1

Téma: napadení škůdci u fargesií

Ahoj!
prosím o radu.U fargesií F.nitidaXmurieliae a některých forem nitida se mi masivně na podzim rozjely vlnatky.Aplikoval jsem postřik Mospilanem 20SP,ale bez výsledku.Postřik jsem opakoval silnějším koncentrátem,ale nic se nezměnilo.Larvičky,které jsou hlavně v pochvách listů na nových,nerozvětvených výhonech,se mají čile k světu,ani ta trocha mrazu z minulého týdne jim nevadila.
Poradíte prosím,nějakou osvědčenou chemku?
Dal bych sem pro jistotu fotku,jestli jsem správně určil vlnatku krvavou,ale je to na mě trochu složité:-(
Díky Tomáš

2

Re: napadení škůdci u fargesií

Tomáš,

ak ide červená keď ich rozpučíš tak na tieto krvavé potvorky skus BI-čko. http://www.floraservis.sk/bi-58-ec---nove.php
Mám to odskúšané na jabloniach.

-v-

3

Re: napadení škůdci u fargesií

Taky je mám letos na dvou nitidách a na Yushania maculata. Zajímavé je, že nejsou na víc rostlinách, ale poměrně hojně jen na dvou vybraných, přičemž další, které jsou blízko vedle nich nejeví vůbec žádné známky napadení. Zatím jsem to neřešil. Jsou usídlené v nových, polorozvinutých výhonech, na starých větvičkách je nevidím. Možná až se na jaře nové výhony rozbalí, zmizí vlnatky na jiné rostliny.

Díky za tip na ten postřik. Zvlášť jestli to je vyzkoušené. Doporučoval mi ho už dříve německý pěstitel, tenkrát se to prodávalo jako Perfekthion, ale mělo by to být to samé. Asi to bude ale pěknej jedík do zahrady, když se tam pak 7 dní nesmí vlízt. Zkusím je odstranit mechanicky, nebo něčím míň jedovatým a vyčkám, jestli nezmizí a nenajdou si lepší krmivo jinde.

4

Re: napadení škůdci u fargesií

Ještě jsem pátral na webu a našel tenhle zajímavý příspěvek:
   
   
Vlnatka krvavá

Pri pouziti Mospilanu proti vlnatce a puklicim je nutne dodrzet nekolik zasad. 1. Koncentrace. Optimalni koncentrace acetamipridu pro hubeni vlnatky a stitenek resp. puklic je minimalne 80, lepe 100 ppm, zodp. (4 -) 5 g Mospilan 20 SP/10 L vody. Nizsi koncentrace nekdy nezahubi vsechny jedince a muzou vest k selekci rezistentnich kmenu. Maximalni hektarovou davku 300 g Mospilan dosahnete pri aplikaci 600 - 750 L jichy o konc. 0.04 - 0.05%. 2. Smacedlo. Mospilan je formulace, ktera se vyznacuje absenci olejove resp. nepolarni faze a malym podilem tenzidu, co ma za nasledek, ze u hmyzu chraneneho stitky (puklice, stitenky, cervci) nebo hustymi povlaky (vlnatka) ma snizenou kontaktni ucinnost. Pridavek Jaru nebo jineho saponatu je lepsi, nez pouziti ciste vody, odporoucel by jsem vsak investici, koupit radne agrochemicke smacedlo (optimalne Silwet, nebo alespon Biool) a zamichat do postrikove jichy toto (Silwet 5 - 10 mL/10 L jichy, Biool 20 - 30 mL/10 L jichy). Jako alternativa se ponouka pouziti nikotinylu ve formulaci se smacedlem, kupr. pripravek Biscaya 240 OD (zodpovida Calypso 480 SC dispergovane 50/50 v oleji s tenzidy). 3. Pokud slyha Mospilan resp. jiny nikotinyl, je vhodne/nutne pouzit insekticid s jinym mechanismem ucinku. Nabizeji se organofosfaty Bi 58 nove nebo Perfekthion (ten samy pripravek, davka 10 mL/10 L vody, hektarova aplikace podle vzrostu stromku 600 - 1,000 L jichy/ha), nebo nesystemovy Reldan 40 EC, koncentrace 15 mL/10 L vody, hektarova aplikace 600 - 1,000 L jichy/ha). Na zvyseni ucinnosti mozno uvedene pripravky kombinovat s pyrethroidy v tank-mixu, kupr. Karate Zeon v davce 2 mL/10 L jichy. Pri aplikaci organofosfatu a kombinaci s pyrethroidem je nutno dat pozor na vysokou toxicitu techto insekticidu pro vcely; jejich aplikace je proto mozna jenom po odkveteni jabloni a v pripade, ze v okruhu 4 km nejsou vcelstva. Ochranne lhuty dodrzte podle aktualnich predpisu dodavatele. Dalsi moznosti je spirotetramat, pripravek Movento, ale ten jeste nema v CR registraci, myslim. Koncem zimy vykonejte predjarni postrik stromku pripravkem na bazi parafinoveho, repkoveho oleje, metylesteru rep. oleje resp. jejich kombinaci s vhodnym insekticidem (opet, jiny mechanismus ucinku, nez letni postriky. Pokud jste v lete pouzili nikotinoid, jako Mospilan, Calypso nebo Biscaya, pouzite po zime kupr. olej + Reldan, Dursban, Metanion atd., pokud pouzijete v lete Reldan, predjarni postrik vykonejte olej + Calypso. I olej bez pridavku insekticidu je lepsi, nez zadny postrik, obzvlaste, byla-li zima mirna, zadne mrazy pod -20°C pocas nekolika tydnu).

