Ve své podstatě máš pravdu, yuccy jsou typ rostlin, kde se stavění stříšek vyplatí. Vybrané druhy jsou odolné na mráz dost, ale česká vlhká zima jim dává zabrat. Navíc mám pocit, že ten kamenný mulč, který vypadá sice impozantně, tak přes zimu nadměrně zadržuje vodu. Ta jejich Arizona má sice sklon svahu na jih, ale je to málo. Plno rostlin tam projevuje známky zimního přemokření. Jediné co jim tam za yuccy drží jsou právě rostraty, baccaty jsou relativně ok a mají tam krásné elaty. Zbytek fakt šel nebo pomalu chřadne. I velké Cylindroopuncie jim nějak strádají což je zvláštní, protože ty vydrží neskutečné věci. My je máme před vratama na kraji jižního svahu, v zimě nám na ně hází sníh a nejsou zdaleka tak ošklivé jako v té troji.

Tady mám fotky z roku 2008. Letos když jsem tam byl, tak po většině tenkrát vysazených juk není ani památky. Agave jsou také v háji. Cylindroopuntia imbricata v průběhul let tam dokázaly udělat trsy ke 2 metrům, ale teď se vrátily o spoustu let zpátky a taky se mi zdá, že jdou nějak hůře. Dřív jsem je tam obdivoval a dnes zas tak pěkně nevypadají.

Napsal jsem znepokojující email do jejich řad, kde mi bylo sděleno, že i "mrtvá palma do pouštního prostředí patří". Což vysvětluje i tvůj údiv na mrtvými yukami a vzrostlými kaktusy - i ty tam nejspíš patří .
Každopádně se nejspíše poučili a výsadby posledních 2 let mě nepřestávají udivovat. Zmrzlé Washingtonie nahradili novými menšími a nové zimní kryty jsou už použitelné. V lese jsme objevili výsadbu i stromové kapradiny Dicksonie, i tu dobře zimují  rostlina vypadá skvěle. Krom toho roky úspěšně zimují Trachýky u Faty spolu s banány. Takže v tomhle ohledu se dali trochu do kupy a už to není ostuda

Nejde o údiv nad mrtvými jukami, ale o to, že tam už vyzkoušeli hodně druhů juk. Hodně starých na pořádných kmenech a všechny šly v průběhu let do kopru. Což s mými pokusy a dalšími co jsem viděl na webu mi dokladuje, že bez důsledné péče venku nevydrží. Takže spíš jsem reagoval na tento post.

Kdo se v tom nevyzná a přečte si to, bude mít pocit, že stačí rostratu zasadit na slunečný svah a ona se o sebe postará sama. Tomu, ale nevěřím, jak jednou šlehne pod -20°C, je fuč, to samý plískanice na jaře. Kombinace chladu a vody podpoří plísně a ona uhnije. Pár let může vydržet, ale jednou přijde kombinace, že to nedá. Přijde mi pak takové rostliny líto. Rostrata roste ještě poměrně rychle, ale u jiných, kde trvá desetiletí, než udělají kmínek, je to pak nezodpovědné. Spíš bych od toho lidi odrazoval, aby se už nedrancovaly původní lokality, když u nás je úspěch s trvalým pěstováním venku nejistý.

Jinak kapradinu jsem na jaře taky okukoval, je pěkná, jsem zvědav jestli tam vydrží.

O pokusech botanické vím, před lety nechali zhynout vlastní hloupostí 2 velké Washingotnie. A to tak, že je vysadili do země, což bylo super, ale tu zimní boudu co jsem viděl na vlastní oči, jsem jim za rámeček nedal. Palmy samozřejmě nepřežily, ty boudy byly naprosto nedostačující, úplně zbytečná práce. Napsal jsem znepokojující email do jejich řad, kde mi bylo sděleno, že i "mrtvá palma do pouštního prostředí patří". Což vysvětluje i tvůj údiv na mrtvými yukami a vzrostlými kaktusy - i ty tam nejspíš patří .
Každopádně se nejspíše poučili a výsadby posledních 2 let mě nepřestávají udivovat. Zmrzlé Washingtonie nahradili novými menšími a nové zimní kryty jsou už použitelné. V lese jsme objevili výsadbu i stromové kapradiny Dicksonie, i tu dobře zimují  rostlina vypadá skvěle. Krom toho roky úspěšně zimují Trachýky u Faty spolu s banány. Takže v tomhle ohledu se dali trochu do kupy a už to není ostuda .

Pokud máš automatickou závlahu a dost vody k zalévání, nebo někoho hodného kdo to udělá za tebe, tak je to pochopitelné a chápu jak to myslíš. Stejně ale pořád považuji za méně obtěžující tu rostlinu vysadit (pokud má potenciál v té zemi), na podzim přišroubovat k sobě 5 desek jakožto zimní budník, hodit tam nějaký topítko a nazdar bazar za 4 měsíce u rozložení krytu, ale tím se vracím do předchozích příspěvků .

