Nastavení hledání (Stránka 28 z 242)

Mám mnoho let dvě různé rostliny Phyllostachys aureosulcata Harbin-inversa. Párkrát jsem měnil jejich místo pěstování, ale nikdy nevyhnaly tak velká stébla jako třeba Phyllostachys aureosulcata aureocaulis, nebo Phyllostachys aureosulcata spectabilis. Obě zůstávají menší, produkují velké množství stébel, ale ne tlustých a velkých.

Paul87 má podobnou zkušenost. Co u vás ostatních? Jak roste?

Červen 2019. Sazenice se má pěkně k světu. Vyhnala 8 nových výhonů z toho 7 pěkně roste, jeden pravděpodobně pustí. Dva jsou oproti loňsku výrazně silnější. Z bočních rhizomů nevyrostlo zatím nic, u dvou na koncích přežily malé výhonky z podzimu 2018.

Na té fotce to vypadá jako normální genikulace. U tohoto druhu normální chování.

Mulčování je určitě prospěšné, jestli se tím natahají i houby které pomůžou, jen lépe. Na hnoji z pilin jsem pozoroval jinou skladbu plodnic, než na koňském se slámou. Dostaly se tak pod bambusy pravděpodobně i dřevokazné houby. Tak snad si z toho bambusy vyberou.

To platí za dobrých podmínek. Napadá mě ale, že v případě nedostatku, naopak houba může tahat živiny z rostliny a třeba tím škodit.

Zajímavé je srovnání třeba lesních porostů a druhů navzájem propojených v lesním ekosystému. Vím, že je zjištěno, že si mladé semenáče v nepříznivém postavení, kdy rostou zastíněné pod stromy, berou přes houby část výživy od vzrostlých stromů. Dělají to i různé druhy mezi sebou. Pak se ale člověk podívá na volně stojící solitér, který v podobném svazku není a mnohdy je mohutnější, než jeho soukmenovci rostoucí v symbióze. Ano, je zde fakor, že má víc světla, možná víc živin sám pro sebe, ale také více trpí povětrnostními vlivy atd. Takže si nejsem jist, zda symbióza má jen klady.