Trachy fortunei (Stránka 4 z 4)

Klidně, ptej se . Ještě jsem si to po sobě radši přečetl, jestli tam nemám nějaký nedovysvětlený blud, ale je tam tolik informací, že to má plno věcí na doplnění. Snad nebudeš jako ten Martin a hledat na všem samá negativa .

Ahoj, ty si teda nimrod! Ale jsem rád, že jsi vnímal co píšu. Každopádně tě nepotěším, v tomhle ohledu mám na vše odpověď, je to jak jsem si myslel, napsal jsem toho moc a čím více se toho napíše, tím více je tam meziřádků/nesrovnalostí a o to víc, se to pak ještě musí rozepsat, což je ve výsledku jen a jen dobře.

Nádobové pěstování Ano, u Trachycarpů stačí na dospělý vývin kmene nádoby od 50 L. Jenže, ta palma NIKDY nebude tak hezká jako v zemi. To zásadní v tomto rozporu je slovo "poměrně". Nechce se mi hledat fotky, ale nádobová rostlina neudrží více jak 20-30 ks listů. Ve většině případů je to max 15 listů (záleží pouze na hnojení), pak se spodní (často i horní) začnou ohýbat, žloutnout, schnout. Pro srovnání, Trachycarpus v zemi udrží od 50 do 200 živých listů (s tím že těch 200 je extrém, ale opravdu to jde). Kmen nikdy v nádobě nebude tak objemný jako v zemi. Každopádně pro lajka a nenáročného pěstitele to není žádný problém. Palmě to stačí (my když už, tak doporučujeme nádoby 90 L a výš). Spíše jsem to celé myslel tak, že pokud bys xlet pěstoval Trachycarpuse v zemi, ten rozdíl u nádobových rostlin by jsi viděl. Ten druhý příklad o 40 letém Trachycarpusu byl zrovna příklad, kdy pán hnojil palmu slepičákama, byl to jeden z nejhezčích nádobových trachýků co jsem viděl, ale pořád dost velká bída o prosti rostlinám v zemi .
A mimochodem v Praze na Slupi je již nenajdeš-v nádobě. Loni na jaře je vysadili do země na jih před skleníky. Asistoval jsem při výběru techniky na zimování, ale letošní zimu pán nepsal, tak je asi nezimovali, což je dobře, v centru to nešlo pod -10°C, ušetřili si práci. A ne dobře nevypadají, jsou v dost žalostném stavu, jak píšu výše. Kmeny tenké, listů poskrovnu, ale žijou a lajkovi přijdou hezké. To samí jejich Washingtonie, na pohled hezké, ale pro mně jsou v žalostném stavu, mají 5-7 listů a kmen je až 3x tenčí než by měl být, to je daň za nádobové pěstování. Psal jsem to i na naše fórum.. raději dám palmu do země a budu se koukat jak palma vypadat má- s péčí jakou uznám za vhodnou, klidně i bez zálivky a hnojení (v zemi proč?), než abych jí v nádobě každodenně tankoval vodou, sháněl hnojiva, štval se při jejím stěhování a každoročně řešil do čeho jí přesadim (aby nějak vypadala a nestrádala). Tohle je zase můj pohled na věc. Když palma chcípne? Je to blbý, ale je to jen palma, pořídim si novou, pořídit si můžu vždycky novou. Ale raději si užiju její plný vzhled.

"Rozpor" u toho počasí, tady jsem nezvolil dobrý příklad. Ale zkusím to dovysvětlit. To že se zajímám o počasí neznamená, že se podívám na předpověď od Norů a od CHMI a udělám si z toho vlastní závěr. Hobby počasí je, sledovat výstupy jednotlivých modelů a jejich pertubací, velmi vhodné je to kombinovat se čtením meteofóra, kde působí lidi co ví o počasí víc než já. Po letech sledování a vlastního úsudku se svojí polohou jde celkem slušně, obzvlášť při silných mrazech, odhadnout předem dlouhé a silné mrazy (petrohradský expres), to je totiž přesun tlakových útvarů z Ruska do Evropy, když to řeknu velmi zjednodušeně, tam není co pohnojit. Buď mráz přijde a bude krutej, nebo přijde a nebude tak krutej, to že se něco chystá vidět lze. Druhá strana mince jsou nečekané situace, jako byla ta letos a znovu říkám, že byla výjimečná a stala se po xletech, naštěstí nebyla nebezpečná. Co se týče srážek, to už předpovědět nelze, ale o tom jsem nemluvil, pouze o nástupu mrazů.
Podle Honsové se řídíme také, vždy když nějaký server vydá její předpověď, počítáme, že bude přesný opak, kupodivu to docela vychází , tak moc je počasí i Dáša nespolehlivá.

