Nastavení hledání (Stránka 222 z 242)

Děkuji za postřehy, vím že spousta druhů mi v databázi ještě chybí. Chystám se je zpracovat, ale zřejmě se k tomu dostanu až na podzim. Teď v létě se mi nechce tolik sedět u počítače a radši okukuji nové výhony a hrabu se v hlíně. Takže prosím o strpení.

Pan Milan Slezák mi na email poslal své zkušenosti s Bashania qinchengshanensis. Zatím jsem se ještě nedostal k tomu tento druh zpracovat, tak myslím, že jeho postřehy budou velmi užitečné. S jeho svolením to zde předkládám.

Pěstuji dvě Bashanie qinchengshanensis, bohužel teprve necelé dva roky, což se mi zdá příliš málo na to, abych udílel rady na fóru. Nicméně: 1. rostliny přežily dvě poslední kruté zimy; 2. navíc v lokalitě značně připomínající mrazovou kotlinu ; 3. každá z nich je pěstována v odlišných světelných poměrech; 4. B.q. si patrně hned tak někdo nepořídí, tak snad se i torzovité zkušenosti mohou hodit.

Fakta: sazenice jsem zakoupil v půli října 2004 u pana Rezla a týž den je zasadil na zahradě u své víkendové vilky ve Zlenicích na Sázavě, kousek od Čerčan, v relativně úzkém údolí sevřeném kopci a lesy, kde teploty jsou oproti těm pražským v zimě o 3 i více stupňů nižší než Praze. A léta jsou tam také o něco studenější. Situace se tedy zřejmě blíží poměrům, jaké znáte z Liberecka. Další nevýhodou je, že část zahrady je v přechodném či úplném stínu. Když jsem tedy hledal pro rozšíření své sbírky bambusů další rostlinu, takovou, která by byla schopna plnit i funkci živého plotu, chtěl jsem na určitá místa otužilý, nenáročný typ, který není příliš vysoký, ale zato hustý a dobře se rozrůstá. Pan inženýr Rezl mi v telefonické konzultaci potvrdil, že B.q. by mohla vyhovovat. Povedlo se. První zimu přežily oba keříčky navzdory tomu, že byly zasazeny už hodně pozdě. Omrzly jim jen listy. Tu letošní, velmi silnou a dlouhou, přežily už jen s listy napůl namrzlými. I když pan Rezl ve své nové knize píše, že B.q. by měla mít slunce či polostín, u mne je kupodivu vitálnější ta B.q., která je - až na slabou hodinku denně - v úplném stínu. Nemůže to být jen tím, že se vytahuje za světlem, má totiž i trošku silnější stébla než její kolegyně. Ta druhá má denně zhruba tři hodiny světla. I ona se dobře rozrůstá; řekl bych, že nyní je vzdálenost mezi nejlevějším a nejpravějším výhonkem asi jeden metr. A i tahle rostlinka už na výšku měří téměř dva metry.

Obě Bashanie snesly letošní zimu zhruba stejně dobře jako ten exponovanější ze dvou Phyllostachysů bissetii, které vlastním.

Péči bych označil za standardní. Obě B.q. jsem zasadil do kvalitního kompostu. Půdu udržuji v bezplevelném stavu. Mulčuji, ale v jednom případě jen jehličím, a navíc ne příliš silnou vrstvou. Zalévám jen o víkendech a o dovolené (stálé bydliště mám v Praze); ale o to více důkladněji. Hnojím Kristalonem (jarní i podzimní forma, loni se mi podzimní hnojení velmi osvědčilo) a cereritem. Příležitostně přilepšuji vyluhovanými lístky zeleného čaje, kterého spořádám kvanta (v listech je dusík), občas přidám i vystydlý zbytek nápoje.

Danny zkus porovnat tuhle fotku Pleioblastus Simonii 'Variegatus'  s tím tvým, jestli je mu podobný.

Phyllostachys vivax aureocaulis nové výhony cca 3-4 metry vysoké.