Ještě mohu dodat jedno, s čím přicházíme do styku dnes a denně. Čtu, nebo mě i přímo někdo napíše, že má palmu, že bude asi odolná protože jí má venku do silnějších mrazů (Trachycarpus). Ale že už je velká a nevejde se do garáže a oni jí už nemůžou skoro únést. Tak co má dělat.
No co má asi dělat, prodat jí nechce a když, tak jeho představa je třeba 20 tisíc, protože semínko přece sebíral před 30 lety v Jugoslávii jako malý kluk, takže je to přece velká vzácnost (ne neni). Když mu řeknu, že ta palma má hodnotu 3-4 tísíce, tak to ani slyšet nechce, protože jí má 30 let a nezajímá ho, že to je vlastně bonsai a to ještě ne v úplně nejlepším stavu. Když mu řeknu, ať jí dá do země, že zimovat jí je mnohem méně náročnější, než se s ní tahat a navíc mu odpadne letní zálivka, tak to nechce ani slyšet, že o ní nechce přijít..
Ve výsledku pak vlastně nevím, proč mi takový člověk píše, když vlastně nic udělat nechce a pravda se mu nelíbí.. To co jemu ta palma vyrostla za 30 let v nádobě, já mam za 5 let v zemi. Tady jde trochu rozlišit i ta citová vazba, po 30 letech je jasné, že se vytvoří přilnutí. Bohužel je to na úkor vitality rostliny. Jak jsem psal na začátku, nechci být za trápáka, říkal jsem to!

Vím, že jsi psal, že palma je jen palma, a když zmrzne koupíš jinou, ale to je přístup, který já moc neumím. Většinou k jednotlivým rostlinám přilnu a mám k nim nostalgický vztah. Takže když odejde, nedokážu nad tím jen tak mávnout rukou a pořídit si jinou. Také trochu přemýšlím nad důsledky tohoto přístupu. U palem je to asi jedno, na jihu je spousta plantáží a jde v podstatě o spotřebku. Jiná situace je třeba u juk, kde vyšší kmínkové rostou v přírodě třeba 20 -30 let. Domorodci je pak vykopou, pošlou do Evropy. Pak nevím, jestli pokusná výsadba u nás venku, s tím, že možná vydrží, stojí za to, když by se v domovině mohly dožít dalších desítek let, možná více. Hodně takhle starých oddělali v Pražské botanické zahradě a nevím jestli to za to stálo, když výsledek vypadá takto.

Četl jsem tady v tématech hrozný bludy, ale pravda, že to byly velmi staré bludy, 11 let, za tu dobu se toho jistě mnoho změnilo u všech, co se týče informovanosti. Ale přeci jenom uvedu na pravou míru některé věci.
Trachycarpus v zemi udělá 2 m kmen ne za 30 let, ale za cca 8 let. Jiné je to v nádobě, tam je to podle péče těch 30 let reálných.
jaro 2012 (sázená cca 4 letá rostlina)

jaro 2019 (kmen mě loni již o pár cm přerostl, já mám 180 cm)

Jaro 2012

Dnes 2019

Žádná taková bezúdržbová a plně mrazuodolná palma se neobjeví, z těch co vydrží všechno je Trachýk na špici, krom mrazu pod -12°C. Pomyslné žezlo sice bere Rhapihophyllum kde je odolnost listu i o 10°C vyšší než u Trachycarpuse, ale jen některé populace v USA a jen v těchto podmínkách. To co se dováží a rozváží po Evropě je z jiné populace a vypěstované v jiných podmínkách. Naše Rhapidko krom toho že dělá 2 listy ročně, tak má i stejnou odolnost jako Trachýk, což je fajn, ale radši bych tu americkou populaci co je po -20°C zelená. Ale stejně to je v lepším případě jen velmi objemný keř, typická palma to není.

Když jsme u těch yucc, tak nám dělají radost kříženci juk, třeba zrovna filamentosa x karlsruhensis (ta kvetoucí), pod přesahem střechy, nezimováno.

Úplná špica je gloriosa x thomsoniana, jak tohle mohlo někoho napadnout! přesah střechy, nezimováno

Za nezmar považuju i obyčejnou rostratu, bez zimování u jižního svahu, úžasná yucca.

Tady je zmíněný lokvát, od severu je zimní zahrada, ze západu dům. Po -17°C v bezvadném stavu, letos už to vidím i na květy (je roubovaný před 4 lety).

A za dobré rozhodnutí beru i výsadbu citrusů na zahradu. Zimování je sice nákladnější, ale tolik a takový citrony jsme u nádobový rostliny neměli.

Nádobové pěstování Ano, u Trachycarpů stačí na dospělý vývin kmene nádoby od 50 L. Jenže, ta palma NIKDY nebude tak hezká jako v zemi. To zásadní v tomto rozporu je slovo "poměrně". Nechce se mi hledat fotky, ale nádobová rostlina neudrží více jak 20-30 ks listů. Ve většině případů je to max 15 listů (záleží pouze na hnojení), pak se spodní (často i horní) začnou ohýbat, žloutnout, schnout. Pro srovnání, Trachycarpus v zemi udrží od 50 do 200 živých listů (s tím že těch 200 je extrém, ale opravdu to jde). Kmen nikdy v nádobě nebude tak objemný jako v zemi. Každopádně pro lajka a nenáročného pěstitele to není žádný problém. Palmě to stačí (my když už, tak doporučujeme nádoby 90 L a výš). Spíše jsem to celé myslel tak, že pokud bys xlet pěstoval Trachycarpuse v zemi, ten rozdíl u nádobových rostlin by jsi viděl. Ten druhý příklad o 40 letém Trachycarpusu byl zrovna příklad, kdy pán hnojil palmu slepičákama, byl to jeden z nejhezčích nádobových trachýků co jsem viděl, ale pořád dost velká bída o prosti rostlinám v zemi .
A mimochodem v Praze na Slupi je již nenajdeš-v nádobě. Loni na jaře je vysadili do země na jih před skleníky. Asistoval jsem při výběru techniky na zimování, ale letošní zimu pán nepsal, tak je asi nezimovali, což je dobře, v centru to nešlo pod -10°C, ušetřili si práci. A ne dobře nevypadají, jsou v dost žalostném stavu, jak píšu výše. Kmeny tenké, listů poskrovnu, ale žijou a lajkovi přijdou hezké. To samí jejich Washingtonie, na pohled hezké, ale pro mně jsou v žalostném stavu, mají 5-7 listů a kmen je až 3x tenčí než by měl být, to je daň za nádobové pěstování. Psal jsem to i na naše fórum.. raději dám palmu do země a budu se koukat jak palma vypadat má- s péčí jakou uznám za vhodnou, klidně i bez zálivky a hnojení (v zemi proč?), než abych jí v nádobě každodenně tankoval vodou, sháněl hnojiva, štval se při jejím stěhování a každoročně řešil do čeho jí přesadim (aby nějak vypadala a nestrádala). Tohle je zase můj pohled na věc. Když palma chcípne? Je to blbý, ale je to jen palma, pořídim si novou, pořídit si můžu vždycky novou. Ale raději si užiju její plný vzhled.