Co se týče toho zimování, je to každého věc, k čemu se přikloní. My kdybychom měli 1-2 Trachýky, tak taky stavíme kryty, krásné, užitečné kryty. Ale v počtu palem, které máme to prostě nejde. Pokud člověk hlídá to počasí a ví co dělá při tom zimování, jde to i tím jednoduším způsobem- topným kabelem.

Co se týče stavu palem po zimě, v tomhle jsi asi nepochopil můj text. Listů padlo 120 ks hlavně proto, že když ostříham jednu, která byla štrejchlá mrazem a vedle stojí palma bez poškození, tak to vypadá divně, takže se musí ostříhat všechny . Jinak nemáš pravdu, zdravý plně zakořeněný dospělý Trachycarpus udělá v ČR ročně 12-16 listů. Pokud tedy po zimě přijde o listy, tak již během pár měsíců si udělá korunu novou. Problém je, že většině lidí, když přijde o všechny listy, tak z důvodu velmi silných mrazů, nebo zapaření. To pak už není zdravá palma a neobroste vůbec, nebo udělá 2 pahýly a další zimu nedá. S tím souvisí to, že člověk musí vědět co dělá. Já jsem věděl, že kdyby po těch -15°C přišly o všechny listy, tak se jim nic nestane, že brzy zase obrostou. Ale ani tato varianta se naštěstí nestala a většině listy zůstaly. Ten počet listů byl uměle navýšen, protože já palmy nikdy nestříhám, měli tedy listy většinou za posledních 5 let a pod -12°C jdou první do kopru právě většinou ty spodní.

Co se týče téma vlhkosti v srdíčku, tam mě bylo jasný, že tohle může být špatně pochopeno. Tady je vidět, že nemáš se zimováním palem žádné zkušenosti. Trachycarpus je schopen bez poškození přežít měsíc pod sněhem. Je schopen přežít každodenní studený Kanadský oceánský déšť ve Vancouveru. Ale nesnese být 14 dní zavřený v zapařené bedně. Je to obří rozdíl a je to velký milník, kteří třeba začínající pěstitelé nedokážou rozeznat. Kdyby Trachýkům vlhkost vadila, tak by po letošní zimě vypadaly u nás trochu hůře ne . My jsme měli třeba za prosinec a leden 100 mm, většinu v dešti, malou část ve sněhu a 2x byl mrznoucí déšť s ledovou krustou 1,5 cm, která vydržela několik dní. Na ní pak nasněžilo a rozpustil jí až déšť . Přesně na tohle jsou Trachy stavěné a imunní a nikdy jim ledová voda v srdíčku neublíží. Jediné co ubližuje jsou mrazy pod -12°C, zapaření, nebo kombinace silných mrazů pod -15 a dlouhodobé vlhkosti. Což je taky důvod, proč rostou hlavně v oblastech, kde teplota neklesá pod -12°C. Tedy značná část Alp (v Italské nížině rostou až do neuvěřitelných 900 m.n.m. vzácně i výše, vím o jednom v 1100 m.n.m), rostou takřka kolem celého pobřeží Evropy, včetně Švédska, Finska, dokonce i na Faerských ostrovech. Opravdu si myslíš, že je všude přes zimu kryjí proti dešti?
Proč je zapaření tak nebezpečné v nevětraném krytu, nebo ono stačí i příliš silně svázat listy a mít přes listy tkaninu=rozsvítí se v únoru slunce a vzniká zapaření, to je otázka asi na někoho jiného, kdo vysvětlí přesný mechanismus. Můžu ti jen uvést příklad, ze kterého jsem později vyvodil důsledky a palmy zbytečně přes zimu už nekrejeme. Právě ty naše zimovací bedny fungovaly skvěle, jen do doby prvního maléru. My jsme palmy dávali do beden vždy poslední slunečný a teplý den před mrazy (většinou v prosinci), aby byly palmy suché, svázali jim listy a dali do beden ze šalovaček vypolstrovanými polystyrenem. V každé bedně byl na zemi stočený šnek z topného kabelu, který prosto hezky vytopil. Tehdy jsem měl 7 palem napojených na jeden termostat, pospojovaným prodlužovačkami. Dělali jsme to roky před tím bez problému. Ale rok 2017 přinesl velmi mrazivý a stabilně chladný leden. První noc se stalo to, že vypadl topný kabel v první bedně, tedy zrovna tam, kde byl termostat . A stalo se to, že se termostat zapl, začalo topit všech 6 ostatních palem a u té první to jaksi netopilo. Termostat jel nonstop bez vypínání, protože mrzlo i druhý den a teplota se nedostala v bedně nad vypínací teplotu, zjistil jsem to až druhou noc, kdy se mi to nezdálo, tak jsem dal do beden teploměry. V první bedně s palmou bylo -13°C, v bedně za ní bylo +16°C. Tak mi hned docvaklo co se stalo, rozebral jsem v tom mrazu první bednu a kabel zapojil. Říkal jsem si, že pokud se něco stane, tak jedině té první palmě omrznou listy. Ostatní budou v pořádku, protože s mrazy do styku vlastně vůbec nepřišly. A +16 v ostatních bednách není nijak vysoká teplota, tohle umí být i v lednu na slunci. Chyba lávky. Nakonec to dopadlo tak, že první palma co si prošla mrazy a mimochodem byla zmrzlá celý měsíc v té bedně (protože termostat je nastavený -8 zap a -4 vyp a mrzlo celý měsíc), tak byla bez jediného škrábnutí. A všech 6 palem ve šňůře za ní bylo velmi vážně poškozeno zapařením. 2 později chcíply úplně, ostatní přišly o všechny listy. A byly to Trachýci od 1 po 3 metry, tedy od mláďat po dospělé. Všechny měli stejné příznaky, po odzimování v únoru vypadaly dobře, listy zelené, ale to člověk pozná, že není něco v pořádku. Do března byly všechny hnědé. Diagnoza, akutní zapaření. Díky skoku z +16°C do mínusových hodnot (a skok to nebyl, bedny jsou jako ledničky, teplota klesala hodiny). A ne nejednalo se o teplotní šok, palmy jsou zvyklé i na drsnější výkyvy, což umí skvěle únor, přes den třeba +12 a v noci -8°C. Jenže u toho svítí slunce, fouká vítr... Nezapaří se, venku na vzduchu nikdy .

