13

Re: Hnojení

pavelmicek napsal:

Zamulčoval jsem své bambusy silnou vrstvou hoblin. Až následně jsem se dozvěděl, že to není vhodný materiál. Stavím dřevostavbu a pohledové trámy z jasanu si hobluji na zahradě, hobliny mi lítají z tesařského hoblíku rovnou na bambusy. Vrstva mohla být i několik desítek centimetrů. Neumím posoudit zda mají hobliny negativní vliv na rostliny. Ty zároveň hnojím NPK. Nicméně po jednom roce co už dochází k rozkladu a hobliny jsou stlačeny do jakéhosi substrátu i rhizomy přeskočily do této hladiny. Rostliny jsou zatím cca 2,5m vysoké a přírůstku je ještě vzhledem k mládí rostlin málo, takže k vyvrácení ještě nenastalo.

Věřím, že si z toho NPK rozkladný proces vezme svůj díl, ale určitě tam zbyde ještě něco i pro bambusy. Pro tuhle výšku by vyvracení ještě nemělo platit. Stébla budou tenká, takže v zimě se pod tíhou sněhu spíše ohnou. Měl jsem upřesnit, že vývraty se týkaly stébel cca. 6 metrů vysokých s průměrem stébel kolem 3cm. Ta už jsou pevná, tolik se neohýbají, takže nánosy sněhu je následně vyvrátily.

14

Re: Hnojení

Martinfarmář napsal:

Také hnojím hnojem. Mám kravský a koňský. Jelikož není odleželý aplikují ho tak, že ho rozhodím kolem rostliny tam kde ještě neroste, ale kde za pár let jistě poroste. Takže si tím zároveň hubím trávu kolem rostliny. Ideální je 10let odleželý hnůj, ale ten vám nikdo nedá, takže i 4letý je dobrý model. Na přímé hnojení používám minimálně 14 dní v teple vylouhované slepičince jako tekuté hnojivo, dělám to ve velkém, do plechové vany kolečko slepičinců a do plna vodu. Dvě takové vany mám na sezónu pro 15 mladých rostlin.

Pokud máš k dispozici slepičince, tak klidně stačí starší uleželý hnůj. Pro nás, co takovýhle výborný zdroj dusíku nemají, zbývá vytěžit maximum z toho co je.

Martinfarmář napsal:


Podle mě je potřeba aby hnůj vypláchl déšť, protože když mi bambus bude ochcávat pes, tak také zaručeně chcípne ( ten bambus) i když pes vlastně taky.

To bych si tak nebyl úplně jistý. smile Pokud bude chodit na malou rostlinu, případně pořád k jednomu stéblu, tak možná, ale pokud bude navštěvovat vzrostlý porost, tak věřím, že to bambusu nic neudělá. Opravdu toho absorbují dost.

15

Re: Hnojení

Martinfarmář napsal:

Nevím z jakého zdroje je informace že celulóza při rozkladu spotřebovává dusík, ale jakýkoli rozkladný proces je čistě bakteriální záležitost a všechny bakterie potřebují kyslík. Tudíž přehazovaný načechraný hnůj zetleje rychleji než ležící. Kdysy jsem vybagroval jámu metr širokou metr hlubokou a 20m dlouhou naplnil ji shnilými kmeny a zakryl hlínou a vyrobil tak záhon s obrovskou zásobou živin. Nemám pocit že by rozklad celulózy ubral dusík, díky velkým kmenům se pomalu uvolňuje řadu let.

Zdrojů je víc, ale podařilo se mi dohledat alespoň jeden kvalitní:


PĚSTEBNÍ SUBSTRÁTY, VHODNÉ PRO OKRASNOU ŠKOLKAŘSKOU PRODUKCI


Mendelova univerzita v Brně
Zahradnická fakulta v Lednici

bakalářká práce napsal:

Poměr uhlíku a dusíku (C:N) Rychlý rozklad organické hmoty v substrátech může mít za následek snížení objemu a tím i snížení provzdušnění média. Materiály, které mají vysoký obsah celulózy (uhlíku) na obsah dusíku, podléhají rychlému rozkladu mikroorganismů. Nejenom, že se částice zmenšují, ale dochází i k spotřebování dusíku mikroorganismy, který by normálně využívala rostlina pro své potřeby. Piliny a hobliny mají vyšší podíl C:N než jiné organické látky. Piliny mají poměr C:N asi 1 000:1, zatím co kůra 300:1. Rozklad těchto částic je v zprvu velmi rychlý, ale časem klesá. Proto bychom se měli vyvarovat použití čerstvých pilin a kůry. (Ingram, Henley, Yeage 1993)


Složení a obsah látek v různých hnojích je přehledně třeba tady:

http://konskyhnuj.kvalitne.cz/o_hnoji.html

16

Re: Hnojení

S tou celulózou a spotřebou dusíku má pochopitelně Wufeng pravdu. Podobné je to u jakéhokoli suchého bioodpadu - zjednodušeně: zelená hmota = pozitivní dusíková bilance; suchá hmota = negativní bilance.

