Nastavení hledání (Stránka 2 z 3)

Ahoj, ty si teda nimrod! Ale jsem rád, že jsi vnímal co píšu. Každopádně tě nepotěším, v tomhle ohledu mám na vše odpověď, je to jak jsem si myslel, napsal jsem toho moc a čím více se toho napíše, tím více je tam meziřádků/nesrovnalostí a o to víc, se to pak ještě musí rozepsat, což je ve výsledku jen a jen dobře.

Nádobové pěstování Ano, u Trachycarpů stačí na dospělý vývin kmene nádoby od 50 L. Jenže, ta palma NIKDY nebude tak hezká jako v zemi. To zásadní v tomto rozporu je slovo "poměrně". Nechce se mi hledat fotky, ale nádobová rostlina neudrží více jak 20-30 ks listů. Ve většině případů je to max 15 listů (záleží pouze na hnojení), pak se spodní (často i horní) začnou ohýbat, žloutnout, schnout. Pro srovnání, Trachycarpus v zemi udrží od 50 do 200 živých listů (s tím že těch 200 je extrém, ale opravdu to jde). Kmen nikdy v nádobě nebude tak objemný jako v zemi. Každopádně pro lajka a nenáročného pěstitele to není žádný problém. Palmě to stačí (my když už, tak doporučujeme nádoby 90 L a výš). Spíše jsem to celé myslel tak, že pokud bys xlet pěstoval Trachycarpuse v zemi, ten rozdíl u nádobových rostlin by jsi viděl. Ten druhý příklad o 40 letém Trachycarpusu byl zrovna příklad, kdy pán hnojil palmu slepičákama, byl to jeden z nejhezčích nádobových trachýků co jsem viděl, ale pořád dost velká bída o prosti rostlinám v zemi .
A mimochodem v Praze na Slupi je již nenajdeš-v nádobě. Loni na jaře je vysadili do země na jih před skleníky. Asistoval jsem při výběru techniky na zimování, ale letošní zimu pán nepsal, tak je asi nezimovali, což je dobře, v centru to nešlo pod -10°C, ušetřili si práci. A ne dobře nevypadají, jsou v dost žalostném stavu, jak píšu výše. Kmeny tenké, listů poskrovnu, ale žijou a lajkovi přijdou hezké. To samí jejich Washingtonie, na pohled hezké, ale pro mně jsou v žalostném stavu, mají 5-7 listů a kmen je až 3x tenčí než by měl být, to je daň za nádobové pěstování. Psal jsem to i na naše fórum.. raději dám palmu do země a budu se koukat jak palma vypadat má- s péčí jakou uznám za vhodnou, klidně i bez zálivky a hnojení (v zemi proč?), než abych jí v nádobě každodenně tankoval vodou, sháněl hnojiva, štval se při jejím stěhování a každoročně řešil do čeho jí přesadim (aby nějak vypadala a nestrádala). Tohle je zase můj pohled na věc. Když palma chcípne? Je to blbý, ale je to jen palma, pořídim si novou, pořídit si můžu vždycky novou. Ale raději si užiju její plný vzhled.

"Rozpor" u toho počasí, tady jsem nezvolil dobrý příklad. Ale zkusím to dovysvětlit. To že se zajímám o počasí neznamená, že se podívám na předpověď od Norů a od CHMI a udělám si z toho vlastní závěr. Hobby počasí je, sledovat výstupy jednotlivých modelů a jejich pertubací, velmi vhodné je to kombinovat se čtením meteofóra, kde působí lidi co ví o počasí víc než já. Po letech sledování a vlastního úsudku se svojí polohou jde celkem slušně, obzvlášť při silných mrazech, odhadnout předem dlouhé a silné mrazy (petrohradský expres), to je totiž přesun tlakových útvarů z Ruska do Evropy, když to řeknu velmi zjednodušeně, tam není co pohnojit. Buď mráz přijde a bude krutej, nebo přijde a nebude tak krutej, to že se něco chystá vidět lze. Druhá strana mince jsou nečekané situace, jako byla ta letos a znovu říkám, že byla výjimečná a stala se po xletech, naštěstí nebyla nebezpečná. Co se týče srážek, to už předpovědět nelze, ale o tom jsem nemluvil, pouze o nástupu mrazů.
Podle Honsové se řídíme také, vždy když nějaký server vydá její předpověď, počítáme, že bude přesný opak, kupodivu to docela vychází , tak moc je počasí i Dáša nespolehlivá.

