Trachy fortunei (Stránka 3 z 4)

Pridajte sem prosim fotky, čo Vám dal do mailu. Sú od jej vysadenia v aprili 2007 až do odzimovania teraz na jar 2018

zaslal Peter z Bratislavy:

zaslal Peter z Bratislavy:

zaslal Peter z Bratislavy:

Ahoj, trochu se pleteš, jednak se píšeme Tropik s "k" na konci (malé rýpnutí ) a dále to zimování je poměrně dlouhé téma, palmy v zemi pěstujeme letos 10 let v zemi, za tu dobu jsme nějaké zkušenosti získali. Bohužel tam nejde udělat jeden závěr na odstavec o pár větách, ale líbí se mi, když vůbec někdo tu mrazuodolnost sleduje a svým způsobem ho to zajímá.
Teď budu mluvit jako dědek, ale před těmi 10 lety "pamatuji" zimy, které byly ještě v pořádku, třeba zrovna zima 2009/10 byla typicky vydařená a česká, velmi dlouhá. Sníh ležel od konce listopadu až do půlky dubna, na jaře to bylo již s oblevami. Teď mi to třeba přijde úplně neuvěřitelné, protože taková zima u nás nebyla už plno let. Ale i tehdy nám všechny palmy přežily i bez vytápění.
Za ty roky jsme v zimování trochu pokročili a je velký, zdůrazňuji, VELKÝ, milník, že palmy rodu Trachycarpus nesnesou v srdíčku přes zimu vlhkost a že se proto musí stavět nějaké stříšky. Je to obří nafouklá bublina a není na ní zrnko pravdy. Bádal jsem, kde má tenhle blud asi kořeny a nejspíše se to bude odvozovat od suchomilných palem a jiných exotů, kde stříška naopak pomáhá rostlině zimu přežít lépe, u palem to jsou vyloženě jen polopouštní druhy, jako je Nannorhops a Thritrinax, jiné mrazuodolné druhy jsou na vlhkost plně tolerantní! Také nejspíš někdo zjistil, že když palmu zahalí do obří konstrukce pod igelit, že zimu přežije lépe. Jenže to není díky absenci vlhkosti, ale díky tomu, že deštníkovitý tvar krytu lépe zadrží zemské teplo při silných mrazech a výrazně se tím sníží škody.
Posledních asi 5 let jsme přešli na úplně jiné zimování. Nestavíme už žádné obludné boudy na které se pak 3 měsíce díváme. My nestavíme dokonce už vůbec nic. My se zajímáme o počasí a dokážeme slušně předem odhadnout, kdy přijde ta zákeřná zima, při které se už palma musí zazimovat. Letošní zimu, třeba taková situace nebyla a nemuseli jsme zimovat ani jednoho Trachycarpuse. U jiné zimy takové štěstí není a z 90% je to kvůli vpádu petrohradského expresu ze SV, ruské mrazy. Ty jsou velmi dobře předpovídatelné a jdou vidět bezpečně v modelech i 14 dní předem, my vyčkáváme podle situace 5-7 dní předem, pak palmy zazimujeme (musíme začít z předstihem máme toho hodně). A ten vtip je v tom, že po skončení mrazů, kryty zase sundáme. Takže poslední zimy máme palmy v krytu, třeba jen 1 týden za celou zimu a to už mi nepřijde jako negativum. Navíc si jejich zimování neustále zjednodušujeme, poslední roky jsme přešli na zimování ve stylu "Lešner", tedy svázat listy, obalit vyzkoušeným topným kabelem a přes to přehodit pytel, nazdar bazar, práce na 10 minut u jedné palmy. Sundané to je pak za 3 minuty, protože odzimování jde mnohem veseleji .
A teď praktické poznatky. Že není palma co se u nás nemusí vůbec zimovat? Ale je, a je dokonce více druhů . Má to ale háček, volně na zahradě to nedá dlouhodobě žádná palma. V centru Prahy, nebo na Litoměřicku, či Břeclavsku možná třeba 5 let za sebou ok, pak přijde jedna silná zima a hotovo. Ale stačí tomu přizpůsobit místo výsadby, a je vystaráno, to je celé. Jako nejpříznivější se ukázala výsadba bezprostředně ke zdi domu, s malým dodatkem a tím je přesah střechy. Nejničivější jsou totiž padavé mrazy, čím větší je přesah střechy, tím lépe. Vhodný je nějaký dům, který má tvar elka, nemusí být dokonce ani na jih. Že by kořeny poškodily dům se nikdo bát nemusí, kořeny tvoří palmy dužnaté, jako byliny, mezi kameny se zarvou, ale dál kořeny nesílí. Mám velmi milé zprávy třeba z Nitry, kde jsou zimy chladnější než u nás na JZ Čech ve 460 m.n.m, tedy kde bydlíme. Palmy volně v prostranství bez šance, 50 km/h vítr při -16°C je něco, co já třeba neznám tady, ale v té Nitře ve vnitrobloku někdo u hospody vysázel nebo poházel semena Trachýků u příjezdovky, kde je asi 50 cm široký záhon ihned u velmi vysoké kamenné zdi. Palmy tam přežívají každou zimu, bez žádného krytí, při velkých mrazech omrznou listy, na jaře obrazí. Zeď ochraňuje kmeny, příjezdovka kořeny.
Podobné pokusy děláme i my, přesně tímto způsobem nám přežilo 6 zim venku bez vytápění i Avokádo . Pak už bylo moc velké a museli jsme ho vykopat.