Zdroj je zde:

http://www.zahrada.cz/forum/skudci/vlna … ava-307230

5

Re: napadení škůdci u fargesií

Díky za rady,zkusím si s tím více pohrát.Trochu mě trápí,že napadení je rozsáhlé a je vidět značné poškození nových výhonů.Doufám,že na jaře znovu olistí….
Zajímavé je přesně to,co popisuje Wufeng.V souvislé řadě napadených rostlin jsou i zdravé a nedotčené.Naopak masivní napadení je na poměrně rozlehlé zahradě třeba u solitéru wikinga,který je daleko od napadených nitid a mezi nimi je X nenapadených rostlin.
Vlnatka je pouze na fargesiích s ,,krví''nitida. Žádné jiné fargesie,i když jsou v kontaktu s napadenými rostlinami,nejsou zasažené.
Na phylostachysech a bashaniích také nic.

6

Re: napadení škůdci u fargesií

nějaké foto by nebylo?

7

Re: napadení škůdci u fargesií

Bylo by,bylo…..:-)  jen tohle nějak není pro mě-PunBB bbcode test
zkoušel jsem to různě,bude to spíš mnou,než tím,že to nechce pochopit ani můj mac:-)

8

Re: napadení škůdci u fargesií

Ty fotky musí být někde umístěné na webu a sem se jen linkují. Stačí mi je poslat na wufeng@bambusy.info a já je sem přidám.

9

Re: napadení škůdci u fargesií

zaslal ophiophagus:

PunBB bbcode test

PunBB bbcode test

10

Re: napadení škůdci u fargesií

Zdravim,

Jak jste nakonec vyresil tu vlnatku? Povedlo se ji zbavit?

11

Re: napadení škůdci u fargesií

V posledních letech se zdá, že se napadení objevuje silněji a opakovaně. Zejména v sušších oblastech. Zdá se, že v oblastech s vyšší vlhkostí vzduchu jsou napadení řidší. Bojují s tím po celé Evropě. Také je na několika rostlinách mám. Na některých drží několik let po sobě, někdy po roce zmizí. Používám mechanickou variantu, kdy odstaňuji polootevřené pochvy na stéblech, kde se vlnatky ukrývají. Pak je ještě stříkám mospilanem. Takto ošetřené rostliny, ikdyž se na nich vlnatky objeví opakovaně, nevypadají, že by výrazně trpěly. Občas se stane, že poškodí vývoj větví. Je jich někdy u kolénka méně, či jsou kratší či deformované, ale rostlinu to vysiluje jen slabě.