"Rozpor" u toho počasí, tady jsem nezvolil dobrý příklad. Ale zkusím to dovysvětlit. To že se zajímám o počasí neznamená, že se podívám na předpověď od Norů a od CHMI a udělám si z toho vlastní závěr. Hobby počasí je, sledovat výstupy jednotlivých modelů a jejich pertubací, velmi vhodné je to kombinovat se čtením meteofóra, kde působí lidi co ví o počasí víc než já. Po letech sledování a vlastního úsudku se svojí polohou jde celkem slušně, obzvlášť při silných mrazech, odhadnout předem dlouhé a silné mrazy (petrohradský expres), to je totiž přesun tlakových útvarů z Ruska do Evropy, když to řeknu velmi zjednodušeně, tam není co pohnojit. Buď mráz přijde a bude krutej, nebo přijde a nebude tak krutej, to že se něco chystá vidět lze. Druhá strana mince jsou nečekané situace, jako byla ta letos a znovu říkám, že byla výjimečná a stala se po xletech, naštěstí nebyla nebezpečná. Co se týče srážek, to už předpovědět nelze, ale o tom jsem nemluvil, pouze o nástupu mrazů.
Podle Honsové se řídíme také, vždy když nějaký server vydá její předpověď, počítáme, že bude přesný opak, kupodivu to docela vychází , tak moc je počasí i Dáša nespolehlivá.

Co se týče toho zimování, je to každého věc, k čemu se přikloní. My kdybychom měli 1-2 Trachýky, tak taky stavíme kryty, krásné, užitečné kryty. Ale v počtu palem, které máme to prostě nejde. Pokud člověk hlídá to počasí a ví co dělá při tom zimování, jde to i tím jednoduším způsobem- topným kabelem.

Co se týče stavu palem po zimě, v tomhle jsi asi nepochopil můj text. Listů padlo 120 ks hlavně proto, že když ostříham jednu, která byla štrejchlá mrazem a vedle stojí palma bez poškození, tak to vypadá divně, takže se musí ostříhat všechny . Jinak nemáš pravdu, zdravý plně zakořeněný dospělý Trachycarpus udělá v ČR ročně 12-16 listů. Pokud tedy po zimě přijde o listy, tak již během pár měsíců si udělá korunu novou. Problém je, že většině lidí, když přijde o všechny listy, tak z důvodu velmi silných mrazů, nebo zapaření. To pak už není zdravá palma a neobroste vůbec, nebo udělá 2 pahýly a další zimu nedá. S tím souvisí to, že člověk musí vědět co dělá. Já jsem věděl, že kdyby po těch -15°C přišly o všechny listy, tak se jim nic nestane, že brzy zase obrostou. Ale ani tato varianta se naštěstí nestala a většině listy zůstaly. Ten počet listů byl uměle navýšen, protože já palmy nikdy nestříhám, měli tedy listy většinou za posledních 5 let a pod -12°C jdou první do kopru právě většinou ty spodní.

