Nastavení hledání (Stránka 235 z 242)

Ozval se texas.r na email.

Ahojky to jsu já před bambuserijí v Prafráns Prováns .
Dvacet pět let jsem o ní věděl, čtyřikrát tam byl pozván na sympozium a nikdy nedostal
devizový příslib.V r 2004 jsem byl služebně v Pyrenejích tak jsem odskočil asi 200 km
abych to viděl.Tušil jsem že mě to bude stát místo ale musel jsem tam jet.Ten blbec z práce
co tam jel se mnou se tam ani nešel podívat bylo mu líto 9 EUR,nakonec to práskl a já
dostal padáka.Vůbec toho nelituju.Škoda že jsem měl špatný fotoaparát.
Zbytek fotek bude k článku.
Bambusům Zdar

Našel jsem tiskovou zprávu, že je tam bambus v květu. Je to tedy on?

Tady je tisková zpráva arboreta Nový Dvůr.

V arboretu rozkvetl bambus

Trávy - Gramineae, které zaznamenávají velký svůj rozvoj v současné přírodě, zahrnují jednu primitivnější původnější skupinu - bambusů.Ty mají jednoduchá škrobová zrna a nejúplnější květy. Jsou zařazeny do čeledi Poaceae, podčeledi Bambusoideae. Jsou zde zastoupeny dřevnaté, zřídka bylinné nebo šplhavé druhy, rozšířené hlavně v tropech, subtropech a v mírném pásu. Všem bambusům jsou společná krásná pevná stébla. Nejvýše vystupují v Asii až do monzunového pásma v údolích a horských oblastech. Je známo na 25 rodů s 200 druhy bambusů na světě. Z toho přes 160 druhů roste v Asii, 70 jich roste v trop. Americe a 5 - 6 druhů v Africe. Nejvýše položené lokality bambusů najdete v Himalájích, kde rostou ještě ve výšce 4.000 m.n.m. Bambusy patří taxonomicky k obtížným skupinám rostlin (ne-li k nejobtížnějším, pro svoji velkou variabilitu) bambusy dovede rozlišit a správně určit jen několik vyslovených specialistů na světě. V systému trav - z původních druhů, mají vývojově nejblíže k předkům trav bambusy, (odvozeny z nich) jsou např. rákos a trávy příbuzné kostřavám. Např. Phragmites, Festuca, Agrestis, Phalaris, Nardus a jiné, (rákos, kostřava, psineček, lesknice a smilka). Bambusy jsou trávy s dřevnatými vytrvalými často i velmi vysokými stébly. Plodem bambusů je nahá obilka, zasychavá pecknice nebo bobule. Někteří botanikové se domnívají, že některé primitivní znaky bambusů, zvláště v Jižní Americe, např. (Amonochloa), mohou být terciérní relikty. Plané bambusy, rodu Bambusa, Arundinaria, Phyllostachys, Dendrocalamus a jiné, mají bambusová stébla silná i v průměru 40 cm a vysoká 25 m a slouží jako stavební materiál vysoké pevnosti. Štípané bambusové stvoly různých menších druhů slouží k výrobě rohoží a různých předmětů, stébla jsou lehkým a pevným lešením, a materiálem pro různé konstrukce, ale i k pletení košů, nůší, ozdobného pleteného nábytku, stěn, ozdob apod. V tropech Asie jsou bambusy hlavní komponentou pro výrobu papíru, hlavně druh Phyllostachys. Některé subtropické a tropické druhy se pěstují pro ozdobu v zahradách a parcích. Bambusové výhonky r.Bambusa, Phyllostachys a jiné, jsou obecnou potravinou a vařené připomínají brambory. Patří ke kulinářským delikatesám polévek, příloh k masům, houbám a salátům. Bambus v dendrologické expozici arboreta, Thamnocalamus spathaceus pochází z Číny, má 5 - 6 m vysoká stébla, zdobí nejednu sbírku exotických rostlin v Evropě. Z báze rychle vyrůstá nejdříve stéblo, pak se počíná v létě větvit na introdiích. Rostliny zůstavají zelené po celý rok. Patří mezi bambusy, které snášejí i mrazy až - 25°C. Tento druh roste