Gen pro mrazuvzdornost (Stránka 2 z 2)

Zajímavá debata, jen co je pravda. Zahrádkáři i zahradníci jsou již takoví. Každý se snaží vypěstovat něco pokud možno extra. Třeba větší kedlubnu, než má soused nebo aspoň stejně hezký a velký keř nebo strom. Proto mít na zahrádce bambus není k zahození. To, že někde mají bambusů hodně, není důvod, aby soused, který je nemá, se je nesnažil pěstovat. Právě naopak.
K nám přišla sousedka, bydlící o pár desítek metrů vedle a strašně se jí libil plevel, po kterém my na zahradě šlapeme. Zasadila si ho do květináče  a lidé jí obdivují krásnou květinu.
Bambusových hájů se u nás tak hned nedočkáme. Zvláště když nás dp budoucna čekají parná léta - což by bylo dobré a tuhé zimy, což bambusům prospívat nebude. Většinou přes zimu (resp. po zimě) ztratí listy. Není to samozřejmě nic mimořádného, protože u nás jako jednoletky se pěstuje mnoho rostlin, které ve své domovině jsou trvalky. Nebudeme mít třeba většinou bambusy stálezelené, ale do jisté míry opadavé. Ani to by nebylo na škodu. Přesto jsou u nás místa, kde se bambusům daří a vydrží stálezelené i během zimy, jako byla ta letošní. Bambus v lesní osadě na Berounce je toho dokladem. Zimu přestál ve výborné formě.
Pokud by si někdo bambusy vysadil do vzrostlého lesa, tak bude mít i u nás stálezelený bambusový háj během několika málo roků. Ale komu rozumnému by se chtělo nosit dříví do lesa? Snad jen takovým bláznům, jako jsme my.
Rozumně vzato, člověk neznalý ani nerozezná, roste-li mi na zahradě bambus, vrba nebo broskvoň. Tak si bambusy nepěstuji kvůli sousedům, ale jen kvůli sobě. Sám sobě pro radost. Pochlubit se se svými úspěchy a podělit o své neúspěchy mohu jen s několika desítkami lidí, kteří mají stejný zájem, stejné hobby.