Co se týče téma vlhkosti v srdíčku, tam mě bylo jasný, že tohle může být špatně pochopeno. Tady je vidět, že nemáš se zimováním palem žádné zkušenosti. Trachycarpus je schopen bez poškození přežít měsíc pod sněhem. Je schopen přežít každodenní studený Kanadský oceánský déšť ve Vancouveru. Ale nesnese být 14 dní zavřený v zapařené bedně. Je to obří rozdíl a je to velký milník, kteří třeba začínající pěstitelé nedokážou rozeznat. Kdyby Trachýkům vlhkost vadila, tak by po letošní zimě vypadaly u nás trochu hůře ne . My jsme měli třeba za prosinec a leden 100 mm, většinu v dešti, malou část ve sněhu a 2x byl mrznoucí déšť s ledovou krustou 1,5 cm, která vydržela několik dní. Na ní pak nasněžilo a rozpustil jí až déšť . Přesně na tohle jsou Trachy stavěné a imunní a nikdy jim ledová voda v srdíčku neublíží. Jediné co ubližuje jsou mrazy pod -12°C, zapaření, nebo kombinace silných mrazů pod -15 a dlouhodobé vlhkosti. Což je taky důvod, proč rostou hlavně v oblastech, kde teplota neklesá pod -12°C. Tedy značná část Alp (v Italské nížině rostou až do neuvěřitelných 900 m.n.m. vzácně i výše, vím o jednom v 1100 m.n.m), rostou takřka kolem celého pobřeží Evropy, včetně Švédska, Finska, dokonce i na Faerských ostrovech. Opravdu si myslíš, že je všude přes zimu kryjí proti dešti?
Proč je zapaření tak nebezpečné v nevětraném krytu, nebo ono stačí i příliš silně svázat listy a mít přes listy tkaninu=rozsvítí se v únoru slunce a vzniká zapaření, to je otázka asi na někoho jiného, kdo vysvětlí přesný mechanismus. Můžu ti jen uvést příklad, ze kterého jsem později vyvodil důsledky a palmy zbytečně přes zimu už nekrejeme. Právě ty naše zimovací bedny fungovaly skvěle, jen do doby prvního maléru. My jsme palmy dávali do beden vždy poslední slunečný a teplý den před mrazy (většinou v prosinci), aby byly palmy suché, svázali jim listy a dali do beden ze šalovaček vypolstrovanými polystyrenem. V každé bedně byl na zemi stočený šnek z topného kabelu, který prosto hezky vytopil. Tehdy jsem měl 7 palem napojených na jeden termostat, pospojovaným prodlužovačkami. Dělali jsme to roky před tím bez problému. Ale rok 2017 přinesl velmi mrazivý a stabilně chladný leden. První noc se stalo to, že vypadl topný kabel v první bedně, tedy zrovna tam, kde byl termostat . A stalo se to, že se termostat zapl, začalo topit všech 6 ostatních palem a u té první to jaksi netopilo. Termostat jel nonstop bez vypínání, protože mrzlo i druhý den a teplota se nedostala v bedně nad vypínací teplotu, zjistil jsem to až druhou noc, kdy se mi to nezdálo, tak jsem dal do beden teploměry. V první bedně s palmou bylo -13°C, v bedně za ní bylo +16°C. Tak mi hned docvaklo co se stalo, rozebral jsem v tom mrazu první bednu a kabel zapojil. Říkal jsem si, že pokud se něco stane, tak jedině té první palmě omrznou listy. Ostatní budou v pořádku, protože s mrazy do styku vlastně vůbec nepřišly. A +16 v ostatních bednách není nijak vysoká teplota, tohle umí být i v lednu na slunci. Chyba lávky. Nakonec to dopadlo tak, že první palma co si prošla mrazy a mimochodem byla zmrzlá celý měsíc v té bedně (protože termostat je nastavený -8 zap a -4 vyp a mrzlo celý měsíc), tak byla bez jediného škrábnutí. A všech 6 palem ve šňůře za ní bylo velmi vážně poškozeno zapařením. 2 později chcíply úplně, ostatní přišly o všechny listy. A byly to Trachýci od 1 po 3 metry, tedy od mláďat po dospělé. Všechny měli stejné příznaky, po odzimování v únoru vypadaly dobře, listy zelené, ale to člověk pozná, že není něco v pořádku. Do března byly všechny hnědé. Diagnoza, akutní zapaření. Díky skoku z +16°C do mínusových hodnot (a skok to nebyl, bedny jsou jako ledničky, teplota klesala hodiny). A ne nejednalo se o teplotní šok, palmy jsou zvyklé i na drsnější výkyvy, což umí skvěle únor, přes den třeba +12 a v noci -8°C. Jenže u toho svítí slunce, fouká vítr... Nezapaří se, venku na vzduchu nikdy .

Padající mráz je druhý nejhorší mráz, vlhkost ti listy nezničí (ta je naopak ochrání!), mráz ti listy zničí. U zdi domu, pod přesahem střechy se tak silný mráz nedostane. Zkoušíme v tomhle místě pěstovat kiwi deliciosi i chinensis, lokvát, mučenku, slizoplod, gr. jablko a další, funguje to. Nicméně tady uznávám, že při velmi silných mrazech je kombinace !vzdušná! vlhkost+mráz ničivější, než samotný mráz. Ale to se bavíme o teplotách pod -12°C a to je obecně na listy moc. Ku příkladu, a mám to vyzkoušené hned několikrát, -11°C na sucho, nebo s vlhkostí, listům nic neudělá .

Zase, ta věc s igelitem je něco, co jsi nikdy nezkoušel a pouze si to představuješ a to dokonce v černých barvách! Víš co je zemské teplo? To není +20°C, při silných mrazech to dokonce není ani 0°C, ale pořád je to vyšší teplota, než je teplota vzduchu. A vzhledem k tomu, že listy stačí ochránit před teplotou -12°C, stačí přehodit i ten igelit. Má to jedno pravidlo, musí ten "kryt" mít tvar účka. Zabrání padavému mrazu udělat škody na listech a v krytu udělá jen o málo malinko lepší klima než je mimo igelit. Kdo má pod čepicou, tak udělá kryt tvaru iglů, nebo týpí a využije zemského tepla na maximum. Jinak by i ti eskymáci zmrzly .

