1

(13 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Tak to je naprostá špica! Moc díky za report, o pěstování Sekvoje v našich podmínkách je pramálo informací, vlastně žádné. My jsme to prostě riskli, protože údaje o mrazuvzdornosti jsou i na světové úrovni dost rozpačité a údajně by měla snášet jen -12°C v extrému -15°C, respektive v oblastech, kde se přirozeně vyskytuje není méně. A jestli je tak málo šílenců, kteří se jí snaží pěstovat i jinde, že jsou ty informace skoupé, nevím.. Takže tohle je luxusní důkaz toho, že to funguje!

Vzhledem k tomu, že nemá tak hustou korunu a spleť větví, jako to umí třeba obyčejný smrk, mi absolutně nevadí, kde je umístěná, do budoucna snad jen mohou mít "řeči" že je moc blízko stodoly. Ale nepředpokládám, že poroste tak závratným tempem, aby stodolu někdy ohrozila.

2

(13 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Jistě s tím se počítá cool . V této části zahrady je výborné klima, přežívají nám tu zatím bez poškození a ochrany, čajovníky, kamélie, ostrolistec, magnolie grandiflory a mnoho dalšího. Letos zkoušíme hned vedle Sequoia sempervirens.

3

(13 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Tak koupě bambusů se nám pěkně protáhla, proběhlo to až minulý týden. Rostliny byly úžasný, shanghai 3 byl v 70 L nádobě, Vivax "Huangwenzhu" byl asi ve 30 L nádobě. Kvůlu kratší káře jsme je museli zkrátit na 3,5 m. Cestu přežily bez poškození, a pomohla jen lepící páska! big_smile

Bez váhání jsme je ještě vysadili, je to z toho důvodu, že bychom je zimovali v garáži a tam se přes zimu nic nezalejvá (máme tam stovky rostlin, převážně palmy a subtropy a ty se přes zimu postě nezalejvají) bylo tak vysoké riziko, že by tam bambusy přeschly. Půda při výsadbě byla hezky vlhká, až mokrá, tak se snad bude dařit. Trochu se nám ten projekt opozdil, ale hlavně že to dopadlo smile .
Ještě v Praze před prodejnou na káře.
https://i.postimg.cc/YqfSqZJc/70496495-904621793251086-5089347834134659072-n.jpg

Shanghai 3, za léto hezky prokořenil aspoň celý obsah nádoby.
https://i.postimg.cc/3xNH5qhF/71591959-986204581711478-1057973500112797696-n.jpg

Pohled na záhon z boku, obě rostliny rostou v jednom záhonu.
https://i.postimg.cc/wMgSWfFJ/71484810-2275819309331349-6590769573618778112-n.jpg

4

(115 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Nechci taky kecat do všeho, ale tuhle metodu jsme předloni aplikovali u nás v sadu na některé stromky. Vysazením "dusíkáčů" třeba u ořešáků, se může zvýšit nárůst hmoty až o 50%. Ty čísla nejsou zrovna malá...
Bohužel u nás byl loni velmi suchý rok a bez vody to prostě nejde a letos to je ještě horší než loni. Ale z jarní vláhy stihli dusíci narůst a mulčováním udržujeme stromky v živém stavu, tak už je to snad na lepší cestě. Na první závěry je ale ještě brzo, u dřevin to bude trvat roky a roky, než se vyvine složitý kořenový systém, aby ovlivňoval stromy kolem sebe.
Sázeli jsme vždy 3 dusíky cca 50 cm od stromku uprostřed (hlavně jedlé kaštany, různé ořešáky atd.). Jako dusíky máme použité rakytníky, žanovce, hlošiny, shepherdie. Bonus je, že to vypadá dobře a že většina těch keřů bude plodit jedlé ovoce. Negativum je voda, ty keře porostou a budou brát vodu stromu uprostřed.
Ale teď melu, u bambusů jsme to nezkoušeli a upřímně zkoušet ani nebudem. Důvodem je ta voda a myslím si, že bambusy ty keře prostě zahluší a nebude to pěkné. Jednoleté dusíky jsme nezkoušeli, podle mě ale bude efekt minimální, možná i trochu negativní.