Padající mráz je druhý nejhorší mráz, vlhkost ti listy nezničí (ta je naopak ochrání!), mráz ti listy zničí. U zdi domu, pod přesahem střechy se tak silný mráz nedostane. Zkoušíme v tomhle místě pěstovat kiwi deliciosi i chinensis, lokvát, mučenku, slizoplod, gr. jablko a další, funguje to. Nicméně tady uznávám, že při velmi silných mrazech je kombinace !vzdušná! vlhkost+mráz ničivější, než samotný mráz. Ale to se bavíme o teplotách pod -12°C a to je obecně na listy moc. Ku příkladu, a mám to vyzkoušené hned několikrát, -11°C na sucho, nebo s vlhkostí, listům nic neudělá .

Zase, ta věc s igelitem je něco, co jsi nikdy nezkoušel a pouze si to představuješ a to dokonce v černých barvách! Víš co je zemské teplo? To není +20°C, při silných mrazech to dokonce není ani 0°C, ale pořád je to vyšší teplota, než je teplota vzduchu. A vzhledem k tomu, že listy stačí ochránit před teplotou -12°C, stačí přehodit i ten igelit. Má to jedno pravidlo, musí ten "kryt" mít tvar účka. Zabrání padavému mrazu udělat škody na listech a v krytu udělá jen o málo malinko lepší klima než je mimo igelit. Kdo má pod čepicou, tak udělá kryt tvaru iglů, nebo týpí a využije zemského tepla na maximum. Jinak by i ti eskymáci zmrzly .

Tak a poslední 2 odstavečky, tam je to černočerná tma, promiň Martine . Já tu nepíšu abych tebe nebo někoho přesvědčoval. Rád jsem se aspoň pokusil vysvětlit jak se věci mají z našeho pěstování a ne tu šířit dál poplašné zprávy typu "postavte nad palmou stříšku, má ráda sucho". Takřka bažinatý druh Trachycarpus fortunei má rád všechno, jen ne sucho. Zkusím vložit i nějaké foto, snad to půjde odeslat.
Ve výsledku každý ať si pěstuje jak chce, já dám přednost pěstováním v zemi. Ten pocit, chodit v pochmurném prosinci pod palmami, nebo odhazovat sníh z příjezdovky pod palmami je prostě úžasnej . A za to občasné zimování mi to rozhodně stojí, než se s tim patlat v květináči. Na druhou stranu, ne každý na to má místo, chuť, odvahu, či další výmluvy .

Mimochodem u nás na zahradě přirůstají Trachycarpy ročně na kmeni 20 až 30 cm ročně, známému (opavsko) ale roste tempem 50 cm ročně. To je důvod proč je mam radši v zemi, za pár let si můžete udělat velkou palmu i u sebe .

