Nastavení hledání (Stránka 26 z 242)

Starší porosty mají malé větvičky hlavně na stranách, uprostřed trsu rostou až výše. U stébel, které budeš chtít využít, je lepší vylamovat větvičky hned jak se začnou vyklánět, odstřižené později po zdřevnatění nechávají špalíčky, či se musí ostřihnout až u stébla a to se mnohdy odře.

Nejde o údiv nad mrtvými jukami, ale o to, že tam už vyzkoušeli hodně druhů juk. Hodně starých na pořádných kmenech a všechny šly v průběhu let do kopru. Což s mými pokusy a dalšími co jsem viděl na webu mi dokladuje, že bez důsledné péče venku nevydrží. Takže spíš jsem reagoval na tento post.

Kdo se v tom nevyzná a přečte si to, bude mít pocit, že stačí rostratu zasadit na slunečný svah a ona se o sebe postará sama. Tomu, ale nevěřím, jak jednou šlehne pod -20°C, je fuč, to samý plískanice na jaře. Kombinace chladu a vody podpoří plísně a ona uhnije. Pár let může vydržet, ale jednou přijde kombinace, že to nedá. Přijde mi pak takové rostliny líto. Rostrata roste ještě poměrně rychle, ale u jiných, kde trvá desetiletí, než udělají kmínek, je to pak nezodpovědné. Spíš bych od toho lidi odrazoval, aby se už nedrancovaly původní lokality, když u nás je úspěch s trvalým pěstováním venku nejistý.

Jinak kapradinu jsem na jaře taky okukoval, je pěkná, jsem zvědav jestli tam vydrží.

zaslal Jirka:

Nové výhonky Phyllostachys parvifolia

Znovu musím jen popřát, aby vám to dlouho vydrželo. Je a bude za tím každoročně dost práce a jsem zvědav, kolik toho budete mít v zemi za 20 let. Já už jsem příliš líný na to, abych si naložil tolik práce. Prakticky většina mých rostlin teď je takových, že pokud na ně rok dva nešáhnu, nic se nestane a je dost pravděpodobné, že až se k nim vrátím, budou větší a hezčí, než předtím. Ne že bych to teď plánoval, ale pokud budu chtít dát pauzu, mám tu možnost.

Vím, že jsi psal, že palma je jen palma, a když zmrzne koupíš jinou, ale to je přístup, který já moc neumím. Většinou k jednotlivým rostlinám přilnu a mám k nim nostalgický vztah. Takže když odejde, nedokážu nad tím jen tak mávnout rukou a pořídit si jinou. Také trochu přemýšlím nad důsledky tohoto přístupu. U palem je to asi jedno, na jihu je spousta plantáží a jde v podstatě o spotřebku. Jiná situace je třeba u juk, kde vyšší kmínkové rostou v přírodě třeba 20 -30 let. Domorodci je pak vykopou, pošlou do Evropy. Pak nevím, jestli pokusná výsadba u nás venku, s tím, že možná vydrží, stojí za to, když by se v domovině mohly dožít dalších desítek let, možná více. Hodně takhle starých oddělali v Pražské botanické zahradě a nevím jestli to za to stálo, když výsledek vypadá takto.