Co se týče toho zimování, je to každého věc, k čemu se přikloní. My kdybychom měli 1-2 Trachýky, tak taky stavíme kryty, krásné, užitečné kryty. Ale v počtu palem, které máme to prostě nejde. Pokud člověk hlídá to počasí a ví co dělá při tom zimování, jde to i tím jednoduším způsobem- topným kabelem.

Co se týče stavu palem po zimě, v tomhle jsi asi nepochopil můj text. Listů padlo 120 ks hlavně proto, že když ostříham jednu, která byla štrejchlá mrazem a vedle stojí palma bez poškození, tak to vypadá divně, takže se musí ostříhat všechny . Jinak nemáš pravdu, zdravý plně zakořeněný dospělý Trachycarpus udělá v ČR ročně 12-16 listů. Pokud tedy po zimě přijde o listy, tak již během pár měsíců si udělá korunu novou. Problém je, že většině lidí, když přijde o všechny listy, tak z důvodu velmi silných mrazů, nebo zapaření. To pak už není zdravá palma a neobroste vůbec, nebo udělá 2 pahýly a další zimu nedá. S tím souvisí to, že člověk musí vědět co dělá. Já jsem věděl, že kdyby po těch -15°C přišly o všechny listy, tak se jim nic nestane, že brzy zase obrostou. Ale ani tato varianta se naštěstí nestala a většině listy zůstaly. Ten počet listů byl uměle navýšen, protože já palmy nikdy nestříhám, měli tedy listy většinou za posledních 5 let a pod -12°C jdou první do kopru právě většinou ty spodní.

Co se týče téma vlhkosti v srdíčku, tam mě bylo jasný, že tohle může být špatně pochopeno. Tady je vidět, že nemáš se zimováním palem žádné zkušenosti. Trachycarpus je schopen bez poškození přežít měsíc pod sněhem. Je schopen přežít každodenní studený Kanadský oceánský déšť ve Vancouveru. Ale nesnese být 14 dní zavřený v zapařené bedně. Je to obří rozdíl a je to velký milník, kteří třeba začínající pěstitelé nedokážou rozeznat. Kdyby Trachýkům vlhkost vadila, tak by po letošní zimě vypadaly u nás trochu hůře ne . My jsme měli třeba za prosinec a leden 100 mm, většinu v dešti, malou část ve sněhu a 2x byl mrznoucí déšť s ledovou krustou 1,5 cm, která vydržela několik dní. Na ní pak nasněžilo a rozpustil jí až déšť . Přesně na tohle jsou Trachy stavěné a imunní a nikdy jim ledová voda v srdíčku neublíží. Jediné co ubližuje jsou mrazy pod -12°C, zapaření, nebo kombinace silných mrazů pod -15 a dlouhodobé vlhkosti. Což je taky důvod, proč rostou hlavně v oblastech, kde teplota neklesá pod -12°C. Tedy značná část Alp (v Italské nížině rostou až do neuvěřitelných 900 m.n.m. vzácně i výše, vím o jednom v 1100 m.n.m), rostou takřka kolem celého pobřeží Evropy, včetně Švédska, Finska, dokonce i na Faerských ostrovech. Opravdu si myslíš, že je všude přes zimu kryjí proti dešti?
Proč je zapaření tak nebezpečné v nevětraném krytu, nebo ono stačí i příliš silně svázat listy a mít přes listy tkaninu=rozsvítí se v únoru slunce a vzniká zapaření, to je otázka asi na někoho jiného, kdo vysvětlí přesný mechanismus. Můžu ti jen uvést příklad, ze kterého jsem později vyvodil důsledky a palmy zbytečně přes zimu už nekrejeme. Právě ty naše zimovací bedny fungovaly skvěle, jen do doby prvního maléru. My jsme palmy dávali do beden vždy poslední slunečný a teplý den před mrazy (většinou v prosinci), aby byly palmy suché, svázali jim listy a dali do beden ze šalovaček vypolstrovanými polystyrenem. V každé bedně byl na zemi stočený šnek z topného kabelu, který prosto hezky vytopil. Tehdy jsem měl 7 palem napojených na jeden termostat, pospojovaným prodlužovačkami. Dělali jsme to roky před tím bez problému. Ale rok 2017 přinesl velmi mrazivý a stabilně chladný leden. První noc se stalo to, že vypadl topný kabel v první bedně, tedy zrovna tam, kde byl termostat . A stalo se to, že se termostat zapl, začalo topit všech 6 ostatních palem a u té první to jaksi netopilo. Termostat jel nonstop bez vypínání, protože mrzlo i druhý den a teplota se nedostala v bedně nad vypínací teplotu, zjistil jsem to až druhou noc, kdy se mi to nezdálo, tak jsem dal do beden teploměry. V první bedně s palmou bylo -13°C, v bedně za ní bylo +16°C. Tak mi hned docvaklo co se stalo, rozebral jsem v tom mrazu první bednu a kabel zapojil. Říkal jsem si, že pokud se něco stane, tak jedině té první palmě omrznou listy. Ostatní budou v pořádku, protože s mrazy do styku vlastně vůbec nepřišly. A +16 v ostatních bednách není nijak vysoká teplota, tohle umí být i v lednu na slunci. Chyba lávky. Nakonec to dopadlo tak, že první palma co si prošla mrazy a mimochodem byla zmrzlá celý měsíc v té bedně (protože termostat je nastavený -8 zap a -4 vyp a mrzlo celý měsíc), tak byla bez jediného škrábnutí. A všech 6 palem ve šňůře za ní bylo velmi vážně poškozeno zapařením. 2 později chcíply úplně, ostatní přišly o všechny listy. A byly to Trachýci od 1 po 3 metry, tedy od mláďat po dospělé. Všechny měli stejné příznaky, po odzimování v únoru vypadaly dobře, listy zelené, ale to člověk pozná, že není něco v pořádku. Do března byly všechny hnědé. Diagnoza, akutní zapaření. Díky skoku z +16°C do mínusových hodnot (a skok to nebyl, bedny jsou jako ledničky, teplota klesala hodiny). A ne nejednalo se o teplotní šok, palmy jsou zvyklé i na drsnější výkyvy, což umí skvěle únor, přes den třeba +12 a v noci -8°C. Jenže u toho svítí slunce, fouká vítr... Nezapaří se, venku na vzduchu nikdy .