Nemáš zač a abych kompletně doplnil svůj celkem rozsáhlý rozbor tak dodám následující. Mimochodem, je hezké, jak je každý z jiného těsta a má na věc svůj pohled. My třeba máme stejný přístup, poslední roky se snažíme si práci co nejvíc ulehčit a právě proto sázíme vše do země . V létě máme poslední roky problémy s vodou, výsadbou většího množství rostlin do země tyto problémy mizí. Zimování je pro nás méně náročné, něž se o to celý rok pak starat v nádobách.

Četl jsem tady v tématech hrozný bludy, ale pravda, že to byly velmi staré bludy, 11 let, za tu dobu se toho jistě mnoho změnilo u všech, co se týče informovanosti. Ale přeci jenom uvedu na pravou míru některé věci.
Trachycarpus v zemi udělá 2 m kmen ne za 30 let, ale za cca 8 let. Jiné je to v nádobě, tam je to podle péče těch 30 let reálných.
jaro 2012 (sázená cca 4 letá rostlina)

jaro 2019 (kmen mě loni již o pár cm přerostl, já mám 180 cm)

Jaro 2012

Dnes 2019

Žádná taková bezúdržbová a plně mrazuodolná palma se neobjeví, z těch co vydrží všechno je Trachýk na špici, krom mrazu pod -12°C. Pomyslné žezlo sice bere Rhapihophyllum kde je odolnost listu i o 10°C vyšší než u Trachycarpuse, ale jen některé populace v USA a jen v těchto podmínkách. To co se dováží a rozváží po Evropě je z jiné populace a vypěstované v jiných podmínkách. Naše Rhapidko krom toho že dělá 2 listy ročně, tak má i stejnou odolnost jako Trachýk, což je fajn, ale radši bych tu americkou populaci co je po -20°C zelená. Ale stejně to je v lepším případě jen velmi objemný keř, typická palma to není.

Když jsme u těch yucc, tak nám dělají radost kříženci juk, třeba zrovna filamentosa x karlsruhensis (ta kvetoucí), pod přesahem střechy, nezimováno.

Úplná špica je gloriosa x thomsoniana, jak tohle mohlo někoho napadnout! přesah střechy, nezimováno

Za nezmar považuju i obyčejnou rostratu, bez zimování u jižního svahu, úžasná yucca.

Tady je zmíněný lokvát, od severu je zimní zahrada, ze západu dům. Po -17°C v bezvadném stavu, letos už to vidím i na květy (je roubovaný před 4 lety).

A za dobré rozhodnutí beru i výsadbu citrusů na zahradu. Zimování je sice nákladnější, ale tolik a takový citrony jsme u nádobový rostliny neměli.

Já už nechci být za trapáka , ale co se týče té citový vazby, tak tu máme ke všem rostlinám . A ta vazba je větší, pokud se těm rostlinám daří, u palem to v nádobě prostě nejde, nedaří se jim proto, že v nádobě nerozvinou veškerý svůj potenciál. Od toho se odvíjí to, že pokud rostlina zajde z jakéhokoliv důvodu, dá se sehnat jiná. Já to mam ještě šouplé a druhy rostlin, které zajdou i přes naší veškerou péči, tak už znovu neobdnovujeme. Jedná se hlavně o polotropické druhy a pár subtropických náročných druhů. Pokud vím proč rostlina odešla a nemám možnost tu chybu neopakovat, už jí nechci. Je to třeba rod Parajubaea, která se u nás ukázala méně odolnější, než se o ní píše.
Máme plno tropických palem, lidem se líbí, obdivují je, já v nich po letech začal vidět "chcípáčky" a začaly u mě trochu ztrácet na té citové vazbě. Do větší nádoby už dát nejdou, neprošli bychom dveřmi do zimní zahrady. U mě mají hodnotu rostliny, kterým ta nádoba stačí a rostou v ní téměř stejně dobře, jakoby byly v zemi. Ale to moc palem neumí, jmenovitě to umí rod Archontophoenix, mimo palem aspoň zatím dělá přirozený vzhled rod Strelitzia, ale u té počítám, že do pár let už začne krnět, jako všechny rostliny.

