Nastavení hledání (Stránka 1 z 4)

Bezvadně, jen Ph. nuda a bashania slabý nový stébla. Po olistění omrzlýho listí druhá série stébel u nudy a jedný aureosulkáty. Velká Ph. aureosulcara co pomrzla částečně tak normálka, Ph. rubromarginata vyhnal po umrznutí mnoho slabých a teď tlačí jedno tlustý stéblo. Ph. bissetii umrzlej nádherně obrazil ze země.

Obr. 18 - Op. fragilis

Obr. 19 - Op. polyacantha var. polyacantha, Redcliff, Alberta, jižní Kanada

Obr. 20 - Op. humifusa

Obr. 21 - Op. polyacantha var. polyacantha

Také Jižní amerika má mrazuvzdorné opunciovité kaktusy, ovšem tyhle je nutno zimovat v suchu ve skleníku. Mrazy v Jižní Americe vysoko v horách klesají i pod -20, ovšem mají jiný charakter, mrzne jen v noci. Při mrazu za inverzí potřebují přes den přitopit, zamrznutí trvale na teplotu pod cca -10 by je zabilo. Pokud svítí přes den slunce tak se zimou nemají problém.

Obr. 22 - Cumulopuntia boliviana - tento Bolívijsko Peruánsko Argentinský druh roste až do výšky 4700 m.n.m. a spolu s Austrocylindropuntia floccosa je nejvýše rostoucím druhem kaktusu vůbec.

Obr. 33 - Maihueniopsis glomerata - neroste sice tak vysoko v horách ale zato dále od rovníku - v Argentině

Obr. 15 Opuntia basilaris var. aurea

Obr. 16 Opuntia fragilis

Obr. 17 Opuntia fragilis "Freiburg"

Ono to obecný doporučení zalévat jen když je to dokonale proschlý a jen za chladna se týká spíš mexických kaktusů. Ty jsou na přelití choulostivý.



Před pár lety jsem věnoval rodičům opuncii humifusu. Zalévali a hnojili jí stejně jako muškáty vedle v truhlících. Nikdy jsem neviděl kaktus tak kvést. Doslova obalený květy.

Pravda že hnůj je trochu riskantní ohledně hniloby kořenů, ale  zase má výsledky. Pokud uhnijou kořeny, vršek přežije a dá se zakořenit. Není to jako u mexika, kde to hnije jak jablko - nezadržitelně a celý.

Opuntia whipplei (Cylindropuntia whipplei, Whipple cholla)

Tenhle rod se od předchozích liší, články jsou oválný, podlouhlý. Kaktus roste vzpřímeně, dřevnatí a vytváří křoví výšky cca do metru.

Má i jiný typ trnů, ty jsou v jakémsi obalu který je chrání před povětrnostními podmínkami. Trny tak zůstávají po léta ostré, při doteku se obal snadno rozlomí a nepoškozený harpunovitý trn se zabodne do kůže. Na druhou stranu mezi trny nejsou glochidy (mikroskopický trny co se snadno oddělují od kaktusu a zůstávají zabodnutý).

V přírodě roste na jihozápadě USA, severně po Nevadu, Utah, Colorado, poměrně vysoko v horách. Mrazuvzdornost je vynikající díky tomu, že zimuje nad sněhem a ne pod ním jako platyopuncie.

Kvete žlutě, plody žlutý nejedlý.

Obr.10 – z roku 2011