Téma: Hnojení
Ahoj, rád bych se zeptal zkušenějších na přihnojování bambusů. Od kdy do kdy hnojíte draslíkatými hnojivy? Máte nějakou oblíbenou značku hnojiva? (cena /kvalita)
Nejste přihlášen. Přihlaste se, nebo se zaregistrujte.
forum.bambusy.info » Bambusy - Pěstování » Hnojení
Ahoj, rád bych se zeptal zkušenějších na přihnojování bambusů. Od kdy do kdy hnojíte draslíkatými hnojivy? Máte nějakou oblíbenou značku hnojiva? (cena /kvalita)
Já asi moc neporadím. Mám porosty už velké a nejsem si úplně jist, zda to na dospělé bambusy má nějaký vliv, takže ty už takto nehnojím. Nějaký draslík dostávají už během sezony, takže doufám, že si ho vezmou z toho. U malých sazenic jsem zaléval Kristalonem podzim, přijde mi jako velmi dobrý, ale taky drahý, takže na velké porosty ho asi nemá cenu používat.
Souhlasím
Ok, díky za reakci.
Ráda bych se zeptala jak to máte s hnojením, při projíždění různých vláken jsem často narazila na to, že hnojíte hnojem, granulovaným nebo i "původním".
Pokud hnojíte nezpracovaným hnojem, jak často, a jak dlouho ho necháte odležet než se dá aplikovat? A nějak ho do země zahrabete, nebo jen přihrnete?
Mám neomezený přísun koňských koblížků, ale ouha, nejde o hnůj, tedy směs s podestýlkou, ale opravdu jen čisté kobylince. Dá se to taky použít?
Hnůj je ideální hnojivo. Čerstvý ve větším množství by opravdu mohl mladé rostlinky i spálit, ale u starších, zakořeněných bambusů bych se nebál.
Nezarývej, rozhoď bobky kolem bambusu. Pokud máš listí, slámu, trávu, hobliny, piliny, větvičky, jakýkoli bio odpad, navrstvi to na hnůj. A nenech to úplně vyschnout, občas zalij, když dlouho neprší.
"Neomezený přísun koňských koblížků" je něco, co ti určitě mnozí z nás (včetně mne) můžou jen závidět. Bambusy si budou jen chrochtat a určitě se ti během let odvděčí.
Také hnojím hnojem. Mám kravský a koňský. Jelikož není odleželý aplikují ho tak, že ho rozhodím kolem rostliny tam kde ještě neroste, ale kde za pár let jistě poroste. Takže si tím zároveň hubím trávu kolem rostliny. Ideální je 10let odleželý hnůj, ale ten vám nikdo nedá, takže i 4letý je dobrý model. Na přímé hnojení používám minimálně 14 dní v teple vylouhované slepičince jako tekuté hnojivo, dělám to ve velkém, do plechové vany kolečko slepičinců a do plna vodu. Dvě takové vany mám na sezónu pro 15 mladých rostlin.
Děkuju pánové!
"Neomezený přísun koňských koblížků" je něco, co ti určitě mnozí z nás (včetně mne) můžou jen závidět
Vlastním zdroj, ale myslím že většina stájí ve které by ses zeptal ráda přenechá hnůj za odvoz, zažila jsem že stačilo když zájemce přistavil vozík nebo dodal pytle, nebo si mohl sám vysbírat "materiálu" do sytosti.
Pokud máš listí, slámu, trávu, hobliny, piliny, větvičky, jakýkoli bio odpad
Máme doma morčata, takže často vyazuju hobliny, ještě mě nenapadlo je takhle použít, díky za tip, ono by se to možná dalo použít i na zamulčování pod jiné rostliny že? Takže bude hnojení i morčecím hnojem
Ideální je 10let odleželý hnůj, ale ten vám nikdo nedá, takže i 4letý je dobrý model.
Bohužel na 4 letý se mi čekat nechce :-) a slepice nemám.
Doplnil bych postřeh z letošní zimy. Koňský hnůj (čerstvý) dříve naházený v cca 15cm souvislé vrstvě skvěle pohnojil bambusy výborně zareagovaly a vyhnaly velké výhony. Hnůj se rozložil a vytvořil novou vrstvu humusu. Bambusy kořenily v této nové vrstvě. Díky tomu, že je lehká a vzdušná, jsem měl letos v zimě docela dost vývratů. Bambusy v tom kotví hůř, než v normální půdě. Takže teď se trochu vracím k chemii a kombinuji to.
S hnojem není třeba čekat až uzraje. Naopak, když z něj chce člověk dostat na bambusy co nejvíc dusíku, je lepší aplikovat hned. Rozkladem se dusík spotřebovává. Platí pro velké rostliny, u sazenic bych byl opatrný.
Hobliny na mulč moc dobré nejsou. Celulóza při rozkladu spotřebovává dusík, takže se tím konkuruje bambusům, kterým ho odebírá. Případně aplikované hobliny se dají třeba zalít močovinou a tím dusík potřebný k rozkladu dodat.