O pokusech botanické vím, před lety nechali zhynout vlastní hloupostí 2 velké Washingotnie. A to tak, že je vysadili do země, což bylo super, ale tu zimní boudu co jsem viděl na vlastní oči, jsem jim za rámeček nedal. Palmy samozřejmě nepřežily, ty boudy byly naprosto nedostačující, úplně zbytečná práce. Napsal jsem znepokojující email do jejich řad, kde mi bylo sděleno, že i "mrtvá palma do pouštního prostředí patří". Což vysvětluje i tvůj údiv na mrtvými yukami a vzrostlými kaktusy - i ty tam nejspíš patří .
Každopádně se nejspíše poučili a výsadby posledních 2 let mě nepřestávají udivovat. Zmrzlé Washingtonie nahradili novými menšími a nové zimní kryty jsou už použitelné. V lese jsme objevili výsadbu i stromové kapradiny Dicksonie, i tu dobře zimují  rostlina vypadá skvěle. Krom toho roky úspěšně zimují Trachýky u Faty spolu s banány. Takže v tomhle ohledu se dali trochu do kupy a už to není ostuda .

Pokud máš automatickou závlahu a dost vody k zalévání, nebo někoho hodného kdo to udělá za tebe, tak je to pochopitelné a chápu jak to myslíš. Stejně ale pořád považuji za méně obtěžující tu rostlinu vysadit (pokud má potenciál v té zemi), na podzim přišroubovat k sobě 5 desek jakožto zimní budník, hodit tam nějaký topítko a nazdar bazar za 4 měsíce u rozložení krytu, ale tím se vracím do předchozích příspěvků .

Ještě mohu dodat jedno, s čím přicházíme do styku dnes a denně. Čtu, nebo mě i přímo někdo napíše, že má palmu, že bude asi odolná protože jí má venku do silnějších mrazů (Trachycarpus). Ale že už je velká a nevejde se do garáže a oni jí už nemůžou skoro únést. Tak co má dělat.
No co má asi dělat, prodat jí nechce a když, tak jeho představa je třeba 20 tisíc, protože semínko přece sebíral před 30 lety v Jugoslávii jako malý kluk, takže je to přece velká vzácnost (ne neni). Když mu řeknu, že ta palma má hodnotu 3-4 tísíce, tak to ani slyšet nechce, protože jí má 30 let a nezajímá ho, že to je vlastně bonsai a to ještě ne v úplně nejlepším stavu. Když mu řeknu, ať jí dá do země, že zimovat jí je mnohem méně náročnější, než se s ní tahat a navíc mu odpadne letní zálivka, tak to nechce ani slyšet, že o ní nechce přijít..
Ve výsledku pak vlastně nevím, proč mi takový člověk píše, když vlastně nic udělat nechce a pravda se mu nelíbí.. To co jemu ta palma vyrostla za 30 let v nádobě, já mam za 5 let v zemi. Tady jde trochu rozlišit i ta citová vazba, po 30 letech je jasné, že se vytvoří přilnutí. Bohužel je to na úkor vitality rostliny. Jak jsem psal na začátku, nechci být za trápáka, říkal jsem to!

Ve své podstatě máš pravdu, yuccy jsou typ rostlin, kde se stavění stříšek vyplatí. Vybrané druhy jsou odolné na mráz dost, ale česká vlhká zima jim dává zabrat. Navíc mám pocit, že ten kamenný mulč, který vypadá sice impozantně, tak přes zimu nadměrně zadržuje vodu. Ta jejich Arizona má sice sklon svahu na jih, ale je to málo. Plno rostlin tam projevuje známky zimního přemokření. Jediné co jim tam za yuccy drží jsou právě rostraty, baccaty jsou relativně ok a mají tam krásné elaty. Zbytek fakt šel nebo pomalu chřadne. I velké Cylindroopuncie jim nějak strádají což je zvláštní, protože ty vydrží neskutečné věci. My je máme před vratama na kraji jižního svahu, v zimě nám na ně hází sníh a nejsou zdaleka tak ošklivé jako v té troji.
O naší rostratu se nebojím, letos jsme tu měli nadprůměrně vlhkou zimu, obzvlášť prosinec byl zatim nejdeštivější měsíc z celého roku a bylo stabilně chladno. V únoru pak kalamita a s ní to ani nehlo, na jaře mělo pár spodních listů fleky. Mrazově si u nás nepohorší, za posledních 29 let, u nás bylo pod -20°C 2x.
U jiných druhů je to pouze o místě výsadby, kdo si je dá doprostřed zahrady, kde není žádné mikroklima, to není cesta k úspěchu. A dovoz velkých yucc také nepodporuji, většinou je to dovoz Mexiko a funguje to opravdu stylem drancování polopouští . Jediná yucca co pochází z Evropy je rostrata s kmenem kolem 1 m, ty jsou většinou ze Španělska, jako ta naše. Tam to vyrostlo na plantážích.