Pleioblastus amarus Hangzhouensis
Výška cca 7 m, tento rok predpokladam 8-9 m pri priemere 3,5 cm
Nejste přihlášen. Přihlaste se, nebo se zaregistrujte.
forum.bambusy.info » Příspěvky od wufeng
Pleioblastus amarus Hangzhouensis
Výška cca 7 m, tento rok predpokladam 8-9 m pri priemere 3,5 cm
zaslal uživatel Szomolányi:
Pekný deň !
Posielam pár tohtoročných fotiek mojich bambusov.
Phyllostachys parvifolia
Mně letos pořádně zesílila nová, před 2 lety přesazovaná Phyllostachys atrovaginata.
Ta rychle, jak píše Davor, mi neroste. Tyhle dva výhonky u stromu jsou focené cca. po týdnu.
Začátečnický dotaz.
(Jinak bledá závist, jak nádherné přírůstky u starších porostů máte)Chci se zeptat, jak moc je u "dospělých" porostů nutné vylamovat větvičky. Zajímá mě to hlavně u velkých druhů, co chci pěstovat na "technické využití". ( Parvifolia, atrovaginata, aur. spectabilis, aur. aureosulcata...) Vypozorováno mám, že mladé porosty se větví všude, teprve potom, až narostou, tak pak dole vypouštějí.
Starší porosty mají malé větvičky hlavně na stranách, uprostřed trsu rostou až výše. U stébel, které budeš chtít využít, je lepší vylamovat větvičky hned jak se začnou vyklánět, odstřižené později po zdřevnatění nechávají špalíčky, či se musí ostřihnout až u stébla a to se mnohdy odře.
Ve své podstatě máš pravdu, yuccy jsou typ rostlin, kde se stavění stříšek vyplatí. Vybrané druhy jsou odolné na mráz dost, ale česká vlhká zima jim dává zabrat. Navíc mám pocit, že ten kamenný mulč, který vypadá sice impozantně, tak přes zimu nadměrně zadržuje vodu. Ta jejich Arizona má sice sklon svahu na jih, ale je to málo. Plno rostlin tam projevuje známky zimního přemokření. Jediné co jim tam za yuccy drží jsou právě rostraty, baccaty jsou relativně ok a mají tam krásné elaty. Zbytek fakt šel nebo pomalu chřadne. I velké Cylindroopuncie jim nějak strádají což je zvláštní, protože ty vydrží neskutečné věci. My je máme před vratama na kraji jižního svahu, v zimě nám na ně hází sníh a nejsou zdaleka tak ošklivé jako v té troji.
Tady mám fotky z roku 2008. Letos když jsem tam byl, tak po většině tenkrát vysazených juk není ani památky. Agave jsou také v háji. Cylindroopuntia imbricata v průběhul let tam dokázaly udělat trsy ke 2 metrům, ale teď se vrátily o spoustu let zpátky a taky se mi zdá, že jdou nějak hůře. Dřív jsem je tam obdivoval a dnes zas tak pěkně nevypadají.
Napsal jsem znepokojující email do jejich řad, kde mi bylo sděleno, že i "mrtvá palma do pouštního prostředí patří". Což vysvětluje i tvůj údiv na mrtvými yukami a vzrostlými kaktusy - i ty tam nejspíš patří .
Každopádně se nejspíše poučili a výsadby posledních 2 let mě nepřestávají udivovat. Zmrzlé Washingtonie nahradili novými menšími a nové zimní kryty jsou už použitelné. V lese jsme objevili výsadbu i stromové kapradiny Dicksonie, i tu dobře zimují rostlina vypadá skvěle. Krom toho roky úspěšně zimují Trachýky u Faty spolu s banány. Takže v tomhle ohledu se dali trochu do kupy a už to není ostuda
Nejde o údiv nad mrtvými jukami, ale o to, že tam už vyzkoušeli hodně druhů juk. Hodně starých na pořádných kmenech a všechny šly v průběhu let do kopru. Což s mými pokusy a dalšími co jsem viděl na webu mi dokladuje, že bez důsledné péče venku nevydrží. Takže spíš jsem reagoval na tento post.
