ve vodě

detail kresby na hlavě

Choval jsem několik let skupinu 1,2, respektivě 2,4 těchto nádherně vybarvených klapavek. Nechci fušovat klapavkářům do řemesla, tak jen pár postřehů z mého chovu, který vedl k úspěšnému pravidelnému odchovu mladých.

Některé želvy jsem získal jako dospělé, některé jsem si odchoval od mláďat. S mláďaty nebyl problém, dají se chovat dohromady, agresivitu jsem u nich nepozoroval. Žerou bez problémů všechno co se jim nabídne, žádný úhyn jsem u nich neměl. Dospělé jsem choval odděleně. Samice se snášely dobře, měl jsem je pohromadě, samce jsem choval zvlášť a dával je k samicím jen na páření. I tak jsem je měl v členitém akváriu s úkryty, aby se samice mohly před samcem schovat. Samci mají větší, zesílený ocas. Trvale se samicemi jejich chov nebyl možný kvůli jejich silné agresivitě.

Samice

Samec

Chov je snadný. Doporučuji členité akvárium s mnoha úkryty a možností vylézt z vody. Želvy moc ven nelezly, hlavně samice při kladení a tehdy, když potřebovaly utéct z dosahu samce. Vodní sloupec byl takový, aby nemusely k hladině plavat, teplota cca. 25°C. Cruentáti žerou vše, co se jim nabídne. Rybky, hovězí srdce, šneky, žížaly, želatinovou směs atd. Sépiová kost byla dostupná neustále. Po úspěšném páření samice snášely do písčitého kladiště. Snůšky 1-2 do roka, 2-4 vejce. Při inkubaci ve vermiculitu za kolísavé teploty 28-32°C se mláďata líhla po 3,5 měsíci.

Mládě květen 2010 - vlastní odchov.