Nastavení hledání (Stránka 1 z 6)

Na brněnsku taky šílené sucho. Velkolistému Indocalamus Latifolius Hopei dost brutálně poschly listy. Doufám, že bez problému zregeneruje. Jinak na ostatních bambusech se to sucho zatím neprojevuje, proto mi ten Indocalamus unikl pozornosti. Zalil jsem radši vše.

Mé zkušenosti jsou o level menší, ale mi se vskutku osvědčilo co nejpřimočařejší dělení fargesií. Jak píše kotyza.marek pokusit se doslova vkuse přeříznout celý bal i s hlínou. Pointa je co nejméně vytřást hlínu z kořenů. Měl jsem pár krásných odkopků fargesií kdy jsem je ale po "piplavém" oddělování kompletně očistil od hlíny. Tyto rostliny se po zasazení špatně ujímali a trvalo dlouho (i dvě sezóny), než začly pouštět výhonky do výšky jaké bych očekával.

viz foto oněch odkopků:

(pozn.: hosting klidně předělat)

Já myslím, že pro začátek je to ideální použít trávu.

Jestli se nepletu tak pytlovaná mulčovací kůra může obsahovat určité herbicidy právě proto, že ji lidé používají na místa kde nechtějí aby něco rostlo. Respektive potlačovalo to růst plevelů. Druhým důvodem může být zvyšování PH, kůra z měkkých dřevin se hodí pouze pro kyselomilné rostliny.

Já mulčoval vlastními hoblinami z listnáčů a řek bych, že to svědčilo bambusům až moc. Všechny rhizomy mi naskákali do úrovně mulče a chvíli jsem se obával aby měla rostlina oporu. Dalším rokem se ale mulč vstřebal do hlíny a rozložil, takže to nemělo tak katastrofální scénář.

Já ji hnojím každý rok alespoň 2x cereritem + má kapénkovou závlahu, kterou v suchu sem tam pustím. Polostín pod velkým smrkem. Kromě větrné polohy bych řekl, že má ideální podmínky. Stébla jsem ještě neprostříhával. Moc si to u fargesie neumím představit (kromě teda okrajových stébel).
Nicméně stále mě  vrtá hlavou zda budou přírůstky 20cm do okrajů i po 10-15 letech. Tedy může mít v naších podmínkách trs (u země)  3-4m? Nebo se bude postupně rozrůstání utlumovat.

Jo díky, pravda že pod heslem edible bamboo je toho na netu hodně. Z toho co mám to vypadá, že nejchutnější by měla být Nigra a to je ještě otázka jestli druh který mám do toho spadá. Vzhledem k tomu, že Nigra mi roste nejpomaleji a spíše jen bojuje o život, nevypadá, že by kdy měla přebytkem stébel skončit na talíři. Ostatní jako Bisseti či Vivax spadá do kategorie "jedlý po tepelné úpravě"

Nicméně to vypadá, že téma kyanidu je probíráno vážně. Osobně se s tématem kyanid setkávám pouze u ovocných kvasů (přítomnost pecek při kvašení) Zde je podmínkou, aby v destilačním aparátu byl měděný reakční člen, na který se kyanid váže a výsledkem je reakce kdy je kyanid odbourán na neškodné látky. Takže to při destilaci není proces varu, který kyanid odbourává. Proto mě překvapuje, že vaření bambusu je považováno za bezpečné vyřešení kyanidového problému...?