v arboretu od jeho počátku založení v roce 1958. Existuje na světě několik variet a zahradních odrůd tohoto druhu, lišících se odlišnou barvou stébel a výškou rostlin. Bambusy patří k rostlinám cizosprašným, jednou kvetoucím za svůj život. Rostlina vykvétá na nových stéblech 2 - 3 roky, po odkvětu všech stébel odumírá. V přirozených podmínkách však zanechává ohromné množství semen a semenáčů. Vegetativní množení bambusů - oddělky, klonováním má jistou výhodu až do doby, kdy tento klon fyziologicky dospěje do „stáří“ a období kvetení. Pak kvetou všude najednou všechny klonované rostliny a odkopky. Bez ohledu na to, zda jsou ve své domovině, v Evropě, arboretu či v Americe. A tak Thamnocalamus, v AND kvete už druhým rokem a také kvete v BZ v Německu (odkud je původ i naší rostliny), v Holandsku, Španělsku, Francii, Polsku a botanických zahradách v Itálii i Anglii. Až odkvetou rostlině všechny její dosud rostoucí stébla, rostlina bude postupně ztrácet na vitalitě a zahyne. K lítosti všech milovníků této krásné rostliny a bambusů vůbec. Neboť není jich tolik, které můžeme pěstovat na zahradě, kde jsou vystaveny i mrazivým zimám. Proto budou bambusy ve středoevropských zahradách vždy vzácností. Je možné si pořídit nový klon odkopku z jiné rostliny neznámého stáří a můžeme se možná dočkat dalšího kvetení bambusu a mít to štěstí vidět jeho květy. U semenáčů se toho jistě nedožijeme, neboť rostliny počínají kvést jednou za život v době, kdy mají 50 - 80 i více jak 100 let! Proto vidět kvést bambus je jedna velká a vzácná životní příležitost i botaniků a zahradníků o to více obdivovatelů rostlin a přírody, která se vám jistě už nebude nebo nemusí opakovat. Pokud nemáte prostě štěstí jako nyní. Ale jako vše v životě je relativní, tak i tento zážitek má jistou příchuť nostalgie. Vidět kvést bambus znamená o něj v blízké době také přijít. Kvetoucí bambus postupně vymizí ze zahrady, estét v říši rostlin a v kultuře člověka. Častěji kvetou drobnější druhy, než vzrůstné bambusy. Bambus je nejoblíbenější rostlinou malířů pro svoji výjimečnou „grafiku“. Bambus, jenž je tak opěvován už básníky Staré Číny a nesčetně krát malován mistrovskými štětci, tuší sépií. Bambus bude věčně pokoušet a pokořovat talent umělců. Namalovat bambus několika tahy štětce uměl prý jen malíř Siao. Kde mezi jeho stébly z obrazu bylo cítit vánek a první den předjaří. Přijďte se podívat na kvetoucí bambus do arboreta. Příležitost pro vás to bude jistě vzácná a snad jen jediná.

Jen upřesním že Arboretum je nedaleko Opavy. V létě 2005 jsem se tam byl podívat a viděl jsem tam nevelký porost, tak maximálně 2 metrových bambusů. Je zde pěkná sbírka dřevin, ale udělat si sem výlet jen kvůli bambusům nemá cenu. Kdo by chtěl vidět pěkný kousek Sekvojovce obrovského (Sequiadendron giganteum), tak si tam zajeď te.

Danny tady je popis H. Prinse " Phyllostachys pubescens - Highest in Europe (25m) but unfortunately not suited to our climate; P. kwangsiensis is a fine alternative for large gardens. Needs even more fertiliser than other bamboos. After 10 years this plant is still 1.50 m tall in my garden." Asi nemusím překládat, ale jestli má po 10 letech 1,5 metru vysokou rostlinu na zahradě, kde je mnohem tepleji než u nás, tak se obávám, že tady neuspějeme.

pár foto z jeho zahrady:

Phyllostachys vivax Huanwenzhu