Za nezmar považuju i obyčejnou rostratu, bez zimování u jižního svahu, úžasná yucca.
Kdo se v tom nevyzná a přečte si to, bude mít pocit, že stačí rostratu zasadit na slunečný svah a ona se o sebe postará sama. Tomu, ale nevěřím, jak jednou šlehne pod -20°C, je fuč, to samý plískanice na jaře. Kombinace chladu a vody podpoří plísně a ona uhnije. Pár let může vydržet, ale jednou přijde kombinace, že to nedá. Přijde mi pak takové rostliny líto. Rostrata roste ještě poměrně rychle, ale u jiných, kde trvá desetiletí, než udělají kmínek, je to pak nezodpovědné. Spíš bych od toho lidi odrazoval, aby se už nedrancovaly původní lokality, když u nás je úspěch s trvalým pěstováním venku nejistý.
Jinak kapradinu jsem na jaře taky okukoval, je pěkná, jsem zvědav jestli tam vydrží.
zaslal Jirka:
Nové výhonky Phyllostachys vivax aureocaulis - v roce 2017 byl vysazen na nové místo
zaslal Jirka:
Nové výhonky Phyllostachys parvifolia
zaslal Jirka:
Nové výhonky Phyllostachys concava
Znovu musím jen popřát, aby vám to dlouho vydrželo. Je a bude za tím každoročně dost práce a jsem zvědav, kolik toho budete mít v zemi za 20 let. Já už jsem příliš líný na to, abych si naložil tolik práce. Prakticky většina mých rostlin teď je takových, že pokud na ně rok dva nešáhnu, nic se nestane a je dost pravděpodobné, že až se k nim vrátím, budou větší a hezčí, než předtím. Ne že bych to teď plánoval, ale pokud budu chtít dát pauzu, mám tu možnost.
Vím, že jsi psal, že palma je jen palma, a když zmrzne koupíš jinou, ale to je přístup, který já moc neumím. Většinou k jednotlivým rostlinám přilnu a mám k nim nostalgický vztah. Takže když odejde, nedokážu nad tím jen tak mávnout rukou a pořídit si jinou. Také trochu přemýšlím nad důsledky tohoto přístupu. U palem je to asi jedno, na jihu je spousta plantáží a jde v podstatě o spotřebku. Jiná situace je třeba u juk, kde vyšší kmínkové rostou v přírodě třeba 20 -30 let. Domorodci je pak vykopou, pošlou do Evropy. Pak nevím, jestli pokusná výsadba u nás venku, s tím, že možná vydrží, stojí za to, když by se v domovině mohly dožít dalších desítek let, možná více. Hodně takhle starých oddělali v Pražské botanické zahradě a nevím jestli to za to stálo, když výsledek vypadá takto.
Díky za dovysvělení. Držím palce, ať vám v zemi dlouho vydrží. Na mě je to moc práce, tak doufám, že se časem objeví nějaká palma co bude podobná jako Yucca filamentosa (flaccida) mezi jukama. Prostě nějakej nezmar, kterej vydrží všechno.
Určitě nechci být negativní jako Martin, takový přístup nemá žádnou cenu. Myslím, ale, že některé závěry, které píšeš jsou nepodložené.
První rozpor:
Nesouhlasím s nádobovým pěstováním, je vidět, že jsi palmu v zemi nepěstoval. V nádobě nikdy nedocílíš nádherné palmy, s tlustým kmenem a suknicí listů.
viděl jsem i poměrně hezké kusy třeba 40 letých palem u lidí na zahradě v nádobě,
Myslím, že druhé tvzení oslabuje první, protože sám tvrdíš, že jsi viděl i poměrně hezké kusy v nádobě.