Padající mráz je druhý nejhorší mráz, vlhkost ti listy nezničí (ta je naopak ochrání!), mráz ti listy zničí. U zdi domu, pod přesahem střechy se tak silný mráz nedostane. Zkoušíme v tomhle místě pěstovat kiwi deliciosi i chinensis, lokvát, mučenku, slizoplod, gr. jablko a další, funguje to. Nicméně tady uznávám, že při velmi silných mrazech je kombinace !vzdušná! vlhkost+mráz ničivější, než samotný mráz. Ale to se bavíme o teplotách pod -12°C a to je obecně na listy moc. Ku příkladu, a mám to vyzkoušené hned několikrát, -11°C na sucho, nebo s vlhkostí, listům nic neudělá .

Zase, ta věc s igelitem je něco, co jsi nikdy nezkoušel a pouze si to představuješ a to dokonce v černých barvách! Víš co je zemské teplo? To není +20°C, při silných mrazech to dokonce není ani 0°C, ale pořád je to vyšší teplota, než je teplota vzduchu. A vzhledem k tomu, že listy stačí ochránit před teplotou -12°C, stačí přehodit i ten igelit. Má to jedno pravidlo, musí ten "kryt" mít tvar účka. Zabrání padavému mrazu udělat škody na listech a v krytu udělá jen o málo malinko lepší klima než je mimo igelit. Kdo má pod čepicou, tak udělá kryt tvaru iglů, nebo týpí a využije zemského tepla na maximum. Jinak by i ti eskymáci zmrzly .

