Nastavení hledání (Stránka 4 z 7)

Na google maps jsem okolo Anji našel panoramatické záběry, kde se tu a tam objeví také uťaté vršky. Je to u silnice, takže může jít i o dopravní opatření. Vím, co dovede sníh s naší břízou. Už párkrát jsme autobusem málem ráno neprojeli po noční sněhové nadílce... Ztěží odhaduju výšku, na těch 360° záběrech z Anji. Druh už ani omylem.

Co zkusit netvařec křovitý a po x letech ho tzv kopicovat, ufiknout a nechat opět obrůst. Všichni tu víme, že kytky udržují poměr "nahoře/dole" tzn po seříznutí kmene chcípne pár kořenů. A hlízek s bakteriemi na nich. A s dusičnany a dusitany v nich. Kopicování snesou hlošiny, olše, akáty, netvařec, atd. Blbě snáší řez rakytník.  Mám s dusíkáčema dobré zkušenosti u stromů. U bambusu teprve uvidím. Vyšší určitě pomůžou i s "průvanem".

U akátu asi bude důležité, jestli je v lokalitě v nížině a suchu, nebo výše v kopcích, ve vlhku. Viděl jsem pár míst nad 300 m.n.m, kde roste několik akátů mezi dalšími stromy a i po ufiknutí nejsou nikde výmladky(v zapojeném lesním porostu) kdesi jsem četl, že "pod akátem neroste nic, než kopřivy". Ale ty jsou na dusík extrémně náročné. A pokud někde rostou, tak na to místo můžete prsknout klidně i rajče. Čili mě napadá, že na vlhčích místech by mohl být neutrální, až přínosný. (Ekologičtí extremisté prominou). Zkouším další N2fix druhy. Jestřabina lékařská, jetel (dánský, švédský, či jak) s podzemními oddénky, apios americana ( ovíjivá popínavka) dumám o olších (lepkavá, šedá, zelená) do bamb. lesíku, jako "větrolam" a "kosterní", opěrné prvky pro zimní období. Inspirovaly mě panoramatické záběry na googlu, z okolí Anji v Číně.

Plus bych řekl, že s přehnojením dusíkem teď bojuju u bisetiho. Tisíc nanicovatých výhonků.

Uvádí to i odborné texty. Erikoidní mykorhiza zahrnuje dost "dravé" houby, které napadají krom mrtvých tkání, i kořeny jiných nevřesovcovitých rostlin. Plus pak ty chemické látky z listů a tma pod plně olistěným rododendronem...

Na to, jak dlouho se o mykorhize ví, je probádaná dost málo. Arbuskulární mykorhiza (ta kratší) je krom cca tří čeledí u všech vyšších rostlin. Tzn i u těch soliterů. V zapojeném porostu se uplatňuje kompetice v oblasi světla. Sucha posledních let taky dělají svoje v porostech, které patří do jiných lokalit (smrky pod 400-600m.n.m.....) za 40 let jsem už na vlastní oči viděl leccos. Jako mnoho věcí v živé přírodě, ani mykorhiza není samospásná. Nicméně mi objasnila spoustu věcí. (Třeba, proč okolo pěnišníků neporoste úplně cokoliv...) V hnoji a opadu listí budou výrazně převažovat saprofágové. Řekl bych tak 99,5%. Ale i saprofágní houby vytvoří mycelium, které může omezit vysoušení substrátu. Sám mám své výsadby v posekané trávě a stařině (v podstatě sláma z trávy) za loňsko asi na týden jeden trs stočil listy. Vrstva cca 20 až30 cm mulče výrazně omezuje výpar z půdy. Podle mě nahradí opad listí z dospělého porostu zároveň vytváří rozkladem nové živiny a podporuje tvorbu humusu vzniklého působením hub (plus spousty druhů havěti) za loňský rok jsem žádnou rostlinu bambusu nezaléval.a stébla narostla dvojnásobek výšky z předchozího roku. Osobně vidím v AM klíč k lepším výsledkům v pěstování.