K tomu bych dodal, že pokud jsou dostatečně velké prostředky a prostory na zimování, tak si myslím, že se dají pěstovat v nádobách a vypadají pěkně. Viz třeba zámecké zahrady, centra některých měst, lázeňské promenády. Tam se mnohdy dají najít pěkné exempláře a nejsou do žádné čerstvé dovozy, ale desítky let pěstované nádobové rostliny. V Praze v Botanické zahradě Na Slupi mají snad 10 metrové, možná víc Trachycarpy a vypadají dobře. Na léto je stěhují ven, v zimě jsou ve skleníku. Zatím jsem srovnatelně velké v zemi u nás pěstované ještě neviděl. Ano, může tu být námitka, že to ještě potrvá, protože se začalo později s pěstováním v zemi, ale otázka je, jestli tak vysoká palma u nás přežije horší zimu, protože zateplovat 10 -12 metrovou palmu si moc nedokážu představit.
S pěstováním v nádobě jsem to myslel ale hlavně tak, že já sám osobně se spokojím klidně s menší palmou v nádobě, než pořád hlídat venku počasí, nebo na několik měsíců stavět venku kolem ní zateplení. Měl jsem víc druhů, teď už hlavně jen srdcovky, které mají osobní příběh. Tak mám ve studeném skleníku 20 let datlovku, ze semene, které jsem si dovezl z Íránu. Roste v koutě, nehnojím jí, sválně, protože skleníček je malý a i když je v něm ohnutá, drží pěkně a nemám s ní vůbec žádnou starost. Pak mám něco přes metr Trachycarp ze semen z Číny, Chamaerops a pár dalších ze semen z cest. Venku jsem taky zkoušel Trachycarpus, Phoenix, Chamaerops všechno šlo časem do háje, nebo to nebylo hezké.
Pěstování v nádobě má výhodu, že se nestaráš o počasí. Na jaře to vytáhneš ven a na zimu strčíš dovnitř. Udržba minimální a i v malých velikostech ty palmy vypadají dobře.
My se zajímáme o počasí a dokážeme slušně předem odhadnout, kdy přijde ta zákeřná zima, při které se už palma musí zazimovat.
Ale vyjasnilo se, tohle je situace, která se nedá předpovědět 7-5 dní dokonce ani 24 hod do předu a je dost zrádná.
Tahle metoda je hrozně nespolehlivá a to potvrzuje druhá citace, kdy sám píšeš že něco se předpovědět nedá. Předpověď počasí je poměrně spolehlivá na 1-2 dny dopředu, pak už to klesá k 50%. Na týdny dopředu už to umí jen jeden člověk na planetě zemi a to Dagmar Honsová z Meteopresu. Když si člověk poslechne další lidi, co se počasím zabývají, tak opravdoví odborníci, teď bez ironie, sami říkají, že výhled na týden a víc je jen hrubý odhad vycházející z nějakých dlouhodobých podkladů. Nedá se na to spolehnout. Další věcí je, že ikdyž Aladin posílil výpočetní kapacitu a je schopen přesněji předpovědět počasí pro menší lokality, pořád je síť meteostanic málo hustá a nedá se přesně říci, jak kde bude. Takže to může haprovat v řádu mnoha stupňů. Koupil jsem si deštoměr a i srážky na mé zahradě se výrazně liší od předpovědi z Aladina, takže fungovat podle předpovědí mi přijde dost hazard.
Nicméně se shodujeme, že palma dlouhodobě bez ochrany se u nás nedá pěstovat. Jestli už tam postavím kryt z makrolonu, nebo to budu balit do něčeho jiného už mi přijde jedno, sám bych se přikláněl spíš k větranému pevnějšímu krytu, kdy nehrozí náhlý příchod mrazů a přijde mi to bezpečnější.
Pěstování bez přehnané péče jde, my jsme se vydali poslední roky právě touhle cestou, letos máme palmy trochu pocuchané od té české zimy, ze 7 palem jsme letos odstranili 120 ks listů, které byly většinou poznamenané mrazem ale více byly vylámané od sněhu. Tedy pak ty palmy podle toho vypadají, já s tím problém nemám, vím kdy je palma zdravá a kdy ne.
Tohle je asi v čem mám trochu jiné nároky. Abych upřesnil, mě zajímá palma, která vypadá dobře, ne poškozená, ale zdravá, jak píšeš ty. Radši budu mít pěknou malou v nádobě, než čekat další dva tři roky, než se velká omrzlá palma vzpamatuje a bude zas pěkná.