Tak a poslední 2 odstavečky, tam je to černočerná tma, promiň Martine . Já tu nepíšu abych tebe nebo někoho přesvědčoval. Rád jsem se aspoň pokusil vysvětlit jak se věci mají z našeho pěstování a ne tu šířit dál poplašné zprávy typu "postavte nad palmou stříšku, má ráda sucho". Takřka bažinatý druh Trachycarpus fortunei má rád všechno, jen ne sucho. Zkusím vložit i nějaké foto, snad to půjde odeslat.
Ve výsledku každý ať si pěstuje jak chce, já dám přednost pěstováním v zemi. Ten pocit, chodit v pochmurném prosinci pod palmami, nebo odhazovat sníh z příjezdovky pod palmami je prostě úžasnej . A za to občasné zimování mi to rozhodně stojí, než se s tim patlat v květináči. Na druhou stranu, ne každý na to má místo, chuť, odvahu, či další výmluvy .

Mimochodem u nás na zahradě přirůstají Trachycarpy ročně na kmeni 20 až 30 cm ročně, známému (opavsko) ale roste tempem 50 cm ročně. To je důvod proč je mam radši v zemi, za pár let si můžete udělat velkou palmu i u sebe .

Jo není problém, chtěl jsem napsat soukromou zprávu, ale nejde to odeslat. Tohle fórum má nějaký problém . Napiš prosím na muj meil ruda@tropik.cz , domluvíme se. Na návštěvu je lepší léto, Eucalypty si pěstujeme sami ze semen, zdroj je Nový Zélend, kde to sbírají ve vysokých výškách.

Perrinianu máme taky, vysazovaná loni na jaře, po zimě je netknutá, velmi krásný Eucalyptus. Letošní zimu přežila bez újmy i coccifera. Před loni nám přežila zimu i dalrympleana.

Už jdou konečně vkládat fotky .

V palmové zahradě máme pidi koutek s bambusy, volně jsou bissetti a s bariérou je parvifolie. Biseťák roste v příšerný půdě, žádný jiný bambus tam tak dobře nerostl (před tím tam byly 2 =Ph. aurea a nějaká pidi Sasa ze Starkla, ta pak vymrzla). Loni jsem ho nezalíval ani nehnojil a letos udělal desítky stébel, i na místech, kde jsem je nečekal. Ty budou! Předpokládám, že budou mít kolem 4 metrů.
Parvifolie (ty červené výhony) je 3 letý odkopek (původ Maďarsko), loni byla vysazena na toto místo, je to cca 1 m2 záhůnek s velmi kvalitní zeminou na extra chráněném stanovišti, pokud vyleze přes kořenovou bariéru, zlobit se nebudu, je to krásnej bambus. Možná jí i trochu pomůžu . Loni udělal takřka z ničeho 3 m vysoká stébla, letos mají 2x takovou tloušťku. Ale rostou neskutečně pomalu, nejpomaleji ze všech bambusů.