5

(66 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Já bych někdy bambusy chtěl nechat zdivočet tady někde. Ovšem u nás to má 2 strany mince. Máme sice hodně velké pozemky, máme dobytek a část luk se neseká, aby měl dobytek co přes léto žrát, protože už 5 let po sobě nebyly otavy (kvůli suchu), jenže ten dobytek (hlavně kozy) dokážou zničit i dospělý strom jasanu, žerou všechno, bambus by si ani neškrtl hmm . Pokud bych to směřoval jinam, třeba směrem k poli, což je zase na druhou stranu pozemků, tak to je zase otázka sucha, že by si tam ten bambus nejspíš taky moc neškrtl. Tady co se nezalejvá, je bez šance na uchycení hmm . A zalejvat to opravdu nehodlám, nestíháme a nemáme vodu ani na to, co potřebujeme udržet.
Každopádně bambusy máme hned u plotu s loukou, tak třeba budou nějaké stébla rychlejší než kozy, krávy a koně big_smile .

Škoda že bydlíš na druhé straně republiky Jirko, pomohl bych ti s výkopem big_smile .

6

(66 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Takový škody, ale co se dá dělat.

Já vkládám přes postimage.org , je to jednoduché, po nahrání skopíruji "hotlinks for forum" a vložím normálně do prázdného řádku smile .

7

(115 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Tak pod to se mohu podepsat, močovina je jediné hnojivo, kterým jsem něco přehnojit dokázal a mimochodem to byl trávník, tu tedy do bambusů necpu. Tedy tu kristalickou, ta má grády. Loni jsem dělal pokus a zkvasil jsem tekutou močovinu, její původ nebudu z etického hlediska popisovat smile , ale opět jsem zkoušel její účinky na různé rostliny. Je pravda, že jsem jí párkrát do bambusů vylil, to může tak být spouštěč letošního zbláznění bambusů..
Zkoušel jsem její účinky i na palmy v zemi a výsledek byl ohromující, přírůstky byly rekordní, letošní násada květů byla rekordní a neobvyklá byla i zvýšená odolnost na mrazy. Ovšem ta práce se shromažďováním a odporný puch při aplikaci mě znechutil s ní dál pracovat, zlaté zkvašené kravince smile .

S tím rozhozením hnoje je to trochu rozporuplné, my jsme tu měli značně suché jaro a nyní začíná být opět sucho přímo extrémní, hnůj tak neměl šanci se zasytit vlhkostí a spojit se s půdou. Ale jinak máš pravdu, když se včas aplikuje a je po rozhozu delší dobu vlhko, není to úplně tak marné, jak to nyní vidím já, respektive je to i bezvadné, jako mulč i jako dlouhodobé hnojivo. Příští rok na jaře to zkusím znovu a lépe smile .

8

(115 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Super, díky za odpověď!

S tím hnojením mám dobré zkušenosti, aktivně hnojím vždy jen do konce června, dneska jsem hnojil naposled. Už nějaký rok s tím experimentuju, u bambusů tedy ne, ale u jiných rostlin a popravdě se mi nepovedlo ještě dospělou rostlinu přehnojit. Zkoušel jsem třeba přehnojit 60 let starý pomerančovník, s korunou 2,5 x 2 m. Ani 120 g kristalonu TÝDNĚ s ním nehlo, místo toho se obalil tisícemi novými tmavě zelenými velkými listy a návštěvy měli podezření, je že z plastu big_smile . U organických hnojiv to samé, ještě jsem nepřišel na koncentraci a dávku, která by rostlině ublížila, vždy to bylo jen ku prospěchu.
Proto jsem psal, že to preferuji spíše, než pohození hnoje na jaře. Pohozený hnůj rychle oschne a vyplavované složky velmi rychle ztrácí "grády", kvašené kravince nic neztratí, ve vodě se tak maximálně odbourá amonný dusík, který stejně rychle vyprchá v půdě dřív, než ho stihne rostlina přijmout.