Tak a poslední 2 odstavečky, tam je to černočerná tma, promiň Martine . Já tu nepíšu abych tebe nebo někoho přesvědčoval. Rád jsem se aspoň pokusil vysvětlit jak se věci mají z našeho pěstování a ne tu šířit dál poplašné zprávy typu "postavte nad palmou stříšku, má ráda sucho". Takřka bažinatý druh Trachycarpus fortunei má rád všechno, jen ne sucho. Zkusím vložit i nějaké foto, snad to půjde odeslat.
Ve výsledku každý ať si pěstuje jak chce, já dám přednost pěstováním v zemi. Ten pocit, chodit v pochmurném prosinci pod palmami, nebo odhazovat sníh z příjezdovky pod palmami je prostě úžasnej . A za to občasné zimování mi to rozhodně stojí, než se s tim patlat v květináči. Na druhou stranu, ne každý na to má místo, chuť, odvahu, či další výmluvy .

Mimochodem u nás na zahradě přirůstají Trachycarpy ročně na kmeni 20 až 30 cm ročně, známému (opavsko) ale roste tempem 50 cm ročně. To je důvod proč je mam radši v zemi, za pár let si můžete udělat velkou palmu i u sebe .

První rozpor:

Myslím, že druhé tvzení oslabuje první, protože sám tvrdíš, že jsi viděl i poměrně hezké kusy v nádobě.

K tomu bych dodal, že pokud jsou dostatečně velké prostředky a prostory na zimování, tak si myslím, že se dají pěstovat v nádobách a vypadají pěkně. Viz třeba zámecké zahrady, centra některých měst, lázeňské promenády. Tam se mnohdy dají najít pěkné exempláře a nejsou do žádné čerstvé dovozy, ale desítky let pěstované nádobové rostliny. V Praze v Botanické zahradě Na Slupi mají snad 10 metrové, možná víc Trachycarpy a vypadají dobře. Na léto je stěhují ven, v zimě jsou ve skleníku. Zatím jsem srovnatelně velké v zemi u nás pěstované ještě neviděl. Ano, může tu být námitka, že to ještě potrvá, protože se začalo později s pěstováním v zemi, ale otázka je, jestli tak vysoká palma u nás přežije horší zimu, protože zateplovat 10 -12 metrovou palmu si moc nedokážu představit.

S pěstováním v nádobě jsem to myslel ale hlavně tak, že já sám osobně se spokojím klidně s menší palmou v nádobě, než pořád hlídat venku počasí, nebo na několik měsíců stavět venku kolem ní zateplení. Měl jsem víc druhů, teď už hlavně jen srdcovky, které mají osobní příběh. Tak mám ve studeném skleníku 20 let datlovku, ze semene, které jsem si dovezl z Íránu. Roste v koutě, nehnojím jí, sválně, protože skleníček je malý a i když je v něm ohnutá, drží pěkně a nemám s ní vůbec žádnou starost. Pak mám něco přes metr Trachycarp ze semen z Číny, Chamaerops a pár dalších ze semen z cest. Venku jsem taky zkoušel Trachycarpus, Phoenix, Chamaerops všechno šlo časem do háje, nebo to nebylo hezké.

Pěstování v nádobě má výhodu, že se nestaráš o počasí. Na jaře to vytáhneš ven a na zimu strčíš dovnitř. Udržba minimální a i v malých velikostech ty palmy vypadají dobře.

Tahle metoda je hrozně nespolehlivá a to potvrzuje druhá citace, kdy sám píšeš že něco se předpovědět nedá. Předpověď počasí je poměrně spolehlivá na 1-2 dny dopředu, pak už to klesá k 50%. Na týdny dopředu už to umí jen jeden člověk na planetě zemi a to Dagmar Honsová z Meteopresu. Když si člověk poslechne další lidi, co se počasím zabývají, tak opravdoví odborníci, teď bez ironie, sami říkají, že výhled na týden a víc je jen hrubý odhad vycházející z nějakých dlouhodobých podkladů. Nedá se na to spolehnout. Další věcí je, že ikdyž Aladin posílil výpočetní kapacitu a je schopen přesněji předpovědět počasí pro menší lokality, pořád je síť meteostanic málo hustá a nedá se přesně říci, jak kde bude. Takže to může haprovat v řádu mnoha stupňů. Koupil jsem si deštoměr a i srážky na mé zahradě se výrazně liší od předpovědi z Aladina, takže fungovat podle předpovědí mi přijde dost hazard. 

Nicméně se shodujeme, že palma dlouhodobě bez ochrany se u nás nedá pěstovat. Jestli už tam postavím kryt z makrolonu, nebo to budu balit do něčeho jiného už mi přijde jedno, sám bych se přikláněl spíš k větranému pevnějšímu krytu, kdy nehrozí náhlý příchod mrazů a přijde mi to bezpečnější.

Tohle je asi v čem mám trochu jiné nároky. Abych upřesnil, mě zajímá palma, která vypadá dobře, ne poškozená, ale zdravá, jak píšeš ty. Radši budu mít pěknou malou v nádobě, než čekat další dva tři roky, než se velká omrzlá palma vzpamatuje a bude zas pěkná.

Další věc vlhkost v srdci palmy.

Já nevím, třeba to špatně chápu, ale mně přijde, že další citace potvrzuje, že vlhkost v srdíčku škodí. Když se to zapaří, vlhkost se sráží, stéká do srdíčka a to vyhnije.

Nevím co je padavý mráz, ale tím, že palmu šoupneš k domu pod přesah střechy jí zároveň ochráníš před vlhkostí padající z hora.

Tohle mi zas potvrzuje, že igelit poslouží dobře, aby se vlhkost nedostala do srdíčka rostliny. Tvrzení, že igelit zadrží zemské teplo, tak tomu opravdu nevěřím. Nejen, že igelit není absolutně žádný tepelný izolant, ale když mrkneš na fotky, tak ze stran tam může nomálně foukat a představa, že se pod igelitem nahoře bude hromadit teplo mi přijde nereálná.