S tím čerstvým hnojem to osobně testovat nebudu.
Na hnojišti nikdy nic neroste a to kopřiva nebo lebeda potřebujou hodně dusíku.
Podle mě je potřeba aby hnůj vypláchl déšť, protože když mi bambus bude ochcávat pes, tak také zaručeně chcípne ( ten bambus) i když pes vlastně taky.
To že o spoustu dusíku přijdu než hnůj uleží je fakt, ale to nehraje roli když je dost hmoty která mi přes zimu ochrání zem před promrznutím.
Poznatek o vývratech je zajímavý, zkusím vrstvu hnoje prosypávat hlínou.
Nevím z jakého zdroje je informace že celulóza při rozkladu spotřebovává dusík, ale jakýkoli rozkladný proces je čistě bakteriální záležitost a všechny bakterie potřebují kyslík. Tudíž přehazovaný načechraný hnůj zetleje rychleji než ležící. Kdysy jsem vybagroval jámu metr širokou metr hlubokou a 20m dlouhou naplnil ji shnilými kmeny a zakryl hlínou a vyrobil tak záhon s obrovskou zásobou živin. Nemám pocit že by rozklad celulózy ubral dusík, díky velkým kmenům se pomalu uvolňuje řadu let.
Zamulčoval jsem své bambusy silnou vrstvou hoblin. Až následně jsem se dozvěděl, že to není vhodný materiál. Stavím dřevostavbu a pohledové trámy z jasanu si hobluji na zahradě, hobliny mi lítají z tesařského hoblíku rovnou na bambusy. Vrstva mohla být i několik desítek centimetrů. Neumím posoudit zda mají hobliny negativní vliv na rostliny. Ty zároveň hnojím NPK. Nicméně po jednom roce co už dochází k rozkladu a hobliny jsou stlačeny do jakéhosi substrátu i rhizomy přeskočily do této hladiny. Rostliny jsou zatím cca 2,5m vysoké a přírůstku je ještě vzhledem k mládí rostlin málo, takže k vyvrácení ještě nenastalo.
S tím čerstvým hnojem to osobně testovat nebudu.
Na hnojišti nikdy nic neroste a to kopřiva nebo lebeda potřebujou hodně dusíku.
Když se čerstvý hnůj nahází pod bambusy, neznamená to, že rostou jen v něm. Zaléváním a deštěm se vyplavují živiny, které bambusy dobře využijí. Nikoho nenutím ho používat, ale není třeba se toho bát, nikdy jsem nepozoroval, že by to starší porosty bambusů nějak poškodilo. Několikrát se mi i stalo, že rhizom spodem prorostl do hromady složeného hnoje, který ležel vedle a bez problému z něj vyrostlo nové stéblo, které se muselo prokousat i metr vysokou vrstvou hnoje.
To že o spoustu dusíku přijdu než hnůj uleží je fakt, ale to nehraje roli když je dost hmoty která mi přes zimu ochrání zem před promrznutím.
Podobnou službu časem udělají i opadané listy a stébelné pochvy, takže přicházet o zdroj dusíku je škoda, protože bambusy jsou opravdu jeho velkými žrouty.
Nevím z jakého zdroje je informace že celulóza při rozkladu spotřebovává dusík, ale jakýkoli rozkladný proces je čistě bakteriální záležitost a všechny bakterie potřebují kyslík. Tudíž přehazovaný načechraný hnůj zetleje rychleji než ležící. Kdysy jsem vybagroval jámu metr širokou metr hlubokou a 20m dlouhou naplnil ji shnilými kmeny a zakryl hlínou a vyrobil tak záhon s obrovskou zásobou živin. Nemám pocit že by rozklad celulózy ubral dusík, díky velkým kmenům se pomalu uvolňuje řadu let.
Nejsem chemik, ale pokud jsem si nastudoval, tak hobliny, štěpka a další dřevní hmota obsahují ve velké většině uhlík. Bakterie pak k jeho rozkladu potřebují také dusík, který si musí někde opatřit. Pokud je ho málo, rozklad je pomalý. Při zakládání kompostů se doporučuje dřevní hmotu prohazovat zelenými částmi roslin, které jsou naopak na dusík bohaté, dostane se pak kvalitní výživný kompost.
Měl jsem možnost zkoušet koňský hnůj s podestýlkou ze slámy a s hoblinami. Mnohem lepší výsledky i kvalitnější humus byl z toho ze slámou. Ta sice při rozkladu také nějaký dusík vezme. ale výsledný produkt byl mnohem lepší a i se mi zdálo, že bambusy po něm bujely více.
Nějaké živiny se při aplikování čehokoli pod bambusy do půdy dostanou, ale pokud chceme, aby přírůstky byly velké a bambusy měly hodně živin, je dobré využít zdroje maximálně.
Zdrojů o kompostování a hnojení je spousta, třeba můžu doporučit tuhle knihu, je to tam dobře shrnuto.
forum.bambusy.info » Bambusy - Pěstování » Hnojení