9

(115 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Letošní stébla jsou v asi 90% rozvinutí, tyto zaschlá stébla se začala objevovat když ještě první stébla dorůstaly plné výšky. Není to tak vyloženě druhá vlna, pozvolně to na sebe navazovalo. Ostatně všechny bambusy ještě neskončili s růstem, nové výhony vyhodila i parvifolie, bashania, nuda, atrovaginata. Možná je to tím hnojením, každý týden tam vyleju kvašené kravince.

10

(115 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Ahoj, chci se zeptat jestli je normální a proč uhynuly všechny nejmladší výhonky u bissettiho (i u toho co považuju za Ph. nuda). Pozoruji to asi cca 14 dní, kdy to začalo, hned po prostřihu stébel. Ale děje se to i ve skupině bissetti, které jsou neprostřižené a úplně mimo tuto skupinu. Stébla dorostly do 20-30 cm, pak změkly a zhnědly, teď se rozpadají. Jiné druhy to neudělali.

https://i.postimg.cc/gw8T2828/65043948-324894358460574-3005756914198904832-n.jpg

https://i.postimg.cc/HcmPcnrK/65118997-824031341330878-8560991138104737792-n.jpg

A nigra letos naprosto válí, ještě na jaře to byl nejmenší bambus na zahradě s výškou stébel 180 cm, nyní má již přes 5 metrů a ještě nekončí. Navíc začal dělat další udice yikes , Ta nejtlustší má 2 cm v průměru. Třetí rok po výsadbě.
https://i.postimg.cc/sMtLzws3/64987526-2113659385598309-4297942376896266240-n.jpg

11

(115 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Ta nuda se úplně zbláznila po 3 letech od výsadby mají stébla aktuálně 5 metrů a asi ještě nekončí. Poprvé jsem udělal prostřih a na podzim udělám asi ještě jeden, stále je tam hodně tenkých stébel. Ale myslím si, že je bude dělat pak o to víc.

PunBB bbcode test

PunBB bbcode test

A nigra nové výhony má, jen nebyly vidět, po prostřihu my spadla čelist, vypadá to, že dělá nejtlustší výhony na zahradě. Taky třetí rok v zemi.

PunBB bbcode test


PunBB bbcode test


PunBB bbcode test

Parvifolia jede, ta dělá po 2 letech stejná stébla jako ta nigra, stébla mají již 2,5 metru. Fotit budu až bude větší, je u kamenné zdi a nejde to na fotce moc vidět.

12

(47 odpovědí, posláno do Juky, palmy, banány, agáve, a další exoti)

Ve své podstatě máš pravdu, yuccy jsou typ rostlin, kde se stavění stříšek vyplatí. Vybrané druhy jsou odolné na mráz dost, ale česká vlhká zima jim dává zabrat. Navíc mám pocit, že ten kamenný mulč, který vypadá sice impozantně, tak přes zimu nadměrně zadržuje vodu. Ta jejich Arizona má sice sklon svahu na jih, ale je to málo. Plno rostlin tam projevuje známky zimního přemokření. Jediné co jim tam za yuccy drží jsou právě rostraty, baccaty jsou relativně ok a mají tam krásné elaty. Zbytek fakt šel nebo pomalu chřadne. I velké Cylindroopuncie jim nějak strádají což je zvláštní, protože ty vydrží neskutečné věci. My je máme před vratama na kraji jižního svahu, v zimě nám na ně hází sníh a nejsou zdaleka tak ošklivé jako v té troji.
O naší rostratu se nebojím, letos jsme tu měli nadprůměrně vlhkou zimu, obzvlášť prosinec byl zatim nejdeštivější měsíc z celého roku a bylo stabilně chladno. V únoru pak kalamita a s ní to ani nehlo, na jaře mělo pár spodních listů fleky. Mrazově si u nás nepohorší, za posledních 29 let, u nás bylo pod -20°C 2x.
U jiných druhů je to pouze o místě výsadby, kdo si je dá doprostřed zahrady, kde není žádné mikroklima, to není cesta k úspěchu. A dovoz velkých yucc také nepodporuji, většinou je to dovoz Mexiko a funguje to opravdu stylem drancování polopouští sad . Jediná yucca co pochází z Evropy je rostrata s kmenem kolem 1 m, ty jsou většinou ze Španělska, jako ta naše. Tam to vyrostlo na plantážích.