Takže kdo sní o palmové zahradě, má velkou smůlu, žijeme na půl v kontinentálním klimatu a na půl v oceánském. Palmy kontinentální klima nedávají, v létě je moří sucha a v zimě ruské mrazy. Ale s trochou zkušeností a inspirace se to dá pěstovat, jen je potřeba se přizpůsobit palmě a ne svému oku, plno lidí si představuje palmy u bazénu, to je sice moc hezká představa, ale žijeme v ČR, tady to prostě funguje jinak. Pokud chci mít palmu u bazénu je nutné je pěstovat asi jako my, být tedy připravený meteorolog a mít doma zásobu topných kabelů a termostatů. Martinovo pěstování pod slámou jsem mu neposvětil, fungovat mu to bude jen dokud budou palmy malé. Jakmile se zvednou od země, tak už budou jednoduše řečeno "moc daleko od země" a prostě mu zmrznou. Nějaký vytápění hnojem nebudu ani komentovat . Tam prostě není co řešit, list snese -12°C v jistých případech až -15°C, pak jdou do háje. Kmen vydrží krátkodobě až -27°C, ale jen u dospělé palmy a v klimatu bulharska, kde trvá kvalitní léto 6 měsíců a zimní slunce má sílu jako to české ale březnové.
Tím se dostávám k letošní zimě, těch 90% zim kdy se palma musí zazimovat protože sem vtrhne zima z Ruska je fakt, zbylých 10% je u nás poslední roky méně a méně častější "vyjasnění nad sněhovou pokrývkou". A k tomu musí být splněné ještě mnoho faktorů. U nás se to letos po letech splnilo, v únoru nakydalo rekordních 32 cm sněhu, které vůbec předpověď nehlásala (prostě přetočená tlaková níže). Palmy jsme samozřejmě kryté neměli, protože celou tuto sněhovou epizodu měly provázet mrazy jen do -8°C, vyjasnit se nemělo. Ale vyjasnilo se, tohle je situace, která se nedá předpovědět 7-5 dní dokonce ani 24 hod do předu a je dost zrádná. Takže nakonec bylo rovných -15°C, palmy v tu dobu už byly bez sněhové peřiny na listech, protože celý den po té kalamitě, pralo slunce a všechen sníh z listů sjel. Ráno jsem šel zkontrolovat ty hrůzy, ku mému překvapení to bylo jen s minimálními škodami. Ale má to svuj obří háček. Za běžných okolností je -15°C pro listy Trachýků konečná, finýto, šlus, popraskané pletiva, dubnová černota. Ale díky tomu, že den před tim pralo slunce a bezprostředně po mrazivému ránu opět vyšel oskar a pral volty do kmenů palem a listů, se listy během pár minut ohřály a uchránily se. Žádná palma na slunci nepřišla o všechny listy, dokonce pár palem nepřišlo ani o jeden list a byly i bez viditelných škod. Takže i takhle se to dá.
Za 4 poslední zimy, kdy jsme palmy nechránili proti srážkám jsme neměli ani jedno vyhnití, nahnití a ani žádná sebemenší poškození vlhkostí srdíčka palmy. Není to reálné, palmy pocházejí nebo rostou v místech, kde jsou během roku převážně zimní srážky. Nebo srážky rovnoměrně, ale v obřích úhrnech. Třeba Švícarské Lugano, které má roční průměrný úhrn šílených 2000 mm (Praha má do 500 mm !!). V Luganu rostou i mnohem suchomilnější druhy, jako je rod Brahea, nebo Phoenix, dokonce i pouštní Phoenix dactylifera. Vlhkost v srdíčku je pro mě nechutně mediálně přehnané téma. A 90% pěstitelů, které známe a přišly o velkou nebo malou palmu, tak to nebylo díky silným mrazům, ale díky tomu, že palmu něčím zaházeli, nebo obalili a palma se jim zapařila. Mimochodem i ty naše bedny, které jsme stavěli, byly nebezpečné, při delších mrazech se obsah bedny prostě zapaří. A teprve sražená vlhkost bez pohybu vzduchu, to je zabiják. Nejhorší je, že dokáže palmě listy oslabit a palma se po odzimování tváří nejdříve zdravě, ale během měsíce jí zhnědnou listy a v dubnu palma vyhnije. Plno lidí ani zpětně nezjistí proč a mylně to svádí na silnou zimu a "že oni přece kvalitně zazimovali". Jojo, velmi kvalitně .
I my jsme za ty roky přišli o více palem z důvodu zapaření, nebo od spálení kabelama, než aby palma umrzla!

