostou.

Ještě mě napadá, že pokud ti tam prosperuje Phyllostachys nigra henonis, tak by tam měly růst i ostatní zmíněné druhy. Řekl bych, že je na tom dost podobně.

Phyllostachys nuda má pod kolénky bílý proužek. Je to dobře vidět na nových stéblech a i na starých je viditelný. Pokud tam bílý proužek není, tak to není Phyllostachys nuda. Mrkni na fotky v linku Phyllostachys nuda.

323

(85 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Mám novou, vlastní mutaci Phyllostachys aureosulcata aureocaulis. Vypadá stejně jako klasický Phyllostachys aureosulcata aureocaulis takže o barevnou novinku nejde, jen o novou mutaci z Phyllostachys aureosulcata spectabilis. Před pár lety jsem jí vyseparoval a letos už parádně jede. Původní rostlina skvěle roste a zimuje, tak doufám, že i tenhle Phyllostachys aureosulcata aureocaulis časem pořádně naroste.

PunBB bbcode test


PunBB bbcode test



PunBB bbcode test

Určovat zelené druhy to je vždy noční můra, na 100% procent nikdy nevím, ale viděl bych to stejně jako Vanjos.