Další rozpor:

Byl bych opatrnější při některých formulacích. Kdyby palma měla ráda mrazy, tak by se nemusela na zimu vůbec chránit, natož jí přitápět kabelem. S tím, že i v zimě potřebuje pít, jako další stálezelené rostliny, souhlasím, ale pořád jsi mě nepřesvědčil, že voda v srdíčku jí nevadí. Pokud se bude voda v paždí listů na jaře držet a dojde v té době k jejímu opakovanému zmrznutí, naruší to pletiva a to už je vstupní brána pro různé infekce, plísně atd. To samé kosí yuccy, zimovzdorné agave atd. Ty stačí strčit pod střechu do sucha a ani je nechránit před mrazy a výsledky jsou nich jasně průkazné.

Asi jsem toho napsal až moc .

Ještě to bude chtít stříšku, protože velkým problémem palem je uhnívání listové růžice. To u nich většinou bývá fatální. I omrznutí listů rostlinu hodně vyčerpává a nevypadá dlouho hezky. Jak jsem koukal na facebook Tropic, tak tam na zimu kolem palem staví přístřešky a ještě tam přidávají topný kabel. Mě to přijde nesmyslně pracné. To mi přijde snažší pěstovat palmy v kontejneru a na zimu je strčit do studeného skleníku. Druhou věcí je, že mi to přijde nehezké mít na zahradě třetinu roku ošklivé zateplení.

V Praze na Barrandově jsem měl možnost pozorovat pár let pěstování Trachycarpů trvale venku na terase bytu. Po první zimě celkem přežily, druhá už byla fatální a skončily v kontejneru a to zimy nebyly nic moc. Další asi 5 metrovou tu mají v zahradě jedné vily. Nádherný kousek kolem kterého ale každou zimu postaví z makrolonu sloup a takhle je tam až do jara. Myslím, že u nás to bez zateplení nejde, ale určitě to zkus, třeba budeš mít štěstí a zadaří se.

Fíky jsou na tom jinak. Těm když umrzne nadzemní část, z kořenů obrazí. Na sídlišti chodím kolem takto pěstované rostliny už mnoho let, která má tak do 1,5 metru. Fíky na tom nedozrají a zůstává malá, protože často umrzne až k zemi. Vavřín z venkovní kultury neznám, mám ho ve studeném skleníku a tam se mu perfektně daří.

Ahoj, trochu se pleteš, jednak se píšeme Tropik s "k" na konci (malé rýpnutí ) a dále to zimování je poměrně dlouhé téma, palmy v zemi pěstujeme letos 10 let v zemi, za tu dobu jsme nějaké zkušenosti získali. Bohužel tam nejde udělat jeden závěr na odstavec o pár větách, ale líbí se mi, když vůbec někdo tu mrazuodolnost sleduje a svým způsobem ho to zajímá.
Teď budu mluvit jako dědek, ale před těmi 10 lety "pamatuji" zimy, které byly ještě v pořádku, třeba zrovna zima 2009/10 byla typicky vydařená a česká, velmi dlouhá. Sníh ležel od konce listopadu až do půlky dubna, na jaře to bylo již s oblevami. Teď mi to třeba přijde úplně neuvěřitelné, protože taková zima u nás nebyla už plno let. Ale i tehdy nám všechny palmy přežily i bez vytápění.
Za ty roky jsme v zimování trochu pokročili a je velký, zdůrazňuji, VELKÝ, milník, že palmy rodu Trachycarpus nesnesou v srdíčku přes zimu vlhkost a že se proto musí stavět nějaké stříšky. Je to obří nafouklá bublina a není na ní zrnko pravdy. Bádal jsem, kde má tenhle blud asi kořeny a nejspíše se to bude odvozovat od suchomilných palem a jiných exotů, kde stříška naopak pomáhá rostlině zimu přežít lépe, u palem to jsou vyloženě jen polopouštní druhy, jako je Nannorhops a Thritrinax, jiné mrazuodolné druhy jsou na vlhkost plně tolerantní! Také nejspíš někdo zjistil, že když palmu zahalí do obří konstrukce pod igelit, že zimu přežije lépe. Jenže to není díky absenci vlhkosti, ale díky tomu, že deštníkovitý tvar krytu lépe zadrží zemské teplo při silných mrazech a výrazně se tím sníží škody.
Posledních asi 5 let jsme přešli na úplně jiné zimování. Nestavíme už žádné obludné boudy na které se pak 3 měsíce díváme. My nestavíme dokonce už vůbec nic. My se zajímáme o počasí a dokážeme slušně předem odhadnout, kdy přijde ta zákeřná zima, při které se už palma musí zazimovat. Letošní zimu, třeba taková situace nebyla a nemuseli jsme zimovat ani jednoho Trachycarpuse. U jiné zimy takové štěstí není a z 90% je to kvůli vpádu petrohradského expresu ze SV, ruské mrazy. Ty jsou velmi dobře předpovídatelné a jdou vidět bezpečně v modelech i 14 dní předem, my vyčkáváme podle situace 5-7 dní předem, pak palmy zazimujeme (musíme začít z předstihem máme toho hodně). A ten vtip je v tom, že po skončení mrazů, kryty zase sundáme. Takže poslední zimy máme palmy v krytu, třeba jen 1 týden za celou zimu a to už mi nepřijde jako negativum. Navíc si jejich zimování neustále zjednodušujeme, poslední roky jsme přešli na zimování ve stylu "Lešner", tedy svázat listy, obalit vyzkoušeným topným kabelem a přes to přehodit pytel, nazdar bazar, práce na 10 minut u jedné palmy. Sundané to je pak za 3 minuty, protože odzimování jde mnohem veseleji .
A teď praktické poznatky. Že není palma co se u nás nemusí vůbec zimovat? Ale je, a je dokonce více druhů . Má to ale háček, volně na zahradě to nedá dlouhodobě žádná palma. V centru Prahy, nebo na Litoměřicku, či Břeclavsku možná třeba 5 let za sebou ok, pak přijde jedna silná zima a hotovo. Ale stačí tomu přizpůsobit místo výsadby, a je vystaráno, to je celé. Jako nejpříznivější se ukázala výsadba bezprostředně ke zdi domu, s malým dodatkem a tím je přesah střechy. Nejničivější jsou totiž padavé mrazy, čím větší je přesah střechy, tím lépe. Vhodný je nějaký dům, který má tvar elka, nemusí být dokonce ani na jih. Že by kořeny poškodily dům se nikdo bát nemusí, kořeny tvoří palmy dužnaté, jako byliny, mezi kameny se zarvou, ale dál kořeny nesílí. Mám velmi milé zprávy třeba z Nitry, kde jsou zimy chladnější než u nás na JZ Čech ve 460 m.n.m, tedy kde bydlíme. Palmy volně v prostranství bez šance, 50 km/h vítr při -16°C je něco, co já třeba neznám tady, ale v té Nitře ve vnitrobloku někdo u hospody vysázel nebo poházel semena Trachýků u příjezdovky, kde je asi 50 cm široký záhon ihned u velmi vysoké kamenné zdi. Palmy tam přežívají každou zimu, bez žádného krytí, při velkých mrazech omrznou listy, na jaře obrazí. Zeď ochraňuje kmeny, příjezdovka kořeny.
Podobné pokusy děláme i my, přesně tímto způsobem nám přežilo 6 zim venku bez vytápění i Avokádo . Pak už bylo moc velké a museli jsme ho vykopat.

