49

(10 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Na www.pfaf.org píše autor, že při kvetení spíše mají sklon k vyhynutí ty porosty, které jsou hnojeny minerálními hnojivy. To bych si vysvětlil tím, że "nehnojené" rostliny lépe přeżijí právě díky symbiontům. Houba a sůl jdou dost blbě dohromady...

50

(10 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Mykorhizu jsem teď asi rok amatérsky studoval. Poaceae mají typicky endomykorhizu arborikolní, kde hyfy symbiotických hub sahají "až"několik cm od kořene, který kolonizují. Schéma prorůstání houby do kořene je na netu snadno dostupné. Houba dodává minerály, "vydolované" z horniny a bere si škroby, produkované kořenem. Endomykorhiza arborikolní má velmi širokou valenci hub i hostitelů. Jedna houba (jedno vlákno) může být ve spojení s více rostlinami i různých druhů.
Současně na jedné rostlině může růst více druhů symbiontů současně.

Ektomykorhiza je typická pro stromy a dřeviny. Pro lipnicovité - hledal jsem dlouho a zatím marně. Ektomykorhiza je druhově velmi specifická. Jde o známé plodnice z lesa. Hřib smrkový, kozák březový, křemenáč osikový... Vázané vždy na jeden druh. Proč mě tak zajímá ektomykorhiza - hyfy hub tu mají délku i několika metrů. Čímž se plocha a objem pro zásobení hostitele zvyšuje o několik řádů....

51

(10 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Víte někdo o ektomykorhize u bambusu? Jaký druh houby? Resp. je i tady rozdíl v druzích bambusu, nebo bude větší valence?

52

(3 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Díky za rady. Dnes má výhony, co do podzima přesáhnou 2m.

53

(6 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Mě bambusy zaujaly kvalitou materiálu, tyčí, a to, že jsou odolné druhy pro mě před cca 8 lety bylo dost překvápko. Od počátku je pěstuju primárně kvůli materiálu.
Mám dvoumetrovou atrovaginatu, metrové aureosulcaty (aureocaulis a spectabilis) a po zimě jen půlmetrovou (zajíc ji o 1/2 zkrátil) parvifolii. Mám k dispozici 8000m na JV svahu v 550m.n.m. Atrovaginata přichází běžně v zimě o listy, ale sílí vždy cca o 1/3 loňské výšky. U aureosulcat je to cca o 100% loňské výšky. Zajímá mě, zda by souvislý porost (včetně ohnutých stébel na okrajích) nebyl odolnější mrazu. Na pár fotkách netříděných výsadeb je vidět "bochánkovitý" tvar "trsu". Což by mohlo pomoci, aby mrazivý vzduch daný porost "obtekl" To sám časem zjistím. Ale napadlo mě se zeptat, zda už někdo tuhle zkušenost nemá. U jednoho pěstitele jsem zaznamenal, že rostliny, "ukryté" před větrem za domem, omrzly méně, než stejný trs o pár metrů dál. V okolí Anji je na google maps vidět, že tam rostou bambusy mezi stromy v lese.

54

(115 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Aha, tak částečnou odpověď mám z
http://forum.bambusy.info/topic/881/nov … 19/page/5/
Díval jsem se na "streetview" z okolí Anji v Číně. tak mě napadlo, zkusit dosadit odolnější phyllostachysy mezi nálety na části své zahrady (3000m) Fotky všech bambusů, co člověk na internetu potká, jsou z pěstování v bariéře, což je podle mě obdoba květináče. Atím rostliny mají o důvod více, nedorůst rozměrů z domoviny. V hustém rozsáhlejším porostu by nemuselo tolik docházet k poškození mrazem. (to je zatím jen teorie) Plánuju i zkusit smíšený porost aureosulkat a parvifolie, kde bych chtěl zkusit vliv zastínění dolní části stébla na tvorbu postranních větviček v zastíněné části....

55

(6 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Zkoušel jste už někdo pěstovat bambusy bez jakéhokoliv omezování? Díky za jakékoliv reakce.

56

(115 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

600m.n.m. podhůří Orlických (výhled na Velkou Deštnou)
Ph bissettii už jede, první výhon u ph.a. aureocaulis a fargesia murieliae. Přečkal podzimní výhon u ph. atrovaginaty a ten teď pokračuje v růstu. (mladá rostlina, nejvyšší výhon má2m, výhonek je v centru trsu, kde je to jen takové "roští", do 50cm výšky)
Jinak mi parvifolia příjde, jako odolnější, než atrovaginata, co do mrazu. (větrné stanoviště, zástěna z dřevin ještě nedorostla...)

57

(1 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Na youtube jsem našel pár videí v angličtině a pár ve španělštině a portugalštině ( ty dva poslední jazyky nezvládám ani omylem). Řízkují tam (hlavně tropické trsnaté) bambusy pomocí zakořeňování částí "hlavního" stébla v kolénku ( a v místě pupenu na daném kolénku) a stejně i zakořeňování "postranních větví" v každém místě dělení. Pro pomalejší záležitosti, jako je ph. parvifolia a ph. Atrovaginata mi to přijde, jako moc zajímavé. Máte někdo PRAKTICKOU zkušenost? P.S.: stačí zadat "bamboo cuttings propagation"

58

(67 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

U parvifolie a atrovaginaty bude aku flexa asi nezbytná :-) pokud by se neobjevil řetěz pro motorovky s úpravou pro tvrdé dřevo. Jinak se bojím, že klasická motorovka by to dost potrhala.

59

(17 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Díky.

60

(17 odpovědí, posláno do Bambusy - Pěstování)

Až do letoška moc problémy nebyly. Okolo trsu jsem zvedl terén a to dole až o 30cm. Horní část je +/- na původním terénu. Nová hlína je dost bohatá na rostlinné zbytky. Myslel jsem, že ho to "nakopne". Jinak výškově jakž takž přirůstá. Zem je tu poměrně těżká, plná kamení a štěrku. Zatím nemám moc kompostu, abych sázel přímo do jam plných kompostu.