Nastavení hledání (Stránka 2 z 7)

Chci se zeptat: Je u bisetiho běžné, aby měl 3 i 4 větvičky na kolénku, u nového výhonu? Ta moje rostlina má nejčastěji 3. U ostatních phyllostachysů, co mám, jsou pravidlem dvě.

Asi jsem na důvod přišel, když jsem přesazoval fargesii sp. která několik let od přesazení NIC nedělala. A objevil jsem pravidlo, které znám 40 let, ale nikdy nebylo nějak zásadní. Až u bambusů. Už jistě tušíte. Ano. NIKDY ale skutečně NIKDY nesmí být bambus "utopený". T.zn. nesázet hlouběji, než původně rostl. Ten můj bisettii rostl na svahu a já ho nedávno srovnal (svah) a dosypal.. tím se bambus dostal cca 10 - 30 cm pod hlínu. Prý je to nezmar, tak jsem to neřešil. Když jsem viděl, co dělala fargesie při hlubokém zasazení, hned mi to bylo jasné. Dost zoufale se snažila v cca 20cm hloubkxy vyhánět výhonky a když se nedostaly včas na vzduch, udělalo se z nich něco, jako klas, nebo šiška. Nad zem nevystoupaly. Bizeťáček se dostal nahoru, za cenu zdeformovaného růstu. Letos má výhony přes dva metry a zdá se, že se situace uklidní.

TAKŽE VÁŽNĚ POZOR. Některé druhy to rozchodí, ale dost s obtížemi.

Atrovaginata je letos dvojnásobek loňska. Mám dva trsy a platí to u obou. Letos jsem zkusil dát jeden odkopek atrovaginaty na břeh potůčku, kde bude chladněji, ale furt voda (vzpomněl jsem si na to, jak je adaptovaná na růst v podmáčené půdě a proč by si vyvinula takovou vyfikaci, kdyby voda neměla vliv...) Ano, voda je u atrovaginaty zásadní záležitost. Už v roce přesazení v trsu jedou tři vyšší výhony a je uchystaná malá pyramida, asi 2,5 násobek průměru stávajících výhonů. Zpoždění chladem dohání dostatkem vody... Ve srovnání s dalšími, vidím u druhů, co pěstuju, rozdíly v tom, co je pro ně důležitější. Voda/slunce(teplo)/živiny

Hodně zvědavosti a hodně opatrnosti. :-) Nedočkavě jsem prohrabával mulč asi 50cm od trsu, kde se doteď držely výhony. Našel jsem rhizom, podle jeho směru jsem prohrabal terén o 20cm dál a opakoval postup. Směrem k povrchu jsou jen krátké kořeny (podle mě uschlé na vzduchu), směrem do stran a dolů mnohem delší. Na mnoha místech je vidět mycélium mykorrhizních hub. Jestli jde o ekto- nebo endomykorrhizu, na to bych potřeboval silnou lupu, nebo slabší mikroskop.

Přemýšlím o té parvifolii. Je to tím, že dohání sežrání zajícem z loňska, mladou rostlinou, co si teprv usměrňuje cyklus růstu, nebo touhle zimou, co v podstatě ani nebyla... Nevím. A teď ten mráz - bojím se, jestli nezmrzl ten výhon na fotce.