Takže kdo sní o palmové zahradě, má velkou smůlu, žijeme na půl v kontinentálním klimatu a na půl v oceánském. Palmy kontinentální klima nedávají, v létě je moří sucha a v zimě ruské mrazy. Ale s trochou zkušeností a inspirace se to dá pěstovat, jen je potřeba se přizpůsobit palmě a ne svému oku, plno lidí si představuje palmy u bazénu, to je sice moc hezká představa, ale žijeme v ČR, tady to prostě funguje jinak. Pokud chci mít palmu u bazénu je nutné je pěstovat asi jako my, být tedy připravený meteorolog a mít doma zásobu topných kabelů a termostatů. Martinovo pěstování pod slámou jsem mu neposvětil, fungovat mu to bude jen dokud budou palmy malé. Jakmile se zvednou od země, tak už budou jednoduše řečeno "moc daleko od země" a prostě mu zmrznou. Nějaký vytápění hnojem nebudu ani komentovat . Tam prostě není co řešit, list snese -12°C v jistých případech až -15°C, pak jdou do háje. Kmen vydrží krátkodobě až -27°C, ale jen u dospělé palmy a v klimatu bulharska, kde trvá kvalitní léto 6 měsíců a zimní slunce má sílu jako to české ale březnové.
Tím se dostávám k letošní zimě, těch 90% zim kdy se palma musí zazimovat protože sem vtrhne zima z Ruska je fakt, zbylých 10% je u nás poslední roky méně a méně častější "vyjasnění nad sněhovou pokrývkou". A k tomu musí být splněné ještě mnoho faktorů. U nás se to letos po letech splnilo, v únoru nakydalo rekordních 32 cm sněhu, které vůbec předpověď nehlásala (prostě přetočená tlaková níže). Palmy jsme samozřejmě kryté neměli, protože celou tuto sněhovou epizodu měly provázet mrazy jen do -8°C, vyjasnit se nemělo. Ale vyjasnilo se, tohle je situace, která se nedá předpovědět 7-5 dní dokonce ani 24 hod do předu a je dost zrádná. Takže nakonec bylo rovných -15°C, palmy v tu dobu už byly bez sněhové peřiny na listech, protože celý den po té kalamitě, pralo slunce a všechen sníh z listů sjel. Ráno jsem šel zkontrolovat ty hrůzy, ku mému překvapení to bylo jen s minimálními škodami. Ale má to svuj obří háček. Za běžných okolností je -15°C pro listy Trachýků konečná, finýto, šlus, popraskané pletiva, dubnová černota. Ale díky tomu, že den před tim pralo slunce a bezprostředně po mrazivému ránu opět vyšel oskar a pral volty do kmenů palem a listů, se listy během pár minut ohřály a uchránily se. Žádná palma na slunci nepřišla o všechny listy, dokonce pár palem nepřišlo ani o jeden list a byly i bez viditelných škod. Takže i takhle se to dá.
Za 4 poslední zimy, kdy jsme palmy nechránili proti srážkám jsme neměli ani jedno vyhnití, nahnití a ani žádná sebemenší poškození vlhkostí srdíčka palmy. Není to reálné, palmy pocházejí nebo rostou v místech, kde jsou během roku převážně zimní srážky. Nebo srážky rovnoměrně, ale v obřích úhrnech. Třeba Švícarské Lugano, které má roční průměrný úhrn šílených 2000 mm (Praha má do 500 mm !!). V Luganu rostou i mnohem suchomilnější druhy, jako je rod Brahea, nebo Phoenix, dokonce i pouštní Phoenix dactylifera. Vlhkost v srdíčku je pro mě nechutně mediálně přehnané téma. A 90% pěstitelů, které známe a přišly o velkou nebo malou palmu, tak to nebylo díky silným mrazům, ale díky tomu, že palmu něčím zaházeli, nebo obalili a palma se jim zapařila. Mimochodem i ty naše bedny, které jsme stavěli, byly nebezpečné, při delších mrazech se obsah bedny prostě zapaří. A teprve sražená vlhkost bez pohybu vzduchu, to je zabiják. Nejhorší je, že dokáže palmě listy oslabit a palma se po odzimování tváří nejdříve zdravě, ale během měsíce jí zhnědnou listy a v dubnu palma vyhnije. Plno lidí ani zpětně nezjistí proč a mylně to svádí na silnou zimu a "že oni přece kvalitně zazimovali". Jojo, velmi kvalitně .
I my jsme za ty roky přišli o více palem z důvodu zapaření, nebo od spálení kabelama, než aby palma umrzla!

