Phyllostachys nigra aureovariegata (Stránka 3 z 3)

zaslala sunstar: Zdravím. Tak sazenice to pravděpodobně přežijí, dokonce vyrazily malé výhonky (snad je to na fotce vidět). Děkuji za rady, ve stínu se vzpamatovaly

Před týdnem, kdy hlásili silnější mrazy jsem jí radši zakryl a dnes jí zkontroloval. Zatím se má dobře.

Dokonce i nové výhonky z loňska zatím vypadají naprosto v pohodě.

Mé sazenici už raší výhonky. Nejhezčí panašování je na nových listech. Loňské listy už nemají tak jasné barvy a jsou spíše zelené. Řekl bych, že se chová jako klasická laboratorně množená rostlina. Vyhání několik stébel v tloušťce pár milimetrů. Je to rozdíl oproti podobně velké sazenici (vegetativně množené) Phyllostachys nigra Kiyoshi, která má stébel míň, ale jsou výrazně silnější.

Na rozdíl od Phyllostachys nigra Kiyoshi, tato rostlina skoro neroste. Zůstává nízká, jako půdopokryvné druhy. V březnu 2020 má cca. 30 - 40cm. Zima byla teplá, takže zimovala dobře.

Srovnání je pěkně vidět na následující fotografii. Phyllostachys nigra aureovariegata je ta vlevo dole pod Phyllostachys nigra Kiyoshi. Na to, že byly obě sázeny jako sazenice podobné velikosti je ten rozdíl opravdu markantní. Přikládám to hlavně tomu, že jde o rostlinu z laboratorního množení. Je znát, že jí chybí vitalita a chová se nepřirozeně.

Asi zatím jediná možnost pro pěkně panašovaný Phyllostachys je Phyllostachys aurea 'Eyaragues', ten by se dal s nějakou zimní ochranou zkusit. Nebo holt vydržet a snad se jednou dočkáme Phyllostachys nuda varians.