Ahoj, trochu se pleteš, jednak se píšeme Tropik s "k" na konci (malé rýpnutí ) a dále to zimování je poměrně dlouhé téma, palmy v zemi pěstujeme letos 10 let v zemi, za tu dobu jsme nějaké zkušenosti získali. Bohužel tam nejde udělat jeden závěr na odstavec o pár větách, ale líbí se mi, když vůbec někdo tu mrazuodolnost sleduje a svým způsobem ho to zajímá.
Teď budu mluvit jako dědek, ale před těmi 10 lety "pamatuji" zimy, které byly ještě v pořádku, třeba zrovna zima 2009/10 byla typicky vydařená a česká, velmi dlouhá. Sníh ležel od konce listopadu až do půlky dubna, na jaře to bylo již s oblevami. Teď mi to třeba přijde úplně neuvěřitelné, protože taková zima u nás nebyla už plno let. Ale i tehdy nám všechny palmy přežily i bez vytápění.
Za ty roky jsme v zimování trochu pokročili a je velký, zdůrazňuji, VELKÝ, milník, že palmy rodu Trachycarpus nesnesou v srdíčku přes zimu vlhkost a že se proto musí stavět nějaké stříšky. Je to obří nafouklá bublina a není na ní zrnko pravdy. Bádal jsem, kde má tenhle blud asi kořeny a nejspíše se to bude odvozovat od suchomilných palem a jiných exotů, kde stříška naopak pomáhá rostlině zimu přežít lépe, u palem to jsou vyloženě jen polopouštní druhy, jako je Nannorhops a Thritrinax, jiné mrazuodolné druhy jsou na vlhkost plně tolerantní! Také nejspíš někdo zjistil, že když palmu zahalí do obří konstrukce pod igelit, že zimu přežije lépe. Jenže to není díky absenci vlhkosti, ale díky tomu, že deštníkovitý tvar krytu lépe zadrží zemské teplo při silných mrazech a výrazně se tím sníží škody.
Posledních asi 5 let jsme přešli na úplně jiné zimování. Nestavíme už žádné obludné boudy na které se pak 3 měsíce díváme. My nestavíme dokonce už vůbec nic. My se zajímáme o počasí a dokážeme slušně předem odhadnout, kdy přijde ta zákeřná zima, při které se už palma musí zazimovat. Letošní zimu, třeba taková situace nebyla a nemuseli jsme zimovat ani jednoho Trachycarpuse. U jiné zimy takové štěstí není a z 90% je to kvůli vpádu petrohradského expresu ze SV, ruské mrazy. Ty jsou velmi dobře předpovídatelné a jdou vidět bezpečně v modelech i 14 dní předem, my vyčkáváme podle situace 5-7 dní předem, pak palmy zazimujeme (musíme začít z předstihem máme toho hodně). A ten vtip je v tom, že po skončení mrazů, kryty zase sundáme. Takže poslední zimy máme palmy v krytu, třeba jen 1 týden za celou zimu a to už mi nepřijde jako negativum. Navíc si jejich zimování neustále zjednodušujeme, poslední roky jsme přešli na zimování ve stylu "Lešner", tedy svázat listy, obalit vyzkoušeným topným kabelem a přes to přehodit pytel, nazdar bazar, práce na 10 minut u jedné palmy. Sundané to je pak za 3 minuty, protože odzimování jde mnohem veseleji .
A teď praktické poznatky. Že není palma co se u nás nemusí vůbec zimovat? Ale je, a je dokonce více druhů . Má to ale háček, volně na zahradě to nedá dlouhodobě žádná palma. V centru Prahy, nebo na Litoměřicku, či Břeclavsku možná třeba 5 let za sebou ok, pak přijde jedna silná zima a hotovo. Ale stačí tomu přizpůsobit místo výsadby, a je vystaráno, to je celé. Jako nejpříznivější se ukázala výsadba bezprostředně ke zdi domu, s malým dodatkem a tím je přesah střechy. Nejničivější jsou totiž padavé mrazy, čím větší je přesah střechy, tím lépe. Vhodný je nějaký dům, který má tvar elka, nemusí být dokonce ani na jih. Že by kořeny poškodily dům se nikdo bát nemusí, kořeny tvoří palmy dužnaté, jako byliny, mezi kameny se zarvou, ale dál kořeny nesílí. Mám velmi milé zprávy třeba z Nitry, kde jsou zimy chladnější než u nás na JZ Čech ve 460 m.n.m, tedy kde bydlíme. Palmy volně v prostranství bez šance, 50 km/h vítr při -16°C je něco, co já třeba neznám tady, ale v té Nitře ve vnitrobloku někdo u hospody vysázel nebo poházel semena Trachýků u příjezdovky, kde je asi 50 cm široký záhon ihned u velmi vysoké kamenné zdi. Palmy tam přežívají každou zimu, bez žádného krytí, při velkých mrazech omrznou listy, na jaře obrazí. Zeď ochraňuje kmeny, příjezdovka kořeny.
Podobné pokusy děláme i my, přesně tímto způsobem nám přežilo 6 zim venku bez vytápění i Avokádo . Pak už bylo moc velké a museli jsme ho vykopat.

