(Třeba, proč okolo pěnišníků neporoste úplně cokoliv...)

Myslel jsem, že tady je vysvětlením kyselá půda, případně silice, které vylučují. Pod velkými už je pak taková tma a dešťový stín, že tam jen tak nic neporoste.

Podezíráš houby?

Proč mě tak zajímá ektomykorhiza - hyfy hub tu mají délku i několika metrů. Čímž se plocha a objem pro zásobení hostitele zvyšuje o několik řádů....

To platí za dobrých podmínek. Napadá mě ale, že v případě nedostatku, naopak houba může tahat živiny z rostliny a třeba tím škodit.

Zajímavé je srovnání třeba lesních porostů a druhů navzájem propojených v lesním ekosystému. Vím, že je zjištěno, že si mladé semenáče v nepříznivém postavení, kdy rostou zastíněné pod stromy, berou přes houby část výživy od vzrostlých stromů. Dělají to i různé druhy mezi sebou. Pak se ale člověk podívá na volně stojící solitér, který v podobném svazku není a mnohdy je mohutnější, než jeho soukmenovci rostoucí v symbióze. Ano, je zde fakor, že má víc světla, možná víc živin sám pro sebe, ale také více trpí povětrnostními vlivy atd. Takže si nejsem jist, zda symbióza má jen klady.

Na www.pfaf.org píše autor, že při kvetení spíše mají sklon k vyhynutí ty porosty, které jsou hnojeny minerálními hnojivy. To bych si vysvětlil tím, że "nehnojené" rostliny lépe přeżijí právě díky symbiontům. Houba a sůl jdou dost blbě dohromady...

To ale asi neplatí pro bambusy, protože u druhů, které vykvetly, došlo k uhynutí po celé planetě, včetně původních lokalit, takže uhynuly i nehnojené porosty minerálními hnojivy.

Ektomykorhiza je typická pro stromy a dřeviny. Pro lipnicovité - hledal jsem dlouho a zatím marně. Ektomykorhiza je druhově velmi specifická. Jde o známé plodnice z lesa. Hřib smrkový, kozák březový, křemenáč osikový... Vázané vždy na jeden druh. Proč mě tak zajímá ektomykorhiza - hyfy hub tu mají délku i několika metrů. Čímž se plocha a objem pro zásobení hostitele zvyšuje o několik řádů....

Otázkou je, jestli houby v Evropě rostoucí mohou v symbióze s bambusy žít. Žádnou konkrétní studii jsem o tom nenašel. Původní houby se sem pravděpodobně nedostanou, neboť podmínkou dovozu rostlin do EU je čistý substrát. Při dovozu je nutné spolupracovat s dodavatelem, který rostliny zbaví půdy, kořeny se propláchnou, pak se zasadí do sterilního substrátu. Následně po překořenění dostávají fytocetifikát a mohou být imporovány do Evropy. Jestli se tak omezí dovoz hub úplně, či nějaké spory uniknou pozonosti je otázka.

Osobně věřím, že k nějaké symbióze dochází. Jak moc pomáhá nejsem schopen doložit, ale přijde mi, že po nahnojení koňským hnojem lépe rostou i zimují. Aplikoval jsem jak se slámou, tak pilinový. Na obou vyrostla spousta různých hub, které se určitě dostaly do půdy k bambusům. Možná pomohla biologická složka a živiny, ale osobně věřím, že i zanesené houby mají svůj podíl na prosperitě porostů.

Nevím jestli má smysl aplikovat nějaké komerčně dodávané preparáty. Nenašel jsem žádný, který by konkrétně bambusy jmenoval a stejně si nejsem úplně jist jejich efektivitou. Myslím, že je to něco jako lignohumát, kde výrobci vychvalují jeho účinek, ale v reálu mi přijde přínos neměřitelný.