Hnojení (Stránka 2 z 4)

Pokud máš k dispozici slepičince, tak klidně stačí starší uleželý hnůj. Pro nás, co takovýhle výborný zdroj dusíku nemají, zbývá vytěžit maximum z toho co je.

To bych si tak nebyl úplně jistý. Pokud bude chodit na malou rostlinu, případně pořád k jednomu stéblu, tak možná, ale pokud bude navštěvovat vzrostlý porost, tak věřím, že to bambusu nic neudělá. Opravdu toho absorbují dost.

S tou celulózou a spotřebou dusíku má pochopitelně Wufeng pravdu. Podobné je to u jakéhokoli suchého bioodpadu - zjednodušeně: zelená hmota = pozitivní dusíková bilance; suchá hmota = negativní bilance.

Ale ty piliny/hobliny mají jiná pozitiva: mírně okyselují (zejména z jehličnanů, může se hodit na vápenatých půdách) a chrání hnůj pod sebou před vysycháním i promrzáním.

Samozřejmě není problém to prolévat močovinou, močí nebo NPK s vysokým podílem N apod. Dodat dusík není zas takový problém. Chemie bych se nebál, bambusu je to jedno. Jen nepřehnat. Rostliny by byly náchylnější k nemocem a mrazu.

Kdysi dávno jsem četl výsledky studie, kde se zkoumal růst a zdravotní stav nějakých zemědělských plodin v závislosti na hnojení. Nejlepší výsledky byly tam, kde se hnojilo téměř na hraně únosnosti rostlin. Obě krajnosti byly nic moc. Nehnojené byly malé, dávaly nízké výnosy, ale v zásadě byly zdravější než ty, které byly přehnojovány. Podle mých nevelkých zkušeností ale bambusy snesou dost.

Jinak nám, pěstitelům, v této době hraje do karet vyšší obsah CO2 v atmosféře, kterého je teď zhruba 400 ppm, neboli 0,04 % (ještě v 18. století to bylo asi 275 ppm). Díky tomu rostliny víc rostou a potřebují i méně vody. Jen tak dál... :-)

A pokud se dávají megadávky hnoje (a jiného biologického materiálu), není na škodu přidat trochu skeletu do budoucí půdy. Kamenný prach, písek a štěrk. Hans Prins propaguje lávový prach, ale zřejmě podobnou službu poskytne i jemně mletý kámen (a o několik řádů levněji).

Mohu potvrdit tvrzení Wufenga o vyvracení některých stébel. A je to jak píše, rostlin do výšky cca 4-5m se to netýká, ale bambusy, které mají 6m a více, se stébla neohnou a protože něco váží, mají již větší průměr stébel a tak je vítr vyvrátí. U mě hlavně Phyll. parvifolie a také mi to dělal Phyll. Shangai3. Bohužel i když má stéblo 6-7m, tak koření do cca 30cm a to mu nestačí. Kdyby se bambus pěstoval na několika desítkách metrů, tak se asi nevyvrátí, ale vesměs jej všichni pěstujeme na pár metrech a tak se stébla o sebe dostatečně neopřou (tak jak v bambusovém lese).

Jinak hnojit se dá vším. Osobně používám cererit nebo NPK. Přírodní hnůj nepoužívám pouze z důvodu zápachu, protože mám převážně okrasnou zahradu.

To by mě zajímalo, kde je ta hrana pro bambusy. Kolik dusíku na m2 je maximum. Při pokusu by se asi muselo zalévat čím dál větší koncentrací, než by začaly listy žloutnout. Možná ale je ta hrana tam, kde to ještě nežloutne, ale pletiva jsou řídká, nevyzrálá, to ale nevím, jak bych v domácích podmínkách zjišťoval. Trošku jsem s tím experimentoval, rozpustil naddimenzovanou dávku močoviny ve vodě a kus s tím zalil a zatím dobrý. Bambus roste vesele dál. Musel bych to na něj snad nasypat rovnou z pytle, abych ho odrovnal.

Objevil jsem doma rok prošlé pivo v petkách, chuťově už nic moc, tak si říkám, že bych tím aspoň zalil bambusy.. Nějaká zkušenost? Naředit?