Další věc vlhkost v srdci palmy.
Za ty roky jsme v zimování trochu pokročili a je velký, zdůrazňuji, VELKÝ, milník, že palmy rodu Trachycarpus nesnesou v srdíčku přes zimu vlhkost a že se proto musí stavět nějaké stříšky. Je to obří nafouklá bublina a není na ní zrnko pravdy.
Já nevím, třeba to špatně chápu, ale mně přijde, že další citace potvrzuje, že vlhkost v srdíčku škodí. Když se to zapaří, vlhkost se sráží, stéká do srdíčka a to vyhnije.
Vlhkost v srdíčku je pro mě nechutně mediálně přehnané téma. A 90% pěstitelů, které známe a přišly o velkou nebo malou palmu, tak to nebylo díky silným mrazům, ale díky tomu, že palmu něčím zaházeli, nebo obalili a palma se jim zapařila. Mimochodem i ty naše bedny, které jsme stavěli, byly nebezpečné, při delších mrazech se obsah bedny prostě zapaří. A teprve sražená vlhkost bez pohybu vzduchu, to je zabiják. Nejhorší je, že dokáže palmě listy oslabit a palma se po odzimování tváří nejdříve zdravě, ale během měsíce jí zhnědnou listy a v dubnu palma vyhnije. Plno lidí ani zpětně nezjistí proč a mylně to svádí na silnou zimu a "že oni přece kvalitně zazimovali". Jojo, velmi kvalitně.
I my jsme za ty roky přišli o více palem z důvodu zapaření, nebo od spálení kabelama, než aby palma umrzla!
Jako nejpříznivější se ukázala výsadba bezprostředně ke zdi domu, s malým dodatkem a tím je přesah střechy. Nejničivější jsou totiž padavé mrazy,
Nevím co je padavý mráz, ale tím, že palmu šoupneš k domu pod přesah střechy jí zároveň ochráníš před vlhkostí padající z hora.
Také nejspíš někdo zjistil, že když palmu zahalí do obří konstrukce pod igelit, že zimu přežije lépe. Jenže to není díky absenci vlhkosti, ale díky tomu, že deštníkovitý tvar krytu lépe zadrží zemské teplo při silných mrazech a výrazně se tím sníží škody.
Tohle mi zas potvrzuje, že igelit poslouží dobře, aby se vlhkost nedostala do srdíčka rostliny. Tvrzení, že igelit zadrží zemské teplo, tak tomu opravdu nevěřím. Nejen, že igelit není absolutně žádný tepelný izolant, ale když mrkneš na fotky, tak ze stran tam může nomálně foukat a představa, že se pod igelitem nahoře bude hromadit teplo mi přijde nereálná.
Další rozpor:
Máme na stránkách plno článků z našeho pozorování o zimuvzdornosti palem, o zimování, o původu palem. Nechápu lidi, kteří i po přečtení našich faktů (žádných přepisů z jiných webů) mají pořád pocit, že palma za 1. nemá ráda vodu, za 2. nemá ráda mrazy.
Mimochodem holandské kabely které na zimování používáme, zapínáme na termostat při teplotě -8/-10°C a kabely jsou jen vlažné, není to tedy vytápění palem, ale spíše jen ochrana před zmrznutím.
Byl bych opatrnější při některých formulacích. Kdyby palma měla ráda mrazy, tak by se nemusela na zimu vůbec chránit, natož jí přitápět kabelem. S tím, že i v zimě potřebuje pít, jako další stálezelené rostliny, souhlasím, ale pořád jsi mě nepřesvědčil, že voda v srdíčku jí nevadí. Pokud se bude voda v paždí listů na jaře držet a dojde v té době k jejímu opakovanému zmrznutí, naruší to pletiva a to už je vstupní brána pro různé infekce, plísně atd. To samé kosí yuccy, zimovzdorné agave atd. Ty stačí strčit pod střechu do sucha a ani je nechránit před mrazy a výsledky jsou nich jasně průkazné.
forum.bambusy.info » Příspěvky od wufeng