Stručný výtah toho článku z odkazu:
INBAR se snaží rozšiřovat bambusy jako zdroj potravy do dalších oblastí, jako je třeba Afrika. Protože problém s jedovatostí bambusů v místech původní spotřeby není (hlavně díky tomu, že výhonky se tepelně upravují a tím se jejich potenciální jedovatost odstraní), výzkum v této oblasti v podstatě žádný nebyl proveden. Proto tato organizace inicijuje výzkum v této oblasti, aby při jiném způsobu konzumace nedošlo k otravě spotřebitelů.
Dosavadní poznatky ukazují že většina jedlých druhů v Číně neobsahuje kyanidy, případně jsou v nich pouze v malém množství. Předpokládá se ale, že v některých druzích kyanid bude. Výzkum je ale v plenkách a výsledky jsou zatím značně nejednoznačné.
Co se ví o kyanidu v rostlinách:
Ví se již dlouho, že bambusové výhonky obsahují kyanid, přesněji Kyanogenní glykosid (v originále - cyanogenic glycoside). Ten je obsažen ve více než 2000 rostlinách. Bylo rozpoznáno zhruba 60 jeho typů.
Teď se budu snažit přeložit další odbornou část, ale nejsem odborník, tak to je dost oříšek a některé termíny nejsem schopen přeložit.
Kyanogenní glykosid je hořký, ale ne sám o sobě jedovatý. Až když je tkáň rostliny narušena, třeba sekáním či řezem, ten glykosid je pomocí enzymu hydrolized a vytvoří hydrogen cyanide (HCN). V živé rostlině jsou enzym a Kyanogenní glykosid odděleny až po narušení tkáně dojde k jejich kontaktu a vytvoření jedovatého HCN. Jde zřejmě o obranu rostliny proti škůdcům. Nahrstedt (1993) při výzkumu zjistil že jejich větší množství je ve výhoncích a tipsech.
Pak se tam píše o jeho různých formách což už je nad mé síly, ale je tam uveden případ kdy kráva, která žvýkala trávu z obsahem Kyanogenního glykosidu onemocněla.
Kyanogenní glykosid v bambusech je taxiphyllin [2-(b-D-glucopyranosyloxy)-2-(4-hydroxyphenyl)acetonitrile].
Pak se v článku věnují i jeho obsahu v jiných rostlinách a jeho koncentraci, ovšem bez nějakých specifických výsledků.
Jak se dá zjistit jeho obsah v rostlině:
Je vyvinut test, kterým se dá snadno zjistit jeho obsah v rostlině. Kus rostliny se dá na papír z katalizátorem a nechá se při pokojové teplotě přes noc. Ráno se podle barvy papíru pozná kolik ho v rostlině je. Ty testy se dají sehnat tady: Australian Centre for International Agricultural Research (ACIAR).
JAk ho odstranit z rostliny:
Protože je Kyanogenní glykosid v bambusech taxiphyllin [2-(b-D-glucopyranosyloxy)-2-(4-hydroxyphenyl)acetonitrile] tak ten je snadno neutralizován vařením. Vaření 20 minut v 98°C horké vodě odstaní 70% HCN přičemž delší čas vaření a vyšší teplota odstraní až 96%.
To je zhruba tak vše. Výzkum snad bude dál pokračovat a třeba se vytvoří nějaký seznam druhů podle koncentrace ve výhonech.