Takže kdo sní o palmové zahradě, má velkou smůlu, žijeme na půl v kontinentálním klimatu a na půl v oceánském. Palmy kontinentální klima nedávají, v létě je moří sucha a v zimě ruské mrazy. Ale s trochou zkušeností a inspirace se to dá pěstovat, jen je potřeba se přizpůsobit palmě a ne svému oku, plno lidí si představuje palmy u bazénu, to je sice moc hezká představa, ale žijeme v ČR, tady to prostě funguje jinak. Pokud chci mít palmu u bazénu je nutné je pěstovat asi jako my, být tedy připravený meteorolog a mít doma zásobu topných kabelů a termostatů. Martinovo pěstování pod slámou jsem mu neposvětil, fungovat mu to bude jen dokud budou palmy malé. Jakmile se zvednou od země, tak už budou jednoduše řečeno "moc daleko od země" a prostě mu zmrznou. Nějaký vytápění hnojem nebudu ani komentovat . Tam prostě není co řešit, list snese -12°C v jistých případech až -15°C, pak jdou do háje. Kmen vydrží krátkodobě až -27°C, ale jen u dospělé palmy a v klimatu bulharska, kde trvá kvalitní léto 6 měsíců a zimní slunce má sílu jako to české ale březnové.
Tím se dostávám k letošní zimě, těch 90% zim kdy se palma musí zazimovat protože sem vtrhne zima z Ruska je fakt, zbylých 10% je u nás poslední roky méně a méně častější "vyjasnění nad sněhovou pokrývkou". A k tomu musí být splněné ještě mnoho faktorů. U nás se to letos po letech splnilo, v únoru nakydalo rekordních 32 cm sněhu, které vůbec předpověď nehlásala (prostě přetočená tlaková níže). Palmy jsme samozřejmě kryté neměli, protože celou tuto sněhovou epizodu měly provázet mrazy jen do -8°C, vyjasnit se nemělo. Ale vyjasnilo se, tohle je situace, která se nedá předpovědět 7-5 dní dokonce ani 24 hod do předu a je dost zrádná. Takže nakonec bylo rovných -15°C, palmy v tu dobu už byly bez sněhové peřiny na listech, protože celý den po té kalamitě, pralo slunce a všechen sníh z listů sjel. Ráno jsem šel zkontrolovat ty hrůzy, ku mému překvapení to bylo jen s minimálními škodami. Ale má to svuj obří háček. Za běžných okolností je -15°C pro listy Trachýků konečná, finýto, šlus, popraskané pletiva, dubnová černota. Ale díky tomu, že den před tim pralo slunce a bezprostředně po mrazivému ránu opět vyšel oskar a pral volty do kmenů palem a listů, se listy během pár minut ohřály a uchránily se. Žádná palma na slunci nepřišla o všechny listy, dokonce pár palem nepřišlo ani o jeden list a byly i bez viditelných škod. Takže i takhle se to dá.
Za 4 poslední zimy, kdy jsme palmy nechránili proti srážkám jsme neměli ani jedno vyhnití, nahnití a ani žádná sebemenší poškození vlhkostí srdíčka palmy. Není to reálné, palmy pocházejí nebo rostou v místech, kde jsou během roku převážně zimní srážky. Nebo srážky rovnoměrně, ale v obřích úhrnech. Třeba Švícarské Lugano, které má roční průměrný úhrn šílených 2000 mm (Praha má do 500 mm !!). V Luganu rostou i mnohem suchomilnější druhy, jako je rod Brahea, nebo Phoenix, dokonce i pouštní Phoenix dactylifera. Vlhkost v srdíčku je pro mě nechutně mediálně přehnané téma. A 90% pěstitelů, které známe a přišly o velkou nebo malou palmu, tak to nebylo díky silným mrazům, ale díky tomu, že palmu něčím zaházeli, nebo obalili a palma se jim zapařila. Mimochodem i ty naše bedny, které jsme stavěli, byly nebezpečné, při delších mrazech se obsah bedny prostě zapaří. A teprve sražená vlhkost bez pohybu vzduchu, to je zabiják. Nejhorší je, že dokáže palmě listy oslabit a palma se po odzimování tváří nejdříve zdravě, ale během měsíce jí zhnědnou listy a v dubnu palma vyhnije. Plno lidí ani zpětně nezjistí proč a mylně to svádí na silnou zimu a "že oni přece kvalitně zazimovali". Jojo, velmi kvalitně .
I my jsme za ty roky přišli o více palem z důvodu zapaření, nebo od spálení kabelama, než aby palma umrzla!

Mimochodem holandské kabely které na zimování používáme, zapínáme na termostat při teplotě -8/-10°C a kabely jsou jen vlažné, není to tedy vytápění palem, ale spíše jen ochrana před zmrznutím. Spotřeba je nicotná, u jedné palmy nejde ani vyčíslit, jsou do řádově koruny nebo desetikoruny za zimu.

