Rhizomy u Phyllostachysů se mi chovají podivně. Všechny vyskákaly na povrch a některé si to dokonce namířily nahoru jako stébla. Co s tím?
Doteď jsem měl bambusy zamulčované silnou vrstvou hoblin z listnáčů. Potom co jsem teď řešil kořenovou bariéru jsem část hlíny opatrně házel i na bambusy a jejich mulč. Po opětovném zasypání je můlč rozmělněn a prakticky pryč. Nicméně rhizomy jsem žádné neobnažil. Vše co vylezlo na povrch jsou nové přírustky. Obecně mám půdu jílovitou a těžkou. Hledají si rhizomy cestu nejmenšího odporu i za cenu že jsou mimo půdu? Asi bych je měl zasypat?

U větších rostlin to moc nepozoruji, u některých mladých se to stává. Je to, jako by si rostlina nemohla vybrat zda udělá rhizom či stéblo. Některé se rozvětví, některé se znovu zanoří pod zem a chovají se rhizomově. Asi bych to něčím přihodil a to co poroste nahoru ufiknul.

Fargesia murieliae vyhnala třetí výhonky. Loni zasazená, pravděpodobně meristém z Holandska. Loňské druhé přežily i tuto krutou zimu. Setkal se někdo i s třetí vlnou u Fargesií? (Já vím/tuším, meristém, uvidím až za pár let...)

Třetí vlnu jsem zatím nezaznamenal.

Bashania fargesii: max. výška 610, max. průměr něco přes 3
Ph. alpina: max. výška 660, průměr 3
Ph. atrovaginata: asi 550, průměr 3

Ostatní druhy zatím neměřím.

Zimu nepřežil pouze Indocalamus (asi latifolius), ostatní skvěle regenerovaly. Nejlépe B. fargesii a F. rufa, které nemají poškozené ani jediné stéblo, ani větvičku. Příjemně překvapil taky loni nově zasazený maličký Pleioblastus pygmaeus. Poměrně dobře si vede i Sasa kurilensis.

Počet výhonků byl letos opět enormní u Ph. alpina. Pokud bych chtěl nějaký bambus na produkci stvolů co do množství, tak tohle by asi byl favorit.

Hned za alpinou je Bashania. Ta také dělá nejhustší, neprůhlednou stěnu už od země. Kdyby manželka povolila nahradit habrový živý plot bambusem, nejspíš bych tam nasadil Bashanii. Krásně snáší řez, vydrží dost dlouho sucho, kupodivu jí ani nevadí vedro (na které reaguje alpina, atrovaginata i parvifolia stáčením listů a při extrému i zasycháním) a taky výtečně přežívá mrazy (sice listy někdy proschnou, ale ty na rostlině drží do doby, než narostou nové). Možná je to tím, že pochází z kontinentální Číny a je adaptovaná na vysokou amplitudu teplot, sušší vzduch a nepravidelné srážky. Koření hluboko, tak si vodu obstará i tam, kde Phyllostachys uschne.

Začínám teď pozorovat podobné vlastnosti i u Fargesia rufa. Pro mne další kandidát na stříhaný živý plot.

Oba příbuzné druhy Ph. atrovaginata a parvifolia letos přibrzdily - málo výhonků a malé (hlavně u parvifolie).

Ph. rubromarginata živoří. Vymrzl až k zemi, i když zase částečně obrůstá. Asi ho jednou vyhodím. Po několika letech pořád nemá snad ani metr.

Jediná rubromarginata má komplet zmrzlá/uschlá stébla. Ukazuje se jako neperspektivní.
Ostatní druhy bez poškození stébel (jen proschlé listy).

ahoj lidi
po zimě měly u mě všechny phyllostachysy žlutý listy a vypadaly hrozně. myslel  jsem, že nová stébla budou slabá a že jich vyleze málo.
první překvapil  phyllostachys aureosulcata aureocaulis. stébla jsou o něco málo silnější než loni a tak dvacet nejslabších jsem vylámal.
další byl phyllostachys aureosulcata spectabilis. pár výrazně silnějších stébel oproti loňskému roku a těch nejslabších jsem dal tak třicet pryč.
phyllostachys aureosulcata lama tempel stébla stejná jak loni jen jich je podstatně víc.
phyllostachys propinqua Li Yu Gan loni vykvetly snad všechny stébla a chtěl jsem ho vykopat.  po zimě vypadal nejhůř ze všech bambusů. pustil překvapivě jedno silný cca 2cm stéblo a tak sedum 1-1,5cm. tenký jsem vylomil.fotky přidám později.
atrovaginata zatim nic moc, uvidíme až všechno vyleze. parvifolia. tam něco taky leze, ale s fotkama počkám.

Phyllostachys aureosulcata aureocaulis

Phyllostachys aureosulcata spectabilis

Phyllostachys aureosulcata Lama Tempel