Ale ty piliny/hobliny mají jiná pozitiva: mírně okyselují (zejména z jehličnanů, může se hodit na vápenatých půdách) a chrání hnůj pod sebou před vysycháním i promrzáním.

Samozřejmě není problém to prolévat močovinou, močí nebo NPK s vysokým podílem N apod. Dodat dusík není zas takový problém. Chemie bych se nebál, bambusu je to jedno. Jen nepřehnat. Rostliny by byly náchylnější k nemocem a mrazu.

Kdysi dávno jsem četl výsledky studie, kde se zkoumal růst a zdravotní stav nějakých zemědělských plodin v závislosti na hnojení. Nejlepší výsledky byly tam, kde se hnojilo téměř na hraně únosnosti rostlin. Obě krajnosti byly nic moc. Nehnojené byly malé, dávaly nízké výnosy, ale v zásadě byly zdravější než ty, které byly přehnojovány. Podle mých nevelkých zkušeností ale bambusy snesou dost.

Jinak nám, pěstitelům, v této době hraje do karet vyšší obsah CO2 v atmosféře, kterého je teď zhruba 400 ppm, neboli 0,04 % (ještě v 18. století to bylo asi 275 ppm). Díky tomu rostliny víc rostou a potřebují i méně vody. Jen tak dál... :-)

A pokud se dávají megadávky hnoje (a jiného biologického materiálu), není na škodu přidat trochu skeletu do budoucí půdy. Kamenný prach, písek a štěrk. Hans Prins propaguje lávový prach, ale zřejmě podobnou službu poskytne i jemně mletý kámen (a o několik řádů levněji).

17 Naposledy upravil: Martinfarmář (18.07.2017 23:22:00)

Re: Hnojení

V prvé řadě bych chtěl dodat, že mám skutečně farmu 8 krav a 8 koní a tudíž dokážu pro svých 15 bambusů nastřádat řádově tuny hnoje. Zadruhé mám samé mladé sazenice sázené letos na jaře a výchozí výška byla zhruba metr, proto jedu na jistotu a nechci zkoušet co vydržej.
Přijde mi, že z hnoje si toho vezme víc než z chemie. Já vedle bambusů zakopávám celé hovězí vnitřnosti a kůže když to bude bambus chtít, tak do toho vroste, když ne, poroste si vedle. Inspirovala mě k tomu kniha p. Rézla kde je napsáno čím hnojili bambusy v Japonsku.
Co se týká hnojení močovinou pilin aby lépe tlely, to jí můžete pohnojit rovnou bambusy, já osobně předpokládám, že hobliny si vezmou dusík i ze vzduchu, když ho budou potřebovat.
A samozřejmě že vlhký bioodpad tleje (uvolňuje dusík) rychleji než suchý a snižuje tím svůj objem.
Souhlasím s tím že nejkvalitnější hnůj je se slámou protože duté stéblo pojme víc vzduchu než mokré hobliny nebo piliny a tím se rychleji rozloží.

18 Naposledy upravil: Jirka (19.07.2017 08:25:02)

Re: Hnojení

Mohu potvrdit tvrzení Wufenga o vyvracení některých stébel. A je to jak píše, rostlin do výšky cca 4-5m se to netýká, ale bambusy, které mají 6m a více, se stébla neohnou a protože něco váží, mají již větší průměr stébel a tak je vítr vyvrátí. U mě hlavně Phyll. parvifolie a také mi to dělal Phyll. Shangai3. Bohužel i když má stéblo 6-7m, tak koření do cca 30cm a to mu nestačí. Kdyby se bambus pěstoval na několika desítkách metrů, tak se asi nevyvrátí, ale vesměs jej všichni pěstujeme na pár metrech a tak se stébla o sebe dostatečně neopřou (tak jak v bambusovém lese).

