Nastavení hledání (Stránka 24 z 242)

Já ještě zohledňuji kvetení. Jako alergik jsem rád když rostliny na zahradě neprodukují moc pylu. Ten netvařec neznám, ale vypadá na silného výrobce pylu, takže z toho bych měl strach. Rakytník řežu pravidelně samce, ten obrůstá jak šílený, samice roste pomalu, asi se hodně vysiluje produkcí bobulí. Jinak všem experimentům fandím. Když je místo, tak proč ne.

Hrách jsem vysel do podélné rýhy na kraji bambusu a zalil. Toť vše a pak jsem ho nechal osudu. Měl by mít víc sluníčka, na zastíněném místě roste málo a skoro neplodí. Fakt ale nevím, jestli to bude mít efekt. Nějaký určitě, když se tam pak nechá zetlít, ale estetika je také důležitá, tak nevím, zda to stojí za to. Možná jako předplodina na místě, kam chce člověk napřesrok něco vysadit to smysl má. Na zimu to zarýt a další rok to bude makat dobře.

Ta trvalka by měla být právě okrasný, barevný vlčí bob (lupina). Hodně to používají i permakulturisti (sakra to je slovo ). Ikdyž ti spíše ten jedlý, jednoletý.

Linky třeba zde:

https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/n … stuje-sama

https://www.zahrada-centrum.cz/clanky/n … vni-kraska

https://www.ceskestavby.cz/rostliny/vlc … upina.html

V permakulturách to ale točí na jednom místě. Vysejí bobovité, pak to zaryjí, pak dají jinou plodinu, která z toho těží. Nevím, když bude na jednom místě bambus a k tomu něco dalšího trvale na jednom místě, zda to pomůže.

Rakytník mám přes 20 let. Od té doby co dělám bambusy jsem pod ním a vedle něj pěstoval mnoho různých druhů bambusů, různých rodů. Když se pak přesadily jinam, kde nebyl, nepozoroval jsem nějaký posun v růstu ani nahoru, ani dolů. Řekl bych, že vliv jsem nepozoroval žádný. Rakytník mám rád, ale užitnost bobulí se u mně každým rokem snižovala. Je tak strašně pichlavej, že jsem si v poslední době z něj radši něco koupil už hotovýho, než abych to trhal sám. Taky prostřih samce, kterej roste jak blázen, už mě stál dost krve. Také přemýšlím, jestli ten prospěch z rostlin vázajících dusík, není právě až po jejich smrti. Letnička když umře, uvolní dusík do půdy, ale trvalka ho možná váže napořád, takže prospěch pro další rostliny je nevýznamný.

Akát bych si do zahrady nepouštěl. Kousek od nás je přehrada, kde jsou akátem porostlé svahy. Jako zpevňující prvek to maká parádně, jen pod ním opravdu skoro nic neroste. Před pár lety zas nějaký chytráci v rámci boje za původní druhy pár svahů vykáceli. Je to teď holé, z pařezů akáty znovu obráží a nic moc dalšího tam zatím nebují. Takže z toho vyvozuji, že ta půda bude potřebovat spoustu let, než se zas vrátí k normálu. Nevím, moc nechápu, proč to kácí. Není to žádný původní kus krajiny. Přehrada je nová, to samé je nový, kolem vysázený lesopark z cizokrajných dřevin, ale najednou akát vadí, ikdyž tam desítky let spokojeně rostl a ničemu neškodil.

Jejda, chápu, ale stejně je mi takové krásné rostliny líto. Není u vás někde šikovné místečko, kam by se dala přesadit a nechat zdivočet?

Dával jsem letos asi 15cm souvisle hnůj pod porosty a letos tahle vrstva zatím drží vlhkost. Dával jsem to zjara, kdy byla půda ještě po zimě nasáklá vodou a i pak ještě sprchlo, takže dneska je krusta jen na povrchu a pod tím je to takové bahýnko. Když se na to stoupne, tak se člověk boří do měkkého, takže věřím, že to také pěkně přidává živiny do půdy.

Souhlasím, s organickým hnojením je to bezpečné. Tedy pokud vezmeme produkty lezoucí z análního otvoru. Pokud jde o moč, tak tam už riziko vidím, důkazem jsou "uchcané" kytky od psů, pokud na zahradě značkují na stejném místě. Ale aby pes "uchcal" bambus, to by musel bejt pořádně velkej.

Kristalonem, Cereritem a trávníkovými hnojivy, které mají vyšší podíl dusíku se mi u tyčovinových druhů, také nikdy nepodařilo přehnojit. Jediné, kdy jsem opravdu přehnojil, byly opakované silné dávky močoviny. Tam se to projevilo spíše zmenšením průměru stébel, jejich větším počtem, ale hlavně nevyzrálostí stébel a i listí je méně odolné vůči zimě. Vrcholky někdy zakrněly, nevyvinuly se do normálního tvaru. Rostlina ztratila vitalitu. Takže přehnojit se dusíkem dá, a trvá pak více let, než se rostlina dá znovu do kupy a roste standartně.

Na základě i tohohle pokusu jsem začal trochu přemýšlet jinak. Všude doporučované vyšší dávky dusíku (arumentem je, že je to tráva a ta má dusík ráda) nemusí podle mně platit. Skoro si začínám myslet, že naopak další složky v hnojivu a zejména humusovité složky, jsou pro dobrý vývoj důležitější. Pro tloušťku stébel se mi zatím osvědčilo právě to přidání koňského hnoje pod bambusy. Když vezmu, že dusík má v hnoji v poměru NPK poměrně malý podíl, tak musí být další složky, které si bambusy vezmou a zužitkují je. Řekl bych, že výsledek byl lepší až 2 či 3 rokem po aplikaci, kdy se hnůj rozložil a spojil se s půdní složkou. Také jsem nezaznamenal rozdíl v hnojení Cereritem a trávníkovým hnojivem s větším podílem dusíku. Takže teď začínám pochybovat, zda je nutné hnojit bambusy hnojivy s větším podílem dusíku, zdá se mi, že se jeho vliv přeceňuje.

Třeba budeš mít štěstí a sklidíš klíčivá semena. Mně se to zatím nepodařilo.

(Zobrazil jsem fotky přímo, lehčeji se na to kouká. )