Mimochodem holandské kabely které na zimování používáme, zapínáme na termostat při teplotě -8/-10°C a kabely jsou jen vlažné, není to tedy vytápění palem, ale spíše jen ochrana před zmrznutím. Spotřeba je nicotná, u jedné palmy nejde ani vyčíslit, jsou do řádově koruny nebo desetikoruny za zimu.

Máme na stránkách plno článků z našeho pozorování o zimuvzdornosti palem, o zimování, o původu palem. Nechápu lidi, kteří i po přečtení našich faktů (žádných přepisů z jiných webů) mají pořád pocit, že palma za 1. nemá ráda vodu, za 2. nemá ráda mrazy.
Nesouhlasím s nádobovým pěstováním, je vidět, že jsi palmu v zemi nepěstoval . V nádobě nikdy nedocílíš nádherné palmy, s tlustým kmenem a suknicí listů. První roky, než prokoření nádobu a vysaje veškeré živiny, tak poroste dobře a bude i pěkná, ale pak se růst brutálně zpomalí a začnu vady na kráse. A to ještě Trachycarpus je poměrně nenáročný, viděl jsem i poměrně hezké kusy třeba 40 letých palem u lidí na zahradě v nádobě, pokud se taková palma zalévá aspoň slepičákama, má aspoň ty listy zelené..

A ještě pro upřesnění, Trachycarpus je asi jedná palma co znám, která dokáže žít a dokonce prosperovat v nádobě, bez odtokových děr. Dokonce i roky zatuchlý substrát, který má dole konzistenci i vůni septiku, jsou kořeny schopné tolerovat. V zemi se osvědčilo palmy přehnaně zalévat a zimní vlhkost mu naopak prospívá, protože listy spotřebovávají vodu i v zimně a dokonce i v mrazech. Jsou zdokumentované uschlé Trachycarusy po suchých zimách, dokonce i po teplých zimách, kdy se nezimovalo. Ale stačilo 14 dní decentních holomrazů, kdy palma sice neumrzne, ale půda promrzne pár desítek cm a je na průser zaděláno. I proto doporučeme sázet palmy ke zdi domu, kde půda takřka nezamrzá, nebo jen minimálně, popřípadě poblíž betonů a asfaltů. Sami máme na dvoře Trachycarpusovou alej, 5 větších kousků ihned vedle asfaltu, funguje to .

Znám obří zástupy pěstitelů palem v ČR, v Evropě i ve světě, zajímám se o odolnost jejich palem, respektive obecně o odolnost palem, někdy je fakt problém rozlišovat některé informace od konkrétních lidí, třeba ti, co bydlí v teplých Evropských městech a teploty spíše odhadují na konkrétní dotazy neodpovídají, někdy je fajn to zase brát prostě s rezervou a nekoukat jak vyvoraná myš ale zaměřit se na fakta.., znám lidi kteří i záměrně lžou . Pěstování bez přehnané péče jde, my jsme se vydali poslední roky právě touhle cestou, letos máme palmy trochu pocuchané od té české zimy, ze 7 palem jsme letos odstranili 120 ks listů, které byly většinou poznamenané mrazem ale více byly vylámané od sněhu. Tedy pak ty palmy podle toho vypadají, já s tím problém nemám, vím kdy je palma zdravá a kdy ne. Nemám problém ani s přehnanou péči, tedy ty polykarbonátové domky (ty stavíme na jiné méně odolné druhy taky), protože pak jsou ty palmy ještě o to hezčí.
Ku příkladu máme od roku 2011 v zemi Trachycarpuse, který je vysazen před zimní zahradou, která tvoří právě to tepelné elko 2 budov. Je vysazen 2 m od budovy, přežil všechny zimy od roku 2011 ve výborném stavu a nikdy jsem mu záměrně neustřihl ani jeden list, nechával jsem mu suknici listů. Ta po letech byla tak hustá, že listy se ve vrstvě dotýkaly země a nebyl vidět ani kmen. Letos to rozlámal sníh, mrazy listům neublížily. Palma s minimální údržbou, nádherná, obřích rozměrů, jde to . V teplejších lokalitách by mohla být od zdi domu ještě dále aby přežívala v takovýmhle stavu.