Myslím, že toto není plevel v truhlíku. Zdá se, že z té loňské nepovedené várky přeci jen jedno vyklíčilo (ze 160ks).
Snad několikamilimetrový Phyllostachys sulphurea viridis?
Nejste přihlášen. Přihlaste se, nebo se zaregistrujte.
forum.bambusy.info » Příspěvky od davor
Myslím, že toto není plevel v truhlíku. Zdá se, že z té loňské nepovedené várky přeci jen jedno vyklíčilo (ze 160ks).
Snad několikamilimetrový Phyllostachys sulphurea viridis?
Mně se za těch asi 5 let co atrovaginatu mám zlomila dvě stébla. Jedno hned první rok po výsadbě se během růstu ohnulo tak jak taky popisujete. Druhé se zničehonic zlomilo letos zjara, možná byl silný vítr, ale nebyl jsem u toho.
Letos mně atrovaginata jako jediný z mých bambusů dělá radost, má mnohem silnější a delší stébla než loni. Jsou dost blízko sebe tak jsem je asi ve třech metrech pro jistotu volně svázal k sobě, aby se vzájemně podporovala. Zatím to vypadá dobře, akorát jedno, které už pouští větve, má ohnutý vrchol asi o 45 stupňů. Nebýt uvázané, tak nevím, jestli by se nezlomilo.
Bambus mám z bambusária v Tróji, tak předpokládám, že se jednalo o kvalitní sazenici.
Dvě stébla za pět let jsou přirozené ztráty... Já jsem rád, když jich vyvazováním zachráním polovinu každý rok.
Bylo by možné nahrát sem nějaké fotky tvé atrovaginaty?
Po noční bouřce s kroupami 5.7.2016 jsem ráno našel další zlomené stéblo. Tentokrát uvnitř trsu, zlomené v polovině internodia, cca 1.5m nad zemí.
Jak zde již psal Orangutan, mám k ní také citový vztah, ale zřejmě nezbývá jiná možnost, než ji nadále pěstovat jako nízký živý plot nebo, až se poštěstí, vyměnit za vegetativní odkopek.
Lámací atrovaginata se rozhodla pustit šťávu do pár stagnujících výhonků, teď už mají přes 2m, jsou stále obalené pochvami. Jsem zvědavý, jak dopadnou při dalším růstu.
Žádná změna, dorostly 2.5m a ohnul se vrchol stébla.
Lámací atrovaginata se rozhodla pustit šťávu do pár stagnujících výhonků, teď už mají přes 2m, jsou stále obalené pochvami. Jsem zvědavý, jak dopadnou při dalším růstu.
Jaký je vývoj jinde? (Orangutan, zdenek, Jixm, kubaguma, Vanjos a další stejně "postižení"...)
Je zajímavé, že si to rozdvojení stéblo plánovalo už předem. Jak u bisetti tak i u atrovaginaty je z fotek zřejmé, že je výhonek už od země oválný, jen se rozdělily v různé výšce.
Stejné stéblo po třech dnech, narovnané a vyvázané k tyčce. Tmavne a již udrží svou váhu.
Barva letošních výhonků:
Barva letošních stébel:
Do této lámací fáze se atrovaginata dostavá jen na cca týden či dva v roce, při dosažení 2/3 výšky a vývinu větví, zrovna když je to nejmíň třeba...
Neměl jsem to srdce ji zkusit letos vůbec nehnojit, nepřeháním to však. Tento rok sypu výhradně granulovaný hnůj.
Výhonky mají o min 1/3 větší průměr než loni.
Dotaz na zde přítomné pěstitele:
Zajímalo by mne, zda mají nová stébla vegetativně množených atrovaginat při opadu pochev stejnou barvu po celé délce internodia, popř. jsou pod pochvou světlejší a tmavnou až za nějaký čas? Je nějaký rozdíl ve zbarvení mezi spodní a vrchní částí nového stébla, popř. rostoucích větví?
S největší pravděpodobností to bude tím způsobem množení sazenice. Nevyhovující půda se mi nezdá, když pak roste normálně? I když třeba aureosulcaty se u mne barví až do temně ruda, ale to bude sluncem.
Letos už u atrovaginaty výškový rekord nečekám. Dopoledne se prohnala vichřice, výhonky nad 2m všechny zlomené, do 2m ohnuté (již zde řešené gumovatění), do 1m zatím v pořádku, snad v létě doženou ty ztráty, tloušťkou už ale ne...
Všechny ostatní bambusy bez poškození větrem (aureosulcaty, nigra, Fargesie)
rostlina pravděpodobně laboratorně množená (dle zdroje a vzhledu při koupi)
lámou se a ohýbají ty nejnadějnější, nejsilnější a nejrychleji rostoucí stébla
odstranění spodních větví na toto nemá vliv (cca 5pater, hydrostatický tlak apod...)
tmavězelených spodních partií se tento jev netýká (vyzrálé pletivo)
stejně se chovají rozvíjející se větve
Minulý týden jsem přišel o jeden z nejtlustších výhonků u atrovaginaty. Ve výšce 1.8m byl zlomený vrcholek. Tentokrát ne ohnutý, ale mechanicky zlomený v kolénku, takže vinu dávám spíše těm ptákům. Preventivně jsem začal vyvazovat, další škody zatím žádné. Snad ještě některý doroste 3m...
kůra pěkná asi piniová ale k bambusům se nedoporučuje
Proč se nedoporučuje? Uvolňují se z ní snad nějaké látky, způsobující třeba změnu Ph půdy?
Ptám se proto, že jsem na jaře obsypal dvě sazenice Fargesií smrkovou štěpkou a zdá se mi, že jim nějak začínají žloutnout listy.
to wufeng: To zbarvení demissy G je naprosto úchvatné! Předpokládám, že to namodralé ojínění časem zmizí a stébla budou tmavá, do černofialova?
Nestálo by za zvážení, popř. má někdo osobní zkušenost s jakostí materiálu?
Proč kupovat Penefol 950 (HDPE, hustota 950kg/m3) dejme tomu tloušťky 1mm, když za stejnou cenu je Penefol 500 (jen LDPE, hustota 500kg/m3), ale silná 2mm!
Obě musí být chráněny před UV zářením. Na stránkách Lithoplastu výslovně uvádějí jako protikořenovou bariéru už Penefol 750, který je také z LDPE.
Opravdu bude mít hustota materiálu té fólie nějaký podstatný vliv na to, jestli ji rhizom prorazí? Třeba při té tloušťce 2mm?
Další věc je spojení konců. Někde na fotkách jsem si všimnul, že Jirka je má jen přeložené a sešroubované. I když je pravda, že když něco uteče přes takový spoj nebo vrchem, snadno se odryje. Asi bude jistější je zafalcovat a pak sešroubovat nebo přímo svařit.
Jak hluboko byste mi doporučili zakopat protikořenovku pro phyllostachysy? Aktuálně Atrovaginata a Aureosulcata, ale i další... Máte nějaký tip, kde levně koupit větší množství? Díky.
forum.bambusy.info » Příspěvky od davor