Máme na stránkách plno článků z našeho pozorování o zimuvzdornosti palem, o zimování, o původu palem. Nechápu lidi, kteří i po přečtení našich faktů (žádných přepisů z jiných webů) mají pořád pocit, že palma za 1. nemá ráda vodu, za 2. nemá ráda mrazy.
Nesouhlasím s nádobovým pěstováním, je vidět, že jsi palmu v zemi nepěstoval . V nádobě nikdy nedocílíš nádherné palmy, s tlustým kmenem a suknicí listů. První roky, než prokoření nádobu a vysaje veškeré živiny, tak poroste dobře a bude i pěkná, ale pak se růst brutálně zpomalí a začnu vady na kráse. A to ještě Trachycarpus je poměrně nenáročný, viděl jsem i poměrně hezké kusy třeba 40 letých palem u lidí na zahradě v nádobě, pokud se taková palma zalévá aspoň slepičákama, má aspoň ty listy zelené..

A ještě pro upřesnění, Trachycarpus je asi jedná palma co znám, která dokáže žít a dokonce prosperovat v nádobě, bez odtokových děr. Dokonce i roky zatuchlý substrát, který má dole konzistenci i vůni septiku, jsou kořeny schopné tolerovat. V zemi se osvědčilo palmy přehnaně zalévat a zimní vlhkost mu naopak prospívá, protože listy spotřebovávají vodu i v zimně a dokonce i v mrazech. Jsou zdokumentované uschlé Trachycarusy po suchých zimách, dokonce i po teplých zimách, kdy se nezimovalo. Ale stačilo 14 dní decentních holomrazů, kdy palma sice neumrzne, ale půda promrzne pár desítek cm a je na průser zaděláno. I proto doporučeme sázet palmy ke zdi domu, kde půda takřka nezamrzá, nebo jen minimálně, popřípadě poblíž betonů a asfaltů. Sami máme na dvoře Trachycarpusovou alej, 5 větších kousků ihned vedle asfaltu, funguje to .

Znám obří zástupy pěstitelů palem v ČR, v Evropě i ve světě, zajímám se o odolnost jejich palem, respektive obecně o odolnost palem, někdy je fakt problém rozlišovat některé informace od konkrétních lidí, třeba ti, co bydlí v teplých Evropských městech a teploty spíše odhadují na konkrétní dotazy neodpovídají, někdy je fajn to zase brát prostě s rezervou a nekoukat jak vyvoraná myš ale zaměřit se na fakta.., znám lidi kteří i záměrně lžou . Pěstování bez přehnané péče jde, my jsme se vydali poslední roky právě touhle cestou, letos máme palmy trochu pocuchané od té české zimy, ze 7 palem jsme letos odstranili 120 ks listů, které byly většinou poznamenané mrazem ale více byly vylámané od sněhu. Tedy pak ty palmy podle toho vypadají, já s tím problém nemám, vím kdy je palma zdravá a kdy ne. Nemám problém ani s přehnanou péči, tedy ty polykarbonátové domky (ty stavíme na jiné méně odolné druhy taky), protože pak jsou ty palmy ještě o to hezčí.
Ku příkladu máme od roku 2011 v zemi Trachycarpuse, který je vysazen před zimní zahradou, která tvoří právě to tepelné elko 2 budov. Je vysazen 2 m od budovy, přežil všechny zimy od roku 2011 ve výborném stavu a nikdy jsem mu záměrně neustřihl ani jeden list, nechával jsem mu suknici listů. Ta po letech byla tak hustá, že listy se ve vrstvě dotýkaly země a nebyl vidět ani kmen. Letos to rozlámal sníh, mrazy listům neublížily. Palma s minimální údržbou, nádherná, obřích rozměrů, jde to . V teplejších lokalitách by mohla být od zdi domu ještě dále aby přežívala v takovýmhle stavu.

Bílý proužek tam je a velmi zřetelný, jenže on ho má stejný i ten "Bissetti". Jestli se nepletu, tak bílý proužek mají u nás skoro všechny bambusy, snad i ta atrovaginata a bashania . Mimochodem tyhle 2 mam taky vedle sebe a prostě je nerozeznám od sebe. Ale letos už začínají dělat 2 cm stébla, tak se snad konečně dozvím co je co.