Nastavení hledání (Stránka 15 z 19)

Stejné stéblo po třech dnech, narovnané a vyvázané k tyčce. Tmavne a již udrží svou váhu.

Barva letošních výhonků:

Barva letošních stébel:

Do této lámací fáze se atrovaginata dostavá jen na cca týden či dva v roce, při dosažení 2/3 výšky a vývinu větví, zrovna když je to nejmíň třeba...

Neměl jsem to srdce ji zkusit letos vůbec nehnojit, nepřeháním to však. Tento rok sypu výhradně granulovaný hnůj.
Výhonky mají o min 1/3 větší průměr než loni.

Dotaz na zde přítomné pěstitele:
Zajímalo by mne, zda mají nová stébla vegetativně množených atrovaginat při opadu pochev stejnou barvu po celé délce internodia, popř. jsou pod pochvou světlejší a tmavnou až za nějaký čas? Je nějaký rozdíl ve zbarvení mezi spodní a vrchní částí nového stébla, popř. rostoucích větví?

S největší pravděpodobností to bude tím způsobem množení sazenice. Nevyhovující půda se mi nezdá, když pak roste normálně? I když třeba aureosulcaty se u mne barví až do temně ruda, ale to bude sluncem.

Minulý týden jsem přišel o jeden z nejtlustších výhonků u atrovaginaty. Ve výšce 1.8m byl zlomený vrcholek. Tentokrát ne ohnutý, ale mechanicky zlomený v kolénku, takže vinu dávám spíše těm ptákům. Preventivně jsem začal vyvazovat, další škody zatím žádné. Snad ještě některý doroste 3m...

Nestálo by za zvážení, popř. má někdo osobní zkušenost s jakostí materiálu?

Proč kupovat Penefol 950 (HDPE, hustota 950kg/m3) dejme tomu tloušťky 1mm, když za stejnou cenu je Penefol 500 (jen LDPE, hustota 500kg/m3), ale silná 2mm!

Obě musí být chráněny před UV zářením. Na stránkách Lithoplastu výslovně uvádějí jako protikořenovou bariéru už Penefol 750, který je také z LDPE.

Opravdu bude mít hustota materiálu té fólie nějaký podstatný vliv na to, jestli ji rhizom prorazí? Třeba při té tloušťce 2mm?

Další věc je spojení konců. Někde na fotkách jsem si všimnul, že Jirka je má jen přeložené a sešroubované. I když je pravda, že když něco uteče přes takový spoj nebo vrchem, snadno se odryje. Asi bude jistější je zafalcovat a pak sešroubovat nebo přímo svařit.

Ve St vylezla i nigra, která přežila zimu kupodivu nejlíp ze všech bambusů, téměř bez poškození. Takže mám všech osm druhů venku, teď jen sledovat, kam až vyrostou...

Určitě některá Fargesie. Pokud u té zdi je polostín, tak asi kterákoliv. Horší to bude s tím, jak rychle požene do výšky. To bude běh na pár let a dostat se na 4-5m asi jen u některých druhů při ideálních podmínkách... Další otázkou je lokalita, především zimní podmínky. I když bude chráněna tou zdí, z dotazu není jasné, zda bude růst třeba na J Moravě nebo těsně pod Jěštědem. Zde na stránkách je dostatek informací k prostudování a jistě poradí i fundovaní pěstitelé.