https://www.ceskatelevize.cz/porady/122 … 838256528/
P.S. Později se ukázalo, že v tomto usychajícím bambusu skutečně bydlí hraboš nebo nějaká myš, tak ho teď pravidelně zaplavuji 50L vody z barelu a už 2x se mu propadly a zaplavily chodby. Počítám, že i když ho náhodou neutopím, tak půjde bydlet jinam pokud není masochista. A pokud nemá sazenice příliš sežrané rhizony, tak pustí nové.
]]>Určitě by to šlo, ale začít by se muselo třeba s dvouletým či tříletým porostem. Nové sazenice se chovají různě a potřebují nějaký ten rok, než se rozjedou. Jsem zvědav, jak ti tam ti choulostivější pojedou. Letos mi v zimě Phyllostachys vivax šel skoro celý k zemi.
Presne tak, u tech mladych sazenic bych nedelal zavery, jeste se nestacily poradne uchytit. Pokud mas u jednoho stocene listy a nechteji se otevrit, klidne tu rostlinu trochu zredukuj, nejspise mas velkou plochu listu v pomeru ke korenum a ty nestaci rostlinu zasobovat vodou.. to pak muzes zalivat jak chces.. Kdyz to trosku prostrihas, melo by se to zlepsit. Jako alternativa muze byt zastineni at neni na primem slunci, nebo at je v zavetri, ale ten prostrih je asi nejjednodussi..
Sam bych experiment klidne zkusil, ale nemam vice stejnych rostlin a na odkopky jsou moje soucasne jeste male..
Mám identické rostliny na stejném místě, ale ten experiment nepůjde.
Příklad: 3x vivax 3m od sebe stejné zalévání, stejné hnojení. Prostřední krásně zelený výhon 150x 1,5cm s krásně vyvinutými listy. Ten vpravo uschlé špičky listů, stéblo stejné jako ten první, ale listy řídké zarulované a nechtějí se otevřít přitom se snažím zrovna tento zalít víc než ostatní právě proto jak vypadá. No a ten vlevo pustil výhon o měsíc déle než ty předešlé, místo krásného vzpřímeného stébla se stéblo plazilo nad zemí až se prohnulo dolů a vypadalo že poroste do austrálie kdybych ho nepodložil hroudou hnoje. články mezi kolénky má asi 3cm a je to takový Karpatec nevivinutý, dokonce ani barva výhonu mi nepřipomínala vivax ale spíše sp. kew tak jsem volal p. Rézlovi jestli nemohlo dojít k omylu a prý nemohlo.
Tak myslím že ve venkovních podmínkách je bezpředmětné testovat hnojení a přehnojení.
Určitě by to šlo, ale začít by se muselo třeba s dvouletým či tříletým porostem. Nové sazenice se chovají různě a potřebují nějaký ten rok, než se rozjedou. Jsem zvědav, jak ti tam ti choulostivější pojedou. Letos mi v zimě Phyllostachys vivax šel skoro celý k zemi.
]]>Mít velkou zahradu, udělám taky jednoduchý několikaletý experiment. Identické rostliny na stejném stanovišti: 1 kontrolní bez hnojení a pak několik, které bych hnojil postupně se zvětšujícími dávkami. Vést si přesnou dokumentaci o dávkách a stavu rostlin vč. fotek. Nemůžu, nemám kde. Nechce se toho někdo ujmout?
Mám identické rostliny na stejném místě, ale ten experiment nepůjde.
Příklad: 3x vivax 3m od sebe stejné zalévání, stejné hnojení. Prostřední krásně zelený výhon 150x 1,5cm s krásně vyvinutými listy. Ten vpravo uschlé špičky listů, stéblo stejné jako ten první, ale listy řídké zarulované a nechtějí se otevřít přitom se snažím zrovna tento zalít víc než ostatní právě proto jak vypadá. No a ten vlevo pustil výhon o měsíc déle než ty předešlé, místo krásného vzpřímeného stébla se stéblo plazilo nad zemí až se prohnulo dolů a vypadalo že poroste do austrálie kdybych ho nepodložil hroudou hnoje. články mezi kolénky má asi 3cm a je to takový Karpatec nevivinutý, dokonce ani barva výhonu mi nepřipomínala vivax ale spíše sp. kew tak jsem volal p. Rézlovi jestli nemohlo dojít k omylu a prý nemohlo.