Mimochodem holandské kabely které na zimování používáme, zapínáme na termostat při teplotě -8/-10°C a kabely jsou jen vlažné, není to tedy vytápění palem, ale spíše jen ochrana před zmrznutím. Spotřeba je nicotná, u jedné palmy nejde ani vyčíslit, jsou do řádově koruny nebo desetikoruny za zimu.

Máme na stránkách plno článků z našeho pozorování o zimuvzdornosti palem, o zimování, o původu palem. Nechápu lidi, kteří i po přečtení našich faktů (žádných přepisů z jiných webů) mají pořád pocit, že palma za 1. nemá ráda vodu, za 2. nemá ráda mrazy.
Nesouhlasím s nádobovým pěstováním, je vidět, že jsi palmu v zemi nepěstoval . V nádobě nikdy nedocílíš nádherné palmy, s tlustým kmenem a suknicí listů. První roky, než prokoření nádobu a vysaje veškeré živiny, tak poroste dobře a bude i pěkná, ale pak se růst brutálně zpomalí a začnu vady na kráse. A to ještě Trachycarpus je poměrně nenáročný, viděl jsem i poměrně hezké kusy třeba 40 letých palem u lidí na zahradě v nádobě, pokud se taková palma zalévá aspoň slepičákama, má aspoň ty listy zelené..

A ještě pro upřesnění, Trachycarpus je asi jedná palma co znám, která dokáže žít a dokonce prosperovat v nádobě, bez odtokových děr. Dokonce i roky zatuchlý substrát, který má dole konzistenci i vůni septiku, jsou kořeny schopné tolerovat. V zemi se osvědčilo palmy přehnaně zalévat a zimní vlhkost mu naopak prospívá, protože listy spotřebovávají vodu i v zimně a dokonce i v mrazech. Jsou zdokumentované uschlé Trachycarusy po suchých zimách, dokonce i po teplých zimách, kdy se nezimovalo. Ale stačilo 14 dní decentních holomrazů, kdy palma sice neumrzne, ale půda promrzne pár desítek cm a je na průser zaděláno. I proto doporučeme sázet palmy ke zdi domu, kde půda takřka nezamrzá, nebo jen minimálně, popřípadě poblíž betonů a asfaltů. Sami máme na dvoře Trachycarpusovou alej, 5 větších kousků ihned vedle asfaltu, funguje to .

Znám obří zástupy pěstitelů palem v ČR, v Evropě i ve světě, zajímám se o odolnost jejich palem, respektive obecně o odolnost palem, někdy je fakt problém rozlišovat některé informace od konkrétních lidí, třeba ti, co bydlí v teplých Evropských městech a teploty spíše odhadují na konkrétní dotazy neodpovídají, někdy je fajn to zase brát prostě s rezervou a nekoukat jak vyvoraná myš ale zaměřit se na fakta.., znám lidi kteří i záměrně lžou . Pěstování bez přehnané péče jde, my jsme se vydali poslední roky právě touhle cestou, letos máme palmy trochu pocuchané od té české zimy, ze 7 palem jsme letos odstranili 120 ks listů, které byly většinou poznamenané mrazem ale více byly vylámané od sněhu. Tedy pak ty palmy podle toho vypadají, já s tím problém nemám, vím kdy je palma zdravá a kdy ne. Nemám problém ani s přehnanou péči, tedy ty polykarbonátové domky (ty stavíme na jiné méně odolné druhy taky), protože pak jsou ty palmy ještě o to hezčí.
Ku příkladu máme od roku 2011 v zemi Trachycarpuse, který je vysazen před zimní zahradou, která tvoří právě to tepelné elko 2 budov. Je vysazen 2 m od budovy, přežil všechny zimy od roku 2011 ve výborném stavu a nikdy jsem mu záměrně neustřihl ani jeden list, nechával jsem mu suknici listů. Ta po letech byla tak hustá, že listy se ve vrstvě dotýkaly země a nebyl vidět ani kmen. Letos to rozlámal sníh, mrazy listům neublížily. Palma s minimální údržbou, nádherná, obřích rozměrů, jde to . V teplejších lokalitách by mohla být od zdi domu ještě dále aby přežívala v takovýmhle stavu.