Jinak hnojit se dá vším. Osobně používám cererit nebo NPK. Přírodní hnůj nepoužívám pouze z důvodu zápachu, protože mám převážně okrasnou zahradu.

19

Re: Hnojení

Martinfarmář napsal:

V prvé řadě bych chtěl dodat, že mám skutečně farmu 8 krav a 8 koní a tudíž dokážu pro svých 15 bambusů nastřádat řádově tuny hnoje. Zadruhé mám samé mladé sazenice sázené letos na jaře a výchozí výška byla zhruba metr, proto jedu na jistotu a nechci zkoušet co vydržej.
Přijde mi, že z hnoje si toho vezme víc než z chemie. Já vedle bambusů zakopávám celé hovězí vnitřnosti a kůže když to bude bambus chtít, tak do toho vroste, když ne, poroste si vedle.


Jestli máš k dispozici takhle velký zdroj hnoje, tak bych půdu kolem bambusů nejen pohazoval, ale dal bych si práci a navezl tam pořádnou vrstvu a zaryl jí do země. Klidně i dál od nich. Za pár let z toho bude super materiál a až k tomu bambusy dorostou odmění se většími stébly. U čertvě sázených je určitě nutné být opatrný, zvlášť první rok je lepší to nepřehánět a nechat je kořenit.

Z vnitřnostmi zkušenost nemám, ale výborné výsledky mám se zakopáváním leklých ryb a odpadů z nich. Po tom to jede jak blázen.

20

Re: Hnojení

Orangutan napsal:

Kdysi dávno jsem četl výsledky studie, kde se zkoumal růst a zdravotní stav nějakých zemědělských plodin v závislosti na hnojení. Nejlepší výsledky byly tam, kde se hnojilo téměř na hraně únosnosti rostlin. Obě krajnosti byly nic moc. Nehnojené byly malé, dávaly nízké výnosy, ale v zásadě byly zdravější než ty, které byly přehnojovány. Podle mých nevelkých zkušeností ale bambusy snesou dost.

To by mě zajímalo, kde je ta hrana pro bambusy. Kolik dusíku na m2 je maximum. Při pokusu by se asi muselo zalévat čím dál větší koncentrací, než by začaly listy žloutnout. Možná ale je ta hrana tam, kde to ještě nežloutne, ale pletiva jsou řídká, nevyzrálá, to ale nevím, jak bych v domácích podmínkách zjišťoval. Trošku jsem s tím experimentoval, rozpustil naddimenzovanou dávku močoviny ve vodě a kus s tím zalil a zatím dobrý. Bambus roste vesele dál. Musel bych to na něj snad nasypat rovnou z pytle, abych ho odrovnal. smile

21

Re: Hnojení

Jirka napsal:

Přírodní hnůj nepoužívám pouze z důvodu zápachu, protože mám převážně okrasnou zahradu.

Odleželý hnůj nesmrdí vůbec a čerstvý přestane smrdět po vypláchnutí deštěm pokud se v něm nerejpeš. Používat chemii kvůli smradu z hnoje mi přijde směšné.

To wufeng: U vivaxů jsem hned po zasazení vykopal koridor 50 široký a 50 hluboký mezi rostlinami zaházel hnojem a přikryl vykopanou zeminou aby si to postupně sedadlo zpátky. Na podzim chci rozházet kolem bambusů ještě asi 3 tatry hnoje tak to by bylo skoro na bagr zarejvat to. Spíš bych asi navršil zeminu ještě na vrstvu hnoje nebo to zakryju slamou jako zimní mulč.

22

Re: Hnojení

Objevil jsem doma rok prošlé pivo v petkách, chuťově už nic moc, tak si říkám, že bych tím aspoň zalil bambusy.. Nějaká zkušenost? Naředit?

23

Re: Hnojení

Ja pridavam dusik v podobe koprivove jichy. Vsechny bambusy ok jen Parvifolia uz podruhe zezloutla. Mate nekdo podobne zkusenosti?

24 Naposledy upravil: Jirka (19.07.2017 18:29:40)

Re: Hnojení

Martinfarmář
Možná jsem to nenapsal jasně. Běhají mi tam děti a mám u největších bambusů volejbalové hřiště a tak šlapat ve hnoji mi fakt vadí.
Kupuji na rok cca 40 kg hnojiva a to mě nezabije.
Asi 15 let jsme měli doma králíky a slepice, tak když jsem to čistil, tak vím jak to smrdí.
Tím končím debatu o smradu z hnoje.