Tak myslím že ve venkovních podmínkách je bezpředmětné testovat hnojení a přehnojení.
Mimochodem, moč (i lidská) je teď docela hitem mezi organickými hnojivy. Obsahuje totiž kromě živin (hlavně dusíku) také auxiny, konkrétně kyselinu indolyl-3-octovou, která se chová podobně jako růstový hormon (v rostlinách, takže fytohormon). Tudíž netřeba za drahé peníze kupovat chemii s regulátory růstu, stačí se (když to nikdo nevidí) pod bambus vych... (Elegantní řešení je někde v ústraní do nádoby s vodou a ihned za čerstva zalít :-) Ovšem naředit nejmíň 1:8 - nebo i víc.
Mít velkou zahradu, udělám taky jednoduchý několikaletý experiment. Identické rostliny na stejném stanovišti: 1 kontrolní bez hnojení a pak několik, které bych hnojil postupně se zvětšujícími dávkami. Vést si přesnou dokumentaci o dávkách a stavu rostlin vč. fotek. Nemůžu, nemám kde. Nechce se toho někdo ujmout?
Není třeba ředit. Chodím na chatě do porostů už několik let a žádné škody. 
Na takový experiment taky nemám místo. To už by bylo spíš pro nějakou instituci a grant.
]]>To by mě zajímalo, kde je ta hrana pro bambusy. Kolik dusíku na m2 je maximum. Při pokusu by se asi muselo zalévat čím dál větší koncentrací, než by začaly listy žloutnout. Možná ale je ta hrana tam, kde to ještě nežloutne, ale pletiva jsou řídká, nevyzrálá, to ale nevím, jak bych v domácích podmínkách zjišťoval. Trošku jsem s tím experimentoval, rozpustil naddimenzovanou dávku močoviny ve vodě a kus s tím zalil a zatím dobrý. Bambus roste vesele dál. Musel bych to na něj snad nasypat rovnou z pytle, abych ho odrovnal.
Hmm, přesný údaj jsem nikde nenašel. Ani já jsem ještě hnojením nezpůsobil žádnou újmu, myslím. Vím, jaké příznaky by měla rostlina vykazovat při přebytku dusíku, to jsem ale nikdy nepozoroval. I když nevylučuji, že letošní zimní škody na listech nemusely být jen vinou mrazů - možná jsem bambusy zčásti oslabil hnojením.
Zkušenost z dětství: když se nám nechtělo domů na záchod, čůrali jsme na dvoře na jedno místo. Po letech tam byl vypálený flek, ale v jeho okolí byla nejbujnější, nejzelenější tráva. Dařilo se jí tedy v místě, kde byl oproti širšímu okolí značný přebytek dusíku, ale ne takový, aby ji spálil.
Mimochodem, moč (i lidská) je teď docela hitem mezi organickými hnojivy. Obsahuje totiž kromě živin (hlavně dusíku) také auxiny, konkrétně kyselinu indolyl-3-octovou, která se chová podobně jako růstový hormon (v rostlinách, takže fytohormon). Tudíž netřeba za drahé peníze kupovat chemii s regulátory růstu, stačí se (když to nikdo nevidí) pod bambus vych... (Elegantní řešení je někde v ústraní do nádoby s vodou a ihned za čerstva zalít :-) Ovšem naředit nejmíň 1:8 - nebo i víc.
Mít velkou zahradu, udělám taky jednoduchý několikaletý experiment. Identické rostliny na stejném stanovišti: 1 kontrolní bez hnojení a pak několik, které bych hnojil postupně se zvětšujícími dávkami. Vést si přesnou dokumentaci o dávkách a stavu rostlin vč. fotek. Nemůžu, nemám kde. Nechce se toho někdo ujmout?
]]>Ja pridavam dusik v podobe koprivove jichy. Vsechny bambusy ok jen Parvifolia uz podruhe zezloutla. Mate nekdo podobne zkusenosti?
Mrkni do tématu vedle sem:
http://forum.bambusy.info/topic/835/zlo … h-rostlin/
Zrovna tam o tom byla řeč.
]]>Objevil jsem doma rok prošlé pivo v petkách, chuťově už nic moc, tak si říkám, že bych tím aspoň zalil bambusy.. Nějaká zkušenost? Naředit?
Já bych to tam nelil. Asi to neuškodí, ale nevidím v tom ani žádný užitek.
Příště to chce včas vypít a bambusy zalévat až tím co projde přes ledviny.